Ačkoliv dosud nejsou známy rakouské statistiky za celou zimní sezónu 06/07, počtem návštěvníků zřejmě mile překvapí. Za rok 2006 počet příjezdů oproti předchozímu roku vzrostl o 2,7 % a poprvé dosáhl 30 mil. osob. Navzdory vysokým teplotám, které poznamenaly zahájení sezóny v celé Evropě, příjezdy do Rakouska za listopad a prosinec 2006 poskočily o 5 % oproti roku 2005 a počet přenocování se zvýšil o 3,9 %. Většina rakouských středisek hlásila v polovině února velmi dobré až vynikající podmínky, takže se očekává, že příznivá zůstanou čísla i za celou zimu.

Tržby francouzských středisek se podle všeho také výrazně nepropadly, jak se začátkem zimy mnozí obávali. Ačkoliv nízko položená střediska ztratila až 40 % tržeb, většina známých resortů s lyžařskými terény nad hranicí 1 800 m n. m. měly relativně dobrou sezónu se ztrátami jen několika málo procent. Malá část středisek tržby dokonce zvýšila. Od poloviny listopadu do ledna byly lyžařské podmínky nejhorší s teplotami v průměru o 3 °C vyššími oproti normálu, počet návštěvníků klesl zhruba o třetinu. V únoru se však podmínky vrátily do normálu, a zachránily tak z hlediska tržeb nejdůležitější francouzské školní prázdniny. Během února a března pak napadlo tolik sněhu, že nejvyšší střediska Francie dosáhla dokonce nadprůměrného úhrnu za celou zimu. Teprve v dubnu byly opět pokořeny teplotní rekordy. Francouzská vláda hledá cesty, jak pomoci nejvíce postiženým střediskům bezúročnými úvěry na investice do umělého sněhu a zároveň diverzifikaci jejich zimní nabídky, která by v budoucnu neměla být závislá jen na sněhu.

Ani ve Švýcarsku se nenaplnily pesimistické prognózy. Navzdory hojně šířeným zprávám o extrémně teplé zimě budou celkové tržby šesti set provozovatelů asi jen o 5 % nižší oproti loňsku. Toto číslo skrývá velké rozdíly od nárůstu tržeb ve větších, vysoko položených areálech až po 40% ztrátu u menších a níže položených center, které byly nuceny sezónu zkrátit. Sdružení švýcarských provozovatelů tvrdí, že navzdory mediálnímu obrazu byly podmínky vesměs „normální“ od konce ledna. Ubylo domácích hostů, zato přibylo cizinců, na čemž má zásluhu i posilující euro, které pobyt ve Švýcarsku zahraničním lyžařům zlevnilo. Sdružení míní, že i menší provozovatelé tuto sezónu přežijí, pokud se takové zimy nestanou normou. Ani globální oteplování nepředpokládá, že by v nejbližších desetiletích měly být takové zimy běžné. Nevyhnutelné je podle sdružení umělé zasněžování, v němž Švýcarsko oproti konkurenci pokulhává. Zatímco v Rakousku a Itálii je pokryto cca 50 % sjezdovek, ve Švýcarsku je to jen 20 %. Před 10 lety to bylo čtyřikrát méně.

Navzdory mizernému přídělu sněhu si polepšila Andorra – a to hlavně díky modernizaci, rozšiřování středisek a stále rozsáhlejšímu zasněžování.

Zato spokojeni nebyli se zimou na severu Evropy. Až o čtvrtinu tržeb přišli finští prodejci zimního vybavení, neboť až do Nového roku bylo příliš teplo a poté zase uhodily takové mrazy, že se lidem na lyže nechtělo – Finsko tak postrádalo „opravdovou zimu“.

Nemilým překvapením byla letošní sezóna v USA. Zprávy o ohromných přívalech sněhu v Coloradu vytvářely dojem, že tomu tak bylo v celých Spojených státech, ale v ostatních částech země bylo po většinu zimy sněhu naopak podprůměrně, zejména v Kalifornii a Nové Anglii. Předběžné informace sdružení provozovatelů lyžařských středisek v USA hovoří o poklesu počtu návštěvníků o 6,9 % oproti loňsku i průměru posledních 10 let. Prudké ochlazení a chumelenice v dubnu pomohly východnímu pobřeží téměř zalepit ztráty z průběhu zimy, na západě pak ztráty dosáhly 16 %. Jen Colorado si zřejmě polepší, i když extrémní množství sněhu zase působilo praktické problémy jako uzavírky letišť či hlavních silničních tahů.

Čeští provozovatelé lanovek a vleků žádali po nejteplejší zimě za 85 let o finanční pomoc vládu. Jejich sdružení (SPLV) chtělo 230 mil. Kč do nově vzniklého fondu, z něhož by provozovatelé mohli čerpat levné úvěry, aby předešli krachu. Sdružení odhaduje, že tržby za tuto zimu budou o 60 % nižší než loni, mnohá střediska fungovala méně než 20 dní v sezóně. Některá střediska tak možná nebudou schopna pokrýt provozní náklady a splácet úvěry. Jejich návrh je však v rozporu s pravidly EU o státní podpoře a nelibě jej nesli i někteří provozovatelé.