Turracher Höhe - lyžování
Horské sedlo leží uprostřed pohoří Nockberge, pro nějž jsou typické kulaté, kuželovité a bezlesé vrcholky připomínající pocukrovaný štrůdl. Turracher Höhe je navíc ozdobeno ještě stejnojmenným jezerem. Jeho středem prochází spolková hranice mezi Štýrskem a Korutany a po jeho zmrzlé hladině převáží lyžaře mezi protilehlými svahy malá rolba, tzv. jezerní taxi. Východní svah tvoří skalnatější hřeben Kornock s pestrými variantami méně náročných červených tratí, svažujících se nejprve po širokém hřebeni a níže v kotlině pod ním v lehce zvlněném terénu. Přímo u jezera je cvičná zóna s několika vleky včetně legendárního Engländerliftu. Tato část areálu má ještě jeden nástupní bod – telemixovou lanovku (kombinace 6sedaček a 8kabinek) Panorama s kratší serpentinovitou červenou tratí a adrenalinovou kolejovou skluzavkou Nocky Flitzer, místy čnící úctyhodně vysoko nad terénem.
Západně otočená strana průsmyku má kvalitnější sjezdařskou artilerii – poměrně dlouhé (cca 2,5 km), široké a sportovní lesní průseky směřující k severně ležícímu Turrachu. Královnou je červená dálnice FIS s variantami Adrenalin (úzká rychlá sjezdovka v trase lanovky) a Direttissima (cílový ultračerný hang) podél kryté 6sedačky Turrach. Velmi podobná FISce je sousední červená trať Zirbenwald končící u sousední, stejnojmenné expresní sedačky. Ta má i pohodovou modrou variantu Marchenwald. Členitější a hravější poctivě červený terén brázdí sjezdovky kolem vleku Weitental a dvousedačky Sonne na břehu jezera, přímo u stanoviště jezerního taxíku. Výhodou této strany areálu je za větrného nebo mlhavého počasí krytí jehličnatým (limbovým) lesem. Poměrně vzácné borovice limbě vděčíme za místní oblíbenou šiškovou pálenku – limbovici (něm. Zirbenschnaps).
Prvními turisty na Turracher Höhe byli v polovině 19. století lovci, později přicházeli letní alpinisté i pionýrští lyžaři – už tehdy zde našli přístřeší gasthofu, který zároveň sloužil jako ubytovna pro dřevorubce nebo těžaře. Ten tu postavila rodina Schwarzenbergů, které tu ostatně dodnes patří většina lesů a pozemků. Tehdy bylo sedlo přístupné jen po štěrkové silnice, prý nejprudší v celých Alpách. Do filozofie turismu zasáhla rodina Leebových, která v roce 1929 otevřela hotel „s nejlepší nabídkou v Alpách“ – Hochschober. A požitkářství v nejpůvodnějším slova smyslu tu zakotvilo. (Věřili byste, že početnou skupinou hostů bývali i Češi?) Leebovu rodinu nezlomil ani požár, který pět let nato budovu zdemoloval, ani druhá světová válka, ani následná britská okupace, při níž byl hotel vyvlastněn a anglickými hosty opět prakticky zdemolován. Angličané zanechali na Turracher Höhe trvalou stopu – vlek Engländerlift, jenž tehdy sloužil pouze jim pro výuku lyžování. Dnešní stejnojmenný vlek vede ve stejné trase. Turistický ruch nabral obrátky v 60. a 70. letech, kdy expandovalo lyžování a hlavní dovolenkovou sezónou Rakušanů se stala zima. Po okolních oblých kopcích se rozšířily sedačkové lanovky a vleky a hostů utěšeně přibývalo.
V 90. letech se prosazuje pojem wellness, a k prvním hochschoberským bazénům proto brzy přijde inspirace Leebových z cesty po Blízkém Východě – pravé orientální lázně hamam. „Nejlepší hotel na kopci“ s novou dimenzí wellness slaví úspěch a pár let nato přistavuje ještě čínskou pagodu – v Číně je každý host poctěn čajovým obřadem, v hotelové jedničce jakbysmet! Nadto celoročně vyhřívá část jezera se zimní pláží. Hýčkání je dovedeno do takové dokonalosti, že se hosté snad musí těšit na nepříznivé počasí, kdy se budou moci nechat rozmazlovat pořádně a celý den. Celoročně vytížený hotel v péči jedné rodiny se navzdory svému úspěchu a trvalé prosperitě, neproměnil v mauzoleum okázalosti a luxusu – naopak působí velmi útulně, až domácky.
I host neubytovaný v luxusním Hochschoberu ale všudypřítomné stopy komfortu na Turracher Höhe pozná. V nástupní stanici páteřní 6sedačky Kornock se nachází obývací pokoj, kde se můžete ohřát, posedět na měkkém kanapi, občerstvit se jablíčkem nebo čajem anebo si nechat masážním křeslem občerstvit záda. Sedačky zmíněné lanovky jsou vyhřívané a na horní stanici čekají lehátka k lenošení a kochání se hřebenem Karavanek na jižním obzoru. Ke slunci otočená lehátka objevíte i na dalších místech (horní stanice kabinky Panorama a sedačky Turrach), vždy zdarma. Na posledně jmenovaném místě nezřídka parkuje pojízdný bar s občerstvovací dávkou sektu, v teplejším počasí i zmrzliny – i tentokrát bezplatně, rozmazlování se zkrátka nedá vyčíslit. Že jde o původní nápad leebovského Hochschoberu, tomu asi lehce každý uvěří. Legendárním číšníkem rozlévajícím unaveným kolemjedoucím lyžařům po sklenici šampaňského byl starší kavalír Freddy zvaný Buttler, po jeho odchodu do nadpozemského ráje se této role ujímají domorodé slečny.
