Hochkönig - aktuální report z 15. - 22.02.2014 - SNOW.CZ

Hochkönig | aktuální report z 15. - 22.02.2014

Hochkönig - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální podmínky, doporučení a zkušenosti)

Všechny reporty najdete i ve svém mobilu - stáhněte si aplikaci SNOW reporter!

Rakousko Rakousko - Salcbursko

průměrné hodnocení Hochkönig:
autor: Zleb
hodnocení:
návštěva od: 15.02.2014 do: 22.02.2014
reagovat na report

Celkový dojem z návštěvy střediska

Lyžařské středisko Hochkönig se zdá být širší než vyšší. Pokud ho projedete celé tam i zpět, budete mít v nohách 32 lyžařských kilometrů, projedete pět obcí, budete se kochat výhledy z pěti vrcholů (v rozmezí mezi 1 600 až 1 900 metry) a překonáte 6 700 výškových metrů. Přitom si ani jednou nesundáte lyže. Pryč je doba, kdy bylo nutné použít na této trase skibus (údajně do roku 2010), nebo si při přechodu silnice sundat alespoň lyže (v Dientenu, který rozděluje oblast na dvě víceméně stejné půle). Dnes již nic takového nehrozí. Dojezdy k páteřním lanovkám jsou na této “tůře” navíc velice inteligentně řešené, takže “hůlkujete” pouze minimálně.

Trasa napříč střediskem se nazývá Königstour neboli “ski houpačka” (http://www.youtube.com/watch?…). Spojuje vesnice Mülhbach a Dienten (první polovina), a Hinterthal, Hintermoos a Maria Alm (druhá polovina). Můžete ji jet zleva doprava nebo naopak. Záleží na tom, kde začnete. Zvládnout se dá bez problémů za jeden den. Při svižném lyžování si některé sjezdovky dáte dokonce i vícekrát, nebo si k trase některé sjezdovky ještě přidáte. V ski mapce je trasa barevně zvýrazněná a tvoří největší atrakci celého střediska. Většina sjezdovek na ski houpačce je červených. To je nicméně dáno tím, že hitem současnosti jsou právě červené sjezdovky. Tvoří tedy většinu sjezdovek na Hochkönigu. Jejich sklon však varuje od příkřejších modrých po mírnější černé. Skutečně černé a modré sjezdovky jsou na Hochkönigu v menšině.

Hochkönig je středisko vhodné převážně pro rodiny s dětmi. Jakmile si člověk středisko projede, není problém najít vhodnou trať pro každého člena rodiny. A to na obou pólech ski houpačky. Hochkönig patří do oblasti Ski Amadé. Z hlediska parametrů vypadá oblast následovně: 150 km sjezdovek (myslím, že lehce přestřeleno, však víme, jak to s těmi kilometry je :), 33 přepravních lanovek a 92 % areálu zasněžováno.

Nejsilnější zážitky a zkušenosti z návštěvy střediska

Sjezdovky:

Většina sjezdovek jsou široké dálniční spoje. Bydleli jsme v Mülhbachu, do něhož padá nejvýraznější černá č. 1 v celé oblasti. Mnoho lidí na ní nepotkáte, protože není součástí Königstour. Jedná se však o perfektní červenou, jejíž poslední třetina je až černá.

Za doporučení stojí rovněž červené sjezdovky č. 3, 11 a 14. Jedná se o strmější a při ranním menšestru krásně sjízdné dlouhé „padáčky“ bez hluchých míst. Kratší slalomový oblouk si zde přijde na své.
Za vrchol celé oblasti však považuji sjezdovku č. 13 a sjezdovku č. 29 v kombinaci se s černou FISkou č. 31. V prvním případě (č. 13) se jedná o nádhernou dálnici pro carvingový oblouk, která je ve střední části sice strmější a pak poněkud zase plošší, nicméně sklon, který tomu předchází a následuje zase poté, nabízí skutečné vyvrcholení každému, kdo povolí uzdu svým carvingovým lyžím a nechá je pracovat pod sebou. Navíc začátek sjezdovky č. 13 nabízí nejen asi nejdokonalejší výhled na majestátné pohoří Hochkönig, ale když se člověk otočí, má Alpy jak na dlani a v hřebenu hor identifikuje Grossglockner (ten nejvyšší a mírně zahnutý vrcholek) a Kitzsteinhorn (druhý nejvyšší vrcholek směrem doprava od Grossglockneru).

Ve druhém případě (sjezdovka č. 29 + 31) se jedná o dlouhou a přitom ne nijak extrémně strmou highway. Její sklon směrem dolů sice roste, nicméně velmi postupně, což nutí člověka plynule zvyšovat tempo svých lyžařských obrátek. Dát si tuto sjezdovku na jeden zátah odpovídá velmi slušnému sportovnímu výkonu. Navíc zde nenajdete tolik lidí, jako na jiných sjezdovkách. Tato sjezdovka je sice součástí Königstour, protože však nespojuje žádné dva body (jedná se o sjezd a zase výjezd do stejného místa), mám podezření, že ji většina lyžařů prostě na své túře vynechá. Rajská hudba pro sportovně založeného lyžaře. :-)

