Co je tedy softshell?

Softshell se nazývá oblečení pro aktivity v přírodě, které má následující vlastnosti:
• odolné proti větru
• nepromokavé (s omezením)
• prodyšné
• pružné
• odolné proti oděru

• hřejivé

Odolnost proti větru – dosahuje se jí dvěma různými technologiemi, laminováním (např. WindBloc, Gore WindStopper, apod) nebo mimořádně hustým tkaním materiálu (např. Polartec WindPro, Schoeller Dynamic atd.).

Nepromokavost – softshells nepatří do kategorie nepromokavého oblečení. Poskytují ale dostatečnou ochranu proti krátkým přeháňkám, drobnému dešti a sněžení. Membrány použité při laminování jsou buď vodotěsné nebo silně vodu odpuzující. Rozhodující pro ochranu proti vodě je ale u všech výrobků i kvalita zpracování na problémových místech jako jsou zipy, kapsy a švy. Softshellové oblečení není opatřeno lepenými švy.

Prodyšnost – pokud je nedostačující, hromadí se na vnitřní straně oblečení vlhkost. Důsledkem je prochladnutí nebo naopak přehřátí. Měřítkem je odpor proti průchodu vodní páry (RET). Membrány poslední generace a i hustě tkané látky jsou výrazně prodyšnější než klasický WindStopper-Fleece. Prodyšnost zvyšují případné větrací otvory na zip.

Pružnost – pružnost materiálu má velký význam zejména při horolezectví. Použité materiály vykazují vysokou (laminované) až velmi vysokou pružnost (tkané). Někteří výrobci mimo to zapracovávají do svých modelů různě elastické látky na namáhaných místech jako jsou ramena, lokty, podpaží a vnitřní strana stehen.

Odolnost proti oděru – softshells musejí být jako bundy pro nejrůznější aktivity obzvláště odolné proti oděru. Mikrovlákna použitá pro svrchní vrstvu jsou velmi silná a zaručují dobrou odolnost proti oděru. Použití vláken Cordura a speciální impregnace nebo laminování ještě více zvyšují odolnost softshells – klasický fleece se jim nemůže rovnat.

Hřejivost – dobré izolační vlastnosti (zadržování tepla) by měly být pro toto oblečení samozřejmé. U většiny modelů zaručuje počesaná, objemná a hebká vnitřní strana tkaniny (MicroFleece), že člověk nemrzne ani při velmi nízkých teplotách.

Tajemné membrány

Dnes už se většina lyžařských bund vyrábí s membránou. Jde o tenkou vrstvičku, která je různými technologiemi spojena se svrchní či vnitřní tkaninou. Membrány nepropouští k tělu vodu a od těla ven propouští nežádoucí vodní páry produkované lyžařem. Membrán je celá řada, z hlediska nepromokavosti je můžeme rozdělit do dvou kategorií - od firmy Gore a ostatní. Membrány Gore nepropustí výrazně vyšší vodní sloupec. Ostatní membrány jako třeba Venturi, Climatic nebo Gelanots v tomto ohledu zaostávají, ale pro sjezdové lyžování jsou i za hodně mokrého počasí dostačující.

Prodyšnost posuzujeme veličinou RET (Pa x m2/W) – odpor proti průchodu vodních par. Čím nižší hodnota, tím prodyšnější membrána. Je-li RET < 6, jde o skvěle prodyšnou bundu, 6–13 je dobrá prodyšnost, 13–20 ještě uspokojivá. Sjezdové lyžování je většinou „nepotící“ sport, a tak je u zateplených bund prodyšnost 13–20 dostatečná. Nejvyšší prodyšnost mají membrány zalaminované do softshellu. U membrán Gore-Tex jde o to, zda jsou dvou- či třívrstvé. Např. membrána Gore-Tex XCR má ve dvouvrstvém provedení RET < 4, ve třívrstvém RET < 6. V poslední době se velice prosazuje lehoučký, dobře sbalitelný Gore-Tex Paclite (RET < 6).

Pojďme od teorie k praxi. Na sjezdovky upřednostníme zateplené kalhoty i bundu. Řešením je i nezateplená bunda pod kterou máme flísku. Na běžky používáme kombinézy, běžkaři často oblékají i speciální teplé oblečení podobné cyklistickému. Při chladnějším počasí se výborně hodí softshell. Na delší túry je dobré mít v batohu soupravu z lehoučkého šusťáku (např. Pertex) nebo o něco těžší a robustnější goráčovku z Paclitu. Skialpinisté a borci na sněžnicích by měli vyrážet do hor v softshellu a nepromokavý komplet vytahovat z batohu až při zhoršených povětrnostních podmínkách.

Pokud jezdíte na hory v létě i v zimě, vystačíte s jakousi stavebnicí tří vrstev (spodní, zateplovací, svrchní). Jednotlivými částmi si upravujete tepelný komfort na příjemnou míru. Aby všechny membrány mohly fungovat, musíte zajistit co možná nejrychlejší transport par od těla ven. Tedy kvalitní funkční prádlo, flísová vrstva nebo lépe zateplení formou softshellu (v 90 % podmínek poslouží zároveň jako svrchní vrstva). Do deště, chladu, nebo na sjezdovku „nepropro“ slupku, kterou máme většinou v batohu. Takový je jasný trend dnešní doby odlehčovací.


Více informací naleznete na: www.transalp.cz