Co Nor, to lyžař

Kořeny lyžování jsou nejsilnější, jaké snad mohou být. Lyžování jako takové bylo vynalezeno ve Skandinávii a i dnes jsou 2/3 Norů členem některého sportovního klubu. Lyžováním jsou v první řadě samozřejmě myšleny severské disciplíny: skoky a běh, jež jsou mimochodem národním sportem, vlastně spíš zcela samozřejmou aktivitou, kterou většina Norů provozuje. Velmi populární jsou i skoky na lyžích – norské děti chodí skákat pro radost, jako české děti kopou do míče nebo bruslit. Zájem o tento sport je dokonce takový, že jen ti nejlepší se mohou skokům věnovat výkonnostně.
O tom, jak si lyžování razilo cestu dějinami, se stojí za to při dostatku času přesvědčit v lyžařském muzeu v Holmenkollenu, lyžařské čtvrti hlavního města Osla.

Malé Alpy, velký prostor

Terén norských pohoří je zcela jiný než v Alpách. Spíš vám bude připomínat hřebenové partie Krkonoš či Jeseníků, jen mohutněji rostlé a hlavně nekonečné.
Sjezdovky se sice dají s Alpami srovnávat jen na několika místech, ale to bývá bohatě vynahrazeno jinými přednostmi – méně záludným terénem, kouzlem krajiny, délkou jarní sezóny či třeba výhledem na fjord... Norsko je silná vábnička hlavně pro freeskiery, milovníky backcountry nebo hedonisty, kterým je víc než kvantita lyžařské infrastruktury sama příroda. Lyžař-rekreant si zalyžuje jako v menším alpském středisku, ale s návdavkem pro nás trochu „exotického“ životního stylu, očistné přírodní terapie a zároveň alkoholové abstinence.
Typické norské středisko má 300–500 výškových metrů s celkovou délkou sjezdovek do 30 km. Výjimečným je v tomto ohledu Hemsedal (převýšení 810 m), Hafjell (hostitel sjezdových disciplín z olympiády v Lillehammeru – 835 m), Narvik (878 m) nebo třeba Riksgränsen za polárním kruhem, kde lze s pomocí vrtulníku sjíždět z necelých 1 600 m n. m. do zhruba 500 m. Podobně jako Francouzi jsou Norové zvyklí bydlet přímo pod svahem – ne však v panelových věžácích, ale v rezidenčních chatách (často i se saunou), shluknutých do celých kolonií. Nezřídka jde o dům pro dvě rodiny dohromady, které společně traví dovolenou.
Norskou specialitou je ranní lyžování před snídaní (nejčastěji od 7 do 9 hodin), často rozsáhlé večerní lyžování, a hlavně dostatek příležitostí k freeskiingu i heliskiingu – dnešní Norové jsou milovníci volného terénu (aby ne, když ho mají všude kolem sebe...).
Sezóna trvá podle polohy střediska nejméně do dubna, v severnějších horách až do června a na ledovci (např. Folgefonn) celé léto. Jaro je ideální dobou k návštěvě už proto, že ve střední Evropě se příležitosti k lyžování smrskávají na pár ledovců. Po Velikonocích se tu pak propadá i návštěvnost.

 Maihaugen - norský skanzenSjezdovky v Hafjellu mají alpské parametry s více než 800m převýšením  
 Maihaugen - norský skanzen v Lillehammeru                              ­Sjezdovky v Hafjellu mají alpské, 800m převýšení  
Harmonie severu

Norové jsou bezprostřední, ale nikoliv vřelí lidé. Zdejší krajina je přívětivě prostorná a uklidňující, ale ve své podstatě dost drsná. Norsko působí jako zvláštně harmonická země, jejímž dominantním prvkem je prostor a pustota. Dvě stě kilometrů je běžná vzdálenost mezi městy, obzor vyplňují pusté hornaté pláně. Oblé hory jsou celkem podobné Krkonoším, jen nesrovnatelně rozsáhlejší. Nekonečnou krajinu tundry dekorují jen sporadicky rozházené nízké červené domečky jako z lega. V jedné z nejbohatších zemí světa překvapuje, že Norové se svým bohatstvím nijak okázale nechlubí – nenajdete tu žádné luxusní vily á la zámek, architektura je naopak střídmá až uniformní.

