Arlberg - lyžování - SNOW.CZ

Arlberg

Rakousko - Vorarlbersko | Arlberg

Foto

Mekka rakouského lyžování má terény připomínající francouzská velestřediska a díky vysoké hradbě masivu Arlberg i nadprůměrný příděl sněhu. Terény potěší spíše náročnějším lyžařům, zejména freeriderům. St. Anton je proslulý i divokým aprés-ski, začínajícím – v Rakousku zcela typicky – již na sjezdovce a pokračujícím v barech ve městě. Letoviska Lech a Zürs jsou zase jednou z nejluxusnějších adres v Rakousku. Od sezóny 2016/17 je již celá oblast kompletně propojena lanovkami.

Lyžařská oblast zahrnuje tato střediska:

St. Anton am Arlberg St. Christoph Stuben | Warth Schröcken | Arlberg | Lech Zürs | Klösterle - Sonnenkopf | Lech Zürs Warth Schröcken

Arlberg - sjezdovky

42%41%17%
305 celkem sjezdovek (km)
183 zasněžování (km)
50 ski-route (km)
446 zasněžování (ha)

Arlberg - lanovky a vleky

vlek
34
sedačka
18
sedačka expres
2
sedačka krytá
25
telemix
1
kabinka
7
funitel a 3-S
1
visutá kabina
5
144500 os./h Přepravní kapacita

Nadmořská výška lanovek a vleků

1270-2811 m n.m.1541 m

Nadmořská výška sjezdovek

1304-2811 m n.m.1507 m

Mapa sjezdovek

Arlberg - mapa sjezdovek
  leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 

Arlberg - lyžování

Z nížiny u Bodamského jezera se rychle zdvihají hřebeny Bregenzerwaldu, ale opravdovým horským obrem je až Arlberg. A je zároveň i obrem lyžařským – s více než 300 km propojených sjezdovek je největším areálem v Rakousku.

Když pionýři lyžování v meziválečném období začali s budováním zimního střediska ve vorarlberské horské vesničce Lech, museli si být jisti, že okolo nich vzniká lyžařský ráj na Zemi. Vysokohorská poloha, strmé svahy kolem dokola tehdejší vesnice a vynikající sněhové poměry jistě průkopníky lyžování i první lyžaře v Lechu ohromovaly – a ohromují dodnes. Když stoupáte z údolí od Bludenzu a zahlédnete vysoko nad hlavou silniční galerii, nebudete na pochybách, že míříte opravdu vysoko. Lyžařští budovatelé v celém Arlbergu mohli být už od počátku pyšní na své dílo – vznikla zde jedna z průkopnických lyžařských škol, v Zürsu byl vztyčen první rakouský vlek, okruh Weisse Ring se stal prvním lyžařským safari a po válce přišla ještě dlouhá řada nápadů a zlepšováků patriota Michaela Mannhrata, počínaje sněžnými děly a konče vyhřívanými lanovkami.

Arlberg je lyžařským terénem „nejstarší“ generace, což znamená svahy spíše strmější, tratě mnohde úzké a neposedné – vždyť právě náročnost kdysi bývala měřítkem lyžařské kvality. Jestliže se dnešní alpská střediska mohou přetrhnout, které je rodinnější, Arlberg pro děti zrovna moc vhodný není – má sice četné cvičné vleky přímo v letoviscích, dokonce i omezený skipas pro začátečníky, ale hlavní část oblasti si užije až středně zdatný lyžař, který má dost sil (o freeridové nabídce ani nemluvě). Kdo se jinde na přehledných zplanýrovaných modro-červených dálnicích nudí, najde tu ráj dlouhých, členitých sjezdovek plných zlomů a zatáček, což jejich obtížnost ještě zvyšuje, zvlášť jakmile „zmizí“ manšestr. Pocitová obtížnost sjezdovek v Arlbergu je zpravidla o stupeň vyšší než na mapě, což platí i pro „modré“ dojezdy do Lechu a Zürsu, které by se mohly jevit jako útočiště pohodovějších lyžařů. Modré sjezdovky jsou zkrátka buď prudší, anebo přejezdové.
Arlberg nejsou mírné horské louky, je to impozantní pohoří s četnými strmými svahy a skalnatými hřebeny. Terény působí vysokohorsky, ačkoliv se rozprostírají převážně „jen“ do výše mezi dva a čtvrt a dva a půl tisíce metrů. Na severním rakouském „nárazníku“ Alp jsou ovšem tyto kóty přeci jen nadprůměrné a obzvlášť to platí pro polohu ubytovacích středisek (St. Anton 1 300 m, Lech 1 450 m, Zürs 1 700 m). Když se k tomu přidá statisticky famózní roční úhrn sněhu, jako by se Arlberg vytáhnul o stovky metrů výše.

