Antonio Rolando z turínské univerzity připomněl, že bezlesé oblasti ve vysokých nadmořských výškách jsou velmi důležité pro zvířata žijící ve volné přírodě, protože lidské aktivity často nedovolují jejich existenci v nižších nadmořských výškách. "Lyžařská střediska je však stále více ovlivňují a ohrožují, zvlášť pak budování a rozšiřování sjezdových tratí," řekl.

Tratě omezují rozmanitost

Tým italských expertů zkoumal dva po sobě jdoucí roky v letním období v západních italských Alpách sedm pastvin - ty, na nichž byly nedávno zřízeny sjezdovky, louky poblíž sjezdovek i travnaté plochy daleko od jakýchkoli lyžařských svahů - a zjistil výrazné rozdíly. "Lokality zachovávající přirozené životní prostředí podporovaly největší bohatství a různorodost ptačích druhů..., zatímco ty, na nichž se nacházejí sjezdovky, měly nejnižší hodnoty," sdělil Rolando. Italský vědec přitom upozornil, že více než čtvrtina z 33 ptačích druhů, na něž se studie zaměřila, včetně orebice horské, kavčete červenozobého a bělořitů, patří mezi nějakým způsobem chráněné druhy.

Expanze středisek nesmí ohrozit ekosystém

Ekologické studie z poslední doby předpovídají, že některá alpská lyžařská střediska budou za pár desetiletí nepoužitelná v důsledku oteplování klimatu. Letos muselo mnoho alpských středisek kvůli nedostatku sněhu odložit zahájení lyžařské sezony a velké lyžařské závody. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) také již konstatovala, že na nízko položených svazích bude zřejmě sníh brzy minulostí a že řada švýcarských bank již nyní odmítá poskytovat finance na lyžařská střediska pod 1500 metrů nad mořem.

Ekologové ale zdůrazňují, že pro budování nových, výše položených sjezdovek by se měla přijmout citlivá opatření, která by zabraňovala ohrožení křehkého vysokohorského ekosystému. Rolando například navrhuje, aby se svahy příliš nesrovnávaly, pouze se z nich odstranily kameny, vyhladily se největší nerovnosti a zachovalo se tak co nejvíce půdy a rostlin.