Před dvěma lety zrozený lyžařský svět Amadé zastřešil pět velkých regionů v salcburském a štýrském kraji – Sportwelt, Gasteinertal, Grossarltal, Hochkönig a Dachstein. Zdejší skipas platí na 865 km sjezdovek, což je nejvíce v celém Rakousku. Jednotlivé oblasti nejsou přímo propojeny lanovkami, ale díky své blízkosti dobře dostupné autem. Jak se ukázalo, možnost okusit lyžování v jiném, nedalekém středisku a v nových terénech, návštěvníkům Amadé zachutnala.

Superskipas otevírající brány stovky lanovek je běžný i v Itálii. Lyžařská oblast Dolomiti Superski, která dnes zahrnuje 1 220 km sjezdovek, byla před třiceti lety první tohoto druhu na světě. V sousedních Brentských Dolomitech se lyžuje na jeden lístek v osmi střediscích se 340 km sjezdovek a obě dolomitické superoblasti si od letoška uznávají vzájemně své celosezonní skipasy.

Ve Švýcarsku se jezdí na společný skipas v okolí Svatého Mořice, kde je dohromady 350 km tratí, nebo v okolí Gstaadu (250 km). V rakouském Vorarlbersku mají společný 3údolní lístek oblasti Bregenzerwald, Grosswalsertal a Lechtal (369 km), v Tyrolsku platí superskipas pro celé údolí Zillertal (480 km) a v Kitzbühelu pro 666 km sjezdovek v jeho okolí.

Stinnou stránkou superskipasů jsou vyšší ceny. Rakouský svaz na ochranu spotřebitelů to dokresluje fakty. Zatímco skipasy v posledních letech podražovaly zhruba o 3 % ročně, v oblasti Sportweltu, která se stala součástí lyžařského světa Amadé, se ceny oproti předloňské sezoně zvedly o 17 %. Podle svazu na to doplácí i ti, kteří si stále vystačí s několika sjezdovkami na jednom kopci.

Lyžaře však mnohdy více než hypoteticky ohromná plocha tratí zajímá, kolik z ní dokáže za den reálně sjezdit. Záleží tedy na tom, zda-li je středisko propojeno jen skipasem, anebo rovnou sítí lanovek a tratí. Zatvrzelé ochranářské ne čas od času povolí a do chřtánu lyžařského průmyslu dokonce padají nová území, která propojí existující oblasti novými lanovkami.

Největší počinem sezóny 2003/04 je bezesporu spojení francouzských obrů Les Arcs a La Plagne dvoupatrovou lanovkou v jedinou megaoblast pokřtěnou Paradiski. Na stavbu se čekalo několik let, neboť projekt zdržovaly nejen námitky ekologů, ale také pochybnosti o jeho rentabilitě. Čas ukáže, jestli lyžaři prahnoucí po stále větších střediscích jsou ochotni v nich také více zaplatit.

Svoje lyžařské safari letos prodlouží rakouský gigant v Zillertalském údolí – Zillertal Arena. Spojená nit vleků a lanovek se potáhne z městečka Zell přes Gerlos po Königsleiten a odtud nově až na Hochkrimml. Nová oblast nabídne celkem 150 km sjezdovek. Rovněž v Zillertalu už předloni otevřeli „houpačku“ Ski Zillertal 3000, jejíž srdce vytvořilo lanové spojení středisek Penken a Rastkogel. V budoucnu by se aréna měla propojit až do Kaltenbachu. Ten bude již za rok novými lanovkami napojen na sousedící lyžařskou oblast Hochfügen.

Napřesrok by ochranářským sítem mohly projít nové lanovky a rozšířená plocha pro sjíždění i v dalších částech Alp. Pravděpodobně se dočkáme dlouho připravovaného spojení olympijského střediska Axamer Lizum s Mutterer Almem (dosud mimo provoz) čtyřmi novými lanovkami. Nový „definitivní“ termín otevření je plánován na konec roku 2004.

Ne vždy vychází ze spojení gigantická oblast, zájem na růstu mají i menší centra. To je případ východotyrolského Matrei a Kalsu, která by mohla být spojena dvěma lanovkami už napřesrok. V Itálii budou v nejbližších letech fúzovat dolomitický Gitschberg a Jochtal nebo méně známá střediska Sterzing a Ladurns, jež leží přímo u brennerské dálnice.

Nové lanovky coby další vstup do lyžařského areálu plánují v Kitzbühelu (z Mittersillu) nebo na italském Kronplatzu (z údolí Gadertal). Přeshraniční lanovka z italské Pontebby by měla brzy vést i do korutanské arény v Nassfeldu.

Typickým jevem provázejícím všechny tyto projekty jsou průtahy s povolením na stavbu v dosud nedotčených územích. Snad nejznámějším případem byl ostře sledovaný plán na propojení středisek Les Arcs a La Plagne, které se tak zdrželo o několik let. Razítko ochránců přírody musí získat každá stavba v chráněném území, a tak nejvíce záleží právě na tom, jak velký vliv si „zelení“ v alpských zemích udrží a jak radikální ve svých požadavcích budou. Zdá se, že éra absolutního veta skončila.