Motorem úspěchu mohla být jak Taurská dálnice mířící ze Salcburku na jih, těsně míjející Flachau a od r. 1975 pronikající dvěma tunely do Korutan, tak lyžařský průmysl, který zde díky uplatnění společné strategie areálů rozmístěných v okolí Radstadtu vykazuje prosperitu budící všeobecnou pozornost.

Na počátku byl Salzburger Sportwelt

S tím, jak v 60. a 70. letech západoevropské země ekonomicky sílily, stoupal i zájem o lyžování v malebném alpském prostředí. Vleky a lanovky spolu s penziony a hotely rychle přibývaly jak ve Flachau, tak v obcích sousedících jen „přes kopec“ – ve Wagrainu, Kleinarlu, Radstadtu a dalších. V jejich blízkosti pak vznikaly jaksi „navíc“ areály vybavené lanovkami a příslušným zázemím i v místech dosud téměř neosídlených. Lyžařskou mapu Salcburska tak obohatila díky příznivé terénní konfiguraci a snadné dostupnosti dnes renomovaná centra Zauchensee a Flachauwinkl. Na tomto boomu nebylo ovšem v uvedeném období nic mimořádného. Byl charakteristický pro stovky alpských obcí a středisek od Semmeringu až po Pra-Loup v Provensálských Alpách, zvolíme-li delší, východo-západní osu alpského masivu.
S ohledem na poměry panující v prostředí rakouských Alp se začalo něco mimořádného odehrávat v regionu, jemuž věnujeme pozornost, právě před čtvrt stoletím. V r. 1984 bylo několik desítek kilometrů jižně od Salcburku ustaveno pod hlavičkou Salzburger Sportwelt společenství jedenácti sousedních obcí a lyžařských středisek. Kupodivu se dnes nikdo nehlásí k autorství odvážné myšlenky vedoucí k těsné ekonomické provázanosti firem vzdálených od sebe několik kilometrů, podnikajících ve sféře turismu a vzájemně si do té doby tvrdě konkurujících.

Efektivní počin

Po několika letech váhání a pochopitelné nedůvěry se podařilo spustit projekt, jehož podílníci počali brzy sklízet první ovoce. Centrálně řízenou spoluprací docházelo ke snižování provozních nákladů a společné marketingové kampaně byly účinnější, přestože vycházely pro jednotlivé subjekty levněji. Z pohledu uživatelů nabízených služeb, lyžařů všech kategorií, byly samozřejmě nejzajímavější skipasy využitelné v celé oblasti od terénů nad Radstadtem dál západním směrem přes Flachau a Wagrain až po Alpendorf. Atraktivita, pestrost a příznivé cenové relace takové nabídky měly efekt v Rakousku snad nejsledovanější – trvale se zvyšující návštěvnost zaručující rychlou návratnost investic.

Expanze a modernizace

Poměrně brzy bylo zřejmé, že žádné velké překážky nestojí v cestě dalšímu rozrůstání, zvlášť když okolní subjekty měly o členství zájem a bylo zjevné, že expanze přinese oboustranný prospěch. Určitým překvapením bylo jen nové logo Amadé, zvolené v r. 1988 pro společenství s rozšířenou „členskou základnou“. V lyžařské branži neobvyklý odkaz na křestní jméno hudebního génia spjatého se Salcburkem druhé poloviny 18. století vysvětlil někdejší šéf Zemského úřadu pro turistiku dr. M. Uitz takto: „Chceme zdůraznit, že máme co nabídnout i po stránce kultury a umění.“ A proč Amadé, a ne Amadeus? Mozart takto zkráceně podepisoval své milostné dopisy a trojslabičný výraz má pro účely současné propagační praxe výraznější dynamiku.
Tou byl charakterizován i další rozvoj a modernizace středisek působících pod jednou střechou. Delší vleky byly postupně nahrazovány vícemístnými sedačkami a gondolkami, nové lanovky spojovaly sousední areály, údolní stanice propojily skibusy, přibývalo strojů na úpravu tratí, které se rozšiřovaly, a instalace výkonných zasněžovacích technologií se stala samozřejmostí.
Samostatnou kapitolou byl růst ubytovacích kapacit regulovaný ve smyslu ochrany historických center obcí, respektování tradičního alpského stylu i u většiny nových objektů a zachování funkčních selských gasthofů v rodinném vlastnictví.

Ski Amadé jako příklad?