Méně atraktivní sjezdy: modré č. 1 a 1a jsou traverzové spojnice, které víceméně prostojíte na lyžích. Motá se na nich hodně lyžařských škol a začátečníků. Modrá č. 4 je vhodná na odpolední blbnutí s dětmi. Má levou a pravou variantu (z pohledu shora). Na levé variantě zajedete člověk slušný carving, nicméně pro množství lidí to je možné pouze velmi brzo ráno. Dopoledne je sjezdovka již obsypána dětmi, špatně lyžující britskou mládeží, holandskými rodinkami a výukovými kurzy. Odpoledne na ní sice nenajdete muldy až po pás, mírný sklon sjezdovky to technicky neumožňuje, nicméně s neidentifikova­telnými hrboly počítejte, které při sportovnější jízdě nepříjemně kopou do nohou. V pravé variantě najdete dva perfektně vyfrézované snowparky, které jsou dostatečně široké i pro normální lyžování. Spojnice mezi nimi je navíc regulérní sjezdovka, kde člověk vytočí nejeden carvingový oblouk. Při odpolední únavě v nohách, snaze udržet děti ještě chvíli ve sjezdovém postoji, nebi vydrhnutém do modra, slunci v zádech, nirváně v těle a očekávání zaslouženého aprés-ski po celodenním lyžování, to je perfektní volba na odpoledne.
Vyloženě mi nesedla sjezdovka č. 21. Je to jediný a poměrně prudký sjezd do Dientelu, který musejí všichni, kdo jedou Königstour, absolvovat. A navíc je to jediný jižní svah z celého areálu. Sníh je pak na této sjezdovce velmi brzo rozměklý a muldy po pás jsou zde snad již hned ráno.

V Maria Alm člověk najde největší koncentraci sjezdovek na jednom místě. Podobné je to však také bohužel s lidmi. Zažili jsme jich zde z celého areálu daleko nejvíce. Lyžování je v Maria Alm zajímavé pouze ve vrchní části hory (hřebenový sjezd č. 10 a jeho nejrůznější kratší červené a černé varianty). Vrchol hory však obsluhuje pouze jedna čtyrsedačka. Na několik typů sjezdů je to dost málo. Při dojezdu k ní člověka vyděsí hrozen lidí.

Sněhové podmínky:

Obstojné. V úplně dolních partiích sjezdovek směs technického a přírodního sněhu. Zbytek přírodní sníh. V týdnu asi třikrát sněžilo, vždy v podvečer nebo v noci. Takže ve dvou dnech na sjezdovkách čerstvý prašan, který se v prudkých sjezdech brzy změnil v muldy.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

S výjimkou starého a rozvrzaného dvojsedáku z Dientenu na vrchol Gabühel (nad sjezdovkou č. 21), obsluhují celou oblast velmi moderní bublinové čtyřsedačky a šestisedačky nebo vícemístné kabinkové lanovky. V pohodě se tak dá lyžovat i za sněžení. Nerozumím však obslužnosti vrcholu Aberg-Langeck nad Maria Alm pouze jedním čtyřsedákem. Na tak exponovaném místě evidentně nestíhá, přičemž z údolí do poloviny hory jede moderní kabinková lanovka, kterou asi od 11:00, kdy jsou už všichni nahoře a samozřejmě tam lyžují, nikdo prakticky nevyužívá.

Zalidněnost:

Poměrně vysoká na nejexponovanějších modrých sjezdovkách. Jižní Holandsko mělo prázdniny. Na svazích byla také řada „high school“ zájezdů z Velké Británie a pochopitelně z Rakouska. Nicméně na sportovněji odladěných sjezdovkách byl počet lidí menší.

Občerstvení a aprés-ski:

Na všech svazích bez problémů. V oblasti se nachází řada restaurací, jak samoobslužných, tak s obsluhou a také nespočet deštníků. V Rakousku běžný standard. Milé je, že se jedná spíše o podniky domácího typu, kde se sice obtížněji člověk domluví anglicky, o to více však v nich ocení absenci rakouských „jodlovaček“, dechovky, či popových písní od peroxidové blondýny a jejího freneticky poskakujícího přítele za syntetizátorem.

Doprava do střediska a parkování:

Směrem tam víceméně bez problémů. Z Brna jsme zvolili dolní variantu dojezdu do Mülhbachu přes Vídeň, Semmering a Schladming. Absolvovali jsme tak dnes už standardní kolonu v Poysdorfu, které jsme se však již šikovně naučili vyhnout se po okolních okreskách. A samozřejmě mírné zdržení před Schladmingem. Parkování je k dispozici ve všech pěti klíčových obcích celé oblasti a je zcela bezproblémové. Při návratu do Brna jsme volili stejnou trasu přes Schladming. Sobotní kolona aut v opačném směru na Salzburg byla viditelná hned u Bischofshofenu. Od Schladmingu až po Liezen jsme sice také jeli ve šňůře aut, nicméně jsme pořád víceméně jeli (60 až 80 km v hodině). Dojezd do ČR po dálnici již bez komplikací.

+ plusy

  • rozmanitost sjezdovek
  • Königstour neboli ski houpačka
  • moderní lanovky a kabinky
  • klidné rodinné středisko

- mínusy

  • nižší nadmořská výška
  • pouze jedna čtyřsedačka na vrchol v Maria Alm
zpět na přehled všech reportů reagovat na report

Níže naleznete další reporty ze střediska

04. - 08.02.2015  | Hochkönig

autor: Mario83
hodnocení:

Krásné lyžařské středisko propojující pět obcí a několik vrcholů při možnosti projetí celého areálu bez sundání lyží. Hlavní atrakcí je zmíněná Konigstour, která propojuje obce Maria Alm, Hintermoos, Hinterthal, Dienten a Mühlbach a za jeden den se dá krásně celá zvládnout. Po projetí této trasy bud...

zobrazit celý report

Lyžařské zájezdy

Residence Sun Valley
Orientační cena za noc vč. dopravy 1 914 Kč/os.
Residence Flocon d´Or
Orientační cena za noc vč. skipasu a dopravy 1 634 Kč/os.
Hotel Ancora
Orientační cena za noc vč. polopenze 3 146 Kč/os.