První díl série popisuje stručně, jasně a výstižně, jak se vybavit na lyžařskou túru. Protože výbava na lyžařskou turistiku je velmi specifická, jsou níže uvedené informace docela důležité pro vaši volbu optimálního vybavení. Kromě problematiky lyží, pásů, bot a vázání probereme také oblečení.

OTÁZKY PŘI VOLBĚ SKIALPINISTICKÉ LYŽE?

  • Budu více chodit na túry, nebo spíš holdovat freeridu (občas kousek půjdu)?
  • Jsou pro mě jízdní vlastnosti důležitější než hmotnost při chůzi?
  • Jsou lyže pod botou širší než 75 mm?
  • Jaká je moje lyžařská úroveň?

Lyže na klasickou lyžařskou turistiku

Hodí se pro většinu rekreačních skialpinistů na všechny typy túr. Určitě nejčastěji zastoupená skupina na trhu. Optimální kompromis mezi hmotností a jízdními vlastnostmi. Logicky čím lehčí, tím nižší tuhost, a tedy horší jízdní vlastnosti. Délku lyže volíme podle vzorce výška mínus 10 cm.
Lyže na skialpové túry mívají rádius 18–20 m, pod botou by měly mít šířku alespoň 70, raději 75 mm.

Lyže na freeride

Jsou určeny těm, kdo se soustředí na lyžování „off piste“. Rozhodující jsou jízdní vlastnosti lyží, které se projeví oproti lyžím touringovým i vyšší hmotností. Freeridové lyže jsou většinou univerzální (prašan i sjezdovka). Freeridové lyže z kategorie allround, allmountain mají šířku většinou v intervalu 80–100 mm, rádius 15–20 m. Existuje samozřejmě řada tlustších lyží, na nich se ale kvůli délce i hmotnosti špatně stoupá s pásy.

MATERIÁLY

Pásy se vyrábějí z přírodního materiálu (mohér – chlupy horské kozy), syntetických vláken (nylon) nebo kombinace obojího:

  • MOHÉR – má výborné vlastnosti při různých typech sněhu a různých teplotách (i za třeskutých mrazů).
  • NYLON – v porovnání s mohérem má umělé vlákno lepší stoupavost, má delší životnost a je také levnější. Nevýhodou je zhoršení vlastností při nízkých teplotách.
  • MIX – směs mohérových a syntetických vláken, mixová vlákna jsou odolnější než mohérová a lépe drží ve stoupání oproti syntetickým.

    Vývoj prodělala i lepící vrstva. Dříve samozřejmě lepila celá plocha. S rostoucí šířkou lyží ponechal Black Diamond střední pruh pásu nelepící. Dalším revolučním krokem se pyšní tradiční švýcarský výrobce Colltex, který vyvinul molekulární lepidlo ct40, které při dotyku rukou nelepí. Pozor – neslepujte je plochami k sobě, hrozí jim zničení. Posledním hitem se stanou pásy nové značky Gecko, jejichž adheze k lyži bylo dosaženo bez lepidla. Všechny zmiňované pásy se objeví na českém zimním trhu. Právě adhezní pásy (Colltex a Gecko) jsou hudbou nejbližší budoucnosti a zdá se, že klasickým lepícím zvoní hrana.


OTÁZKY PŘI VÝBĚRU PÁSŮ

  • Jaká je minimální a maximální šířka lyže?
  • Jaká je délka lyže?
  • Je důležitější životnost nebo hmotnost pásů?
  • Preferuji lepší skluz nebo lepší stoupavost?
  • Budu je používat pro jedny nebo více lyží?
  • Je součástí kupovaných pásů uchycení na špičce i patě lyže?
  • Je u ořezávacích carvových pásu součástí setu i ořezávací nůž?