Novou strukturu, definitivní logo Ski Amadé a úctyhodné, v Rakousku ojedinělé dimenze dostalo salcburské společenství na počátku nového tisíciletí. Kromě původního základního svazku Salzburger Sportwelt se staly jeho součástí další čtyři regiony: Schladming – Dachstein, Grossarltal, Gasteinertal a Hochkönig. Celkem 26 obcí a lyžařských areálů je rozloženo na pomyslném kříži, jehož delší rameno představuje spojnici mezi Hausem a Sportgasteinem – středisky vzdálenými od sebe 115 silničních kilometrů. Z Flachau-Winkl do Maria Alm na koncích příčné trasy je to 70 km.
Poměříme-li pro srovnání naše Jizerky spolu s Krkonošemi, vyčteme z autoatlasu vzdálenost 87 km dělících Bedřichov od Pece pod Sněžkou. Shodou okolností právě 25 let po rozjezdu Salcburského sportovního světa se v letošní sezóně na východním pomezí Krkonoš, mezi Svobodou n. Ú. a Pecí rozbíhá skromnější česká verze uskupení šesti lyžařských center s přitažlivým logem Skiarena Krkonoše. Dnes se jeví jako nereálná představa, že by zde vznikl základ pro další expanzi a následné propojení všeho, co slouží lyžařům v Krkonoších a třeba i v Jizerkách pod jednou firemní střechou. Přes všechny odlišnosti alpského prostředí by však příklad prosperujícího společenství, které tam navíc nezůstává osamocené (viz Dolomiti Superski nebo skipas platný téměř v celém Tyrolsku) neměl být u nás ponechán bez povšimnutí.

Krátce k tabulkám

Kolotoč milionů, jenž se vždy na počátku prosince roztáčí ve dvaceti pěti areálech zábavního podniku Ski Amadé, je ohromující. Úctyhodné cifry uvedené v našich tabulkách mají mimořádnou vypovídací hodnotu a potvrzují mimo jiné, jak silný fenomén představuje lyžování a jak významnou ekonomickou roli dnes hraje lyžařský turismus. Z několika údajů lze vyčíst i odpověď na otázku v současnosti asi nejfrekventova­nější: jaký dopad má globální oslabení ekonomické výkonnosti na lyžařský průmysl. Je patrné, že jen tři položky signalizují určitý pokles. Skipasů bylo prodáno o sto tisíc méně, ale tržby za přepravu neklesly. Zřejmě zde sehrálo roli zvýšení cen a vyšší procento vícedenních permanentek. Dále klesl počet přepravených osob a počet přenocování.
S ohledem na celkové sumy to rozhodně nejsou čísla potvrzující chmurné předpovědi masového nezájmu o ne zrovna nejlevnější služby. Tomu odpovídá i chování provozovatelů. Například investice do vybavenosti areálů byly v r. 2009 o více jak 100 % vyšší než v r. 2005.
Nezbývá než si přát, aby se ani v budoucnu na tomto stavu nic nezměnilo. Lyžující společnost je zdravá společnost, tak ať to frčí i nadále (a nejen ve Ski Amadé)!


SKI AMADÉ V ŘEČI ČÍSEL

CELKOVÝ POČET ZAMĚSTNANCŮ:

1 400 osob (celoročně 500 osob)

DALŠÍ SROVNATELNÉ ÚDAJE: sezóny 2007/08 a 2008/09

délka technicky zasněžovaných tratí - 690 km / 710 km
počet sněhových děl - 4 000 / 4 500
náklady na výrobu 1 m3 technického sněhu - 3,50 EUR / 3,50 EUR
kapacita lanovek a vleků - 364 000 os./hod. / 375 000 os./hod.
počet prodaných skipasů - 2,7 mil. ks. / 2,6 mil. ks.
tržby za přepravu - 174,6 mil.EUR / 178 mil EUR
přepraveno v zimní sezóně - 73 mil. os. / 70,5 mil. os.
počet přenocování - 6,9 mil. / 6,76 mil.

PŘEHLED INVESTIC:

  • 2004/05 45 mil. EUR
  • 2005/06 42 mil. EUR
  • 2006/07 57 mil. EUR
  • 2007/08 67 mil. EUR
  • 2008/09 71 mil. EUR
  • 2009/10 99 mil. EUR

    V roce 2009 bylo ivestováno do stavby devíti nových lanovek 65,4 mil. EUR.

    Takovéto investice realizované v pěti regionech oblasti Ski Amadé zajistily 14 000 pracovních míst a vytvořily předpoklad pro dosažení celkového příjmu z turistiky okolo jedné miliardy EUR.


ROZHOVOR SE ZDEŇKEM ŠPRINGLEM

Prostým pozorováním zaplněných parkovišť u dolních stanic nástupních lanovek ve Schladmingu, stejně jako v Grossarlu nebo v Dorfgasteinu, shledáváme trvale početné zastoupení vozidel s českou poznávací značkou. I bez znalosti oficiálních statistických údajů je zřejmé, že o služby nabízené v rozlehlém teritoriu Ski Amadé je mezi lyžaři z čech a Moravy mimořádný zájem. Jednou z firem, která se podílí na této specifické situaci, je jablonecká sportovní cestovní kancelář Trip. S jejím zakladatelem a spolumajitelem, dříve úspěšným sjezdařem Zdeňkem Špringlem jsem na téma „češi v Amadé“ hovořil před sezónou 2009/10.

Jaké má vaše cestovní kancelář zkušenosti s organizací zájezdů do oblasti Ski Amadé?

