Ötztal - lyžování - SNOW.CZ

Ötztal

Rakousko - Tyrolsko

Foto

Dlouhé údolí směřující ze severu na jih se zařezává do strmých svahů Ötztalských Alp, které vynikají nadprůměrným převýšením. Nejznámější a velmi rušnou adresou je Sölden, komornější, ale luxusní destinací je Obergurgl Hochgurgl - obě střediska disponují více než 100 km sjezdovek. V ústí údolí leží ještě středně velké středisko Hochötz a naopak v samém závěru se odděluje boční údolí směřující do Ventu, skialpinistické vesničky s vlastním malým areálem. V obci Längenfeld jsou velké termální lázní Aqua Dome.

Lyžařská oblast zahrnuje tato střediska:

Obergurgl Hochgurgl | Sölden | Hochötz

Ötztal - sjezdovky

320 celkem sjezdovek (km)

Ötztal - lanovky a vleky

os./h Přepravní kapacita

Nadmořská výška

820-3340 m n.m.2520 m

Mapa sjezdovek

Ötztal - mapa sjezdovek
  leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 

Ötztal - lyžování

Tyrolské údolí Ötztal je ostře vyřezané do třítisícových svahů a napěchované lanovkami, sjezdovkami i lyžaři – a umí ohromit nejen přírodními parametry. Jelikož údolí „vyřezával“ ledovec, jeho dno je ploché, i když úzké. Svahy jsou poměrně strmé, alespoň do výšky 2 000 až 2 500 m n. m., nad touto hranicí se už střídají otevřenější pláně a kotliny. Ötztalské údolí stoupá v několika stupních a mezi nimi jsou plošší patra, na nichž spočívají jednotlivé obce.

Centrem Ötztalu je Sölden, jenž by se dal označit za velkoměsto lyžařů. Hlavní ulice neustále lomozí, v podvečer pak duní zdejší apres-ski bary doslova vycpané lyžaři. Lyžaři se tu promenují více než polovinu roku a hotely jsou obsazené i v době, kdy v mnoha střediscích jsou už vleky dávno vypnuté. V Söldenu je prostě všeho lyžařského hodně – kromě klidu, ten hledejte jinde.
Sölden má z celého údolí nejvíce sjezdovek, které se rozprostírají na východně orientovaném svahu nad městem. První patro svahu je strmé, řídce zalesněné a klikatí se jím hlavně užší dojezdy sjezdovek do údolí. Hlavní terény se rozléhají až nad hranicí lesa, tedy zhruba nad dvoutisícovou hranicí – zatímco na Giggijochu převládají mírné, jen místy středně strmé pláně, pod Gaislachkogelem jsou svahy o stupeň prudší, takže se po jejich spádnici rozbíhají spíš poctivé červené a černé sjezdovky. Ještě o patro výše se pak rozkládá ledovec, vlastně dva ledovce, vzájemně propojené tunelem a s hlavním söldenským areálem soustavou lanovek.
Jednou ze tří hlavních lokalit je Gaislachkogl, třítisícový vyhlídkový vrchol, odkud se spouští dlouhá červená trať vysokohorského charakteru, ve střední části svahu se pak rozlévají širokánské a spíš strmější dálnice.
Giggijoch má dlouhé mírné dálnice vystélající dno horské kotliny (Rotkogljoch), ale i přehlednou černou trať ze strmějšího okraje kotliny (Hainbachjoch).
Ledovce Rettenbach- a Tiefenbachgletscher nabízejí mírné a široké modré ledovcové pláně, načervenalá je jen trať podél vleku Seiterjöchl a krátké horní úseky vleků na Tiefenbachu a velmi strmý je samozřejmě také „svěťákový“ hang na dojezdu z Rettenbachu.
Kromě Giggijochu a ledovce nejsou v Söldenu přirozeně lehké sjezdovky – ty modré jsou často mírné jen za cenu vydatného šněrování svahu zatáčkami. Výukové hřiště lyžařské školy se soustředí na Giggijoch anebo do údolí – do söldenské čtvrti Innerwald.
Kdo se vydá na projížďku söldenským areálem podle doporučené „rituální“ trasy – z Gaislachkogelu přes Giggijoch na ledovec a zpět, ten může kromě slušných výškových metrů „skalpovat“ i všechny tři třítisícové vyhlídkové platformy. Na Gaislachkoglu, kde je i neobyčejné panoramatické WC, dosáhnete po krátkém výšvihu po strmých kovových schodech malé kamenité plošinky s výhledem hlavně na Ötztalské údolí a söldenské sjezdovky. Z ledovcové visuté platformy na Tiefenbachkoglu zhlédnete nejvyšší tyrolskou horu Zugspitze. Nejlepší je ale vyhlídka Schwarze Schneid, kam se přitom dostane nejméně návštěvníků – je totiž dosažitelná jedině 20minutovým výšlapem od horní stanice kabinky s 90m převýšení, za což se vám odmění panoramatem od Dolomit přes Ortler až po Wildspitze (volně k dispozici je interaktivní dalekohled s názvy hor).
A Sölden má samozřejmě ještě nepočítaně více atrakcí – od soutěžního „desetiboje“ Adrenalin Cup přes koncerty na sněhu až po monstrózní divadelní show Hannibal, která se koná na ledovci každý lichý rok.