    Pásy umožňují snadno stoupat do kopce na lyžích. Lepí se na skluznici lyže. Při tření o sníh se vlákna pásů chovají podobně jako srst zvířat – při sjezdu vlákna hladíme po srsti (nekladou odpor, kloužou), při stoupání jako bychom je hladili proti srsti (naježí se a neuklouznou). Dobrá stoupavost je pro spolehlivost a užitný komfort rozhodující.

Tvar a šířka pásů

S nadvládou ostře vykrojených lyží skončila éra rovných pásů, které byly vystřídány vykrojenými. Při nekonečném množství možných vykrojení jsou ideálním řešením pásy dodávané s ořezávací soupravou. Pás nalepíme na lyži a ořízneme přesně podle návodu – podle tvaru vlastní lyže, 2–5 mm od hrany.

Uchycení pásů

Nejlepší je uchycení pásu na obou koncích lyže! Na jednom pevně a na druhém pružně.
Skvělý systém mají dva vůdčí výrobci pásů - Black Diamond (systém STS) a Colltec (systém Camlock. )Pás je na špičce lyže uchycen napevno ocelovou sponou. Na patě lyže je uchycen variabilním háčkem, posuvným v rozsahu asi 20 cm. Při dnešním malém rozpětí délek tak můžete jedny pásy používat na více lyží, ovšem oříznutá šířka pásů bude optimálně sedět jenom na nejužší z nich.

ZÁSADY PÉČE O PÁSY

  • Pásy po každé túře sušíme.
  • Pásy nesušíme nalepené na lyži.
  • Pásy nikdy nenecháváme na lyži přes noc venku.
  • Občas zkontrolujeme lepivost pásů, případně obnovíme lepící vrstvu.
  • Před túrou nalepujeme pásy v teple chaty, budou pak lépe držet.
  • Vykrojené pásy k sobě nelepíme jako rovné, neboť jsou asymetrické.
  • Zásadně používáme fólii, kterou vkládáme mezi pásy.
  • Po sundání pásů v průběhu túry (budeme je znovu nalepovat) doporučujeme pásy schovat pod bundu (teplo, sucho). Při opakovaném nalepování tak budou pásy lépe držet.
  • Při mokrém sněhu pás nalepený na lyži lehce potřeme měkkým parafínem, např. červeným sjezdařským voskem. Navoskovaný pás pak mnohem méně nasákává vodu. Pás navoskujeme v suchém stavu.
  • Vyvarujte se kontaktu pásu s vodou (přecházení zamrzlého potoka, rozhraní vlhký – suchý sníh).
  • Pro moderní, adhezivní, na dotyk nelepící pásy, neplatí všechny tyto zásady, pro klasické lepící ano!

PŘI VÝBĚRU VÁZÁNÍ SE ZAMĚŘUJEME NA:

  • Hmotnost – čím náročnější túry, tím lehčí vázání. Komfort obsluhy a vyšší tuhost přináší logicky vyšší hmotnost.
  • Funkčnost – možnost nastavení vypínací síly, nastavitelnost délky vázání a její rozsah, snadnost manipulace.
  • Tuhost – čím je vázání robustnější, tím má vyšší tuhost a bohužel i vyšší hmotnost.
  • Kompatibilita vázání s botou – ne všechny boty lze zapnout do každého vázání.
  • Komfort obsluhy – ovládání vázání, tedy nastupování, přepínání mezi módy sjezd a chůze a nastavení patní podpěry co do počtu stupňů a výšky.
  • Stoupací hřebeny – tzv. „haršajsny“ jsou nedílnou součástí vázání a na tvrdém a zledovatělém sněhu se bez nich neobejdeme, jde i o prvek bezpečnosti.
  • Mají stoupací hřebeny větší šířku než lyže?

    POJISTNÉ ŘEMÍNKY BYLY Z BEZPEČNOSTNÍCH DŮVODŮ UŽ PŘED LÉTY VYTLAČENY BRZDIČKAMI (V LAVINĚ PŮSOBÍ LYŽE JAKO KOTVA). ŘEMÍNKY ALE UPLATNÍME V LEDOVCOVÉM TERÉNU, KDE NEHROZÍ LAVINY, ALE PÁD LYŽE DO TRHLINY.