7 nejlepších středisek Norska

Hemsedal (640–1 450 m, 43 km sjezdovek, 21 lanovek a vleků)
- terénní ráz (tzv. Skandinávské Alpy) je nejpodobnější alpským střediskům – mohutné skalnaté, i když zaoblené hory a úzká údolí jsou koncentrovány na malém prostoru, takže se tu narozdíl třeba od Lillehammeru cítíte jako v opravdových v horách
- moderní sedačkové lanovky vyrážejí přímo z aparmtánového resortu směrem k vrcholům Tindenu (1 444 m), Tottenu (1 497 m) a Rogjinu (1 370 m) s plnou škálou obtížností upravených tratí i s odskoky do „velkého“ volného terénu v dosahu lanovek
- nejlepší norské aprés-ski (apartmány se pronajímají jen mládeži starší 23 let)

Hemsedal má na norksé poměry mohutné hory Terény v okolí Hemsedalu se dají v zimě zúročit při backcountry  
Hemsedalský lyžařský areál                                                  ­Terény v okolí Hemsedalu se dají v zimě zúročit při backcountry 
 

Narvik (50–1 002 m, 11 km sjezdovek, 6 lanovek a vleků)
- jedno z největších převýšení ve Skandinávii a nejlepší off-piste terény
- leží v zemi „půlnočního slunce“
- úžasný výhled, sjezdovky vedou prakticky až do fjordu
- hlavní sezóna od března do června

Lillehammer-Hafjell (195–1 030 m, 40 km sjezdovek, 13 lanovek a vleků)
- rozkládá se na podlouhlém zalesněném horském hřbetu, který se pokorně zdvihá z nížiny (cca 180 m n. m.)
- velmi slušné převýšení a alpská podoba tratí
- sjezdařský olympijský areál – velkou událost z r. 1994 připomíná vykácený obrys muže třímajícího olympijskou pochodeň na protilehlém svahu

Geilo (800–1 178 m, 20 lanovek a vleků)
- město na úpatí největší světové náhorní plošiny Hardangerviddy (7 500 km2, tj. více než celá naše Vysočina)
- poměrně rozsáhlý terén sjezdovek na dvou protilehlých hřebenech, ale s „českým“ převýšením do 400 m
- nejlepší místo pro snowkiting na světě: Hardangervidda (cca 25 km od Geila) má jen lehce zvlněný terén bez horských překážek (experti dosahují rychlosti až 140 km/h), „učednický“ terén pro kiting je v okolí Havsdalshovdy (dostupnost vlekem z Geila), denní snowkitingový kurz přijde na cca 900 NOK
- v Geilu sídlí nejlepší norská střední škola lyžování (absolvent např. Björndalen)
- město obléhá rozsáhlá periferie se sruby a chalety (soukromé i na pronájem): velká část leží přímo u sjezdovek, staví se nové a nové...

Norefjell (180–1 190 m, 24 km sjezdovek, 11 lanovek a vleků)
- středisko s nejvyšším převýšením v Norsku

Trysillfjellet (460–1 132 m, 71 km sjezdovek, 36 lanovek a vleků)
- 2,5 hodiny jízdy severovýchodně z Osla
- nejrozsáhlejší norské středisko

Beitostolen (700–1 030 m, 19 km sjezdovek, 9 lanovek a vleků)
- čistě prázdninový resort leží v bezlesé výšce 900 m n. m. na úpatí Jotunheimenu, největšího norského pohoří
- rodinný areál s převýšením 130 m přiléhá přímo k resortu a skýtá fascinující výhled na největší norské pohoří Jotunheimen
- areál pro náročnější (Raudalen) je odtud vzdálen cca 5 km – severní svahy Gyriklantenu s převýšením 330 m brázdí vlek a sedačková lanovka s několika červenými a černými sjezdovkami
- sám Beitostolen se považuje za nejlepší rodinné středisko v Norsku: jde o ambiciózní rodinný podnik s tradicí a self-made-manovským příběhem zakladatele Hoviho – asi před 35 lety tu zapíchl kolík s nápisem „lyžařská škola“ a protože se mu dařilo, přidal další služby, časem již provozoval vlastní hotel, vleky a zapojil všechny ostatní podnikatele do společného konsorcia
- ubytovací resort s hotelem a dřevem obloženými obchody a restauracemi (připomínajícími westernovou osadu) se rozkládá podél příjezdové silnice, v pěší vzdálenost odtud je velká chatová periferie

Beitostolen hostí i běžecký Evropský pohár Hardanggervidda je největší náhorní plošina v Evropě  
Beitostolen má kvalitní běžecké tratě a pár sjezdovek                    ­Náhorní plošina Hardanggervidda je rájem snowkitingu
 

Praktické informace

Ubytování

Norové jsou chataři podobně jako Češi – popularita horských chat a rezidencí přitom roste, a přibývá i jejich počet v horských střediscích. Pronájem apartmánu či chaty je nejčastější a zároveň nejlevnější forma lyžařského pobytu. Apartmány jsou obvykle prostorné, moderně zařízené a mívají i vlastní saunu. Hotely jsou řádově dražší, ale velmi příjemné (zvlášť pokud jsou v rodinných rukou).