Zimní autobusové zájezdy do středisek v okolí Radstadtu organizujeme bez přerušení od založení naší firmy, t. j. od r. 1990. Zájem o lyžování v areálech seskupených pod logem Ski Amadé je mezi našimi klienty po celých 19 let trvalý a má stále mírně vzestupnou tendenci. Na počátku jsme do této oblasti vypravovali 4 autobusy za sezónu. Dnes našich služeb realizovaných v Amadé využívá ročně více než jeden tisíc lyžařů a boardistů, přičemž roste počet těch, kteří volí pro cestu vlastní dopravní prostředek. Je pravděpodobné, že zde mezi českými cestovkami zaujímáme dominantní postavení.

Souhlasíš s tvrzením, že ve srovnání s ostatními středisky v rakouských Alpách jsou počty čechů lyžujících v oblasti Ski Amadé rekordní?

Neznám objektivní statistické údaje, ale protože mám během každého roku příležitost navštívit mnohá lyžařská centra v Rakousku, jsem přesvědčen, že tomu tak je. Zajímavé je, že českou „slabostí“ pro Amadé začali v posledních třech letech „trpět“ i četní lyžaři z Maďarska, Polska, ze Slovenska, a dokonce i z Rumunska, pro něž jsou mnohem dostupnější srovnatelné areály ve Štýrsku nebo v Korutanech.

Jak si vysvětluješ takovou oblibu Ski Amadé mezi lyžaři z východounijních zemí?

V jednotlivých areálech převažují svahy, které tyto lyžaře zvyklé na skromnější domácí střediska neděsí ani nenudí. V Amadé zkrátka převažují „sympatické kopce“ odpovídající nárokům, dovednostem a mentalitě mimoalpských Středoevropanů. Pokud se alpské svahy ocitnou v mlze, nabízí se v nižších polohách řada tratí vedených lesními průseky. Spolu se snažší orientací zde nejsou problémy s difuzním světlem tak vážné jako na otevřených pláních.
Lyžařským tratím je zde věnována mimořádná péče jak v létě (na řadu z nich je zákaz vstupu a jsou proto oploceny), tak i v zimě. Každovečerní preparace je bezchybná a v různých detailech se neustále zdokonaluje.
Lyžařům, kteří opakovaně navštíví jedno místo, imponuje průběžná modernizace jednotlivých zařízení, snaha o koncepční propojení sousedních středisek a zpřístupnění nových terénů. Zde musím upozornit, že tato plošná i výšková expanze není rozhodně živelná a stojí za ní velké investice provozovatelů do výsadby stromků na rozlehlých náhradních plochách, do zajištění účinné ochrany stávajících porostů v okolí tratí a do osvěty vedoucí masu lyžařů k ohleduplnému chování k horské přírodě.
V oblasti je dostatečná ubytovací kapacita v penzionech a gasthofech, které se netváří jako luxusní podniky, ale poskytují své služby na solidní úrovni odpovídající nárokům našich klientů. Není také problém lyžovat každý den v jiném středisku za pomoci skibusů.
Jednotlivá centra projektují odborníci s mnohaletými zkušenostmi. Tratě v Amadé patřily mezi první uměle zasněžované, jejich šířka se přizpůsobovala požadavkům zvyšující se frekvence snowboardistů a carverů, nikde nechybí skiparky a dětská hřiště. Provozovatelé se rovněž naučili respektovat odlišné sociální prostředí, ze kterého přijíždí do Alp naši lyžaři.
S tím souvisí zásadně bezplatná parkoviště, péče věnovaná řidičům autobusů, možnost poledního občerstvení v horských stravovacích objektech z vlastních zásob a dostatek infomateriálů tištěných v češtině. To vše snižuje respekt z cizího prostředí a umocňuje prožitky z kvalitního lyžování v atraktivních alpských terénech.

Má lyžování ve Ski Amadé vůbec nějakou chybu?

Většina pozitiv, o kterých jsem se zmínil, samozřejmě přitahuje do oblasti i mnoho dalších lyžařů z celé Evropy. Následkem je nepříjemně velká frekvence v hlavní sezóně na nejatraktivnějších tratích, což v posledních letech bohužel platí již několik desítek minut po ranním spuštění lanovek. Zřejmě přibývá nedočkavých lyžařů, které požitky související s lyžováním nenechají dospat.

Tvé informace z Amadé by mohly být inspirací pro provozovatele lyžařských středisek na našich horách.

I u nás se služby v lyžařských areálech zkvalitňují, ale stále se zde ještě setkávám se situacemi, kdy mám dojem, že jsou Alpy na jiné planetě, a ne jen 5 hodin cesty autem. Některým provozovatelům, ale i zaměstnancům by prospělo odskočit si tam alespoň na dva dni a pořádně se rozhlížet. I když naší firmě „hříchy“ v domácích areálech vlastně přivádí zákazníky, nemám z nich radost.

Pociťuje v současnosti CK Trip dopad světové hospodářské krize?

Nerad bych to zakřikl, ale jak naše letní, tak i zimní nabídka se prodává v posledních dvou letech dobře. Zájem o naše služby krátkodobě kolísá spíše v souvislosti s klimatickou situací.


Článek byl převzat z časopisu SNOW 53.