DŮLEŽITÉ FUNKCE GPS

Na úvod si přibližme nejdůležitější funkce GPS z hlediska plánování, vyhodnocení a archivování túr.

Stránka s barometrickým výškoměrem

Je doménou jen vyšších outdoorových modelů. Ty poskytují dvojí, nezávislé měření výšky (elektronické a barometrické) a umí zobrazit jak výškový profil prošlé trasy (obr. vpravo), tak i vývoj barometrického tlaku v čase (lze z něj odvodit vývoj počasí) (obr. vlevo). Tato funkce se v horách rozhodně vyplatí. Výhodou barovýškoměrů je, že není nutné dělat ruční kalibraci výšky, tu lze provádět i automaticky. Další výhodou kombinace barometrického a elektronického výškoměru je zvýšení přesnosti výšky na 2 až 3 m při ruční kalibraci. Automatická kalibrace je jen o málo nepřesnější, můžeme počítat s přesností 5 m.
Nepříliš známá je skutečnost, že barovýškoměry dokáží zaznamenávat hodnoty barometrického tlaku každých 15 minut, i když je přístroj vypnutý.

Záznam prošlých tras (Track Log)

Tato funkce nás zajímá, pokud chceme ukládat trasu, kterou procházíme (obr. vpravo) . Tu pak můžeme uložit, archivovat do paměti počítače jako soubor. Pokud si někdy chceme trasu zopakovat, stačí ji nahrát z PC zpět do GPS. Případně ji můžeme někomu poslat mailem apod. Některé přístroje mají na této straně volbu intervalu zaměřování polohy (obr. vlevo). Doporučuji zvolit „normální“, jde o výraznou úsporu spotřeby baterií při zachování dostatečné přesnosti záznamu. Podle typu GPS můžeme mít v přístroji 10–20 záznamů tras, lze však nastavit ukládání na paměťovou kartu.
Na této straně se aktivuje také mód „Naviguj zpět“, který nám umožní bezpečný návrat při zhoršení podmínek (mlha, tma apod.).

Jak uložit trasový bod (Waypoint)

Waypoints můžeme ukládat čtyřmi způsoby:

1. Aktuální poloha v terénu. Jednoduše lze uložit souřadnice a nadmořskou výšku aktuálního místa, na němž se nacházíme. K bodu si můžeme přiřadit zvolený piktogram a libovolně si ho pojmenovat (obr. vpravo). Podle jeho souřadnic můžeme najít jeho polohu na papírové mapě.
2. Manuálním zadáním – souřadnice z papírové mapy. Z papírové mapy můžeme odečíst souřadnice bodu pomocí plánovací fólie, pravítka a v nouzi i odhadem. Viz článek v předchozím Snow č. 52. 3. V mapě GPS. Nalezení kurzorem v digitální mapě v přístroji (obr. vlevo) a jeho následným uložením. 4. V digitální mapě v PC. Nalezení v digitální mapě v PC, uložení a následný přenos z PC do přístroje (upload).

NAVIGACE

V následujících kapitolách si přiblížíme způsdoby navigace podle GPS.

Navigace do cílového bodu

Navigace na cíl se provádí tak, že v paměti přístroje vyhledáte bod, město, adresu atp., spustíte navigaci, přičemž u mapového přístroje můžeme zvolit, zda trasu má GPS hledat „mimo silnice“ (v přírodě) (obr. vpravo nahoře], nebo „sledovat silnici“ (v autě) (obr. vlevo nahoře). Průběh navigace sledujeme na mapové nebo kompasové stránce.
Navigační šipka u kompasu může mít dvě podoby. Obvyklejší je navigace na směr (bearing) – šipka nám ukazuje k cíli z aktuální polohy (obr. vpravo dole).
Druhou možností je navigace na kurz (course), který je spojnicí pozice GPS v okamžiku zadání a cílového bodu. Šipka nás tedy stále navádí na spojnici těchto bodů (obr. vlevo dole). Taková navigace se nejčastěji využívá na lodi (např. mořský kajak) nebo v letadle. Po aktivaci navigace se v datovém poli objeví údaj o vzdálenosti vzdušnou čarou a směru k cílovému bodu, doplněný směrovou šipkou na kompasu (obr. vpravo dole). Takovou navigaci je dobré používat v nenáročném terénu s minimem překážek. V horském, obecně ve členitém terénu používáme navigaci formou routingu nebo po prošlé trase. Podmínkou navigace do cílového bodu je schopnost zadat jeho souřadnice.

