TomáS odhalení: konečně video - strana 4 - Diskuze - Diskuzní fórum o lyžování - SNOW.CZ

TomáS odhalení: konečně video (diskuze strana 4)

Nalezené položky: 278 « První | < Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | Další > | Poslední »

29.03.2010 23:28:37 #91 

Příspěvků: 1283

HOnza muž

>> #90, ivan, 29. 03. 2010 23:24:25

Že by tehdy mladej inženýr byl tak blbej se mi nechtělo věřit :-)!!! Bodiemu to, jak vidno, na tý jedný lyži taky nevyšlo :-)

www.vl-snow.cz

30.03.2010 00:56:25 #92 

Příspěvků: 180

garfield muž

>> #88, HOnza, 29. 03. 2010 23:11:33 to je mi překvapení,že se při treningu něco dělá,já myslel ,že to jezděj na switch a bránama skáčou grabovanou helikoptéru… garf

30.03.2010 14:38:40 #94 

Příspěvků: 984

CzechSkier

Ahoj TomaSi,

tak ti konečně píšu můj názor na zveřejněná videa. Dalo mi to zabrat, proto to trvalo tak dlouho. Je tam hodně fotek a v tomto editoru bych to asi dlouho formátoval a zpracovával a navíc by to asi zabralo dost místa, tak jsem to všechno dal do .pdf souboru, který najdeš zde

I.

www.juniorsports.cz

30.03.2010 15:40:53 #95 

Příspěvků: 2034

TomáS muž

>> #94, CzechSkier, 30. 03. 2010 14:38:40

Ivane díky moc za krásnej rozbor. Asi spíš dlužím několik piv a doufám, že je budu moct brzo někde s tebou vypít. Jízda SL1 byla první se zapnutejma botama a SL2 druhá toho dne a pocitově to bylo lepší. O střední oblouk se na takových samotočkách ani nepokouším, jenom jsme to prostě natočili. Kratší a dynamičtější oblouk bych dal, ale bál bych se, že u toho spadnu a Krab to natočí:-)) Takhle to bylo na velkou jistotu. Měkko bylo dost, takže občas vnější odjela z oblouku, ale vymlouvat se nechci. Pro mě je dobrý, žes viděl jeden „dobrej“ oblouk, tzn. že jsem toho schopen. Osobně cítím rozdíl mezi levým a pravým obloukem hodně, takže to je další věc, na kterou se budu muset soustředit. Taky bych se hádal, že jsem vždy dost vepředu a nejsem, což je dobrý takhle vidět. Mám pocit, že na GS lyžích možná zahajuju oblouk líp a že tady ten rádius mě malinko láká jet přes vnitřní. Ano náklony a stopa jsou možná na efekt, abych měl dobrej pocit, jakej jsem frajer. V zásadě jezdím pořád jeden styl a to je střední oblouk na GS lyžích (stopa, náklony). Oba s Krabem jste měli jeden společnej postřeh, který nikdo jiný neměl (tak nevím, jestli ste si to řekly), že jedu jeden oblouk „na víckrát“ – vnější-vnitřní-vnější-vnitřní. Tj. zkusím se nejvíce soutředit na záhájení oblouku, být ještě víc vepředu a důsledně vyjíždět po vnější a tu předsunout, co nejvíce dopředu. (Když tohle trénuju, tak mám ale pocit, že předsunutím vnější se mi dostává tělo do záklonu…). S pravým obloukem jsem tak v půlce sezóně laboroval hodně, pak mě napadlo tam strčit co nejvíce pánev a měl jsem pocit, že to pomohlo. Pak zase nějak to „kouzlo“ odešlo. Prostě pro nás, co se dostanou 30krát na kopec za rok, je těžký něco zlepšovat, když ani nevíme co. Teď doufám nějaké závěry dokážu udělat. Rozhodně tvůj rozbor spolu s ostatními, budou pro mě čtivem na několik večerů. To si zase vyslechnu věci… Jenom se obávám, že si nasadil laťku příliš vysoko s kvalitou tvého rozboru a budeš žádán o podobné i nadále. Abys sis nemusel změnit nick:-))) Ještě jednou, díky, díky.

30.03.2010 23:29:31 #96 

Příspěvků: 3866

ivan

Převážně inspirován Ivanovým krásným rozborem (jestli bude šikovný, což on je, tak to zhodnotí v závěrečné práci na trenéráku) jsem ještě malinko přemýšlel.