Gastronomie

Norská kuchyně není příliš vyhlášená a v podstatě se s ní ani nesetkáte, specialitou je snad jen sobí a losí salám a pálenka akvavit (z brambor převážených lodí na rovník a zpět) – nikdo vám ji však nenabídne, protože je dost nechutná. Do Norska zato úspěšně pronikly všechny evropské i zámořské kuchyně.

Alkohol

Na ten v Norsku raději zapomeňte! Hospoda bývá i v resortech třeba jen jediná a jinde se k alkoholu nedostanete, vyjma státem vlastněných specializovaných obchodů s alkoholem. Platí tu „ekonomická“ prohibice – za pivo necháte kolem 250 Kč v baru, u jejichž dveří stojí vyhazovač a každého podnapilého by vykázal. Ani Norové moc nepijí – typicky navštěvují bary až po půlnoci poté, co si malou opičku připraví doma z již tak drahých zásob pořízených ve zmíněných monopolních obchodech.

Doprava

Z letiště v Oslu (Gardermoen) jezdí jak transferové linky přímo do středisek v jižním Norsku, tak veřejné dálkové expresní autobusové spoje. Zpáteční transferová jízdenka např. do Hemsedalu nebo Geila vyjde na 425 NOK.

Sezóna

Zpravidla je delší než v Alpách – obvykle začíná v polovině listopadu a trvá i po celý duben (leckde však záleží na termínu Velikonoc, letos tak v některých jižnějších střediscích bude končit už v polovině dubna). Na severu Norska se kvůli polární noci a mrazům začíná lyžovat až v únoru a vleky se zavírají až v květnu nebo červnu. Kromě Vánoc, Velikonoc a prázdninových týdnů ve střediscích nebývá příliš živo, což nejvíc platí pro leden a pak jarní posezónu. Ta je asi nejspolehlivějším tipem k návštěvě – sněhu dostatek, delší dny a nižší ceny.

Ceny

Norsko je jednou z nejdražších zemí Evropy, i běžné potraviny jsou dvoj- až čtyřnásobně dražší než u nás. O polovinu víc byste dali i za benzín nebo naftu. Samotný lyžařský pobyt přesto nemusí vyjít výrazně dráž než v Alpách, pokud se spokojíte s „ekonomickým“ ubytováním v apartmánové chatě, s kvalitou ubytování (hotel) a službami (snídaně, večeře) cena prudce roste. Stejně tak ceny skipasů jsou cenově srovnatelné s Alpami (cca 330 NOK/den, čili cca 1 100 Kč). Položkou navíc je v každém případě letecká doprava a následný transfer.
Orientační ceny v supermarketu:
- chléb – 5–30 NOK
- salám (1 kg) – 150–300 NOK
- mléko (1 l) – 11 NOK
- jogurt – 6 NOK
- máslo – 15 NOK
- pivo (0,5 l) – 20 NOK
Orientační ceny skipasů:
- 1 den / 6 dní (Geilo): 325 / 1 350 NOK
- 1 den / 6 dní (Hemsedal): 335 / 1 455 NOK
- 1 den / 6 dní (Trysilfjellet): 330 / 1 490 NOK

Ideální aktivity:

- lyžařské túry chata–chata
- skialpinistické a backcountry túry
- rozsáhlý, ale terénně poměrně nezáludný freeride (vč. heliskiingu)

3 důvody lyžování v Norsku:

- terapeuticko-přírodní (nekonečná, drsná, ale okouzlující krajina)
- kulturně-poznávací (kořeny lyžařského sportu, severská absence stresu)
- únava z alpského lunaparku – alkoholové aprés-ski tu prakticky neexistuje anebo je dost komorní

Jedinou českou CK, nabízející lyžařské pobyty v Norsku, je v současnosti Alexandria.