Muži

Sjezd a superobří slalom

Z celkového počtu šesti závodů ve sjezdu potvrdili svoji mimořádnou suverenitu dvojnásobným vítězstvím Švýcaři Cuche a Janka. Na stupních vítězů jim asistovali vesměs renomovaní specialisté až na dvě výjimky. Těmi byli především překvapivý vítěz sjezdového závodu v Bormiu Slovinec Jerman a jeho krajan Sporn – loni mezi sjezdaři až na 41. místě – letos druhý na Hahnenkammu. Vítězstvím ve Val Gardeně se definitivně zapsal do povědomí i Kanaďan Osborn-Paradis, jehož předchozí 1. místo v superobřím slalomu v Lake Louise bylo považováno za náhodné. O další vítězství ve druhé rychlostní disciplíně se podělil znovu Cuche spolu s Rakušanem Walchhoferem a Norem Svindalem. Spolu s výše jmenovanými patří mezi kandidáty na olympijské kovy i všestranný Rakušan Raich a Ital Heel, bodující na druhých a třetích pozicích.

Slalom

Za jednoznačného krále slalomů lze letos označit bez nadsázky Rakušana Herbsta (32). Vyzrálý slalomář se z loňské páté pozice ve Světovém poháru vyšvihl do vedení díky čtyřem vítězným závodům a dalšími umístěními v popředí. Pro olympijský slalom bude pochopitelně favoritem č. 1, ale varováním mu musí být trapný výpadek ve II. kole prestižního závodu v Kitzbühelu. Další čtyři slalomáři Francouz Lizeroux, Chorvat Kostelič a poprvé vítězní Ital Razolli s Němcem Neureutherem už poznali, že je Herbst porazitelný a budou si na něj věřit. Připočteme-li 3x druhého Švýcara Zurbriggena a kolegy z nabitého rakouského teamu Hirschera, Raicha a Prangera, bude olympijský závod zaručeně silným diváckým zážitkem.

Obří slalom

Štikou v rybníce druhé technické discipliny je letos rozhodně dvojnásobný juniorský Mistr světa jednadvacetiletý Rakušan Hirscher. Subtilní blonďák (172 cm/71 kg), který obsadil dvakrát první a jednou druhé místo, je v průběžném pořadí disciplíny v těsném závěsu za Američanem Ligetym a Italem Blardonem. Spolu s dalšími „dvacátníky“ Jankou a Norem Jansrudem nemá v souboji se soupeři až o 15 let staršími (Cuche) co ztratit. Za těchto okolností může olympijský závod vyznít jako střet dvou generací, když sílu té starší „jistí“ ještě Raich (32)a Ital Simoncelli (31).

Superkombinace

Ve čtyřech kombinačních závodech zvítězili postupně všestranní borci Janka, Raich, Američan Miller a Kostelič. Přičteme-li další univerzální sjezdaře řadící se s malou ztrátou na dalších místech – Zurbriggena, Rakušana Baumanna a Švýcara Defego, dostáváme výčet kandidátů na medaile i v této náročné disciplině.

Ty, kteří nesledují dění ve vrcholném alpském lyžování, může překvapit, že v olympijských soutěžích mužů bychom právě kombinačnímu závodu měli věnovat zvýšenou pozornost. Když se totiž před odletem do Vancouveru Ondřej Bank a jeho bratr a trenér Tomáš vyjadřovali o startu právě v této disciplině s určitými nadějemi, nemluvili do větru. Již v prosincové superkombinaci v Beaver Creeku překazil Ondřejův nešťastný výpadek ve slalomu naději na přední umístění po dobře zajetém sjezdu.
Dispozice českého sjezdaře se definitivně potvrdily v polovině ledna ve Wengenu, kde zůstal za vítězným Millerem jen o 1,45 vt. na 7. místě a porazil mj. kombinační velikány Svindala a Defago. Povzbuzen tímto výsledkem se pustil s vervou do tréninkových jízd na těžké kitzbühelské sjezdovce navzdory tomu, že z ní byl před dvěma lety transportován s komplikovanou zlomeninou nohy.
Ve druhé jízdě zajel 21. čas, necelé 2 vt. za vedoucím Millerem a Cuchem. Bohužel, vážná chyba v závodu a ztráta 5 vteřin jej vyřadily ze hry o skvělé kombinační umístění. S pátým časem ve slalomu i tak obsadil 8. místo před Baumannem a Ligetym.

