Hochzillertal Hochfügen - lyžování
Nejvhodnějším nástupním bodem je Kaltenbach (560 m), ani ne dvacet kilometrů z dálnice Salcburk–Innsbruck. Parkoviště je hned u hlavní cesty, z něj nasávají lyžaře dvě kabinky s celkovou kapacitou 6 000 os./h a ti se ve výšce 1 742 m rozprchávají na svahy. Krátkým přejezdem dosáhnou dolní stanice 6sedačky Sonnen-jet, obtékané extra širokými dálnicemi příjemného červeného sklonu – eldorádo nenáročných i pokročilých carverů. Dá se odsud uskutečnit sjezd k horní stanici přibližovací kabinky, odkud pokračuje lesem a loukami do údolí černá trať, pokřtěná po lyžařské legendě Stephanu Eberharterovi. Jeho Goldpiste je sjezdovým bonbónkem, osvětleným ve spodní polovině také pro večerní lyžování. Při sjezdu až od horní stanice Sonnen-jetu zdoláte převýšení přes 1 600 m, což se vám jen tak někde nepoštěstí. V terénní míse v okolí Sonnen-jetu vede ještě řádka dalších tratí o rozměrech magistrály, obsluhovaných dvěma vleky a dvěma sedačkami, z nichž jedna bude dokonce vyhřívaná. Poslední „neprozkoumanou“ částí zůstávají ostřejší svahy pod 6sedačkou Neuhütte, která v podstatě navazuje na kabinky z údolí. Stojí tu dobrá a poměrně levná hospoda Kaltenbacher Skihütte. Naopak gastronomickým klenotem je stylová chata s krbem Kristallhütte, čnící na samém okraji lyžařské arény na Öfelerjochu (2 362 m).
Od vrcholové stanice Sonnen-jetu se můžete pustit po mírné přejezdové cestě do kotle pod Marchkopfem, odkud se vytáhnete expresní 4sedačkou na samotný Marchkopf a pustíte se do poznávání sousedního střediska – Hochfügenu. Hned „poznávací“ sjezd je pěkná a členitá červená sjezdovka, ve spodní části vedená lesním průsekem. Hochfügen je vlastně malá hotelová stanice ve výšce 1 500 m n. m., do níž vede klikatá silnice z údolí a také zde končí parkovištěm u vleků. Na protější svah pod vrchol Pfaffenbühel (2 431 m) se šplhá 8místná kabinka a dvousedačka, ve vyšších partiích navazuje ještě 4sedačka s pohodářskými modrými tratěmi nad hranicí lesa. Zpět do Hochfügenu vedou sjezdy z obtížnější poloviny spektra – černé a červené, jedna z nich bývá tradičně hostitelem květnových závodů trojic jezdců spojených lanem. Přímo u parkoviště je několik kratších cvičných vleků.
Cesta z Hochfügenu zpět do Kaltenbachu obnáší výjezd kabinkou na Marchkopf, odkud po červené trati a následně sedačkou k vrcholové stanici známého Sonnen-jetu.
Ze zdejšího prašanu mohou těžit i freerideři: ze dvouapůltisícového vrcholu Marchkopf spadá na obě strany několik značených freeridových cest, nehledě na volné svahy mimo ně. V ostatních částech střediska jsou možnosti terénně o něco omezenější.
Pro nejmenší slouží kromě cvičných vleků v Hochfügenu rozsáhlý prostor v okolí horní stanice kabinek z Katenbachu. Nechtějí-li nejmenší lyžovat, mohou je rodiče nechat v dětském klubu Zwegerl, kde se o ně postarají – ratolesti si mohou hrát nebo sledovat filmy, samozřejmostí je oběd i odpolední spánek.
Do budoucna se uvažuje o propojení Hochzillertalu se sousední lyžařskou houpačkou Ski Zillertal 3000 v největší lyžařský areál na světě. To je však zatím zřejmě velmi vzdálený plán. Zatím může zájemce o lyžařské poznávání se superskipasem navštívit po vlastní ose střediska Zillertal Arena (115 km sjezdovek) a Ski Zillertal 3000 (227 km sjezdovek), zahrnující také ledovec Hinterux.