Sníh. Klasika: rychle měknoucí jarní sníh na jižním svahu. Mezi prvním a posledním videem se změní. Není ani homogenní, podmínky na svahu jsou trochu „divoké“, takže rovněž nehomogenní oblouky mohou být částečně dány sněhem. Jestli se dobře pamatuju, na posledních „středních obloucích“ dole na placce už lyže logicky skoro nechtěly točit. I proto to může být nejméně pěkná jízda a i proto mohou být oblouky na prudším (větší rychlost, menší odpor, lepší točení) vydařenější.

Lyže. Ano, myslím, že je možné, že krátká slalomka svádí k většímu podílu vnitřní, především v situaci, kdy rychlost v měkkém mokrém sněhu klesá. V takové situaci dokonce může být „vytažení“ oblouku pomocí vnitřní až vhodným situativním řešením.

„Dvojí oblouk“. To je docela hezky vystižené. To „vytažení“ spodní lyže zpátky za horní musí být docela práce (zmiňoval jsem už posledně, viz i Ivan), o to víc, že ji nenecháš funově odjet, nýbrž poctivě, byť ne zcela úspěšně, bojuješ o její v mezích možností co největší zatížení.

Neříkal bych tomu ale „oblouk nadvakrát“, protože to je terminus technicus pro oblouk (chybně) započatý, povolený a znovu přitažený. Častá chyba, ale také tréninkový prvek.

Vnitřní a záklon. Právě proto, aby snahou o nasunutí vnější co nejvíc dopředu nedocházelo k záklonu, je nutné snažit se vnitřní co nejvíc zatáhnout pod sebe. (A tady může být ten problém tvrdé boty.) Tím vlastně dostáváš těžiště dopředu. To je ona představa lyžaře coby obráceného kyvadla – trup je „zavěšený“ v prostoru nad lyžemi a „předklon x záklon“ provádím kluzným zasunutím x předsunutím nohou pod ním.

Jinak ale musím opakovat, že na „30násobného“ lyžaře bez předchozího systematického odborného tréninku je to paráda, vykonaná práce je vidět a perpektivy jsou světlé. Bez lichocení!

30.03.2010 23:30:34 #97 

Příspěvků: 984

CzechSkier

Ahoj,

ještě jsem se chtěl vrátit k tomu náklonu celého těla do oblouku, které zmiňoval Jenos. I když se mi nakonec nezdálo, že by to byla chyba, kterou TomáS dělá (i když přiznávám, že na první pohled jsem taky trochu měl ten pocit), ale obecně souhlasím s tím, že předčasné zalomení není dobře. Z hlediska techniky je dobré, když do oblouku „tělo táhne lyže“, nikoliv naopak. Pokud se nedostane tělo během zahájení dovnitř oblouku, tak není možné využít jeho hmotnost k utažení oblouku, nejde dál stupňovat náklon, a málokdy se podaří dostatečně zatížit špičky lyží. Dokonce myslím, že to platí i pro většinu slalomových oblouků, ono 0,8 s není zase tak málo času. V čistém provedení (pro účel výuky), jak to popisuje ivanem zmiňovaný Gurshman, je to popsáno při cross over. Ale schválně jsem se díval na to zpomalené video s Neureutherem, a ve většině oblouků tam tělo má. Samozřejmě že při tom nepoužívá většinou cross over, ale současně s podvlečením se do správné pozice dostane. Zároveň to asi nelze vnímat doslovně, že nejdříve se nakloním a pak se lámu. On je to plynulý pohyb a i na fotkách úplně 1. fáze oblouku, na kterých Gurshman demonstruje náklon, určité malé zalomení vidět je. Ve slalomu v branách jsou určitě vidět i oblouky, kde je lyžař zalomený jakoby hned od začátku, ale není to takové to zalomení, kdy tělo trčí nahoru a nohy se rvou do oblouku. Spíš mi přijde, že on se již naklání celý ale již v zalomené pozici, protože ten záběr je pak velmi krátký, nebo je to spíše v mělkých obloucích. Ale bylo by asi zajímavé to trochu prodiskutovat. Budu se na to muset ještě více zaměřit.

Ivan

www.juniorsports.cz

30.03.2010 23:34:03 #98 

Příspěvků: 984

CzechSkier

A ještě mám jednu otázku k předchozí diskuzi pro Jenose. Proč si myslíš, že zalomení v oblouku se zmenšuje s přibývající rychlostí?