Další české naděje

Díky dobré technice a bojovnosti se Bank se startovními čísly okolo padesátky prosazoval i v technických disciplinách. V obřím slalomu na sebe upozornil již v prosinci v Alta Badii, kde dojel 12. se sedmým časem ve II. kole. Dobrou formu potvrdil i na konci ledna patnáctým místem v Kranjské Goře. Spokojen mohl být i se stejným umístěním ve slalomu v Adelbodenu, kde zajel ve II. kole pátý čas.
Pro týmového partnera Kryštofa Krýzla byla první polovina sezóny testem vytrvalosti a psychické odolnosti zasluhující obdiv. Po červnovém vážném poranění hrudní páteře a několikaměsíční léčbě se nenechal zlomit sérií deseti závodů, ve kterých nedojel do cíle, nebo se nekvalifikoval do II. kola. Až lednové slalomy ve Wengenu a Schladmingu dokončil na 27. a 23. místě a rostoucí formu potvrdil i v posledním obřím slalomu v Kranjské Goře, kde dojel celkově 22. a jedenáctý ve II. kole.
V tréninku i v pohárových závodech doplňoval trio českých reprezentantů slalomář Filip Trejbal. Také on musel překousnout řadu zklamání (největší asi ve Wengenu, kde po 13. času z prvního kola závod nedokončil), ale 14. místo ve slalomu v Alta Badii a 18. v Adelbodenu dodaly jeho úsilí smysl a zařadily jej spolu s oběma kolegy mezi české reprezentanty, kteří neodletěli do Vancouveru bez nadějí na úspěch.
Je obtížné odhadnout olympijské ambice obou zbývajících čs. reprezentantů. Petr Záhrobský, bojující s přesilou početných týmů sjezdových specialistů, musí spoléhat na to, že se mu podaří zopakovat výkon z Val Gardeny, kde obsadil ve sjezdu 21. místo s malou ztrátou 1,73 vt. a Martin Vráblík se potřebuje po smolné sérii nedojetých závodů konečně chytit.

Ženy

Dvě dominující sjezdařky

V pohárových soutěžích žen výrazně odskočily celému závodnímu poli dvě šestadvacetileté všestranné závodnice Američanka Vonnová a Němka Maria Rieschová. Kromě obřího slalomu jsou v čele průběžného pořadí Světového poháru ve všech disciplinách. Kromě toho Rieschová stála 12x na stupních vítězů, zatímco Vonnové se to podařilo 13x, z toho 9x! na stupni nejvyšším. O tom, že na tyto dvě sympatické ženy čekají některé z olympijských medailí, nepochybuje snad nikdo.

Sjezd a superobří slalom

Ženské soutěže v rychlostních disciplinách jednoznačně ovládla Vonnová. Pěti vítěznými sjezdy a třemi výhrami v superobřím slalomu se zapsala do historie soutěží o Světový pohár. O zbylá první místa se podělily Rieschová, Rakušanka Görglová a Švýcarka Aufdenblattenová. Jakýsi druhý sled kandidátek na olykmijský úspěch tvoří Švédka Pärsonová a Francouzka Jacquemodová.
Mezi tuto elitu zřejmě ještě nezasáhne česká sjezdařka, loňská juniorka Křížová. Její slibné výkony v posledních sjezdových závodech (20. místo ve Sv. Mořici) dávají naději na obdobné umístění i ve Whistleru. Byl by to jistě povzbudivý krok do budoucna.

Obří slalom

Tato disciplina by měla být příležitostí k tomu, aby se na olympijské scéně prosadily i další závodnice. Patří mezi ně především dvojnásobné vítězky Němka Hölzlová a Finka Poutiainenová spolu s Rakušankou Zettelovou, jednou první a dvakrát druhou. Této trojici nezůstane jistě nic dlužna Slovinka Mazeová, jedenadvacetiletá německá naděje Rebensburgová a Švédka Pietilae – Holmnerová.

Superkombinace

Pouhé dva kombinační závody nedávají dostatek informací o možných adeptkách na olympijské úspěchy. V každém případě je nutné připočítat ke jmenovaným všestranným sjezdařkám i Rakušanky Kirchgasserovou a Görglovou, Švýcarku Sutterovou a Kanaďanku Brydonovou. Nebudou-li na trati kombinačního sjezdu mimořádné technické nástrahy, pokusí se zde pravděpodobně uplatnit i Šárka Záhrobská.

Slalom

V sedmi pohárových závodech hrálo nejvýznamnější roli pět žen, mezi něž patří i slomářská stálice Záhrobská. Po zranění a jednoroční vynucené přestávce dokázala dvakrát zvítězit a jednou být druhá Rakušanka Schildová. Přesně téhož dosáhla Francouzka Aubertová. Po jednom slalomu dále vyhrály Rieschová a Zettelová, když první z nich stála na stupních vítězů 6x a druhá 4x.
Vítězství české reprezentantky v Aspenu a šest stabilních umístění v první desítce představuje skvělou bilanci, ale sama závodnice, loni druhá slalomářka na Mistrovství světa i v hodnocení Světového poháru, otevřeně přiznává, že čekala více. Vše nasvědčuje tomu, že její medailové ambice jsou reálné, pokud se zbaví nepřiměřené odpovědnosti, která jí svazovala nohy ve druhých kolech posledních slalomů ve Flachau (14. čas) a v Mariboru (20.! čas).

Diskutovanou otázkou je neradostná bilance naší úspěšné slalomářky ve druhé technické disciplině. Po pěti neúspěšných startech zabodovala až v posledním obřím slalomu v Cortině d´Ampezzo. Bylo by ovšem zavádějící hledat příčinu takových neúspěchů v loňském rozchodu s otcem coby trenérem a koučem. Sama závodnice dnes hovoří o rezervách ve specifické technice této discipliny. Ty byly ovšem patrné již dříve, kdy pod otcovým vedením nedokázala navázat na solidních 63 bodů a 20. místo, kterého dosáhla v pohárovém hodnocení obřího slalomu v sezóně 2007/08.

Co dodat závěrem?
I kdyby ona slalomová medaile nevyšla, má naše nejúspěšnější reprezentantka v alpských disciplinách rozhodně na to, aby se s problémem druhých kol ve slalomu i s technikou obřáků vypořádala a dosahovala v budoucnu ve světových soutěžích na nejvyšší mety.
Všichni jí to budeme přát.