Zima v režii Atlantiku?

Jejich odpověď je zatím jednoznačná, a bohužel málo potěšující – jak nejznámější dlouhodobý předpovědní model CFS americké agentury NOAA, tak NASA očekávají nadprůměrně teplou zimu v Evropě, a to při zvýšeném srážkovém úhrnu. Jinými slovy by to nejspíš znamenalo typické západní oceánské proudění s proměnlivým počasím s častým deštěm v nížinách a sněžením spíše ve vyšších horských polohách. Tomu odpovídá i očekávání spíše studenější zimy na severovýchodě amerického kontinentu, odkud by proudil chladný vzduch do Atlantiku a živil tam tlakové níže, pumpující zase naopak teplejší a vlhký oceánský vzduch do Evropy.


Předpověď odchylky teplot od prosince 2017 do února 2018 dle modelu CFS z 3.9.17


Předpověď odchylky srážek od prosince 2017 do února 2018 dle modelu CFS z 3.9.17

Některé jevy ještě mohou překvapit

Vzhledem k experimentální povaze těchto modelů je ale pravděpodobné, že v průběhu podzimu (a koneckonců i zimy) předvedou ještě mnoho jiných variant. Zvlášť pokud dojde k zesílení jevu La Nina v Tichém oceánu (což se začíná ukazovat jako pravděpodobné), při němž jsou tamní povrchové vody podprůměrně studené, a pokud dojde ke změně západní fáze QBO na východní neboli k obratu stratosférického proudění (náznaky jsou, v posledních letech se ale fáze nestřídají podle dosavadních předpokladů). Nejvydařenější zimy ve střední Evropě přicházejí typicky právě při takové konstelaci – sluneční aktivita kolem svého jedenáctiletého minima, východní fáze QBO a La Nina. Neplatí to ovšem naopak, totiž že by taková konstelace „zaručovala“ dobrou zimu. Všechny výrazné anomálie, jimiž jevy El Nino i La Nina jsou, zvyšují extremitu počasí, a tedy pravděpodobnost teplotních výchylek na obě strany.

Průměr je ošemetný

Velmi užitečné je si v případě předpovídané teplotní odchylky zjistit, k jakému období se vztahuje. V Praze-Klementinu byla od prosince 2016 do února 2017 naměřena průměrná teplota +1,5 °C, což je o +0,5 °C více než v období 1961 až 1990, ale o -0,2 °C méně než v 1981 až 2010. Předpovědní model NOAA zase počítá teplotní odchylku oproti průměru let 1999 až 2010. „Teplá zima“ tak může být ve skutečnosti normální, studenější i teplejší, záleží jen, s jakými jinými ji porovnáme.

Lyžaře zajímá spíš mráz

Samotná průměrná teplota přitom o „kvalitě“ zimy vypovídá jen málo. Mnohem vhodnější se zdá být tzv. záporná teplotní suma neboli součet všech průměrných denních teplot pod nulou. Čím vyšší hodnota, tím více mrazů, ať už silnějších krátkodobých, nebo mírnějších, zato déletrvajících. V nížinách se za tuhou zimu považuje taková, v níž „součet mrazů“ (v období od října do dubna, příp. od prosince do února) přesáhne hodnotu 300, a naopak za mírnou ta, ve které hodnota nepřesáhne stovku. V Praze-Klementinu byla naposledy nejblíže tuhé zimě 1996/97 s hodnotou 218, slušně vyšly i zimy 2010/11 (173) nebo 2009/10 (168). Nejteplejší zima 2006/07 (11) se v klementinském žebříčku díky alespoň jedné zimní epizodě umístila až třetí od konce, když zimy 1821/22 a 1793/94 byly ještě méně mrazivé.
V současné dekádě drží titul „nejmrazivější zimy“ 2010/11, za ní pak 2011/12 (136), které pomohly sice jen třítýdenní, zato mimořádně silné únorové mrazy, dále 2012/13 (106) a pak uplynulá zima 2016/17 (103). Tři předchozí zimy byly z pohledu záporné teplotní sumy opravdu propadákem: 2015/16 (33), 2013/14 (19) a 2014/15 (18).
Předpověď záporné teplotní sumy ovšem neexistuje, takže to nejdůležitější – jak se nám lyžařům bude zima 2017/18 opravdu jevit – nepostihnou modely ani tehdy, kdyby jim předpověď průměrné teplotní odchylky náhodou vyšla úplně přesně.


Archiv: jak se vyvíjely vyhlídky na zimu 2017/18?