    Hmotnost a funkčnost jsou rozhodující faktory. Pro náročnou turistiku nebo dlouhé přechody preferujeme zejména vázání s nízkou hmotností. Chceme-li se věnovat hlavně freeridu, zvolíme funkční, robustnější a logicky i těžší vázání.

    Některá vázání splňují stejné normy jako klasické sjezdové vázání, v takovém případě je jeho tuhost pro volné lyžování úplně dostačující. Asi nejuniverzálnější je model Fritschi Freeride, jehož léty vyladěný „chodící“ mechanismus dobře funguje a je nezničitelný. Každý ocení hlavně jednoduchou a rychlou ovladatelnost stoupací opěrky a snadný nástup do vázání. Tam, kde je nízká váha důležitá, je jasnou volbou vázání Tour Lite Tech (TLT) od Dynafitu. Nebojte se a důvěřujte subtilní „pastičce“. Její tuhost je obdivuhodná.


NA CO SE PTÁT PŘI VOLBĚ SKIALPINISTICKÉ BOTY?

  • Jsou pro mě komfort a pevná fixace nohy (kvalitnější lyžování) důležitější než lehkost a mírné nepohodlí při chůzi (nižší tuhost boty za jízdy)?
  • Chci jedny boty na skialpinismus a zároveň na sjezdové lyžování?
  • Je bota kompatibilní s vázáním?
  • Je vyndávání vnitřní botičky snadné?

    Boty, v nichž má lyžař na lyžích (ale i bez nich) chodit, musí mít výrazně volnější stažení kotníku, nižší tuhost, trochu menší výšku skeletu a hlavně snadno vyjímatelnou vnitřní, zateplenou botičku.

Boty na lyžařskou turistiku

Rozhodující při výběru je jednoznačně pohodlnost boty, která musí výborně sedět při volném (chůze) i pevném (sjezd) zapnutí.

Boty na freeride

Nejdůležitější není nízká hmotnost ani pohodlí při chůzi, nýbrž co nejlepší komfort při sjezdu. V těchto botách lze podnikat i túry, ale chůze není tak pohodlná. Pravidlem jsou čtyři přezky a vyšší komín skeletu.

Závodní skialpinistické boty

Všechno začala Scarpa s dnes již legendárním modelem F1. Bota je extrémně odlehčená. Nízká hmotnost a pohodlí při výstupu jsou výrazně nadřazeny vlastnostem pro sjezd, který je při závodech degradován na pouhý přesun. V současnosti boduje na poli ultralehkých lyžáků zejména značka Dynafit.

Vnitřní botička

Vyrábí se z vodoodpudivého materiálu (např. Gore-Tex) s odolným povrchem (např. Cordura). Druhou volbou je tepelně tvarovatelná botička, tzv. Thermoflex, která po tepelném procesu přesně přizpůsobí tvar noze. Tvarování lze několikrát opakovat.

Nákup bot

  • Na nákup si vyhraďte dostatek času.
  • Při zkoušení v obchodě doporučujeme tenkou ponožku a botu na těsno. Vnitřní botička se při používání trochu vymačká a zvětší se. Případnou vůli vyplníme silnější ponožkou.
  • Zkoušenou botu nechte na noze 10–15 min.
  • Vyzkoušejte přepínání ski – walk.
  • V botách se projděte (i stoupání).
  • Vyzkoušejte simulaci sjezdové pozice.

    TIP: Doporučujeme podepsat si váš skelet (zepředu i zezadu) i vnitřní botičku barvou nebo lihovým fixem. Označení botičky by mělo být viditelné, i pokud je ve skeletu. Na horských chatách má totiž řada lyžařů stejné boty jako vy, a proto snadno dojde k nechtěné záměně. Tato rada platí i pro alpské chaty!

