Velký Javor a Garmisch-Partenkirchen spolu s ledovcovou Zugspitze jsou ostrůvky zvýšeného zájmu českých lyžařů v Bavorsku, kolem nichž se rozlévá neprobádané moře lyžařských možností. Neplavou v něm sice „velké ryby“, ale na víkend, či ještě lépe pár všedních dní, mohou být překvapivě milou alternativou. Jejich limitem je rozsah i nadmořská výška, ale za vydařených zim umí nabídnout i velmi slušné prašanové orgie. Německá střediska ocení milovníci propracovaného pořádku a rustikální klobáso-pivní gastronomie. Z jihozápadních hranic Česka je snadno dostupná zhruba stovka bavorských středisek, z nichž největší mají přes 30 km sjezdovek a jsou poměrně rovnoměrně rozmístěná od Berchtesgadenu na východě až po Oberstdorf na západě.

Bavorsko je Alpami sice jen jemně políbené a většina jeho středisek nemá o moc větší než lokální význam, přesto dvě alpská města lyžařsky vyčnívají – Garmisch-Partenkirchen a Oberstdorf. Je s podivem, že střediska s tak solidním rozsahem terénů nejsou zaplavena českými lyžaři – pro ty ze západní poloviny Česka jsou totiž při cestě do Alp doslova první na ráně.

Těsně před branami Ga-Pa končí dálnice z Mnichova, a město pod Zugspitze je tak z Prahy jedním z časově nejlépe dostupných alpských středisek – za 4,5 hodiny jízdy. Oberstdorf leží o 100 km dále, ale i v jeho případě vás rychle ubíhající německá dálnice dovede do vzdálenosti půl hodiny od města. I to je časově srovnatelné s nejbližšími a nejdostupnějšími rakouskými středisky jako Dachstein West nebo Flachau. Přesto tu na množství českých značkek na parkovištích nenarazíte.

Možná je to i tím, že Německo má pověst drahé země. Ano, tankovat se vyplatí spíše u rakouských sousedů. Ale v cenách skipasů, horských chat ani ubytování rozdíl nepoznáte. I v bohatém Bavorsku dokážete vyhledat apartmán se saunou pod 15 eur za osobu a noc, posvačit sekanou v housce za necelé 4 eur, veleřízek s hranolkami za 10 eur a dát si půl litru točeného na svahu za 3 EUR. V nabídce cestovních kanceláří můžete objevit dokonce hotel all inclusive v menším Berchtesgadenu za 1 250 Kč za noc a děti k tomu zdarma.

Lyžařské terény

Hlavním důvodem okrajového zájmu českých lyžařů je určitě velikost lyžařské nabídky. Ani dva největší bavorské areály neoslní kilometráží svých sjezdovek, i když se ve skutečnosti zdají o něco větší než v číslech.

V Garmisch-Partenkirchenu se o to zasluhuje ledovec na Zugspitze s příjemně hravými tratěmi a neuvěřitelným rozhledem směrem do Alp i do nížiny k Mnichovu v kombinaci s klasickým areálem, který má jak čistě sportovní, tak pohodově rodinnou zónu, a to převážně na zalesněných svazích. V jednom dni tak můžete ochutnat ze všech typů lyžařských terénů, které umí Alpy nabídnout. Ga-Pa jako vstupní brána Alp dělá čest svému poslání.

V Oberstdorfu je hlavním oblíbencem Fellhorn s dlouhými a příjemně terénně modelovanými červenými sjezdovkami a možností sjíždět na obě strany hřebene – do Německa i Rakouska. Ovšem za rozhledového počasí je díky horské kulise větší lahůdkou menší areál pod Nebelhornem. Pestré tratě s panoramatem nekonečného moře hor tím oblast zážitkově povyšují nad zdánlivě chudou kilometráž tratí.

Z bavorských center má „alpské“ rozměry ještě Reit im Winkl s náhorní planinou Steinplatte, která však leží již v Tyrolsku a z Německa je přístupná lanovkou. Mezi relativně větší střediska patří oblíbená víkendová destinace Mnichovanů v okolí jezer Spitzingsee a Tegernsee nebo Bayrischzell s jeden a půl tuctem vleků na Sudelfeldu, kde se lyžovalo již před 100 lety. To už jsme ale na svazích s vrcholem okolo 1 500 m n. m. a rozsahem tratí jako ve Špindlerově Mlýně.

Být oba německé top resorty – Ga-Pa a Oberstdorf – blíže k sobě, vyrovnaly by se třeba oblíbenému Zell am See s Kaprunem. Bohužel je však dělí více než 1,5 hod. cesty autem, a nemají ani společný skipas. Každé z nich však nabízí svou regionální kartu, kde se stovky kilometrů sjezdovek nakonec poskládají.

V případě Ga-Pa se k vlastním 62 km sjezdovek přidávají ještě menší nebo středně velká střediska v německém i rakouském okolí Zugspitze, která jsou zahrnuta v Top Snow Card, kterou dostanete automaticky při koupi vícedenního skipasu. Celkem zahrnuje tento regionální skipas 213 km sjezdovek, příjemně prostřených do nižších až středních poloh s bonbónkem v podobě ledovce na Zugspitze.

