Co je tedy softshell?
Softshell se nazývá oblečení pro aktivity v přírodě, které má
následující vlastnosti:• odolné proti větru
• nepromokavé (s omezením)
• prodyšné
• pružné
• odolné proti oděru
• hřejivé
Odolnost proti větru – dosahuje se jí dvěma různými technologiemi,
laminováním (např. WindBloc, Gore WindStopper, apod) nebo mimořádně
hustým tkaním materiálu (např. Polartec WindPro, Schoeller Dynamic
atd.).
Nepromokavost – softshells nepatří do kategorie nepromokavého
oblečení. Poskytují ale dostatečnou ochranu proti krátkým přeháňkám,
drobnému dešti a sněžení. Membrány použité při laminování jsou buď
vodotěsné nebo silně vodu odpuzující. Rozhodující pro ochranu proti vodě
je ale u všech výrobků i kvalita zpracování na problémových místech
jako jsou zipy, kapsy a švy. Softshellové oblečení není opatřeno lepenými
švy.
Prodyšnost – pokud je nedostačující, hromadí se na vnitřní straně
oblečení vlhkost. Důsledkem je prochladnutí nebo naopak přehřátí.
Měřítkem je odpor proti průchodu vodní páry (RET). Membrány poslední
generace a i hustě tkané látky jsou výrazně prodyšnější než klasický
WindStopper-Fleece. Prodyšnost zvyšují případné větrací otvory na
zip.
Pružnost – pružnost materiálu má velký význam zejména při
horolezectví. Použité materiály vykazují vysokou (laminované) až velmi
vysokou pružnost (tkané). Někteří výrobci mimo to zapracovávají do
svých modelů různě elastické látky na namáhaných místech jako jsou
ramena, lokty, podpaží a vnitřní strana stehen.
Odolnost proti oděru – softshells musejí být jako bundy pro
nejrůznější aktivity obzvláště odolné proti oděru. Mikrovlákna
použitá pro svrchní vrstvu jsou velmi silná a zaručují dobrou odolnost
proti oděru. Použití vláken Cordura a speciální impregnace nebo
laminování ještě více zvyšují odolnost softshells – klasický fleece
se jim nemůže rovnat.
Hřejivost – dobré izolační vlastnosti (zadržování tepla) by měly
být pro toto oblečení samozřejmé. U většiny modelů zaručuje
počesaná, objemná a hebká vnitřní strana tkaniny (MicroFleece), že
člověk nemrzne ani při velmi nízkých teplotách.
Tajemné membrány
Dnes už se většina lyžařských bund vyrábí s membránou. Jde
o tenkou vrstvičku, která je různými technologiemi spojena se svrchní či
vnitřní tkaninou. Membrány nepropouští k tělu vodu a od těla ven
propouští nežádoucí vodní páry produkované lyžařem. Membrán je celá
řada, z hlediska nepromokavosti je můžeme rozdělit do dvou kategorií –
od firmy Gore a ostatní. Membrány Gore nepropustí výrazně vyšší vodní
sloupec. Ostatní membrány jako třeba Venturi, Climatic nebo Gelanots v tomto
ohledu zaostávají, ale pro sjezdové lyžování jsou i za hodně mokrého
počasí dostačující.
Prodyšnost posuzujeme veličinou RET (Pa x m2/W) – odpor proti průchodu
vodních par. Čím nižší hodnota, tím prodyšnější membrána. Je-li RET
< 6, jde o skvěle prodyšnou bundu, 6–13 je dobrá prodyšnost, 13–20
ještě uspokojivá. Sjezdové lyžování je většinou „nepotící“ sport,
a tak je u zateplených bund prodyšnost 13–20 dostatečná. Nejvyšší
prodyšnost mají membrány zalaminované do softshellu. U membrán Gore-Tex
jde o to, zda jsou dvou- či třívrstvé. Např. membrána Gore-Tex XCR má ve
dvouvrstvém provedení RET < 4, ve třívrstvém RET < 6. V poslední
době se velice prosazuje lehoučký, dobře sbalitelný Gore-Tex Paclite (RET
< 6).
Pojďme od teorie k praxi. Na sjezdovky upřednostníme zateplené kalhoty
i bundu. Řešením je i nezateplená bunda pod kterou máme flísku. Na
běžky používáme kombinézy, běžkaři často oblékají i speciální
teplé oblečení podobné cyklistickému. Při chladnějším počasí se
výborně hodí softshell. Na delší túry je dobré mít v batohu soupravu
z lehoučkého šusťáku (např. Pertex) nebo o něco těžší a
robustnější goráčovku z Paclitu. Skialpinisté a borci na sněžnicích by
měli vyrážet do hor v softshellu a nepromokavý komplet vytahovat z batohu
až při zhoršených povětrnostních podmínkách.
Pokud jezdíte na hory v létě i v zimě, vystačíte s jakousi
stavebnicí tří vrstev (spodní, zateplovací, svrchní). Jednotlivými
částmi si upravujete tepelný komfort na příjemnou míru. Aby všechny
membrány mohly fungovat, musíte zajistit co možná nejrychlejší transport
par od těla ven. Tedy kvalitní funkční prádlo, flísová vrstva nebo lépe
zateplení formou softshellu (v 90 % podmínek poslouží zároveň jako
svrchní vrstva). Do deště, chladu, nebo na sjezdovku „nepropro“ slupku,
kterou máme většinou v batohu. Takový je jasný trend dnešní doby
odlehčovací.
Více informací naleznete na: www.transalp.cz
