Dolomity

Východní část italských Alp tvoří velmi rozlehlé Dolomity. Nádherná panoramata bledých stěn a věží. Bohužel nepříliš široké možnosti pro skialpinisty. Spíš řada možností k extrémním sjezdům, ostatně není divu, že v Dolomitech žije i legenda této disciplíny Toni Valeruz.
Přesto i v Dolomitech máte s tuleními pásy šanci. Solidní možnosti jsou v oblasti Sennes-Fanes-Prags, od chaty Fanes vedou tři vrcholové túry. V nedalekých Sextenských Dolomitech v blízkosti rakouských hranic lze podnikat výšlapy kolem monumentální trojice věží Tre Cime di Lavaredo a v masivu Monte Cristallo nad olympijskou Cortinou d´Ampezzo. Solidní terény jsou i na západní straně obří Marmolady – nejvyšší hory Dolomit.
Nejlepší alternativou pro poznání horského světa Dolomit je týdenní přechod mezi jednotlivými masivy. Díky síti lyžařských středisek Dolomiti Superski se využije sjezdovek a lanovek k přesunu mezi divokými horami, ve kterých už to jde na pásech a bez lidí.

Sesvenna

Na rozhraní Itálie a Švýcarska se z údolí Schling dostanete k chatě Sesvennahütte. I když okolní vrcholy dosahují jen těsně nad linii 3 000 m, jde o oblast vhodnou pro jarní lyžovačku. Nejčastěji vedou stopy pod Piz Sesvenna, na jehož vrchol se stoupá v mačkách a s cepínem.

Ortler

Tato část Alp je pro skialpinisty zemí zasíbenou. Zejména když autem ze Santa Catariny vyjedete až k chatě Forni do výšky 2 200 m. Pokud chcete spát ještě o něco výš, stačí dojít na nedaleké chaty Rifugio Branca (2 487 m) nebo Rifugio Pizzini–Frattola (2 700 m). Možnosti pro vrcholové túry jsou zde široké. Vesměs jde o náročnější akce v ledovcovém terénu na vrcholy přesahující výšku 3 500 m. Namátkou Pizzo Tresero, Palon de la Mare nebo Monte Pasquale. Vzdálenějším cílem je pak Monte Cevedale.

Cevedale

V blízkosti této obří hory stojí hned dvě chaty – Rif. Casatti a Rif. G. Larcher (2 607) m. Skialpinistická atmosféra „tepe“ i v dlouhém údolí Martell severozápadně od Cevedale. Z vícero zdejších chat stojí za doporučení Rifugio Martello – výstup na M. Cevedale (3 769 m), Köllkuppe a Madritschspitze.

Adamello

Jižně od Ortleru leží opět zaledněné sousedící masivy – Adamello a Presanella. Adamello je nejlépe dostupné od východu, od Pinzola údolím Genova. Uprostřed hor stojí chata Rif. Lóbbia Alta (3 040 m), odkud lze hvězdicově vyrážet na vrcholy přes ledovcovou pláň Ghiacciaio Adamello.

Gran Paradiso

Na západě italské části Alp leží údolí Aosta. Jižně od stejnojmenného města trůní oblíbený cíl Západních Alp – čtyřtisícové Gran Paradiso. Horstvo pokrývají ve vyšších patrech ledovce. Pohoří nemá chatu, ze které by se vyráželo na několik kopců, a tak je zde smysluplné podniknout šestidenní přechod.

Monte Rosa z Itálie

Sběratelé čtyřtisícovek se určitě vypraví na italskou stranu Walliských Alp. Ideálním terénem je italská strana masivu Monte Rosa, který tvoří řada čtyřtisícových vrcholů. Na rozdíl od severně orientovaných švýcarských svahů za hřebenem skýtají jižní svahy na italské straně poměrně přístupné trasy na jednotlivé vrcholy.

