Chamonix-Mont Blanc - lyžování
Lyžařské terény v okolí Chamonix jsou rozpřažené na velké ploše do několika areálů, které se musí objíždět skibusem. Vysokohorskou kulisu dokreslují dlouhé a mohutné ledovce. V Evropě nejspíš neexistuje freerider, který by si alespoň jednou nesjel Vallée Blanche. Nejslavnější sjezd volným terénem, okolo 20 km dlouhý, začíná na Aiguille du Midi (3 842 m n. m.) zpřístupněném odvážně vedenou visutou lanovkou. Na vrcholu je celý komplex budov a rozsáhlá panoramatická terasa. Pár kroků od hlavního náměstí v Chamonix startují lanovky do dnes již propojených areálů Brévent a Flégère. Z jejich svahů je přes údolí nejhezčí výhled na Mont Blanc. Hlavním cílem pro nejnáročnější jezdce (a kdo jiný to vše ocení, že?) jsou terény Les Grands Montets nad vesnicí Argentière přímo ve středu dlouhého údolí. Vrcholek je pokryt ze tří stran ledovci a vedou z něj pouze černé, neupravované sjezdovky, po úbočí stékají ale i vynikající červené. Na návštěvníky z řad kontemplativních konzumentů čekají vzdálené Le Tour a Valorcine – jsou to vesnice téměř u švýcarských hranic, které nabízejí především modré a červené tratě.
Úchvatnost a rozlehlost lyžařských možností Chamonix si může návštěvník vychutnat hlouběji, když zná milníky zdejší historie. První lyže přivezl do údolí lékař Michel Payot v roce 1893. Zprvu je používal pro usnadnění cestování za svými pacienty, později se stal velkým propagátorem lyžování jako sportu – to v době, kdy tuto disciplínu usedlíci považovali za marnění času, použitelného k tvrdé práci. Za zvláštní pozornost stojí i historie černé sjezdovky v Houches. Ve skutečnosti se jmenuje „Zelená“ (franc. „Verte“) a od roku 1928 se na ní jezdí slavný závod Kandahar pojmenovaný po přezdívce anglického generála.
