Moc důvodů k radosti zatím není. Padat nebude na všech našich horách a v nížinách to na sníh zatím taky rozhodně nevypadá. Jak se vyznat v předpovědích počasí? A kde hledat údaje aspoň přiměřeně relevantní?

Ani moc nepřeháním, když řeknu, že letos mají sněhové vločky cenu zlata. Provozovatelé středisek se předbíhají v tom, komu se podařilo díky sněhu technickému „zprůjezdnit“ největší počet kilometrů sjezdovek. Informace o počasí mají bez nadsázky strategickou hodnotu. A zřejmě právě proto se - víc než jindy - setkáváme v takových bídných zimách s nejrůznějšími předpověďmi, často - kulantně řečeno - pochybné kvality.

Ale postupně. Jak tedy zjistit, jak to na horách vypadá a vypadat bude? Nabídnu recept. Možná spíš tedy jednoduchý postup, kam se podívat, aby to mělo aspoň trochu smysl. Ostatně opakuji ho prakticky každé ráno, někdy i dvakrát či čtyřikrát denně – to podle toho, jak často ten který numerický model počítá budoucí počasí.

Nejdřív ona výstraha. Najdete ji na stránkách Českého hydrometeorolo­gického ústavu www.chmi.cz, hned na titulní straně nahoře. Důležitý je termín vydání a taky doba, po kterou bude platit. Všechny podrobnosti pak najdeme, pokud klikneme na odkaz Podrobnosti – předpovědní výstražná informace. A další text pak najdeme tady:
http://old.chmi.cz/…ta/data.html



Vidíte, výstraha se týká jen okresů Vsetín, Nový Jičín a Frýdek-Místek, tedy oblasti Beskyd. Během středy tam může v polohách nad 600 m n. m. napadnout až 25 cm nového sněhu. Jinde sněžit prakticky nebude nebo jen málo. A v nížinách bude kvůli vysokým teplotám pršet.

Abychom získali aspoň trochu přehled o celkové povětrnostní situaci, která určuje budoucí počasí, měli bychom z úvodní stránky otevřít odkaz Synoptická předpověď:
http://www.chmi.cz/portal/dt?…



Tady je vidět, že příčinou sněžení bude tlaková níže se středem nad severní částí Balkánského poloostrova, proto k nám sněžení přijde od východu a dostane se jen do Beskyd. V dalších dnech se proudění opět vrátí k teplejšímu jihozápadnímu až západnímu.

A jaké teploty nás tedy čekají. Podívejte se na odkaz Týdenní předpověď:
http://portal.chmi.cz/portal/dt?…



Není sice určena přímo pro hory, ale nabízí jistý obecný přehled o budoucím počasí. No, upřímně, na pořádnou zimu to tedy rozhodně nevypadá. Takové teploty jsou pořád hodně nadprůměrné.

Aladin

Teď, když máme aspoň trochu představu o souvislostech, můžeme se podívat podrobně na jednotlivé meteorologické prvky. Jak jejich budoucí vývoj počítá numerický model Aladin? Začněme odkazem Numerický model Aladin:
http://www.chmi.cz/…lts/ala.html



Tady jen v rychlosti zkontrolujte, ze kterého termínu výpočet je (abyste zbytečně neztráceli čas studiem starých dat), a vyberte prvky, jejichž předpověď vás zajímá. Mapy nabídnou rychlý přehled o tom, jak se počasí bude lišit v jednotlivých částech Česka. Pokud se sem díváte poprvé, vřele doporučuji přečíst si Nápovědu, dozvíte se jen tolik, co potřebujete vědět, abyste mapám rozuměli.

Pokud si vyberete nějakou konkrétní lokalitu, pro kterou chcete znát předpověď, použijte odkaz Meteogramy Aladin: http://www.chmi.cz/…ortal/m.html



Do horního pole můžete vypsat přímo onu lokalitu, například Lysá hora a meteogram se objeví. V jeho záhlaví zase rychle zkontrolujte termín vydání předpovědi. A hlavně to, jak se vypočítané hodnoty svoji polohou i nadmořskou výškou liší od místa, které nás zajímá. Důvod je jednoduchý. Model nepočítá pro každé jednotlivé místo, ale v jakési pomyslné síti čtverců, resp. kvádrů (i ve vertikálním směru), kterým jsou automaticky přiřazeny nějaké souřadnice a nadmořská výška. Jedině tak se máme šanci vyvarovat zklamání, které by jistě přišlo v případě, že by se například ona nadmořská výška nějak výrazně lišila. V případě Lysé hory je její reálná nadmořská výška 1 322 m, modelová 1 190 m. To znamená, že v obvyklých podmínkách budou například reálné teploty o kousek nižší než ty vypočítané (na 100 m klesá teplota asi o 0,65 °C), srážky může meteogram ukazovat jako dešťové, na vrcholu kopce ale klidně mohou být i smíšené – to záleží právě na teplotách. V grafu jsou očekávané teploty, rychlosti a směry větru, včetně případných nárazů, vlhkosti vzduchu, srážky, tlak vzduchu i množství nízké, střední a vysoké oblačnosti. Podle modelu by na Lysé hoře měly nejdřív padat srážky smíšené, a to zhruba od 7. hodiny ráno. Pak by měly přejít ve sníh a sněžit by mělo zhruba do půlnoci na čtvrtek. Sečteme-li očekávané množství sněhu, dopočítáme se k oněm cca 25 cm tak, jak se píše ve výstraze.



