lyžování - tématické články

Vloni začátkem března nasedám se svým velkým kufrem a lyžemi do vlaku, který odjíždí směr Praha, kde nasedám do auta, ve kterém je zbytek naší party – Míra Mácha, Odra Pavlík, kameraman Richard Jača – a konečně vyrážíme na několikadenní výlet za sněhem.

Na konci řídce obydleného údolí zařezaného do jižního úbočí mohutně zaledněných Ötztalských Alp je skromný hotelový resort Kurzras a nad ním lyžařský areál s dominantním vrcholem Grawand (3 212 m). Známý je díky svému nevelkému ledovci s téměř celoročním provozem, přestože terénně ještě zajímavější jsou spíš protilehlé, dlouhé a plnokrevně červené jižní svahy. V době jinde vrcholící hlavní sezóny tu zůstává klid a liduprázdné sjezdovky – Schnalstal (it. Val Senales) je tak menším, ale sněhově spolehlivým úkrytem před masami lyžařů.

Bad Gastein-Stubnerkogel
Bad Hofgastein-Schlossalm
Dorfgastein/Gros­sarl
Gasteinské údolí patří k top oblasti celého rakouského uskupení Ski amadé. Nejen díky 200 km sjezdovek v pěti areálech, ale i díky termálním radonovým pramenům, které tam daly vzniknout světoznámým lázním a díky tomu jsou tato střediska vyhledávaným místem pro kombinaci lyžování a termálních wellness center.

Po několika výživových masážích a posledním článku ve SNOW 60 jistě každý na otázku, jaká je nejdůležitější živina pro vývoj organismu a zdraví, odpoví: voda! Lidé si tuto zásadní pravdu jen velmi zřídka uvědomují a podle toho to taky tak vypadá. Pitný režim velké části populace je opravdu tristní. Dost často to končí na několika kávách denně podpořených nějakým lahodným slazeným či „light“ nápojem. A to je velmi špatně.

Skialpinistický výstup představený v aktuálním vydání SNOW 60:
Haute Route z Chamonix do Zermattu vrcholí parádním a neobvykle dlouhým sjezdem ze sedla Valpelline. Na startu dokonalé i náročnější Haute Route Impériale (Tour du Ciel) z Zermattu je ideální aklimatizací túra ze Schönbielhütte na nevýrazný, ale zato vyhlídkový vrchol Tête Blanche. Předlouhý výstup vede právě proti směru závěrečného sjezdu trasy do Zermattu, který si za odměnu vychutnáme cestou dolů. Monotónní výšlap výrazně oživují pohledy na impozantní strmé stěny a mocné ledovce Matterhornu a Dent d´Hérens.

Rakouský Hochficht lze bez nadsázky nazvat šumavským Špindlem. V daných poměrech má téměř ideální parametry. Tři sedačkové lanovky a 6 lyžařských vleků společně s 11 značenými sjezdovými tratěmi vzájemně propojují tři vrcholy: Hochficht (1 338 m), Reischlberg (1 281 m), Zwieselberg (1 163 m), které vytvářejí iluzi houpačkového střediska. Projet všechny tratě Hochfichtu (20,8 km) je na domácí zvyklosti relativně časově náročné. Sněhové podmínky jsou zde díky vyšší nadmořské výšce velmi příznivé, a když je sušší zima, je k dispozici 100% zasněžování tratí. A právě pro to všechno bývají parkoviště o víkendech téměř vždy plně obsazena.

Na kongresu Interski představilo své pojetí a specifika výuky mnoho národů. V nadcházejícím SNOW 60 jsme v rámci přílohy APULnews uveřejnili pohled Japonska a Jižní Koreje, zajímavé a možná pro nás relevantnější pohledy na lyžování nejmladších představili Rakušané a Švédové. Pokud Vás zajímají jaké, čtěte níže.

Čeští značkaři předali ukrajinské horské záchranné službě na Zakarpatí již druhého burana na služebnu HPRZ Jasiňa – do lyžařského areálu Dragobrat (www.karpaty.net/dragobrat). Sněžný skútr buran 640A koupili z vlastních prostředků a finančních darů kamarádů jako řešení jeho akutní potřeby na služebně HS. Rok od roku zvyšující se počet českých a polských turistů ve východní části Svidovce, kteří ze zabývají skitouringem a zimní turistikou, přináší i potřebu na lepší připravenost ukrajinských záchranářů. Darovaný skútr bude pomáhat při případných záchranných akcích, ale především při vznikající lavinové prevenci v horách do doby, než bude ukrajinská horská služba dovybavena potřebnými skútry.

Lyžařské středisko Tauplitz se nachází ve Štýrsku, v oblasti Totes Gebirge. Toto rodinné středisko slibuje nejen jistotu sněhu od začátku prosince do poloviny dubna, krásné výhledy například na Dachstein, ale také výborné zázemí a zábavu.

Kronplatz, lyžařsky zcela využitá hora na severním úpatí Dolomit, se v posledních letech stal pro své široké a parádně udržované sjezdovky živou legendou. Aktuálně nabízí své „standardní“ podmínky – bezchybně vysněžené tratě s tvrdým podkladem a povrchem ze suchého sypkého, na slunečných svazích i měknoucího sněhu. Exponovaná místa jsou v noci dosněžována technickým „prašanem“. 

