Les Arcs - lyžování
Les Arcs je typickým uměle vytvořeným resortem s avantgardními ubytovacími centry 1600, 1800 a 2000 ze 60.–70. let, o jejichž kráse se můžou vést spory, ale oficiálně patří k architektonickému uniku. K tomu nejvýše položenému se v roce 2003 připojil luxusní rezidenční a tradičně vyhlížející Les Arcs 1950, postavený kanadským Intrawestem. Úspěch ho přiměl k projektování dalšího podobného resortu nad „1850“. Monopol malých studií je zkrátka pryč – ubytovat se můžete v prostornějších rezidencích i hotelech až do čtyřhvězdičkové kategorie. Přijet přesto můžete jen v určený den, obvykle v sobotu.
Lyžařskou dominantou areálu s 215 km sjezdovek je „červená jehla“ Auguille Rouge (3 226 m n. m.) s dechberoucím výhledem a atraktivními vysokohorskými tratěmi – červenou a černou. Kvůli jejich traverzovitému průběhu ale potěší spíš běžného jezdce než technicky náročného carvera, který bude mít nejlepší žně v nekonečné spleti červených dálnic na svazích nad 1600, 1800 a Vallandry. Zato je Auguille Rouge se svými neupravovanými černými tratěmi rájem příležitostných freeriderů. Ti náročnější off-pistéři by neměli minout královský itinerář po odvrácené straně „jehly“ s 2 000m převýšením do vsi Villaroger (s guidem!). Z vrcholu Aiguille Rouge vede do Villaroger i dlouhý značený sjezd pro středně zdatné sjezdovkové jezdce – z vrcholu se nejprve nezáživně úzce traverzuje, ale pak se rozjíždí terénně členitá černá trať, později se mění na červenou a vjíždí do lesa, až po nekonečném 2 000m převýšení končí ve vsi. Je to jeden z nejdelších a nejnezapomenutelnějších sjezdů v Alpách.
Komu je arcská porce tratí málo, může si připlatit za skipas do La Plagne (Paradiski) – ty jsou ale celkově modřejší. Přemýšlet o tom má smysl pro nenasytného objevitele anebo expertního freeridera, neboť mezi oběma středisky je nespočet itinerářů z vrcholu Bellecote. Další dimenzí je velké freeridové turné z Tignes do Les Arcs.
Vysokohorská poloha kotle nad Les Arcs 2000 je spolehlivým mrazákem pro sníh, kterého v dlouhodobém průměru napadne okolo 6 metrů za zimu (extrémy tři a půl a deset metrů v posledních 10 letech). Odhadem je třeba nejméně úhrnu dvou metrů na pokrytí skalnatějších partií. V začátku sezóny je tak spolehlivější níže položená, travnatější část nad šestnácti- a osmnáctistovkou, která je navíc zasněžovaná (celkem 47 ha). Jet sem v prosinci je trochu risk, narozdíl od dubna, kdy bývají až na výjimky podmínky (málo lidí, sněhu i slunce dostatek) velmi dobré. Hlavní modré a červené tratě se upravují kvalitně a denně, vybrané černé dvakrát třikrát týdně. To je spolu s menším pokrytím děly další rozdíl mezi carvingem posedlými Rakouskem a Itálií, žehlícími vše od modré po černou jako košili do tanečních.
Od lyžování tu toho příliš nerozptyluje – záleží samozřejmě na ubytování, to komfortnější nabízí bazény, sauny i vířivky. Jinak celovečerní večeře v restauraci, z nelyžařských aktivit paragliding a výlet na čtyřkolce. Hodit se může zubačka, kterou opustíte turistické letovisko 1600 a sjedete do původního městečka Bourg St. Maurice v údolí.