Ivan

www.juniorsports.cz

30.03.2010 23:44:39 #99 

Příspěvků: 984

CzechSkier

>> #96, ivan, 30. 03. 2010 23:29:31
Jo, to jsem ještě chtěl napsat a zapomněl. Souhlasím s tím nebezpečím tvrsých bot, on to krásně popsal i HOnza. Ty jsi ho sice za ty indexy trochu poopravil, ale myslím, že on neměl až tak na mysli přesná čísla. Možná, že to následně i napsal, už si nepamatuji a nechce se mi hledat. Ale můj názor je stejný. Tvrdá bota je velké nebezpečí pro učícího se lyžaře. Asi druhé největší hned po komunistech, kteří by nám zase zavřeli hranice a my bychom museli lyžovat jen v Čechách. Rozhodně je mnohem větší nebezpečí příliš tvrdá než příliš měkká bota. To platí zejména u dětí, ale aniž bych se chtěl někoho dotknout, i pro většinu jezdců, které jsem naživo nebo zde z videa viděl jsou zhruba indexy, které zmiňoval HOnza, určitě dostatečné. I.

www.juniorsports.cz

31.03.2010 00:31:36 #100 

Příspěvků: 3866

ivan

>> #99, CzechSkier, 30. 03. 2010 23:44:39

Začátečník 180 cm/99 kg, upravené tratě, physically strong – dotaz: flex 50–70 nebo 80–100?

Velmi prominentní botař Lou Rosenfeld:

„First I would say ignore labels such as intermediate, beginner, etc. They are there to help salespeople with no ability to think to sale products to people with little ability to care about the quality of their purchase.

In the ski world there are good 70 flex boots for 10 year old kids and there are absolute pieces of crap in the 70 flex world for adults, regardless of what the adult weighs. However, a strong guy your weight has no business in a boot that soft anyway. Although as Jim says they do make nice flower pots.

First find the appropriate width and fit for your foot shape, then probably a flex in the 100 to 110 range is appropriate in my opinion.“

Jestliže má physically strong metrákový začátečník cosi jako FI 100–110, 130 pro vyspělého sportovního až experta by neměla být nijak přehnaná.

Ale to je furt a pořád to samý: není 130 jako 130. Předchozí Lange L 10 mně bérec dopředu pustily ještě míň než ty formálně/nominálně tvrdší LR 1 ZC.

Ale po 4 letech na Lange ZC/ZC (cca 150–160) si na RT TI 130 zatím nestěžuju. Jak jsem ale už psal, zatím si myslím, že spodek 150 a vršek 130 + individuální doladění by byly ideál. A jak jsem taky psal, chce to rovněž pružnost, uvolněnost a pohyblivost především v hleznu a pánvi.

31.03.2010 05:27:23 #101 

Příspěvků: 56

HT.Hugo

Koukal jsem se na to video a prvni vec ktera me napadla ( mimo to ze to jsou velmi slusne vypadajici obloucky) bylo ze je tam uplne prazdo – nikdo nejel ani na vleku. Byla sjezdovka uzavrena pro filmovani nebo sli vsichni misto na lyze na Matejskou pout? Dalsi vec ktere me napadla pri procitani prispevku byla ze se takova koncentrace fundovanych a promyslenych prispevku jen tak hned nevidi. Panove, mate moji hlubokou poklonu.

31.03.2010 09:26:32 #102 

Příspěvků: 984

CzechSkier

>> #100, ivan, 31. 03. 2010 00:31:36 To bych asi souhlasil. Jediné úskalí vidím v tom, kdo je to vyspělý sportovní lyžař až expert. To se těžko posuzuje. Ať si samozřejmě každý vybere boty podle sebe, to bych si ntroufal nikomu radit, nota bene po internetu. Jen vím, kolik škod u dětí můžou napáchat příliš tvrdé boty. Btw. docela rád bych sehnal tip na nějakého botaře v Evropě, který by třeba s námi šel na kopec a doporučil pro konkrétní děti vhodnou tvrdost bot. Když pročítám americká fóra, dělá to na mne dojem, že tam je to mezi botaři celkem běžná služba. Tady o nikom nevím, Leitnerové i Auer jsou asi jen na krámě, alespoň co jsem tam byl. I.