Celá oblast Arlbergu je od sezóny 2016/17 plně propojena lanovkami, když stavbou kabinky Flexenbahn odpadá skibusový přejezd mezi Zürsem a Stubenem. Jen v jednom směru se však dá na lyžích projet z Lechu do Zürsu a zpět – jde o legendární okruh Weisse Ring, na němž se od r. 2005 koná „nejdelší“ lyžařský závod na světě. Mezi Lechem a Zürsem kromě toho zhusta kmitá skibus.

Hlavním turistickým centrem lyžařské oblasti Arlberg je rušné, ale stylové městečko St. Anton, jehož svahy byly lyžařskými stopami pokreslené už na přelomu 19. a 20. století. Nejvýraznějším vrcholem je Valluga (2 810 m), dostupná malou kabinovou lanovkou přes Galzig (2 185 m), kam se dostanete moderní funitelovou lanovkou s obřími kolesy v nástupní stanici přímo z města. Na vrcholu Vallugy vás však s lyžemi ven pustí jen v doprovodu průvodcem, a tak pro většinu je jen vyhlídkovým bodem. Jednou z hlavních lyžařských lokalit je o něco níže položená oblast s vrcholky Gampen a Kapall s prostorným bezlesým terénem a závodní tratí pro sjezd mužů. Celkově jsou terény St. Antonu převážně poctivě červené až černé – navzdory tomu, že na mapě vypadá celý areál poměrně obyčejně. Vyloženě pohodové tratě jsou jen v okolí Galzigu a ve Steissbachtalu, kterým však sjíždějí všichni zpět do údolí, a bývají až příliš rušné. Klidnějším zákoutím St. Antonu je poněkud old-schoolový Stuben anebo Rendl, rozkládající se na opačné straně města než Galzig a Kapall. Rendl potěší sportovními tratěmi i porcí volného terénu a hlavně větším klidem.

Luxusní Lech má okolo sebe poměrně různorodé terény včetně těch přirozeně lehčích, což je v Arlbergu spíš výjimkou. Na jedné straně Lechu stojí dvoutisícové vrcholy Kriegerhorn a Zuger Hochlicht s hustou spletí více i méně červených a modrých sjezdovek, na druhé freeridový a „tranzitní“ vrchol Rüfikopf, přes který vede jediná spojnice po sjezdovkách do sousedního Zürsu.
Zürs je velmi kompaktní resort se dvěma orientačně přehlednými protilehlými svahy, které bičují dlouhé a sportovně červené sjezdovky, na nichž není nouze o terénní „překvapení“. Návdavkem k tomu má ještě jeden freeridový vrchol Trittkopf. Bohužel je Zürs jen částečně propojen s Lechem – z něj sem přes Rüfikopf, zpět do něj dlouhou a náročnou ski-route z Madloch Jochu. Přímé obousměrné spojení ale supluje výkonná linka skibusu.

Na severu oblast Arlbergu uzavírají klidnější střediska Warth a Schröcken s poměrně přehlednými červenými sjezdovkami a přívětivými freeridovými terény, statisticky přitom nejlépe zásobenými sněhem.