Dva propojené resorty Obergurgl a Hochgurgl si trůní až na konci dlouhého Ötztalského údolí – ne však jako zapomenutá končina, ale jako „diamant“, dobře schovaný v krajině třpytivých ledovců a s velmi luxusními hotely. Je tu klidněji než v Söldenu, i když na jaře bývá rušněji, ne však s přeplněnými sjezdovkami. Návštěvnost limituje vysoká cenová hladina zdejších hotelů, relativní odlehlost a hlavně neexistující společný skipas se Söldenem – lze si jen za příplatek 10 eur rozšířit söldenský skipas o 1 den v Obergurglu (a naopak).
Svahy jsou v Obergurglu a Hochgurglu – jako v celém Ötztalu – přirozeně poměrně strmé čili o sytě červené tratě není nouze. Takové bičují hlavně svah Festkoglu nad Obergurglem. O málo mírnější je jen širokánské náměstí okolo Festkogl Almu, níže se pak páteřní modrá trať musí vtěsnat do prostorného traverzu a dolů po spádnici pokračují jen černé a červené tratě. Okolo „náměstí“ jsou sjezdovky široké tak, že díky zakřivení Země (nebo spíše svahu?) není vidět z jednoho okraje na druhý.
Nad Obergurglem se tyčí ještě výrazný vrcholek Hohe Mut, z něhož se rozbíhá prostorná červená sjezdovka, brzy přinucená nejstrmější pasáž svahu úzce odtraverzovat. Je tak hlavně vyhlídkovým výletním cílem lyžařů.
I do Hochgurglu, hotelového resortu usazeného na hranici lesa, dopadají několikeré černé sjezdovky, zatímco ty modré si musí razit cestu serpentinami. Druhé patro hochgurgelského areálu je ale přívětivější, neboť do třítisícového Wurmkoglu je vyhloubená prostorná kotlina s plošším dnem, které vyplňují mírné carvingové dálnice. Podél nich se spouští i nová funslope, hravá sjezdovka pro děti s vlnami, tunely či skoky.
Okraje kotliny, přesahující třítisícovou hranici, jsou ovšem dosti strmé – podél sedačky Wurmkogl II se řítí černá, podél kabinky Schermer ostrá červená trať. Nejspodnější patro Hochgurglu ovládají černé direttissimy podél 6sedačky Grosse Karbahn a níže pak červená „klikatice“ až do údolí.
Obergurgl se z mnoha důvodů považuje za top resort. Jeho přepravní park byl top moderní už před 15 lety, nicméně zánovní expresní a kryté sedačky bez polstrování a vyhřívání slouží více než dobře a nově se budují prostorné luxusní kabinky (Hohe Mut, Schermer). Kuriozní je mezistanice sedačkových lanovek na Festkoglu, kde lze pouze přistoupit – zhruba každá druhá sedačka z údolí proto odjíždí prázdná. Novinkou sezóny 2015/16 je 10místná kabinka Kirchenkar místo dlouhého vleku (v budoucnu bude prodloužena ještě o druhý úsek, čímž vzniknou i nové sjezdovky) a velké motorkářské muzeum, které se nachází v údolní stanici nové lanovky přímo u mýtné brány na Timmelsjoch, průsmyk se zimní uzavírkou, jímž lze projet do jihotyrolského Merana.
Na obědové posezení láká velká, moderní a útulně luxusní horská chata s obsluhou na vrcholku Hohe Mut, kde se dá z terasy obdivovat více než dvacet třítisícovek. Wurmkogl zase zdobí extravagantní bar Top Mountain Star s ochozem s panoramatickými tabulemi a výhledem až na italské Dolomity. Útulná a domácká je chata Kirchenkarhütte a rustikální dřevěná Nederhütte je vyhlášená svými apres-ski večírky. Ceny jsou o něco vyšší než v Söldenu.

