Začnu možná trochu zeširoka, tak například lyžařskému středisku se zdánlivě jednoznačným názvem Winter Park (Colorado, USA) se přezdívá mountain bike capital (hlavní město horské cyklistiky). Na jednu stranu se to může zdát až absurdní, ale i v Česku se stále více lidí vydává do atraktivních horských lokalit užít si ježdění na kole, neváhaje investovat vlastní fyzické síly a peníze. Je možné, že zanedlouho budeme na lyže jezdit do cyklo-středisek. Zdá se, že v budoucnu horská kola ovládnou lyžařská střediska po dobu, kdy na kopcích neleží sníh. To je v našich podmínkách většina roku. Stane se z lyžování doplňkový sport, protože valná část příjmů horských středisek poteče z cyklistiky? Zdá se, že si možnost takového vývoje začínají uvědomovat i česká střediska. Je samozřejmé, že se provozovatelé snaží vytížit kapacity i přes léto. Místo lyžařů tedy lanovky vozí, restaurace krmí a noclehárny ukládají cyklisty. Někde jsou ještě dál, středisko Tamarack v USA buduje stezky a služby pro terénní cyklisty úplně od začátku společně se sjezdovkami, lanovkami a lyžařskou infrastrukturou, přičemž není řeč jen o bike parcích nebo sjezdových tratích, ale o trasách sjízdných většinou cyklistů. Místo, kde se tyto sporty odehrávají je tedy první styčný bod.

Nový obrázek
Nový obrázek
foto Libor Vajco Vaicenbacher
 foto Luboš/SNOW.CZ a ČeMBA

Dalším společným jmenovatelem jsou zážitky. Lyžování ve všech formách stejně jako cyklistika nám je dává v hojné míře. Když začneme sledovat tuto stopu, dobereme se určité paralely mezi formami lyžování a cyklistiky. Jasná souvislost podpořená i pojmenováním se nabízí mezi „novými“ formami v obou oblastech free/slopestylem a freeridem, běžecké (cross country) lyžování také má svůj ekvivalent v cykloturistice nebo cross country bajkování. Co však lyžování sjezdové? Sjezd na horských kolech není ta správná paralela. Podívejme se na to trochu jinak: proč vlastně trávíme čas sjížděním zasněžených svahů? Dovolím si říct, že jsou to zážitky plynoucí z krásy pohybu vykonávaného v krásném prostředí. A co k tomu kromě vlastního vybavení potřebujeme? Především vhodný prostor. Krásy je v naší přírodě dost a dost, ale začneme-li se bavit o vhodných terénech pro horská kola, které vyhovují většině uživatelů, není jich zase tolik, ne těch bezproblémových. Nejatraktivnější lokality podléhají ochraně přírody, což se rovná všemožným zákazům a v těch povolených oblastech jsou cesty často poničené hospodářským užíváním (rozryté a rozbahněné v důsledku těžby dřeva) nebo se jedná o úseky, které vzbuzují libé pocity jen u velmi malé části cyklistů (např. prudké úseky poničené erozí). To, co nesvedou traktory nebo nevhodné plánování lesních cest často dokoná úřední šiml, který lesy (poslední dobou často i pod zástěrkou podpory cyklistiky!) beze smyslu poleje asfaltem.

Představte si teď krásně upravené sjezdovky vlnící se po zalesněných úbočí hor, prudké, černě značené pro experty, červené pro sportovní lyžaře a modré pro začátečníky, pohodové výletníky a děti, všechny s dokonalým manšestrem nebo ještě lépe čerstvou vrstvou prašanu... Tedy v tomto případě jsem chtěl říct stezky a pěšiny s přírodním povrchem, které mírně klesají a zase stoupají, příjemně se vinou a umožňují bezprostřední kontakt s přírodou a jezdecké zážitky každému bez rozdílu věku, jezdecké vyspělosti, pohlaví nebo vyznání.

Nový obrázek
Nový obrázek
  foto Luboš/SNOW.CZ a ČeMBA

Přiznám se, že do určité doby mi situace na cestách a stezkách nijak moc nevadila. Pak jsem však, jako v životě už mnohokrát, zjistil, že existuje něco lepšího. Například horské kolo místo silničního, snowboard místo lyží, široké lyže místo skialpových a singltrek místo asfaltu nebo rozbité a široké lesní cesty.

Vzpomeňte si, jak před 15 lety, před příchodem carvingových lyží většina lidí nedokonale smýkala a domnívala se při tom, že jde o zábavné lyžování. Pouze úzká skupina technicky vyspělých lyžařů uměla vyříznout oblouk. Dnes carvingová lyže poskytuje záčatečníkům a pokročilým požitky dříve dosažitelné pouze experty. Singltrek může v rekreační cyklistice sehrát podobnou roli. Ukáže začátečníkům i středně pokročilým, že cyklistika není jen o šlapání, ale že zdrojem radosti může být kromě cíle i samotná cesta, tedy zážitek z ovládání kola po pestré stezce.

