Skoro se je bojím počítat, abych na nějaký nezapomněla… Chce to hodně zkušeností, abychom je dokázali na obloze rozeznat a správně pojmenovat. Co, že jich je spousta, to bychom nějak zvládli. Ale většina z nich má u svého popisu jasnou poznámku: velmi vzácný halový jev. A to příliš možností k poctivému a trpělivému zkoumání nedává. Zato listovat fotografiemi, to snad nikdy neomrzí. Inu, pokusit se dotknout nedotknutelného bylo vždycky vzrušující, že…

Tak například Parryho oblouk poprvé zaznamenal anglický polární badatel William Edward Parry na Melvillově ostrově v roce 1820. Stejně jako ostatní halové jevy nevzniknou bez ledových krystalků. Sloupky se musí vznášet vodorovně a k tomu musí ještě dvojice stěn ležet v horizontální rovině. Tvar oblouku závisí na výšce Slunce nad obzorem – viz obrázek. Díky lomu světla je oblouk duhově zabarvený. A třeba ještě dotykový oblouk. Objeví se v případě, že sluneční paprsky procházejí bočními stěnami šestibokých ledových hranolků, které jsou orientovány svou hlavní osou téměř rovnoběžně s horizontem. I tento oblouk je duhový, protože světlo se na krystalcích láme. A stejně jako u Parryho oblouků – i v tomto případě platí, že tvar oblouku, a případně i to, připojí-li se spodní dotykový oblouk, závisí na výšce slunce nad obzorem.

Jak vypadají, když se objeví na obloze zároveň? Podívejte se na fotku Emila Březiny. Nádhera, že? Mimochodem, nemusí to být vždycky ledové krystalky oblaků. Podobná šálení mohou vyčarovat i ledové krystalky sněhových děl. Tak hurá na kopce, třeba se poštěstí…



Parryho a dotykové oblouky mění tvar podle výšky Slunce nad obzorem.


Tvary dotykových oblouků při různých výškách slunce nad obzorem.



Emil Březina

Mimořádně výrazný Parryho oblouk a pod ním horní dotykový oblouk malého hala. Jeden z nejlepších snímků obou jevů současně byl pořízen 22. prosince 2007 na Lysé hoře.






Tomáš Chlíbec

Výrazný horní dotykový oblouk malého hala v Krušných horách 2. prosince 2012. Upraveno běžným způsobem bez zvýrazňování jevu.




Roman Szpuk

Supralaterální a níže též horní dotykový oblouk. Oba vznikají na stejných, horizontálně orientovaných sloupcích, jen dráha paprsků se liší. Fotografováno 1. prosince 2012 v Příchovicích v Jizerských horách na drobných krystalech ze sněžných děl.




Roman Szpuk

Při vysoké poloze Slunce se horní dotykový oblouk přimyká dolů k malému halu a téměř jej vně opisuje. Pozorováno na vysoké řasovité oblačnosti 30. dubna 2012 na meteorologické stanici na Churáňově.




Martin Popek

Opsané halo vzniká spojením dotykových oblouků kolem malého hala při výšce Slunce více než 55° nad obzorem. 23. 4. 2012, Nýdek.




Jiří Smejkal

Detail horního dotykového oblouku s jednotlivými viditelnými ledovými krystaly v přízemní vrstvě atmosféry (tzv. diamantovém prachu), na kterém jev vznikl. snímek byl pořízen 10. ledna 2009 v Jizerských horách.




Tomáš Tržický

Na snímku je dolní dotykový oblouk malého hala ve tvaru obráceného písmene V. Na snímku pořízeném při letu přes Rusko 15. července 2009 se oblouk vzniklý v řasovité oblačnosti promítal hluboko pod obzor




Jiří Smejkal

Nejvýše se na snímku a vysoko nad Sluncem rozkládá supralaterální oblouk, pod slabým Parryho obloukem je široce rozevřený horní dotykový oblouk přiléhající k rovněž viditelnému malému halu v jeho nevyšším bodě. snímek byl pořízen 10. ledna 2009 v Jizerských horách.




Alena Zárybnická

Náruživá lyžařka, skialpinistka a pravidelná testérka lyží na akcích SNOW. Samozřejmě také přední česká meteoroložka působící v České televizi.



Její další články si můžete přečíst na http://snow.cz/…a-zarybnicka





Další díly seriálu Optická šálení:

Optická šálení I. - Irizace

Optická šálení II. - Strašidlo se svatozáří

Optická šálení III. - Polární záře

Optická šálení IV. - Halové jevy

Optická šálení V. - Duha

Optická šálení VI. - Velké a malé halo

Optická šálení VII. - Parhelia a paraselenia

Optická šálení VIII. - Cirkumzenitální oblouk

Optická šálení X. - Drahokamy z ledových krystalků