I ta nejnablýskanější lyžařská oblast, jakou Ötztal je, má svá „obyčejná“ místa – zde jím je menší rodinný areál Hochötz, který je navíc skipasem a skibusem propojen s obdobně velkým nedalekým Kühtai.
Hochötz se sice díky dlouhé přístupové lanovce z údolí (Ötz, 820 m n. m.) tváří jako areál s úctyhodným převýšením, ovšem jednotlivé sjezdovky, usazené v horním patře areálu, si musí vystačit se zhruba 200 až 350 m – o co jsou však kratší, o to pestřejší. Jediná dlouhá trať s 600m převýšením se úzce prodírá lesem směrem k Ötzu, zpět vás vytáhne stařičká dvousedačka, kdysi dokonce hlavní přibližovák z údolí. Sjezdovky jsou roztroušeny do členitého a zčásti zalesněného terénu kolem vrcholků Brunnenkopf a Mohrenkopf, takže si nelze jednoduše z jednoho místa udělat přehled (o to napínavější je ale prozkoumávání jednotlivých zákoutí). Z centrálního vrcholku se nechá snadno svézt do Ochsengartenu, naopak do nejatraktivnější, ale vzdálenější kotliny Balbach je třeba se pečlivě zorientovat – a traverzovat, vyjet vlekem a nakonec znovu traverzovat. Členitá horská roklina Balbach je lyžařsky nejvšestrannější lokalitou Hochötzu – luxusní krytou 6sedačku Wetterkreuz obtéká prostorná červená sjezdovka s kratší variantou černého „letmého kilometru“ a lehčí modrou tratí, která nejstrmější pasáže přetraverzuje, v polovině hlavní sjezdovky si děti mohou odskočit do lehkého freestylového parkuru s malými skoky a vlnkami (parkur a poctivý dojezd červené sjezdovky obsluhuje ještě 2sedačka). Z této rokle vás nad úroveň centrálního vrcholku vrátí 2sedačka, která skrývá ještě jednu nenápadnou černou variantu, řítící se lesem zpět, než vyústí do hlavní příjezdové cesty. Vynikající je „jednohubkový“ slalomový svah Brunnenkopf – širokánská červená sjezdovka s terénními nerovnostmi, zlomy i přehlednou a pravidelnou pasáží, v ústraní obíhá ještě varianta, využívaná pro tréninky. Pod centrálním vrcholkem se rozlévá široké, učebnicově červené náměstí s lenivou 3sedačkou, od jejíž horní stanice do „náměstí“ ústí jak strmý rukáv, tak lehčí přípojky. Při pohledu do mapy může lákat červená sjezdovka do Ochsengartenu, nicméně jde jen o nudný, dlouhý a úzký přejezd, zpět nahoru se vyvezete muzeální 4místnou kabinkou s poschoďovými stanicemi a houpavými efekty během jízdy. Jako jediný areál z okolí má plnohodnotné lyžování „v lese“, což může být drahocenný úkryt při nevlídném počasí.
Okolo horní stanice kabinek jsou dětské parky a krátké cvičné louky, modře značenými cestami se dá prošněrovat v podstatě celý areál a děti mohou zlákat i četné atrakce (zvířátková cesta, dětský freestylový park nebo divadélko). Rodiče malých nelyžařů zase mohou ocenit „hodinovou“ školku přímo v areálu. Zpestřením je iglú vesnička, či spíše „labyrint“, se sněhovým barem.
Velká kapacitní samoobslužná restaurace včetně dětské restaurace (pro děti z lyžařské školy) se nachází na centrálním vrcholku, okolo sjezdovek jsou i typické horské chaty. Hochötz je vystaven na „rohu“ údolí Ötztal, takže z vyšších poloh poskytne pěknou vyhlídku do údolí Inntal, na pohoří Wetterstein a masiv Zugspitze. A má docela výhodné ceny skipasů, zvláště v porovnání s nesrovnatelně větším Söldenem.
V Ötzu je velké terasové parkoviště přímo pod nástupní stanicí kabinky, z Ochsengartenu pak jezdí skibus do Kühtai – přesun trvá zhruba 15 minut a linka jezdí každou půlhodinu.