www.juniorsports.cz

31.03.2010 09:40:08 #103 

Příspěvků: 2034

TomáS muž

>> #96, ivan, 30. 03. 2010 23:29:31 NEchci se vůbec bránit, ale mám pocit, že na GS lyži a tvrdém povrhu do oblouku vnitřní moc nezapojuju a až do jízdy po spádnicí se jenom veze. Taky mám pocit, že za takových podmínek dokážu předsunout vnější více. Jsou to pouze ale mé pocity (video nemám). Na zastrkování vnitřní se snažím taky pracovat, ale moc mi to nejde, abych se přiznal. Jednou jsem se u toho fantasticky rozsekal:-) Jak nad tím přemýšlím, pro to zatahování by byla lepší užší stopa (já se asi snažím o dost širší, protože mám pocit, že to tak vypadá lépe:-). Ruce mi lítaj i na GS, to je jasný. Jak jsem řekl boty mám dvoje a 150 mají změkčený komín, takže tam teď je něco mezi 150/130–140 a v ten den bylo teplo, tady bych problém nehledal, ale téma ještě neopouštím a budu to sledovat.

>> #97, CzechSkier, 30. 03. 2010 23:30:34 Já si myslel, že zalomení těla je lepší čím je větší, ale teď vidím, že na začátku oblouku to má být jinak. I to mi připadá logické, tak si na to zkusím posvítit na GS lyžích.

>> #101, HT.Hugo, 31. 03. 2010 05:27:23 Svádí mě říct, že když jsem tam měl vlastního řidiče, trenéra a kameramana, tak že je logické, že jsem si pistu pronajmul, ale byli jsme tam jenom první:-)) Ostatně jako vždy:-)

31.03.2010 10:51:09 #104 

Příspěvků: 984

CzechSkier

>> #103, TomáS, 31. 03. 2010 09:40:08 Když už je tady řeč o tom zatahování vnitřní, nebo dokonce předsunování vnější, napíšu pár slov. Ono to totiž není tak jednoduché, bohužel, a rozhodně bych z toho nedělal „Svatou krávu“. Zrovna v tomto případě (předsouvání vnitřní lyže) je potřeba trošku v tom mít jasno a nesnažit se o mechanické řešení, jinak to končí špatně (třeba že si nameleš). Konkrétně v Tvém případě bych se nezabýval vysunutou vnitřní ani šířkou stopy, obojí je podle mne momentálně druhotný problém. Myslím, že až zlepšíš to, co jsem Ti psal, posuneš se i v tomto. Ono totiž tak, jak momentálně jedeš, nemáš ani tu vnitřní pořádně kam zasunout. A to cvičení, které nazýváte „volant“ není samospasitelné. V některých situacích je to dobré a v jiných moc ne, stejně jako u všech cvičení. Je dobré si to zkusit, ale hlavně je nutné se zabývat tím, proč je vnitřní lyže vysunutá. Někdy je to chyba, někdy to jinak nejde. Ale to bych zase popsal A4. I.

www.juniorsports.cz

31.03.2010 13:12:00 #105 

Příspěvků: 3866

ivan

>> #102, CzechSkier, 31. 03. 2010 09:26:32

S Leitnerem by ses určitě domluvil u nich doma v Bichlbachu na sobotu odpoledne nebo neděli (pokud by neměl nějaké závody) a v pondělí by na to mohl vlítnout. Mám se ti na takovou možnost zeptat, až se tam budu stavovat?

Ale problém je kdy. Teď už to nestihnete, později na jaře by se to asi muselo domluvit na Zugspitze (má přes Ehrwald blízko). Některé děti přes léto dost vyrostou, takže se změní nejenom noha, ale i páky. Ještě lepší by to bylo před sezonou na podzim, ale to má fofr.

Myslím, že problém nepřiměřeně měkkých bot není ani tak v samotném ohybu komínu jako v šířce boty (nezapomeňme, Amíci s hubenýma nohama), houbovitosti a životnosti botičky a celkové bačkorovitosti.

Definice lyžaře: ano, vágní nálepky, souhlas. Když jsem se před lety dožadoval na skiplus nějakých kritérií pro nálepky „pokročilý rekreační, „vyspělý sportovní“ a další, dívali se na mě jako na pitomce: „to je přece každému jasné“. Mně tedy nebylo, zejména když se třeba tvrdilo, jak „pokročilý rekreační“ šlape na paty „bývalému závodníkovi“. Jasno nemám dodnes a beru to jako přibližné označení s pravděpodobným consensem.