Navigace po prošlé trase

Z vlastní dlouholeté zkušenosti považuji tuto metodu pro pohyb v horách za optimální. V praxi ji lze použít dvěma metodami:
1. Aktivací funkce Naviguj zpět na stránce „Záznam prošlé trasy“. Předpokladem je mít zapnutý záznam túry, například při výstupu na vrchol. Při předpokladu sestupu stejnou cestou lze tuto metodu použít.
2. V terénu kopírováním linie virtuální prošlé trasy, kterou si v klidu domova vytvoříte v PC a nahrajete si ji do přístroje. Podrobnosti v dalším textu.

Navigace trasováním (routing)

Je klíčovou funkcí pro navigování v autě. V outdoorové praxi mnohem více používáme k trasové navigaci stránku „Záznam prošlé trasy“ (tracks). Pokud nemáme z domova nahraný track, který v terénu kopírujeme, a jsme v situaci, kdy přirozená orientace v terénu není možná (např. mlha), musíme nouzově zadat do přístroje trasu – route. Na mapě si zvolíme několik klíčových bodů trasy, odečteme jejich souřadnice a ručně je zadáme do GPS (obr. vpravo). Několik takto zadaných bodů seřadíme na stránce Trasa ve správném pořadí a tím vznikne lomená spojnice těchto bodů (obr. vlevo). V reálu pak postupujeme podle navigace od jednoho bodu k druhému.
Takhle zadáváme trasu, pokud máme v GPS několikadenní túru a kvůli špatné předpovědi počasí na další dny musíme změnit plány a sjet nebo sejít z hřebenu do údolí. Například při Haute Route z Chamonix do Zermattu se potřebujeme po ledovci dostat z Cabane Vignettes dolů do Arolly.
Druhým typickým případem je výstup na vrchol za hezkého dopoledního počasí. Sestup nebo sjezd odpoledne však ztíží rychle nastupující mlha, často doplněná difuzním světlem. Orientace je téměř nemožná, a tak nastupuje GPS. Pokud jsme si výstup nenahrávali, musíme zadat několik klíčových bodů, pospojovat je a spusit navigaci od bodu k bodu.

GPS A POČÍTAČ

Přístroje GPS lze spojit s počítači a pomocí programů s nimi komunikovat. To je podstatnou výhodou, a tak můžeme v PC archivovat prošlé trasy, do přístrojů nahrávat mapy, souřadnice bodů, prošlé trasy atd.

Komunikační software

Z řady programů představím trojici – freeware G7toWin (zdarma), shareware Ozi Explorer (zdarma na odzkoušení) a plně placený software MapSource. Většinou jsou k dispozici v angličtině a práce s nimi není žádná věda.

G7toWin

Komunikační program má jednoduché ovládání a je k dispozici i v češtině. Jde o základní program, umožňuje stahovat data z přístroje i data do něj nahrávat. Díky funkci „Uložit jako“ můžeme převádět data do formátů, které potřebujeme. Tento program neumožňuje práci s naskenovanou mapou.

MapSource

Program společnosti Garmin. Funguje jen s přístroji Garmin a prodává se ve verzi s digitální mapou. Majitelé Garminu jej dostanou v rámci nákupu přístroje. Program umí prohlížet mapy, nahrávat do mapových GPS digitální mapy, editovat body, manuálně vytvářet virtuální trasy (obr. vlevo) (černé body jsou místa kliknutí myší) navigační trasy, zobrazit reálně prošlé trasy (obr. uprostřed), umožňují zobrazení výškového profilu (obr. vpravo) a samozřejmě download a upload dat z, resp. do GPS.

OZI EXPLORER

Nejznámější shareware program, standard mezi komunikačními programy. Umí umístit do souřadnic naskenovanou mapu a na ní zobrazovat např. stažené body nebo prošlé trasy. Výborně poslouží pro přípravu tras v teple domova, aniž bychom potřebovali digitální mapu. Ideální program pro outdoorové nadšence, kteří se bez papírové mapy v terénu neobejdou. Ukažme si podrobně, jak v takovém případě postupovat.

Kalibrace mapy

Naskenujeme mapu v rozlišení 200 až 300 dpi a uložíme ve formátu *.jpg. V menu zadáme → „File“ → „Load and Calibrate Map Image“. Zvolíte naskenovaný obrázek a vpravo se objeví okno pro zadávání souřadnic jednotlivých bodů (obr. vpravo). Minimem je zadat souřadnice 2 bodů, ale pro větší přesnost kalibrace doporučuji zadat 5 bodů – 4 v rozích a 1 uprostřed skenu. Vzniklý mapový soubor je ve formátu *.map. Po kalibraci se mapa chová jako digitální, každý pohyb myši provází změna souřadnic.

