Sněhu je ve většině středoevropských střediscích nedostatek, nebo lépe řečeno podprůměr. Míst, kde se dalo začátkem března dobře nebo výborně zalyžovat, bylo již velmi málo. Pro milovníky zimních sportů je to rána, pro provozovatele lyžařských areálů a ubytovacích zařízení je rána ještě větší. Dojezdové trasy sjezdovek a tmavá okolní krajina dává tušit, že není něco v pořádku. Zda-li za to skutečně může globální oteplování, je otázkou. Je však jisté, že výkyvy počasí jsou stále častější a stále častěji míří k extrémům, na které nikdo z nás nebyl a není zvyklý.

V Čechách napadla výraznější souvislá sněhová pokrývka již začátkem listopadu (Sněžka 6.11.2006, 24 cm sněhu) a poté až koncem prosince, těsně před Vánoci. Do Vánoc leželo v nejvyšších partiích českých hor do 20 cm (Sněžka 21.12.2006, 12 cm sněhu). Situaci relativně zachránil konec ledna, kdy napadlo okolo 60 cm sněhu. K tomu začalo také mrznout i během dne, takže se situace konečně vylepšila. Od té doby však vládne neustále velmi mírné počasí (Sněžka 12.2.2007, 83 cm sněhu) s plusovými teplotami. Nejvíce sněhu leží na tradičních místech – Ovčárna pod Pradědem 100 cm, Horní Mísečky 55 cm, Černá hora 60 cm (vše 19.3.2007). Podle předpovědí meteorologů se sice situace tento týden ještě mírně zlepší, ale zřejmě jen krátkodobě. Poté přijde další oteplení a déšť. Skalní milovníci zimy tak svádějí všemožné ódy a prosebné písně, aby se alespoň pravidelný březnový příval sněhu vrátil do českých hor, aby přinejmenším Velikonoce byly opravdovou zimní radovánkou.

Bílá ovce mezi černými

Jelikož podobná situace vládne v podstatě v celé Evropě, může nás snad těšit jen to, že v tom nejsme sami. Samozřejmě, že střediska ležící nad 2 000 metrů jsou relativně sněhově zajištěny, přesto hlásí podprůměrné vrstvy sněhu.

Stanice            ­Nadm. výška  12.2.2006        12.2.2007        16.3.2007

Gross Arber     1437               215                  78                     80

Zugspitze         2960               280                  120                   185

Alpinzentrum    2304               220                  165                  ­185

Sonnblick          3105               2­80                  190                  250

Lysá hora         1324               222                  84                    63


Pokud budeme mezi černými ovcemi hledat jednu bílou, nalezneme ji. Je jí Slovensko, resp. jeho nejvyšší místa. Konkrétně jde o centrální část Vysokých Tater – Lomnický štít (viz graf) a lyžařskou trať pod Lomnickým sedlem. Zde se zima doslova vyřádila. Již 7. listopadu leželo na jednom z nejvyšších vrcholů Slovenska 139 cm sněhu (v roce 2005 zde nebyl ani centimetr). O týden později to bylo už 213 cm, aby se i sem dostavila výrazná obleva a sněhová pokrývka poklesla k 28.12.2006 na 81 cm (v roce 2005 k 28.12.2006 zde leželo 161 cm). Touto dobou se však ani jiné evropské stanice nemohly chlubit výraznou peřinou. A nebylo tomu jinak až do konce ledna. K poslednímu lednovému dni se sníh na Lomničáku vyšplhal na lednový rekord 270 cm, aby záhy, 11. 2. 2007 kulminoval na hranici 400 cm. Sjezdovka pod Lomnickým sedlem nezůstává za touto úrovní pozadu (lednové minimum/maximum 130/250) a únorových 350 cm (13.2.) a současných 300 cm (20.3.) jsou toho důkazem. Že se nejedná o pouhou hru čísel dokazuje fakt, že nad sjezdovou tratí musela být odstřelena nejedna umělá sněhová lavina. Loňský rok byl rekordním co se délky sněhové pokrývky týče (sníh se nad 2 600 metrů souvisle držel do 25. června) a letošní by mohl být rekordním v množství napadaného sněhu. Z ostatních slovenských středisek jsou na tom relativně dobře ještě Štrbské Pleso, kde leží 150 cm sněhu a sezóna zde běží již od 13. listopadu 2006. Na jižní straně Chopku v Derešské muldě leželo k 19.3. 250 cm sněhu a na nedaleké Čertovici v nadmořské výšce 1 200 metrů okolo 100 cm přírodního sněhu.

Ostatní slovenská střediska jsou na tom podobně jako ta česká a sníh je zde hluboko pod hranicí 100 cm.