ČÍM SE ODLIŠUJE TOURINGOVÁ BOTA OD LYŽAŘSKÉ

1. Rozsáhlejší pohyblivost kloubu. Na rozdíl od klasického lyžáku musí kloub na botě umožňovat předozadní pohyb kotníku. Faktor, který výrazně ovlivňuje pohodlí boty při chůzi.
2. Režim walk / ski. U každé boty je přepínání režimu chůze – sjezd. Důležitá je snadná obsluha přepínání.
3. Méně přezek. Většina skialpinistických bot má méně přezek. Nárt stahují většinou dvě a nad kotníkem jedna. Druhou z horních přezek často supluje tzv. Power-Strap.
4. Power-Strap je popruh se suchým zipem, kterým stahujeme botu nad nejvyšší přezkou. Má mnohem větší význam než u bot sjezdařských.
5. Vnitřní botička. Je použitelná i nezávisle, třeba v zimním prostoru horské chaty (tzv. Winterraum), při zimním stanování, nebo třeba v iglú, poslouží teplá a nepromokavá bačkora skvěle. Obouvání i zouvání se provádí zásadně mimo skelet. Tepelně tvarovanou botičku naopak obouváme jako klasický lyžák.
6. Podešev. Na rozdíl od lyžáků (rovná podešev) mají touringové boty podešev podobnou pohorkám (obvykle Vibram). Některé modely umožňují měnit klasickou lyžařskou podešev s touringovou.
7. Prodloužená horní přezka. Kvůli zvýšení rozsahu pohyblivosti nad kotníkem je většinou rozsah horní přezky delší. Při režimu chůze je tak vršek skeletu okolo holeně volnější – pohodlnější chůze.
8. NIŽŠÍ TUHOST JE LOGICKÝM VYÚSTĚNÍM NÁROKŮ KLADENÝCH NA TOURINGOVOU BOTU. TUHOST JE NIŽŠÍ NA ÚKOR VYŠŠÍ POHYBLIVOSTI KOTNÍKU, TEDY POHODLNÉ CHŮZE, A NIŽŠÍ HMOTNOSTI.


SKIALPINISTICKÉ HOLE

Skialpinisté používají téměř výhradně teleskopické hole. Variabilita délky je důležitá. Při stoupání nám výrazně pomohou delší hole, před sjezdem je zkrátíme. U holí se vyplatí pořizovat kvalitní, jen ty dobře fungující v mrazu. Vůdčími firmami jsou Leki a Black Diamond. V poslední době se výrazně prosazují hole tenké, které sestávají ze dvou částí místo tradičních tří dílů. Důvodem je fakt, že hole máme stále v ruce a pokud už je upevňujeme na batoh, tak zároveň s delšími lyžemi – proto stačí zkrácení na zhruba 1 m v jediném kloubu. Některé tenké hole lze po jednoduchém přemontování použít i jako lavinovou sondu.
Hole výrazně ztrácejí svou funkčnost, pokud nejsou osazeny sněhovými talířky. Napadne-li hodně prašanu, jsou skvělé větší sněhové talíře, oblíbené především freeridery.
Hodí se i prodloužené madlo, protože pro případ stržení lavinou není radno poutka používat (bez poutek se holí snadno zbavíme a ty pak nepůsobí jako kotva v lavině. Nenápadnou vychytávkou je i otočný talířek, hůl se při opakovaném zapíchnutí do sněhu a následné mírné rotaci při záběru nepovoluje.


OBLEČENÍ

Oblečení skialpinisty musí být funkční za slunečného jarního dne, za třeskutého mrazu i ve sněhové vánici. Na každou akci musíme být vybavení podle hesla: „Neexistuje špatné počasí, stačí jen odpovídající oblečení.“ Jste-li v horách často, vyplatí se mít kvalitní oblečení. Určitě nedoporučuji vybírat méně kvalitní oděvy. Dobré funkční oblečení vám vydrží dlouho a nejsme tak bohatí, aby… vždyť víte.