Např. TomáS „vyspělý sportovní lyžař“ je, co myslíš?

A kdo je „začátečník“ a jak dlouho vlastně? A co třeba „závodník“ se 368 českými body versus Bank, Svindal, Janka? „Bývalí závodníci“ Franta Vomáčka z Horní Dolní versus Hermann Maier?

A podle Harba (to byla tehdy bouře!) není „expert“ takřka nikdo kromě weltcupperů. Ani Glen Plake ne, protože ho ještě nikdy neviděl zajet pořádný oblouk po hraně. Harb přitom paradoxně dělá byznys mj. prodejem svých knih + videí nazvaných „Anyone can be an Expert Skier“. No ten si tehdy naběhl!

>> #104, CzechSkier, 31. 03. 2010 10:51:09

Ano, dobré připomínky. Vyprovokoval jsi mě k reakci. Jedu odevzdat daňové přiznání (není nad to dělat věci včas) a večer ji předhodím.

Fajn vlákno a dobrá diskuse! V návaznosti na Hugovu pochvalu (vztahuju i na sebe a díky!) jsem zauvažoval, že není moc lyžařských diskusních for, kde se podobně podrobně pitvá.

31.03.2010 14:31:23 #106 

Příspěvků: 984

CzechSkier

>> #105, ivan, 31. 03. 2010 13:12:00

Ahoj,

pokud by ses Leitnera na tu možnost zeptal, byl bych rád. Spíše by to u nás přicházelo v úvahu na podzim. Pokud by to nebylo reálné, třeba by mohl někoho doporučit. Taky je otázkou, jak by to bylo obchodně, jestli by s námi třeba někam šel na 2 hodiny a nechal si zaplatit – to by asi bylo ideální (samozřejmě je otázkou kolik), protože asi ne všechny děti by si u něj hned koupily nové boty.

Co se týká kategorizace lyžařů, samozřejmě záleží, pro jaký účel je dělaná. Jiná bude pro nastavení vázání, kde experta označím spíše podle stylu jízdy (rychlosti, agresivity, terénu) a ne podle technických dovedností. Na druhou stranu pro výběr délky a tvrdosti lyží nebo tvrdosti bot spíše někoho, kdo je schopen citlivě, rychle a přesně přenášet váhu a plynule dávkovat sílu působící do lyží, někoho, kdo je schopen vnímat jízdu částmi chodidla a ne holení nebo pánví, a koho setina ztracená při pomalejším přehranění v měkčí botě nebo širší lyži pod patou trápí. Takže třeba pro obecné doporučení tvrdosti bot mám jednoduchý mustr (indexy opět neber doslovně). 0–60 nedoporučuji nikomu, 60–90 začátečníci až sportovní lyžaři (90 není podle mne na normální celodenní ježdění nijak měkká bota, jezdil jsem v nich asi 7 let), 90–120 pro ambiciózní sportovní lyžaře. A kdo chce víc, tak by už měl přesně vědět proč a co konkrétně se na jeho jízdě zlepší, když si je vezme. A kdo to neví, tak se možná v závodních botách bude cítit „sportovněji“, ale pravděpodobně bude dělat více chyb, než v botách měkčích. Ale pochopitelně toto je jako každé obecné doporučení na nic. Každý by měl zkoušet, jezdit a posoudit, jak se v tom cítí, nechat nějakého trenéra, aby posoudil jeho jízdu on, a pak se rozhodnout. Jenže kdo by to takto řešil, že? I.

www.juniorsports.cz

01.04.2010 08:43:08 #107 

Příspěvků: 3866

ivan

>> #106, CzechSkier, 31. 03. 2010 14:31:23

Zeptám. Vymýšlel jsem samozřejmě onsnow-test, proto ta Zugspitze. Upřímně řečeno ale nevím, jak je v tom „americkém“ posuzování lyžařů na sněhu zběhlý. Tady v Evropě to nepatří k běžné nabídce a já už roky přemýšlím, jestli je to opravdu taková nutnost, nebo spíš záležitost služby a souvisejícího kšeftu. (Obojí?) Zeptám se i na to.

