Že se středisko uhnízdilo, asi není nejpřesnější slovní spojení. Místo osídlili lidé už v dobách dávných, lyžařská infrastruktura vyrostla až na základě obce, a to dříve, než ji stačila poničit civilizace svými necitlivými zásahy. Městečko Blatten, kde lanovka začíná, je proto jakýmsi živoucím skanzenem s mnoha původními domky na nohách, které mají místo kolen veliké placaté kameny (kdo by snad nevěděl proč, tak je to proto, že domy dřív sloužily coby sýpky na skladování zrna a placaté kameny zamezovaly vstup hladovým hlodavcům).

Z městečka, kde jednou z mála známek moderní doby je velké parkoviště, vyváží kyvadlová lanovka nahoru do osady Belalp, jež je v zimě zároveň i lyžařskou oblastí. Salaše roztroušené po okolních kopcích se postupně proměnily v rekreační domky, které mezi sebe nepustily žádné nové přerostlé novostavby, a člověk je tady skutečně v horách se vším, co k nim patří – klid, ticho, málo lidí… Slunce, sníh a samozřejmě krásné kopce!

Lyžuje se na „jenom“ 60 kilometrech sjezdovek, což ale vůbec nemusí být hendikep. Středisko je situováno tak, že si své najde freerider – žleby a pláně na levé hradbě přilehlých hor, kam dotraverzovat není problém; náročný lyžař – černých tratí je celá třetina, další třetina pak carvingových červených; i rekreační lyžaři a rodiny – modrých je také 20 kilometrů a hlavně je středisko vystaveno slunci, tedy skvělé místo na „opalovací lyžování“. Vypíchnout musíme na jedné straně převýšení: 1 790 metrů není jen tak leckde, i když těch posledních 700 tvoří zasněžená serpentinovitá silnice. Každoročně se zde jezdí jeden ze slavných švýcarských veřejných sjezdů a zároveň všeobecná oslava nejen lyžování Belalp Hexe.

A na straně druhé mimořádně atraktivní okolí a výhledy. Pozorovat můžete ledovec Aletsch, ale i na druhém břehu Rhôny Matterhorn, Monte Rosu a jejich podobně slavné sousedy. Ani pohled na okolní hory a hřbety nad Aletschem nejsou k zahození, ostatně tam si kdysi zařídil rekreační vilku (zlý jazykové tvrdí že i milenku) slavný Winston Churchill. Snad vůbec nejkrásnější pohled na okolí je z terasy hotelu Belalp, který leží v levé části areálu nad údolím kdysi zaplněným ledovcem Aletsch. Malebná opuštěná stavba – v okolí je vedle seníků jen malinký kostelík, snad pro romantické snoubence – nechává vzpomenout na časy prvních turistů objevujících nové krásy divokých hor. Když navíc svlažíte chuťové pohárky třeba walliským fendantem (víno z odrůdy Chasselas), idyla bude dokonalá.

Za zmínku stojí i pěkný tunel pod Hochstockem (3 112 m), který lyžařům otevírá jedno celé další údolí. I dva roky stará lanovka, která nahradila dva dlouhé kotvové vleky a resort posunula o level výše. Mimo jiné vznikla i z peněz českých akcionářů, kterých chodí po světě skoro celá desítka.


TIP:

Celé středisko je jedním velkým tipem pro rodiny s dětmi. Jenom málokterým střediskům se podařilo získat pečeť kvality Familien Wilkommen, kterou uděluje Švýcarská turistická centrála. Večer vás bude určitě stát spoustu sil dostat vaše potomky z dětského zimního parku u sjezdovky Hahnenmoos.


Článek byl převzat z časopisu SNOW 45.