Funkční spodní prádlo

Základem je fungující spodní prádlo. Slipy, spodky, tričko s krátkým a dlouhým rukávem. V současnosti je k dostání skvělé vlněné prádlo, které svými vlastnosti předčí zavedené syntetické tkaniny. Jaké že jsou hlavní přednosti vlny merino? Výborná izolace, termoregulační schopnost, hřeje i vlhká, a dámy, pozor… nesmrdí ani po opakovaném propocení. Důležité jsou kvalitní podkolenky, které dobře obepínají nohu, jsou dostatečně teplé a noha se v nich potí co nejméně. Kvalitní spodní prádlo má vždy ploché švy a ploché gumy, musíme se v něm cítit příjemně a nesmí nás omezovat v pohybu.

Bunda a kalhoty z materiálu typu softshell

Oblečení do 90 % počasí – neprofoukne, prodyšné, pružné, odolné proti oděru, hřejivé, nepromokavé (s omezením). Skvělé vlastnosti softshellu oceníme hlavně při jarních túrách, kdy panuje teplejší počasí, ale často pofukuje citelný větřík (vyšší polohy). Důležité jsou výztuhy na kolenou, kotnících a zadnici, kapsa na mapu, šle a hlavně vysoká pružnost a tím i volnost pohybu. Nepodceňujte barvu, místo černé raději sáhněte po šedé (nepohlcuje teplo).

Svrchní bunda a kalhoty

Oblečení s membránou Gore-Tex, CUTAN, Dermizax ap. nepromokne ani neprofoukne. Svrchní oblečení nosíme většinou v batohu, oblečeme ho na softshellovou vrstvu až při zhoršení počasí nebo za silného mrazu a větru. Většinu času na túře strávíme v softshellovém oblečení, které je pohodlnější (měkčí, prodyšnější). Svrchní bunda by měla být extrémně strečová, pevná a zároveň lehká, ovladatelná i v silných rukavicích, měla by mít dlouhé větrací otvory a hlavně padnoucí kapuci, nejlépe s ochranou obličejovou maskou.

K udržení tepla

Při túrách za silných mrazů si mezi spodní prádlo a svrchní bundu oblékáme flísovou mikinu. Pro dlouhé večery na chatách se hodí vesta nebo lehoučká bunda z peří nebo z Primaloftu® . Výborné jsou teplé vlněné ponožky, protože podkolenky z lyžáků jsou po túře vždy více, či méně propocené.

Doplňky

Čepice, vícefunční šátek (čelenka, šátek), větruodolná kukla, tenké rukavice (softshell), nepromokavé rukavice (membrána), náhradní prádlo a tričko.

TECHNICKÉ DETAILY OBLEČENÍ

Svrchní oblečení splní beze zbytku svou funkci, je-li vyrobeno z kvalitních materiálů, které jsou perfektně zpracovány a jsou plné „vychytávek“. Čím horší počasí (sněžení, mráz, vítr, mlha), tím více se projeví kvalita oblečení. Co je tedy důležité:

  • Dobrý střih („sedí jako ulité“).
  • Padnoucí, nastavitelná kapuce.
  • Límec chránící krk.
  • Větrání v podpaží.
  • Vhodně umístěné kapsy (nad sedacím úvazkem, umožňující pohodlný vstup, nezakrývá je popruh batohu).
  • Výborná je náprsní kapsa přístupná zvenku.
  • Ochranné panely snižující opotřebení – ramena a boky, resp. kolena, zadek a vnitřní konce nohavic.
  • Elastické panely (bunda se snadněji „hýbe s tělem“).
  • Kvalitní zipy, většinou nepromokavé.
  • Stahování kolem krku i spodního okraje bundy.
  • Nastavitelný obvod konců rukávů a nohavic.
  • U kalhot šle (odnímatelné).
  • Kapsa na mapu (bok nohavice).
  • Jednoduchá manipulace i v rukavicích.