Kategorizace:

Typ I, II, III a III+ jsou sice normou ISO 11088 podchycené, ale jejich definice je tak vágní, že až člověk žasne, na čem také exaktně se tvářící norma stojí (tím víc, že jde o lyžařovo neověřitelné samotvrzení). Ale bez toho by se v reálu vůbec vázání nastavovat nedalo… A celá metoda je stejně skoro „plusminus autobus“.

Známe různé pokusy o roztřídění lyžařů podle lyžařské dovednosti/zdat­nosti a žádný se většinově neujal. To by ale bylo na samostatné téma, možná i článek s odkazem na diskusi – snad na podzim?

Boty: máš IMO pravdu: „toto je jako každé obecné doporučení na nic“, protože mezi různými botami budou příliš velké rozdíly i při skoro stejné nominální flexi. Nemluvě o rozdílech mezi lyžaři s přibližně srovnatelnou dovedností.

Komerční boty se dělají do 130, výjimečně 140, ALE musím po iksté opakovat, že hierarchicky druhá komerční bota Lange L 10 (tehdy ještě bez srovnatelného indexu) byla do nákleku tvrdší než souběžné plugy (zkoušel jsem kdysi, index nevím, odhaduju ZA/ZA) i než moje následující plugy LR 1 ZC/ZC = 150–160. (Dejme tomu, že roli trochu sehrálo i změkčení bot započaté už před carvingem a akcelerované právě jím.)

Takže jakou váhu ta čísílka mají? Orientační, Halík, kur*va, jen orientační, jak tady píše i soudruh!

01.04.2010 17:06:28 #108 

Příspěvků: 301

Dali muž

>> #106, CzechSkier, 31. 03. 2010 14:31:23

Já myslím, že by se možná taky dalo domluvit s Ahmetem v Neustiftu u Danlera a každopádně by to bylo za jinej peníz, než Leitner nebo Auer a ještě by si pak pěkně pohrál s cantingem, na kterej např. Leitner dost prdí. Ahmet: 00436769346370

01.04.2010 17:57:45 #109 

Příspěvků: 4182

HonzA_ muž

>> #107, ivan, 01. 04. 2010 08:43:08

„Typ I, II, III a III+ jsou sice normou ISO 11088 podchycené, ale jejich definice je tak vágní, že až člověk žasne, na čem také exaktně se tvářící norma stojí (tím víc, že jde o lyžařovo neověřitelné samotvrzení).“

Stejně si myslím že motivací pro vznik ISO 11088 byla z větší části potřeba výrobců/prodej­ců/servisů mít prokazatelně v ruce vodítko, které říká že vázání nastavili správně a nejsou tedy zodpovědní za případný úraz a jeho následky. Typ lyžaře je pak na stejné úrovni jako váha a lyžař/zákazník může klidně lhát/splést se, ale pak se nemůže na nikom hojit.

Já Igorovi ve Špindlu nesmrdím!

01.04.2010 18:08:46 #110 

Příspěvků: 3866

ivan

>> #109, HonzA_, 01. 04. 2010 17:57:45

Máš samozřejmě pravdu. Američtí právníci začali od 60. let, kdy se lyžování stalo masovou zábavou a kdy bylo opravdu hodně úrazů, dělat takové dusno, že bylo třeba se posichrovat. Bylo to vlastně jako ty dnešní neuvěřitelně blbuvzdorné návody a varování, akorát ještě tehdy ne tak absurdní.

Na toto sichrování v podstatě dojela všechna americká vázání. Ta natolik preferovala bezpečnost a vypínání, že pro náročnější jízdu fungovala problematicky.

Víc bude v článcích, které chystám už dlouho, ale nakonec z nich zatím vždycky sešlo. Letos už nesmí, styděl bych se.

01.04.2010 20:53:06 #111 

Příspěvků: 984

CzechSkier

>> #108, Dali, 01. 04. 2010 17:06:28 Ahoj,

díky za tip. U Danlera jsem nechal dělat několikery boty (nejen moje) a byl jsem vždycky spokojený. Myslím, že tihle známí botaři ti pomůžou s výběrem boty, která Ti akorát padne, dobře Ti ji napasují. Ale nevím, do jaké míry dokážou posoudit vliv té které boty na výkonnost lyžaře. K tomu právě sháním nějakou radu nebo referenci. Ivan

www.juniorsports.cz

02.04.2010 00:02:10 #112 

Příspěvků: 301

Dali muž

>> #111, CzechSkier, 01. 04. 2010 20:53:06

To mě taky napadlo, nicméně o tom si nejsem jist, co se dětí týče (při vší úctě k jeho zkušenostem, botařskéhm umění a letité závodní kariéře), ani u Leitnera.