Zadání waypointu

Otevřeme zkalibrovanou mapu, aktivujeme funkci „Waypoint“ a v dialogovém okně přiřadíme výstižný symbol a případně dopíšeme i nadmořskou výšku, odečtenou z mapy (obr. vlevo).

Tvorba virtuální prošlé trasy

Velmi důležité pro navigaci po prošlé trase – viz výše. Zapneme funkci „Create manual track“ a opět v kalibrovaném skenu mapy okopírujeme trasu požadované túry. Takto vytvořenou prošlou trasu pošleme přímo do GPS (přes kabel spojený s PC) nebo uložíme ve formátu .plt do počítače a kdykoli později ji můžeme nahrát do přístroje. Při následném reálném procházení této túry v terénu pak můžeme v orientační nouzi jít po linii virtuální trasy (zelená) (obr. vpravo), kterou jsme si vytvořili doma a následně nahráli do GPS. Teoretickou trasu na obrázku 18 můžeme porovnat s reálným záznamem prošlé trasy (fialová) (obr. vlevo). Tato forma navigace se hodí do terénů bez cest i za dobré viditelnosti. Typickým příkladem použití je túra po ledovci. Můžeme vytvořit i route pospojováním několika známých bodů uložených v GPS (obr. dole).
[
http://farm6.static.flickr.com/…9bb34f7e.jpg *]

Download a upload

Stahování a nahrávání bodů a tras mezi GPS a PC je základní činnost, pokud hodláte svoje trasy archivovat, popř. je používat opakovaně. Pro ty, kdo jezdí do hor častěji, trasový a bodový archv doporučuji. Pokud vás o nějakou z tras požádá kamarád, můžete mu ji poslat mailem.

Zobrazení prošlé trasy v Google Earth

Je to taková třešnička na dortu, vzpomínka na túru. V programu MapSource stáhneme z GPS trasu a následně zadáme v menu „Zobrazit“ → „Zobrazit v Google Earth“. Automaticky se otevře program Google Earth a na zvolenou trasu se automaticky přiblíží. Pak už stačí libovolně nastavit úhel pohledu a pokochat se vámi prošlou krajinou tak, jak byla nafocena z výšky. V alpské oblasti je kvalita a rozlišení fotek ohromující. Velkou výhodou je, že takto lze zobrazit i virtuální trasy, které si vytvoříte doma v rámci příprav, a kudy trasa povede, si můžete plasticky prohlédnout v Google Earth, podmínkou je mít nainstalovaný tento program a být připojen k internetu.
Na reálném případě dvoudenní túry v oblasti Bernina je přesně vidět stopa naší trasy (obr. dole).

Prošlé trasy stahujeme z webu

Jak pracovat se staženými trasami již víme. Některé reálné trasy, které jsou zveřejněné na webu, lze docela snadno stáhnout a následně nahrát do své GPS. Na webu můžete narazit i na placené stahování „tracks“. Na českém internetu doporučuji databázi na www.gps-tour.info.
Zde je možná i prohlídka trasy v Google Earth. Případnou změnu formátu provedeme v popsaném programu G7toWin.

JAKÉ BATERIE POUŽÍT V GPS?

Outdoorové GPS používáme většinou v prostředí, kde není možnost externího napájení, na rozdíl např. od auta. Standardně jsou napájeny z dvojice tužkových baterií typu AA, které lze koupit kdekoli na světě. Vzhledem k poměrně silné spotřebě energie se rozhodně vyplatí používat dobíjecí akumulátory, které se bohužel nedobíjejí bez použití externího napájení. Bez nabíječky se tedy neobejdeme.

Dobíjecí akumulátory

Při nákupu volte akumulátory s co nejvyšší kapacitou. Na trhu se postupem času objevují baterie se stále vyšší kapacitou, v současnosti 2 500 mAh. Články s kapacitou nižší než 1 000 mAh jsou pro provoz GPS nedostatečné.
Doporučuji akumulátory typu NiMH. Pokud je zcela vybijete, snížíte si možnost počtu dobití přibližně na 20. V případě, že baterky nevybíjíte úplně, počet nabíjecích cyklů si zvýšíte na 100 až 200. Výhodou NiMH je fakt, že netrpí tzv. paměťovým efektem. I když dobíjíte třeba jen z poloviny vybitý článek, na další funkci (míru kapacity) to nemá vliv.
Předchůdci NiMH, nikl-kadmiové články (NiCd) mají bohužel nižší kapacitu a silný paměťový efekt. Pokud je nevybijete úplně, jejich kapacita se snižuje právě o nevybitý podíl), Výhodou NiCd je nižší cena a větší počet nabití.
Je nutné vědět, že nabitý akumulátor ztrácí samovybíjením každým dnem nečinnosti 1 až 2 % své kapacity, a proto je dobré obnovit nabití těsně před akcí.
Jako železnou rezervu používejte dvojici lithiových nedobíjecích akumulátorů, které drží kapacitu několik let, a navíc jsou lehčí.