Freeridovým pokladem Arlbergu jsou kotle s prašanem pod Vallugou, off-piste se ale dá provozovat i na většině „sjezdovkových“ svahů. Jedním z nejvěhlasnějších freeridových itinerářů je sjezd z Vallugy do Zürsu – trasa vede po odvráceném úbočí údolím Pazieltal a začíná technicky extrémně náročným sjezdem, traverzem a po jejich překonání pak zbývají božské a nekonečné oblouky v prašanu až do Zürsu. Dramatická je narozdíl od prvních stovek metrů z vrcholu už jen přírodní kulisa. Nedaleko odtud leží i fajnšmekrovská minimekka freeridu Sonnekopf.

St. Anton je proslulý i divokým aprés-ski, začínajícím – v Rakousku zcela typicky – již na sjezdovce a pokračujícím v barech ve městě. Lech je naopak pohádkově luxusním resortem – vysoko v horách, s hotely v blízkosti sjezdovek, s bohatstvím sněhu na svazích i v městečku, vše v pěší vzdálenosti. Lech si uchovává střídmější návštěvnost především vysokou (až dvojnásobnou) cenou ubytování i služeb. Nepřekvapí, že v Lechu najdete i na sjezdovce výhradně restaurace s obsluhou.

Historicky i dnes slavná lyžařská oblast Arlberg patří mezi místa, která mají pro každého zvídavého lyžaře smysl poznat, i kdyby jen jednou za život, neboť jde o svého druhu nenapodobitelný originál – v tomto případě cenný hlavně pro náročnější a zdatnější lyžaře, o milovnících prašanu nemluvě. Arlberg chce i svůj čas – za méně než 3 dny zřejmě poctivě neprojede všechny jeho svahy ani neúnavný světoběžník, takže nejméně pěti- až šestidenní pobyt bude pro zcestovalého lyžaře tak „akorát“.

Na většinu sjezdovek vás vytáhnou expresní, často i kryté a vyhřívané sedačky, velké kabiny na stání míří hlavně na freeridové vrcholy. Oproti Tyrolsku nebo Itálii překvapí méně malých horských chat – potkáte spíše velké „bergrestauranty“ na větších uzlových bodech.

Hlavní příjezdová trasa vede od západu přes Bregenz a Bludenz a z Prahy se dá zvládnout okolo 6 hodin. Na výjezd do Lechu a Zürsu jsou při vydatnějším sněžení potřeba řetězy. Kromě center letovisek se u nástupních stanic lanovek parkuje zdarma.

Arlberg - SNOW rating

SAFE-SKI RATIO

474

Terén

sjezdovky:
velikost areálu:

Komfort

lanovky a vleky:
kompaktnost:

Klima

sněhová jistota:
chráněné terény:

Atmosféra

genius loci:

Doprava

příjezd:

Pobyt

Optimální doba pobytu:
Vysvětlivky k ratingu SNOW

PLUS A MINUS

Plus:

  • nejlepší rakouský terén pro náročné, zejména freeridery
  • obří rozměry oblasti, typické pro Západní Alpy
  • moderní a pohodlné lanovky
  • téměř absolutní sněhová jistota a vysoká pravděpodobnost prašanu

Minus:

  • žádné pohodové a klidné dálnice pro méně náročné v St. Antonu
  • jižní orientace svahů v St. Antonu
  • převážně bezlesé terény nepřívětivé při nepřízni počasí
  • ceny nad rakouským průměrem, zvláště v Lechu

Odkazy

Sníh Arlberg

Výška sněhu 0 cm
Otevřené lanovky a vleky 0 z 87
Otevřené sjezdovky 0 z 305 km

Počasí Arlberg

neděle (25.09.) weather 15°/ 18°
pondělí (26.09.) weather / 14°
úterý (27.09.) weather / 14°

Lyžařské zájezdy

Hotel Fichtenhof

Hotel Fichtenhof

Itálie Itálie - Meransen
polopenze vlastní doprava bez skipasu
Od 4 604 Kč/os.
Orientační cena za noc vč. polopenze 1 782 Kč/os.
Résidence Aconit
Orientační cena za noc 1 970 Kč/os.
Aktivhotel Rohrmooserhof
Orientační cena za noc vč. polopenze 3 525 Kč/os.