Na českých horách je dosavadní zimní sezóna o řád lepší než v předchozích letech, hlavně díky včasnému a trvalejšímu mrazu, který sice až v posledních dnech, ale přeci jen dohnal i přírodní sníh. Velmi solidně se zima vyvíjí i na Slovensku. Ne tak ale v Alpách – mráz sice umožnil zasněžit většinu sjezdovek, hlavně v Rakousku a Itálii, ale přírodní sníh prakticky úplně chyběl. Až nyní se sype, vydatněji ale jen v severovýchodní polovině velehor.

Hory možná ještě čekají sněhové žně

Po sibiřsky mrazivém víkendu se teploty začnou šplhat výše, na horách by ale měly zpočátku zůstat bezpečně na zimních hodnotách. Poté se v předpovědních modelech rýsují dva scénáře – jeden by se dal nazvat jako repríza nedávné chumelenice, ve druhém by se sněžení udrželo jen ve vyšších polohách, v nížinách by naopak převládlo vlhké sychravé počasí. Teplé varianty se silnou oblevou jsou pro příštích 10 dnů zatím v přesvědčivé defenzivě.


Porovnání variant vývoje teploty v hladině 850 hPa (cca 1 500 m n. m.) z 5. 1. - průměr teplot se drží spolehlivě pod nulou, ale teplejší výkyvy nejsou vyloučeny

Atlantik konečně zablokován

Po dlouhém čekání se okolo Evropy konečně ustavila šťastná (a vzývaná) povětrnostní konstelace – od jihu k severu se napříč Atlantikem vztyčila tlaková výše, která de facto zablokovala oceánské proudění, a po její přední straně se jako po skluzavce od severozápadu svezla tlaková níže. Naše severní hory jsou v těchto situacích štítem, který vlhké studené proudění roztrhne jako peřinu plnou sněhu. Tlaková výše nad Atlantikem se následně ještě napřímí a natočí tak, že k nám pošle sibiřský pozdrav od severu až severovýchodu. Právě my ve střední Evropě si tak z celého kontinentu přijdeme na nejzimnější počasí.

Více a méně zimní scénář

Nově vznikající cyklóny v severním Atlantiku poté „odtlačí“ blokující anticyklónu více na jih či na východ, ale jakmile se samy posunou do Evropy, tlaková výše se – podle hlavního scénáře předpovědi – bude snažit vrátit na své místo v oceánu a znovu jej „zablokovat“. Po přechodném oteplení či lehké oblevě by tak mohl následovat další úder zimy. Bude-li však tvorba tlakových níží v Atlantiku příliš bujná, k blokádě nedojde, proudění tak bude méně studené, pro naše hory a severní stranu Alp však přesto potenciálně sněhově příznivé. Méně vyzpytatelná je sněhová nadílka pro jižní, italské Alpy – ta přijde tehdy, až se některé cyklóně podaří usadit ve Středomoří. V modelových variantách se stále tu a tam objevuje, ale zatím vždy z nich nakonec zase zmizela.


V nejlepším scénáři se může opakovat anticyklonální blokáda v Atlantiku s chumelenicí ve střední Evropě (předpovědní mapa GFS ze 5. 1. pro 16. 1. 2017)

Polární vortex v oslabení

Ke šťastné souhře okolností samozřejmě přispěl i oslabený polární vortex – místo toho, aby obepínal severní polokouli co nejpřímějšími západními větry, tak se výrazně vlní, čímž proudění odchyluje více do směru sever–jih a jih–sever. Čím více se tlakové výše vzpřímí podél poledníků směrem k Arktidě, tím slabší vortex, a tím meandrovitější proudění, a tedy i šance na „severní vítr“. Právě v budoucím stavu vortexu je zašifrována odpověď na otázku, jak dlouho se u nás zima zdrží – podle aktuálních výhledů by se měl index AO, který popisuje stav vortexu, držet v záporných hodnotách, a být tedy slabý. Velký rozptyl variant ale ukazuje, že míra nejistoty je zhruba od poloviny ledna značná.


Předpověď indexu AO z 5. 1. 2017 - vortex se snad jen tak nevzpamatuje

Máme to nejlepší za sebou?

Jestliže první polovina meteorologické zimy, trvající od prosince do února, se u nás bude dát považovat za průměrnou až vydařenou, o té druhé to nevypovídá zhola nic. Náznaky ale nijak přesvědčivě zimní nejsou – dlouhodobý výhled amerického modelu CFS modeluje v celé Evropě teplotně mírně až středně nadprůměrný únor s tím, že sucho bude především v jihovýchodní Evropě. To by nasvědčovalo tomu, že se tam usadí tlaková výše, která bude spolu s cyklónami z Atlantiku vhánět na kontinent teplejší vzduch od západu, jihozápadu či jihu. Nepříznivým faktorem je i západní fáze kvazidvouleté oscilace (QBO), která posiluje polární vortex a snižuje pravděpodobnost stratosférického oteplení, náhlého jevu s destrukčními účinky na vortex, který stál prakticky za všemi podařenými evropskými zimami posledních mnoha let. U QBO jde i trochu o smůlu – za posledních 50 let, co se o jevu ví, poprvé v r. 2016 „nepřepnul“ ze západní do východní fáze, jak bylo očekáváno. Takových překvapení je ale v počasí tolik, že nám nezbývá, než si aspoň užívat předpovídaných i nečekaných zimních epizodek, jak to jen jde.


Teplotní odchylky v Evropě předpovídané modelem CFS z 5. 1. 2017


Archiv: jak se vyvíjely vyhlídky na zimu 2016/17?