Lavina je realita. Číhá na mnoha svazích s nekonečnou trpělivostí. Kdy vyrazí, se lze jen dohadovat. Občas si vybere i z ukázněných lyžařů na vyznačené sjezdovce. Je třeba, abychom jí brali v potaz. Až ten, kdo na vlastní kůži spatří její smrtelné důkazy, pochopí v plné míře, jak se krotká a něžná bílá hmota dokáže proměnit ve smrtící kolos.

Abychom demonstrovali, že lavina není záležitost virtuální, přinášíme několik tabulek. Možná na jejich základě lze pocítit, že nebezpečí hrozí i na některých dobře známých místech, se kterými máme osobní vzpomínky spojeny veskrze pozitivně. Zajímavé mohou být i další údaje.

Lavinové nebezpečí: důležité upozornění – vyhlášený stupeň nebezpečí neplatí automaticky pro celou oblast, je řada míst a svahů, kde je ohrožení lavinou vyšší, ale i nižší. Jde o průměrnou orientační informaci – neplatí tedy absolutně.

Na první pohled pozoruhodné je, že jednoznačně nejvíce tragédií se stává při třetím, mnohdy i druhém stupni lavinového nebezpečí. Je to logické. Třetí stupeň psychologicky působí jako jakési průměrné či střední nebezpečí, jeho definice je ale „značné nebezpečí lavin“. Tento stupeň bývá často podceňován a tak si troufne do nebezpečných míst větší počet lidí včetně těch s menšími zkušenostmi. Riziko uvolnění laviny je přitom stále ještě vysoké a taktika pohybu vyžaduje zkušenosti a stálé vyhodnocování nebezpečí v průběhu túry nebo sjezdu. Při čtvrtém a pátém stupni jsou již všichni obezřetní, při druhém a prvním stupni pak zase riziko uvolnění laviny úměrně klesá. Základní pravidlo – při pohybu mimo sjezdovky, při aktivitách jako volné lyžování, snowboarding, skialpinismus, ale i túry na sněžnicích, být vždy vybaven lavinovým vyhledávačem, sněhovou lopatou a sondou a s těmito pomůckami poslední záchrany umět aktivně pracovat. Toho se dosáhne jen praktickým tréninkem.

Orientace svahu: ačkoli statistiky napovídají, že na severně orientovaných svazích trvá lavinové nebezpečí déle, je nutné jej posuzovat lokálně (struktura sněhových vrstev, sklon svahu, navátý sníh atd.).

Sklon svahu: i zdánlivě méně prudké svahy mohou být lavinézní. Relativně klidní můžete být jen v terénech do sklonu 30 stupňů (celkem 2,5 % lavinových neštěstí). Nebezpečí pro freeridery pak kulminuje na svazích o sklonu 38 stupňů a více. Tak hovoří statistika velmi často osudných deskových lavin.

Nebezpečné aktivity: Nejvíce rizikovou aktivitou je lyžování a snowboarding ve volném terénu a skialpinismus. Zasaženi bývají výjimečně i horolezci při nástupu ke stěně a náhodou i ostatní. Dá se ale říci, že obětí mezi lyžaři a snowboardisty je asi 90 % – laviny jsou tedy nebezpečím právě a výsostně pro čtenáře SNOW!