Kolik akumulátorů s sebou

Pokud odečtu používání GPS v rámci jednodenních výletů, třeba hledání pokladů (geocaching), a jedu na více dnů mimo civilizaci s batohem a bez nabíječky, musím si stanovit, kolik akumulátorů budu potřebovat.
Velkou váhu má roční období, přesněji řečeno teplota ovzduší a intenzita slunečního záření. Čím vyšší hodnoty obojího, tím déle baterie vydrží.
S vývojem displejů, jejich vyšším rozlišením i barevností se naštěstí nezvyšuje energetická náročnost přístrojů. Když k tomu přičteme stále výkonnější akumulátory, vychází nám, že na jedno nabití se provozní doba GPS průběžně prodlužuje v závislosti na míře pokroku.
Moje praktická zkušenost říká, že pokud používáme GPS na archivaci celých túr, pak počítejme, že s moderními outdoorovými přístroji (Garmin Vista HCx) zaznamenáte na jednu sadu baterií průběh 2 až 3 celodenních zimních túr a 4 až 6 túr v letním období. Samozřejmě při nastavení režimu „spořič baterií“.
Alternativním řešením dobíjení akumulátorů mimo civilizaci je solární energie. Na trhu se objevují různé miniaturní solární panely určené pro dobíjení v horách, stačí zasurfovat na netu.

ZÁVĚREM

Pokud prakticky zvládáte všechny dovednosti, které jsou popsané v trojici článků o Orientaci v horách (Snow 51, 52 a 53) nemusíte se bát, že zabloudíte. Mějte na mysli, že i v dnešní digitální době je základem orientace umění pracovat s papírovou mapou a buzolou. GPS je výborný pomocník, povyšující přípravu na túru a její vyhodnocení do precizní roviny, ale pořád je to jen přístroj a zdravý rozum nenahradí!


LIMITY GPS

Mapu, buzolu a výškomìr bereme na každou horskou túru, neboť GPS má svoje limity:

  • V úzkých soutěskách, strmých stěnách a v hustém lese je horší příjem signálu.
  • V silném mrazu může zamrznout displej.
  • Mohou nám dojít baterie.
  • Ačkoli systém GPS je velmi stabilní a přístroje odolné, technické selhání nelze nikdy vyloučit.

GPS A INTERNET

Trasy ke stažení

Zajímavé odkazy


10 DOBRÝCH RAD

1. Rutina

Pravidelné používání GPS zvyšuje jistotu ovládání a důvěru v navigaci. Zautomatizované ovládání může pomoci v nouzové situaci.

2. Náhradní baterie

Vždy mějte připravenou náhradní sadu baterií.

3. Papírová mapa

Klasická topografická mapa oblasti patří v každém případě do batohu. Je to na rozdíl od GPS základní orientační prostředek.

4. Obal a držák

GPS je citlivý přístroj, a proto jej uchovávejte v obalu. Pokud slouží k orientaci třeba na kole, neobejdete se bez držáku.

5. Zůstaňte kritičtí

Při slabém signálu a „nelogickém“ zobrazení uložených „tracks“ se nebojte zapochybovat o funkci GPS a situaci vyhodnoťte vlastním rozumem. GPS je pouze pomocník.

6. Firmware

Software přístroje příležitostně aktualizujte prostřednictvím webových stran výrobce.

7. Ukládejte data

Po túře uložte tracks i waypoints do PC. Vytváříte tím archiv vlastních tras, a pokud se za čas vydáte do stejných míst, můžete si nahrát z počítače už jednou ověřená data.

8. Vypínejte osvětlení

Omezte na minimum osvětlení, resp. intenzitu osvětlení displeje – výrazně šetříte baterie.

9. Vypněte pípání

Vypněte pípání provázející každé stisknutí tlačítka – šetřte svoje nervy.

10. Lithiové baterie do rezervy

Výborně odolávají chladu a navíc jsou o 30 % lehčí. Svoji kapacitu neztrácí několik let – ideální jako rezervní.



GPS a komunikace s mapou

GPS - mapy a busoly


Článek byl převzat z časopisu SNOW 53.