Grosser Arber (Velký Javor) je nejvyšší horou Šumavy. Lyžařský areál, nacházející se na jeho severovýchodních svazích, tak může nabídnout nejenom výhled do dalekého okolí, ale také jistotu sněhové pokrývky. Javor coby největší areál na německé straně Šumavy patří i mezi velmi oblíbené destinace českých lyžařů. Hlavně díky modernímu vybavení (6kabinka a dvě 6sedačky) a úrovní služeb je nejsilnějším konkurentem nedalekého českého Špičáku u Železné Rudy.

aneb jak jednou něco řeknete, už to nejde vzít zpět

S komentováním pro Českou televizi jsem začínal v roce 2001. Tehdy jsem ještě jako závodník startoval na mistrovství světa v St. Antonu, když mě Petr Svěcený pozval do komentátorské kabiny, abych divákům přiblížil průběh šampionátu. Neměl jsem novinářskou akreditaci, a tak mě nechtěli pustit dovnitř. Nakonec jsem je přesvědčil. Do kabiny jsem přiběhl na poslední chvíli a první Petrova věta byla, že za 10 vteřin jsme v přenosu.

Na světě existují jen dvě lyžařské oblasti, které hostily zimní olympijské hry hned dvakrát. Axamer Lizum je (spolu s Patscherkofelem nad Innsbruckem) a švýcarským Svatým Mořicem jedním z nich. Konkrétně zde světová elita soupeřila v letech 1964 a 1976. Olympijskou slávu už ale odvál čas. V šedesátých a sedmdesátých letech známé středisko už dnes patří mezi areály spíš jen lokálního významu. Zdejších 40 kilometrů převážně středně těžkých tratí určitě zabaví na jeden den. V okolí Innsbrucku je ale více podobných svahů, s nimiž lze Axamer v rámci jednodenních safari dobře kombinovat.

Z Rokytnice reportujeme pravidelně, a tentokrát jsme proto návštěvu areálu pojali jinak. Poprosili jsme Anežku a Vaška (8 a 6 let), aby nám pomohli podívat se na lyžařské středisko dětským pohledem. Bohužel nám nepřálo počasí, mírně sněžilo a polovina sjezdovek se topila v mlze, což se určitě podepsalo, ale i taková zkušenost je dobrá. 

Ve skiareálu Juráška v Olešnici v Orl. h. proběhlo 22. ledna 1. oficiální mistrovství republiky v lyžování na starých dřevěných lyžích, v Čechách známých jako „jasanky“. Na „Kačenčině“ sjezdovce se sešlo více jak 65 závodníků ze všech koutů Čech a Moravy a krom toho organizátory ještě přijeli podpořit zahraniční závodníci z Německa a Slovinska se svými fanoušky.

aneb život a práce šéftrenéra národní reprezentace

Bratři Ondřej a Tomáš Bankovi dohromady prožívají své životy na zasněžených svazích od útlého dětství. Zatímco se Ondra pevně usadil ve světové špičce, starší Tomáš se po letech závodění vrhnul na kariéru trenéra a vypracoval se až na šéftrenéra české reprezentace mužů v alpském lyžování. Díky jeho organizačním schopnostem, umění diplomacie a obrovské cílevědomosti se dnes český tým může měřit s alpskými velmocemi.

Jasná, Štrbské Pleso, Tatranská Lomnica a Donovaly

Letošní průběh zimy byl neobvyklý, a to jak na území českém, tak na sousedním Slovensku. Deště a fény skoncovaly s téměř veškerým přírodním sněhem a v plné síle se ukazuje, jakým zásadním prvkem je technický sníh – nebýt jeho, byla by snad všechna slovenská střediska v současné době mimo provoz.

Nejlepší výsledek své kariéry co do účastí na mistrovství světa zajel dnes v Ga-Pa Ondra Bank. Jeho páté místo je nesporně velkým úspěchem, ovšem vzhledem k vývoji závodu je určitě škoda, že dneska Banymu nezacinkala medaile. Cenný kov byl totiž opravdu blízko, půl vteřiny.

Máme za sebou první týden šampionátu a znovu se potvrdila specifičnost tohoto podniku. Mistrovství světa totiž mnohdy nevyhrávají favorité, ale opět byli diváci svědky velkých překvapení. O neočekávané vítězství se při včerejším sjezdu postaral Kanaďan Erik Guay. Objevil se jako blesk z čistého nebe a zázračnou jízdou, která technicky převyšovala zbytek startovního pole, ponechává titul v královské disciplíně na další dva roky v Kanadě (ve Val d´Isère 2009 získal titul ve sjezdu Kanaďan John Kučera).

Mistrovství světa je specifický podnik, který se svou náročností vymyká běžným startům světového poháru. Dvoutýdenní série závodů a tréninků je pro závodníky nejen fyzicky, ale také psychicky nesmírně zatěžující. Každý si proto vrchol sezóny plánuje jinak – podle aktuální formy, zdravotního i psychického stavu, nebo také v souvislosti s hlavními cíly sezóny. Plány jsou však jedna věc, samotný průběh šampionátu věc druhá.