Zimní sezóna v Ötztalském údolí i bez ledovců přesahuje pět měsíců, a dá se tak považovat za velmi spolehlivou lyžařskou adresu kdykoliv v sezóně, zvláště ale na jaře – nepříliš omezený provoz se tu totiž pěstuje ještě hluboko v dubnu. Kromě eldoráda sjezdovek je tu i výtečný freeride nebo relaxační ráj v podobě termálních lázní Auqa Dome v Längenfeldu. To vše se podepisuje pod značnou oblibu oblasti a samozřejmě i vyšší ceny, i když vzhledem k ubytovací kapacitě údolí se dají najít i velmi přiměřené cenové relace. Z lyžařského pohledu má snad jedinou chybu – údolí nemá společný skipas, takže chcete-li jednotlivé areály volně podle chuti kombinovat, odkážete se na (drahé) jednodenní skipasy.

Ötztal - SNOW rating

SAFE-SKI RATIO

Terén

sjezdovky:
velikost areálu:

Komfort

lanovky a vleky:
kompaktnost:

Klima

sněhová jistota:
chráněné terény:

Atmosféra

genius loci:

Doprava

příjezd:

Pobyt

Optimální doba pobytu:
Vysvětlivky k ratingu SNOW

PLUS A MINUS

Plus:

  • dva velké vysokohorské areály a jeden malý, chráněný lesem
  • moderní přepravní park
  • dlouhá sezóna s jistotou ledovce
  • luxusní termální lázně

Minus:

  • chybí společný skipas pro celé údolí
  • dlouhý výjezd lanovkami na ledovec v Söldenu
  • rušný aprés-ski život v Söldenu
  • celkově vyšší ceny

Odkazy

Sníh Ötztal

Výška sněhu 50 cm
Otevřené lanovky a vleky 3 z 59
Otevřené sjezdovky 1 z 269 km

Počasí Ötztal

středa (28.09.) weather / 16°
čtvrtek (29.09.) weather / 19°
pátek (30.09.) weather / 17°

Lyžařské zájezdy

Hotel Sudetia

Hotel Sudetia

Polsko Polsko - Świeradów-Zdrój
polopenze vlastní doprava bez skipasu
Od 3 525 Kč/os.
Orientační cena za noc vč. polopenze 1 482 Kč/os.
Landhaus Tauplitz - pokoje
Orientační cena za noc vč. polopenze a skipasu 1 344 Kč/os.
Landhaus Haug

Landhaus Haug

Německo Německo - Bad Hindelang
bez stravování, snídaně vlastní doprava bez skipasu
Od 4 202 Kč/os.
Orientační cena za noc vč. snídaně 1 544 Kč/os.