Sv. Martin na statném koni "2007"

Za určité předznamenání budoucích mimořádných jevů bylo možné považovat sněžení i v nižších polohách, zejména na severu Čech okolo 20. října 2007. Tento první sníh zmizel rychle, ale již 6. listopadu se sněhové srážky vrátily. 8. listopadu hlásily Jizerské hory 15 cm, Krkonoše 20 cm sněhu a v lyžařských areálech se počalo uvažovat o zahájení částečného provozu. V sobotu 10. listopadu oznámila liberecká mutace MFD, že je upraveno skútrem prvních 5 km Jizerské magistrály, ale mnoho užitku tento sympatický čin nepřinesl. Požitek z jízdy kazila celodenní vánice, která se v noci proměnila ve sněhovou průtrž. Tak se stalo, že v neděli v poledne leželo například v Liberci poctivých 30 cm prašanu při -2 °C, na horách pak více jak ½ m kvalitního sněhu. Sv. Martin tentokrát přicválal mimořádně brzy na mimořádné statném a krásném bílém koni, ale nebyl přivítán se všeobecným nadšením. Hlavní titulky v pondělních denících byly monotématické: „Sníh ochromil silnice a železnice“. Dopravu blokovaly především stromy vyvrácené pod tíhou sněhu.  Kalamita na jedné straně a nečekaně brzy splněný sen provozovatelů lyžařských středisek na straně druhé. Následující mrazivé dny se staly testem jejich připravenosti a flexibility. Většina z nich obstála na výbornou.

Listopadové ohlédnutí
Krkonoše, listopad 2007 

Slibný start

Na konci týdne hlásila Luční bouda 1 m sněhu, okolo 60 cm naměřili v krkonošských střediscích, půl metru v Jizerkách a na Ještědu, ale i v nízko situovaném Polevsku a na Záskalí nad Boskovicemi. Sníh ležící po více dní v polovině listopadu i pod hranicí 400 m n. m. představoval extrém, k jakému u nás došlo naposledy před téměř čtyřiceti lety. Rychlá reakce provozovatelů lyžařských zařízení v českých a moravských horách byla hodna obdivu.

V pátek 16.11.07 tradičně jako první zahájily sezónu vleky a lanovka v areálu Mísečky – Medvědín. V sobotu se k nim připojila většina středisek v celé republice. S ohledem na překvapivě včasný termín startu bylo s ním spojeno riziko malého zájmu ze strany lyžařské veřejnosti. Tato obava se nepotvrdila. Jak silný fenomén představuje lyžování a snowboarding v naší společnosti, doložila například téměř rekordní víkendová návštěvnost v největších areálech provozovaných společností Snowhill (Herlíkovice 4 500 osob, Ještěd 3 500 os., Vysoké n. Jizerou 3 000 os.). I přes dostatek přírodního sněhu využívali někteří prozíraví provozovatelé panujících optimálních podmínek k výrobě sněhu technického. Situace na našich horách byla tehdy mimořádně příznivá. V mrazivých dnes se lyžovalo na silné vrstvě kvalitního sněhu a nebylo divu, že za takových okolností jak v řadách  lyžařů, tak mezi poskytovali lyžařských služeb panovala optimistická nálada spojená s představou dlouhé a dobré sezóny.

Alpská těžkopádnost

K našim jižním sousedům vtrhla studená fronta doprovázená masivním sněžením o 3 dny později a i tam zachvátila jak alpské regiony, tak nížiny. 15.11.07 média upozorňovala na kalamitní situaci od Vídně až po Vorarlberg. Nejdramatičtější komplikace způsobil sníh na dálničním obchvatu Vídně, kde se kamiony na kluzké vozovce vzpříčily, zablokovaly provoz v obou směrech a způsobily největší chaos za poslední léta: 5 000 vozidel zůstalo i s posádkami uvězněno na okruhu po dobu 12 hodin. Ti znás, kteří tehdy sledovali alpskou TV Panoramu, mohli být zaskočeni informacemi o situaci v lyžařských centrech v Rakousku a v Bavorsku. Přestože i tam ležela v polovině listopadu kvanta sněhu a kamery zabíraly dokonale upravené tratě, doprovodné texty vytrvale avizovaly oficiální termíny zahájení sezóny ve většině míst až na začátek prosince a v případě těch níže položených na 15.12. i později. Alpské areály dnes představují tak obrovská a komplikovaná soukolí, že jejich spuštění třeba jen o den dříve před stanoveným datem nepřichází v úvahu.

Listopadové ohlédnutí
Krkonoše, listopad 2006 

Ojedinělé představy

Při hledání seriózní odpovědi na otázky, zda a kdy u nás došlo v minulosti k tak včasnému zahájení lyžařské sezóny jako v listopadu roku 2007, poskytují dobrou službu záznamy v kronice klubu Lyžaři Klatovy, vedené od roku 1924. „Sezóna začala velmi brzy. 16.11. 1952 napadlo v Klatovech 20 cm, na Hojsově Stráži 60 cm“ zapsal kronikář. V listopadovém Rudém právu z téhož roku jsou pak uváděny zprávy o sněhových srážkách a nočních mrazech od 9.11. až do konce měsíce. Z obdobné abnormality se mohli lyžaři těšit až v letech 1967 a 1969. Ve druhém případě se v Mladé Frontě objevila 12.11. aktuální fotografie Krkonoš pod sněhem. 20.11. informovala MF o sněhových srážkách v Krkonoších, kde přibylo více jak 20 cm sněhu. Podle klatovské kroniky sníh do západních Čech dorazil později, ale stálo to za to. 26.11. ho napadlo přímo v Klatovech 40 cm, zatímco v Alpách bylo možné tou dobou trénovat jen na ledovcích. Na šumavském Špičáku se 7.12. konalo 1. kriterium ve slalomu.

Zbývá odpovědět na otázku, jaké byly lyžařské sezóny, které se rozjížděly již v polovině listopadu. Slibné předpoklady splnila pouze zima 1969/70.  V jejím průběhu sněhovou pokrývku nezeslabila žádná teplá fronta a na Šumavě sněžilo ještě 1. května, takže 4.5. byla kvanta sněhu na obtíž pořadatelům Májového slalomu na Špičáku. V roce 1952 listopadový sníh zlikvidovala obleva na přelomu roku a lyžovat se opět začalo až od února 1953. Minulou, skvěle odstartovanou, zimu máme všichni v dobré paměti. Prosincovým a lednovým teplým větrům a lijavcům odolal jen technický sníh. Kde ho nebylo vyrobeno dostatečné množství, bylo možné jen povzdechnout:  „Ach, kdeže loňské (listopadové) sněhy jsou?“
Včasné podzimní vánice nejsou bohužel zárukou z lyžařského pohledu bezproblémové zimy.