Nový obrázek
foto Luboš/SNOW.CZ a ČeMBA
Dost už paralel a jinotajů, ČeMBA zkrátka vznikla proto, aby hájila zájmy všech lidí, kteří rádi jezdí na kole v přírodě. Její aktivity by se daly shrnout do tří kategorií:

osvěta

vysvětlovat na patřičných místech co vlastně cyklisté chtějí (zejména ti terénní – a že jich není málo. Svědčí o tom průzkum, který v roce 2005 provedla mapařská společnost ShoCart. Z něj mimo jiné vyšlo, že  62 % cyklistů se zajímá o výlety pro trekingová kola a 55 % cyklistů se zajímá o výlety pro MTB) a na druhou stranu se pokusit vtáhnout cyklisty do aktivního „boje“ za světlé zítřky - aby svým jednáním a chováním dobré věci pomáhali. Řečeno po lopatě – vychovávat úřady, veřejnost i samotné cyklisty. Ti kteří si myslí, že máme světla dost a boje netřeba by se měli podívat na stránky ČeMBy a seznámit se blíž se situací a jejím posledním vývojem u nás a v okolních státech. Shrnuto do jedné věty: prostor se zahušťuje a konfliktů přibývá. Hlavní zbraní proti cyklistům jsou bohužel argumenty založené na předsudcích a stereotypech. Konstruktivní a systematický přístup k rekreačnímu managementu je vyjímečný.

akce

ČeMBA se aktivně zapojuje do navrhování, plánování, budování a údržby přírodních stezek vhodných pro cyklistiku a sdílené užívání, pro které se vžil anglicismus singltrek. Vedení organizace má již dnes v tomto směru nemalé know-how a získalo podporu Mezinárodní Mountain Bikové Asociace (imba.com).

politika

účast v procesu tvorby legislativy (která ovlivňuje pohyb cyklistů v přírodě) bez selektivních omezení, která navíc mohou být uplatňována nejen proti cyklistům a jezdcům na koních, k čemuž se v současnosti schyluje na Slovensku, ale i proti jiným skupinám (ad absurdum např. maminky s kočárky...). ČeMBA navazuje systematické kontakty s lesníky, státní ochranou přírody, samosprávou a politiky. Přesvědčuje je, že Česká republika potřebuje jasnou, systematickou a na odbornosti založenou politiku podpory aktivní lesní rekreace. Udžení dobrých podmínek pro pobyt v přírodě (a to nejen pro cyklisty) se neobejde bez jasného vyjádření požadavků a preferencí rekreantů, ale také bez nových a stabilních partnerství.

Nový obrázek
Nový obrázek
  foto Luboš/SNOW.CZ a ČeMBA

Chcete znát všechny důvody pro podporu ČeMBy a jakým způsobem to můžete udělat?

Jděte na cemba.cz.

Jeden důvod je nepopiratelný. Čím víc nás v ČeMBě bude, tím lepší pozici a argumenty bude tato organizace mít pro svou „politickou“ činnost, což znamená perspektivu dobrých podmínek pro naše „letní lyžování“.

Nový obrázek
Nový obrázek
  foto Luboš/SNOW.CZ a ČeMBA

Faktem také je, že žádná jiná organizace zájmy terénních cyklistů v současné době nehájí. Třeba Klub Českých Turistů (KČT) paradoxně podporuje pouze cyklistiku po zpevněných asfaltových cestách, která sotva může dostát nárokům skutečných turistů. Jako turisté by si užívání hezkých úseků přírodních stezek uzurpovali pro pěší užívání. Přitom se už v dávných dobách, kdy se nikomu o mountain bikingu ani nesnilo, turisté k terénní cyklistice hrdě hlásili. Zde jsou citace z publikací pocházejících ze třicátých a čtyřicátých let minulého století:


Cyklisté nejezdí, jak známo, jen po silnicích, nýbrž i po polních a lesních cestách, po mezích a po terénních útvarech ještě horších; v nejhorším případě vezmou kolo na záda, aby se dostali tam, kam je vábí "volání divočiny. - Kozák, J. (1947). Turistika a co s ní souvisí. Praha: Klub českých turistů.

Pravý cyklista turista, který neváhá vésti kolo třeba nějakou hodinu lesem a přes nesjízdné kopce, neujede snad někdy za den více, než by ušel pěšky - ale to mu nevadí, aby při tom nebyl vesel. - Kozák, J. Turistika

Cyklista není na silnicí vázán, může jezdit směle po cestách polních a lesních a neváhá-li podle potřeby kolo vésti nebo ho i nésti, může vniknouti skoro všude, kam se dostane turista pěší... Na Javořině, na Pustevnách, na Devíti skalách se ovšem cyklisté nehemží. Ale nejsou vzácností ani tam a špatně by rozuměl turistice na kole, kdo by je měl za blázny...- Fanderlik, V. (1931). Turistika na kole

Citace vyhledal Tomáš Kvasnička