Garmisch-Partenkirchen - lyžování
Nad městem vyrůstá zalesněný masiv se třemi vrcholky s naprosto
rozdílným duchem (Classic) – nejnižší Hausberg je
rodinným terénem s modrou magistrálou, cvičnými loukami a dlouhou,
červenou tratí do údolí, jež má i krátkou černou variantu. Ze
sousedního Kreuzjochu pak stékají nejambicióznější tratě – dvě
novější černé, současné závodní Kandahar (s max. sklonem 100 %!), a
stará červená, historická závodní trať. Z nejvýše položeného
Osterfelderkopfu spadají proměnlivé, ale spíše kratší červené tratě,
přizpůsobující se členitému skalnatému terénu.
Do „klasického“ areálu vedou z mětské periferie rychlé kabinkové
lanovky na Hausberg a Kreuzjoch a pak visutá kabina na Osterfelderkopf.
Mezi Hausbergem a Kreuzjochem se tratě harmonicky prolínají, s výše
položeným Osterfelderkopfem je spojují přejezdové cesty. V prvně dvou
jmenovaných, zcela zalesněných areálech si posedíte v pohodlných
kabinkách nebo na sedačkách, ve třetím se budete muset spokojit se starší
sedačkou, vlekem a visutou kabinou.
Celkem pět sjezdů do údolí areálu pocitově dodává solidní velikost,
problematická zato může být kvalita sněhu.
Nejvyšší německá hora Zugspitze je jedinečnou
rozhlednou na 500 alpských štítů s velkou terasou na střeše vrcholové
budovy, kde se scházejí visuté lanovky z německé i rakouské strany a kde
se uspokojí i všechny turistické potřeby – jsou tu suvenýry
i restaurace.
Lyžuje se v kotlině vystlané ledovcem, kam je z vrcholu nutné sjet
krátkou visutou lanovkou na mezistanici SonnAlpin, odkud vede tunelová
železnice do Grainau a dále do Ga-Pa. A stéká odtud hlavní, sytě
červená ledovcová, ale hravá dálnice ve třech variantách ke kryté
expresní 6sedačce. Nad SonnAlpinem se točí ještě krátké vleky
s modrými sjezdovky na Zugspitzplattu, další proměnlivě červené a
užší tratě stékají po stranách kotliny, jedna se vine ještě pod ledovec
údolím Brunntal.
Terény jsou na ledovcové zvyklosti příjemně proměnlivé, kromě dvou
hlavních tratí ale nijak široké. Při prašanu nabízí okolní terén
relativně bezpečné možnosti freeridu.
Někdejší Partenkirchen byl od římských dob významnou obchodní
křižovatkou na trase přes Alpy, což bylo hlavním zdrojem jeho bohatství.
Koncem 19. století se obě města přeorientovala na turistický ruch a v r.
1935 byla donucena ke sloučení.
Jeho sportovní dějiny zdobí pořadatelství zimních olympijských her v r.
1936. Po odstoupení protikandidátů mu byla přidělena i olympiáda 1940,
ale na tu již kvůli válce nedošlo. Nyní se snaží o comeback na výsluní
elitních středisek – v této sezóně hostí mistrovství světa
v alpských disciplínách a pro r. 2018 usiluje o svou druhou
olympiádu.
Při toulce výstavně barevným centrem města snadno objevíte i zdejší
tradici maleb na fasádách domů, které zobrazují prováděné řemeslo a
jméno majitele domu.