Oberstdorf je sám branou do tří lyžařských areálů (celkem 48 km sjezdovek) – nad městem se tyčí menší, ale téměř vysokohorský Nebelhorn se sezónou do května a nedaleko od něj se nastupuje i do hlavního areálu Fellhorn, který přetéká až do rakouského údolí Kleinwalsertal. Třetím areálem je malý, níže položený Söllereck. Nabízená permanentka Allgäu Ski Card obsahuje úctyhodných 50 areálů, z nichž za pozornost stojí kromě Oberstdorfu ještě ty v nedalekém rakouském, dlouhém údolí Tannheimertal se 70 km tratí. Ostatní centra leží povětšinou v podhůří.


Lyžařský region kolem Ga-Pa (213 km sjezdovek)
Skipas Top Snow Card – střediska v německém i rakouském okolí Zugspitze (Garmisch-Partenkirchen, Grainau, Mittenwald, Ehrwald, Lermoos, Biberwier, Bichlbach, Berwang, Heiterwang):

Lyžařský region kolem Oberstdorfu (350 km sjezdovek)
Allgäu Gletscher Card – menší střediska v alpském podhůří plus Oberstdorf a Kleinwalsertal (v sezónním skipasu jsou zahrnuty ještě ledovce Pitztaler a Kaunertaler Gletscher):
Více informací: www.superschnee.com


Největší lyžařské areály v Bavorsku

Garmisch-Partenkirchen
nadmořská výška: 720–2 962 m
celkem sjezdovek: 62 km

Oberstdorf
nadmořská výška: 828–2 224 m
celkem sjezdovek: 50 km

Reit im Winkl – Steinplatte
nadmořská výška: 740–1 860 m
celkem sjezdovek: 44 km

Hindelang – Oberjoch
nadmořská výška: 1 130–1 559 m
celkem sjezdovek: 34 km

Bayrischzell – Sudelfeld
nadmořská výška: 850–1 563 m
celkem sjezdovek: 31 km

Balderschwang
nadmořská výška: 1 044–1 500 m
celkem sjezdovek: 30 km

Spitzingsee Tegernsee
nadmořská výška: 980–1 693 m
celkem sjezdovek: 25 km


Novinky 2013/14

Berchtesgadener Land: nová sedačka oživí skanzen
Jenner je nejvýznamnějším a terénně výtečným lyžařským areálem v okolí Berchtesgadenu, je ale zároveň tak trochu technickým skanzenem. Nová 4sedačková lanovka Krautkaser vytvoří v horních partiích solidní dopravní páteř na úrovni 21. století, a při opakovaných jízdách tak nebude nutné využívat muzeální dvoumístnou kabinkovou lanovku nebo krátký kotvový vlek.

Novinky 2012/13

Zugspitze: pohodlně a vsedě
Nejmenší lyžařský ledovec v Alpách a nejsnáze dostupný ze západních hranic Čech na zimu zvyšuje laťku komfortu – expresní a krytá 6sedačková lanovka nahradí dvojici vleků Wetterwandeck.
Nová sedačka obsáhne ledovcové, ale členité červené tratě pod vrcholem Wetterwandeck bokem od hlavního svahu – ten je se dvěma variantami sportovní červené sjezdovky obdařen pohodlnou 6sedačkou (Sonnenkar) již léta. Trasa nové lanovky bude oproti původním vlekům protažena tak, aby se její nástupní stanice přiblížila nástupu na sedačku Sonnenkar.
Vleky nadále slouží v nejníže položené, neledovcové části areálu, kterou se v členitém balvanovitém terénu prosmýká lehčí červená sjezdovka, nebo na plochém cvičném svahu u stanice Zugspitzplatt.
Zugspitze je neobyčejnou vyhlídkou – nejenže je nejvyšším bodem Německa, ale tyčí se přímo z bavorské roviny do bezmála tří tisíc metrů a na obzoru oči přecházejí po pěti stech alpských vrcholech. Cesta vzhůru však není nejrychlejší. Ledovcový areál je z bavorského Eibsee zpřístupněn visutou kabinovou lanovkou nebo tunelovou zubačkou – 4,5 km dlouhá lanovka, v náporech náchylná k frontám, míří přímo na vrchol, odkud je nutné ke sjezdovkám sjet ještě jednou krátkou lanovkou. Zubačka, vedoucí z Garmische, přijíždí přímo ke sjezdovkám na Zugspitzplatt a její jízda z Eibsee trvá tři čtvrtě hodiny. Z tyrolské strany vyjíždí na vrchol ještě jedna visutá lanovka z Ehrwaldu.
Ledovec se v létě 2012 již podvacáté za sebou přikryl plachtou, která chrání jeho sněhovou pokrývku před slunečním zářením i deštěm. Celkem je pokryto 500 až 600 čteverčních metrů ledovce. Každá z plachet je až 30 m dlouhá a 5 m široká a váží 130 kg. Jedná se o stejný typ plachtoviny, jakým jsou vybaveny návěsy kamionů. Jednotlivé plachty jsou zatížené dřevěnými kládami a k tomu svázané k sobě. Zima 2011/12 byla jednou ze sněhově nejvydařenějších v historii Zugspitze – vrstva sněhu dosahovala až 5 metrů. Během zimy byly z okolních svahů vršeny další zásoby sněhu, které se po sezóně pomocí rolb rozprostřely na ledovec.