Rifugio Gnifetti

Z Gressoney nebo z Alagna lze vyjet lanovkou na třítisícovou hranici a výrazně si tak zkrátit nástup na chatu Rifugio Gnifetti (3 647 m). Odtud můžeme začít se sklizní čtyřtisícovek. Nejhodnotnějším skalpem je Signalkuppe (4 556 m), což je nejvyšší hora Alp, na jejíž špičku lze vystoupat na lyžích. Přímo na vrcholu je postavena chata Capanna Reghina Margherita, kde je umístěna i lékařská laboratoř zabývající se výzkumem vlivu nadmořské výšky na lidský organismus. Dalšími korálky na čtyřkovém náhrdelníku jsou Zumsteinspitze, Schwarzhorn, Ludwigshöhe, Parrotspitze a od chaty nejbližší Pyramide Vincent.

Rifugio Quintino Sella

Pokud chceme pokračovat v navlékání korálků, jdeme dále západně na chatu Quintino Sella (3 585 m). Pod hřebenem Lyskammu dojdeme na ledovec Gh. di Felik a sjedeme k chatě. Další den přes Felikjoch na čtyřtisícovky Castor, Pollux a Breithorn a následný přesun na třetí z vysoko položených chat – Rifugio Mezzalama (3 050 m).

Chamonix

Z Wallisu pokračujeme na západ, do Francie. Hojně navštěvované centrum s mimořádným věhlasem je především mekkou horolezců a freeriderů na lyžích a prknech. Skialpinisté zde mají samozřejmě také co na práci. Za zmínku stojí túry z chaty Argentière, ležící nad stejnomenným ledovcem v údolí, lemovaném impozantními žulovými jehlami, mezi nimiž se lesknou ledové kuloáry. Na opačné straně údolí jsou hory vyšší, méně strmé a pokryté ledovci. Hodnotnou túru lze podniknout na 3 900 m vysoký Aiguille d´Argentière nebo do trojice nedalekých sedel, z nichž přes Chardonnet vede trasa slavné Haute Route Chamonix – Zermatt. Další túry můžete podniknout z chaty Refuge d´Albert 1er a Refuge Col de Balme.

Valée Blanche

Klenotem mezi sjezdy volným terém patří dlouhatánská jízda údolím Vallée Blanche. Start je v 3 800 m na Aiguille du Midi na horní stanici lanovky. Sjezd po ledovcích Géant, Tacul a Mer de Glace je úchvatným panoramatickým zážitkem a končí jízdou romantickým vláčkem z Montenvers do Chamonix. Na opačné straně údolí je vděčným cílem Massif des Aiguilles Rouges. Nabízí se využít lanovky v areálu Flégere a přes sedla Crochues a Bérard udělat dlouhou túru přes Ref. Pierre Bérard do le Buet, odkud lze dojet vlakem zpět do Chamonix. Kratší okruh vede přes Chalet du Lac Blanc a sedla Beugeant a Encrenaz. V případě problematických podmínek je možné holdovat sjezdovému lyžování ve čtyřech centrech v údolí Chamonix.

Vanoise

Rozlehlý národní park Vanoise v Grajských Alpách se pyšní možná nejnáročnějším skialpinistickým vrcholem západních Alp – Grande Casse (3 855 m), a to ještě podmínky pro výstup nemusí být každý rok. Ze 1 400 výškových metrů západního svahu je hned 400 z nich reprezentováno sklonem 40 º. Pro zdar akce proto musí panovat výborné sněhové podmínky a nízké lavinové nebezpečí. Samozřejmě je túra určená jen pro výborné lyžaře. Dvoudenní přechod přes ledovec Vanoise z Pralognanu, přes Refuge Félix Faure do Tignes je díky náročné orientaci na širé ledové pláni takovým malým výletem do Antarktidy.