Vybereme-li ale jiné místo, třeba Sněžku, bude z meteogramu na první pohled jasné, že v Krkonoších moc, vlastně nejspíš vůbec, sněžit nebude.


Wetterzentrale

V případě, že vás zajímá, jestli vůbec nějaká, aspoň teoretická šance na sněžení v dalších dnech, můžete otevřít třeba www.wetterzentrale.de.

Tam na úvodní straně najdete vpravo docela nenápadný odkaz Weitere GFS Karten: http://www.wetterzentrale.de/…savneur.html

K dispozici máte celou řadu numerických modelů pro různé oblasti světa (o nich podrobně třeba někdy příště…), vyberte GFS Evropa a tam 850 hPa Temperatur Panel. Zobrazí se série 9 map, které ukazují zjednodušeně řečeno teplotu v hladině cca 1 500 m. Jsou-li tu teploty podnulové – kolem -5 °C, máme šanci, že případné srážky budou sněhové.

A bude padat, resp. kolik by podle modelu mohlo napadnout v dalších dnech? Vyberte odkaz GFS M-Evropa (rozlišení pro střední Evropu), položku Gesamtniederschlag a pak časový krok – počet hodin, za které potřebujete znát odhadované množství srážek. Dnes se tam nabízí konkrétně pro Krkonoše do středy příštího týdne cca 15 cm, pro Beskydy asi 40 cm. Tak uvidíme. Výpočet není nikdy úplně přesný, v odhadovaných úhrnech se může mýlit i dvojnásobně. Jistou představu si ale z uvedených dat udělat bezpochyby můžeme.

Jen dodávám, že v obvyklých případech počítáme 1 mm srážek jako 1 cm nového sněhu. Pokud jsou teploty blízké nule a sníh je mokrý, napadne míň, pokud padá „prašánek“, umí příroda vyčarovat z 1 mm srážek i dvoj- či trojnásobek sněhových centimetrů.




Tolik tedy stručná kuchařka. Má ale několik háčků. Tak předně, numerické modely nejsou nikdy stoprocentní. Existuje spousta důvodů, proč tomu tak je. Ale rozebírat právě tohle, to by vydalo na speciální článek. Stejně tak, jako probíraní se nekonečným množstvím zdrojů meteorologických dat na internetu. Ano, dají se najít i velmi spolehlivé předpovědi. Jen je pak správně interpretovat… Tak třeba někdy příště. Dneska jsem nabídla jen jakousi nejjednodušší a nejrychlejší variantu.

Ostatně, jsem zvědavá na čtvrteční ranní měření výšky sněhové pokrývky na horách. Jestli pak to modelu s tím sněžením do Beskyd vyjde? Data najdete zase na www.chmi.cz pod odkazem Sněhové zpravodajství: http://www.chmi.cz/portal/dt?…


Hodně štěstí při vyhodnocování předpovědí!


P.S.
Shodou okolností je to dneska právě 85 let, kdy byla naměřena dosud nejnižší teplota na území tehdejšího Československa. V Litvínovicích u Českých Budějovic bylo -42,2 °C. Co bychom letos za takovou zimu či alespoň za pár mrazivých dní dali, že? Zima v roce 1929 byla skutečně mimořádná – velmi tuhá a dlouhá. Pokud se podrobně podíváme na posledních 30 let, najdeme v některých mrazových kotlinách teploty, které se pohybovaly v těsném okolí -40 °C. Už jenom kvůli rostoucímu k počtu meteorologických stanic je docela pravděpodobné, že časem bude tenhle rekord v některé mrazové kotlině jednorázově překonán. A stejně pravděpodobné je i to, že jako celek zůstane zima 1929 rekordní ještě dlouho. Ta stávající se možná taky zapíše do tabulek rekordů, patřit bude ovšem zřejmě k těm vůbec nejteplejším.

A ještě pár statistických údajů, aneb vzpomínka na to, co zima dokáže, když je ve formě.

Kolik nového sněhu umí za zimu napadnout?

Labská bouda - 1995: 896 cm
Praděd - 1965 : 791 cm
Lysá hora - 1982: 751 cm
Churáňov - 1967: 612 cm
Praha-Karlov - 1970: 120 cm

Absolutní maximum výšky sněhové pokrývky
Labská bouda - 30.3.1992: 315 cm
Praděd - 28.3.1976: 292 cm
Lysá hora - 8.3.1971: 256 cm
Churáňov - 17.3.1988: 200 cm
Praha-Karlov - 20.12.1969: 34 cm