Tauferer Ahrntal - lyžování
Větší ze dvou areálů Speikboden zaujímá na východ orientovanou kotlinu pod stejnojmennou horou. V ní se hemží tři kryté 4sedačky, kolem nichž stékají široké sjezdovky – lehké červené s jedním prudším úsekem podél sedačky Seenock a plnotučnější a členitější červené pod sedačkou Glück. Třetí z lanovek stoupá na nejvyšší dosažitelný bod – vrcholek Sonnklar (2 400 m), odkud se lze kochat pohledem na Dolomity i na ledovci přikryté Zillertálské Alpy. Začíná tu i nejdelší sjezd, který se nejprve širokým žlebem a později prudkým svahem vydá do hlavního lyžařského kotle a odtud – již méně zajímavým – lesním průsekem se serpentinami až do údolí, přičemž až v poslední třetině opět nabídne atraktivnější červené svezení.
Sousední Klausberg ležící o něco výše v údolí v severně situovaném horském kotli býval skromnějším bratříčkem Speikbodenu. Po stěnách kotliny, kam vede z údolí kabinka, stékají pestré červené tratě a na jejím dně je na mírnějších svazích prostor pro cvičné louky. Tyto tratě obsluhují dvě trojsedačky a jedna krytá 4sedačka až k jezeru Klaussee. Nedávno postavená 8místná kabinka K2 zpřístupňuje západní svah s bezlesými, téměř tříkilometrovými červenými tratěmi až do výše 2 510 m n. m., vedle nichž spadá ještě „vertikální“ černá. Podobně jako v případě Speikbodenu je klikatící se dlouhá sjezdová cesta pod kabinkou z údolí nejméně zajímavou alternativou.
Dětem je k dispozici malý vlíček i krátký svah s lanovkou jak v údolí, tak u horních stanic kabinek z údolí – na Speikbodenu má hlavní „cvičný“ svah novou kabinkovou lanovku místo dřívější „hlemýždí“ sedačkové lanovky a dále krytý pojízdný koberec. V nabídce je i levnější dětský skipas pro cvičné vleky v údolí.
Údolí je nejsevernější jihotyrolskou končinou, a tedy obvykle sněhově spolehlivější než Dolomity – sněhová mračna ze severu se často zastaví o Zillertálské Alpy a dále na jih již neproniknou. V obou střediscích se navíc hlavní lyžařské hřiště nachází nad 1 600 (Klausberg) až 2 000 m n. m. (Speikboden).
Za návštěvu může stát kromě pohodu hledajících rodin i náročnějším jezdcům třeba jako zpestření k nedalekému „hlučícímu“ Kronplatzu.