Val d´Isère

Poměrně slušnou porci túr lze podniknout ze slavného lyžařského střediska Val d´Isère. Snazší dvoudenní túrou je okruh Refuge de la Femme – Point Mean Martin – Ref. Fond des Fours. Na dva hodnotné vrcholy Pointe Galise (3 343 m) a Grande Aiguille Rousse (3 482 m) se nejlépe startuje z Refuge de Prariond. Nad jezerem Lac Sassiére trůní nejnáročnější hora oblasti Tsanteleina (3 602 m) a sousední, neméně obtížná Aiguille de la Sassiére (3 747 m). Tento dlouhý výčet je zárukou dostatečného vyžití.

Les Écrins

Divoké a rozlehlé horstvo mezi městy Briançon a Grenoble představuje velkou výzvu pro ambiciózní i zkušené lyžařské turisty. Kdo má rád freeride, slyšel už asi o své mýtické Mekce jménem La Grave. Každý horolezec zase touží po žulových stěnách v okolí vesničky La Bérard. Na jaře už se autem do této vesnice dostanete. Nabízí se vyrazit severně k chatě Chaterellet. Dobrodružné túry lze podniknout do sedel Breche du Rateau, Col du Replat a hlavně pod obří masiv hory Meije do skalnaté průrvy Breche de la Meije (3 357m). Vrcholovou túrou z této chaty je Grand Ruine. Opačným směrem z Bérard vede cesta k chatě Temple Écrins a od ní je výborný výstup do sedla Col Avalanche korunovaný parádním sjezdem.

Nejjižnější čtyřtisícovka Alp

Mezi vrcholy je nejlákavější nejjižnější čtyřtisícovka Alp Barre des Écrins, resp. její předvrchol Dome de Neige (4 015 m). Na tuto impozantní horu můžete vyrazit z chaty Refuge Glacier Blanc nebo z Refuge Écrins. Jde o náročnou dlouhou túru s převýšením 1 500 m, výstupová stopa vede v zaledněném svahu posetém trhlinami. Stejné východiště mají další hodnotné túry na Roche Faurio (3 730 m) a pic de Neige Cordiére (3 614 m). Výraznou horou je Grande Ruine (3 765 m), na niž se nejlépe vyráží z chaty Adèle Planchard, na kterou je ovšem dlouhá cesta z údolí. Chaty jsou však během dubna a začátkem května otevřeny sporadicky a občas jen o víkendu. Získat z domova přesné informace o jejich provozu je při francouzské ležérnosti docela oříšek. Proto není od věci být připraven na spaní v chatách ve vlastním spacáku a přípravu jídla z vlastních zdrojů. Na jaře je pak běžné vycházet ještě za tmy a vracet se z túry kolem poledne.


INTERNETOVÉ ZDROJE

Info o rakouských chatách:

Vhodné mapy:

  • ITA vydavatelství Tabacco v měřítku 1:25 000 nebo méně kvalitní edice Kompass 1:50 000.
  • FRA vydavatelství IGN v měřítku 1:25 000, pozor – vrstevnice jsou znázorněné po 10 m (obvykle po 20 m)

Lavinová předpověď: www.avalanches.org

Předpověď počasí:

Metodika, inspirace: www.transalp.cz, www.snow.cz


HORSKÉ CHATY S NEJLEPŠÍMI MOŽNOSTMI TÚR

ITÁLIE

Dolomity

– Rifugio Fanes
– Sesvenna
– Sesvennahütte

Ortler

– Alberghe Forni
– Rifugio Branca
– Rifugio Pizzini–Frattola
– Rifugio Martello

Adamello

– Rifugio Lóbbia Alta

Wallis - Monte Rosa

– Rifugio Gnifetti
– Rifugio Quintino Sella

FRANCIE

Chamonix

– Refuge Argentière
– Refuge d´Albert 1er

Vanoise

– Refuge Félix Faure
– Refuge de Prariond.

Les Écrins

– Refuge Chaterellet
– Refuge Glacier Blanc
– Refuge Écrins

Queyras

– Refuge Agnel


Článek byl převzat z časopisu SNOW 45.