02.04.2010 10:17:41 #113 

Příspěvků: 984

CzechSkier

>> #112, Dali, 02. 04. 2010 00:02:10

Ahoj, to já právě taky ne. Proto budu rád, pokud se ho ivan zeptá. Samozřejmě bych se mohl zeptat sám a neotravovat nikoho, doufám, že by byl seriózní a nenabízel něco jen kvůli penězům (asi to nemá zapotřebí), ale přeci jen by ivan snad mohl dostat obsáhlejší odpověď k problematice.

I.

www.juniorsports.cz

02.04.2010 12:57:12 #114 

Příspěvků: 301

Dali muž

>> #113, CzechSkier, 02. 04. 2010 10:17:41

To nepochybně, nicméně za zeptání u Danlera taky nic nedáš.

02.04.2010 14:01:25 #115 

Příspěvků: 984

CzechSkier

>> #114, Dali, 02. 04. 2010 12:57:12

Určitě. Na Stubai pojedeme na jaře ještě určitě 2×, tak se tam stavím. I.

www.juniorsports.cz

03.04.2010 10:45:54 #116 

Příspěvků: 3866

ivan

Bez ohlasu tady ve vláknu padla jedna velmi závažná myšlenka: „z hlediska techniky je dobré, když do oblouku «tělo táhne lyže», nikoliv naopak“.

Závažná proto, že celá carvingová věrouka od počátku stála na postulátu, že „lyže zatáčejí samy“, že to umějí (ba lépe než začínající carver), že je třeba nechat je konat svou práci a jen je řídit. Gottschlichovy a Zehetmayerovy „Wiener Modelle“ kovových překlápějících se panáčků dokonce dokazovaly, že zatáčet lze úplně bez nasazení lyžařových vnitřních sil.

Až absurdní spor o to, zda středobodem „nové“ techniky je člověk, nebo lyže, se dokonce rozhořel na stránkách německého časopisu DSV SKI v polovině 90. let. Kuchlerovi tam kromě jiného vyčetli, že na rozdíl od něho je jejich pojetí humanistické, neboť ve středu dění vidí člověka, ne nástroj (lyže).

Je pravda, že zejména plácačky s malým radiusem jsou na zatáčení přímo nadržené a mají k němu sklon, i když lyžař chce jet rovně. Však se to také využívá u výuky začátečníků. I ten, kdo vlastně ještě „zatáčet neumí“ tak zatáčí. Lyže za něj odvedou to, co kdysi musel lyžař opravdu umět a vykonat.

Od určité úrovně už ale spoléhání na autokinetiku lyží nestačí. Pozná to každý, kdo se vydá na prudší svah a nestíhá a nechtěně nabírá rychlost. Nebo ten, kdo si vezme lyže zatáčející méně ochotně (pokud takové vůbec sežene, výroba a obchod pochopily, že dnešní lyžaři zatáčet neumějí a že berličku v podobě lyží-samotoček potřebují – viz nabídka posledních let).

„Pokud se nedostane tělo během zahájení dovnitř oblouku, tak není možné využít jeho hmotnost k utažení oblouku, nejde dál stupňovat náklon, a málokdy se podaří dostatečně zatížit špičky lyží,“ napsal CzechSkier v příspěvku č. 94.

Je tedy otázkou, zda, nakolik a pro koho je dobré a výhodné, když jede na lyžích, které toto „táhnoucí tělo“ nevyžadují a na nichž se tento princip těžko učí, neboť není nezbytný.

V této souvislosti lze objevit „moudra“, o nichž těžko říci, zda jsou spíše komická nebo zavádějící. „U sousedů“ například najdeme toto:

„Rádius je nejdůležitějším parametrem lyže… Rádius lyže je první skutečností, která rozhodne o tom, jestli od teď budete carvovat nebo smýkat až do smrti.“

Dobrý LYŽAŘ (ano, lyžař, ne „carver“, pokud přistoupíme na sousedovic svéráznou dichotomii) ale chce umět jet oblouk po hraně, tedy „carvovat“, na jakýchkoliv lyžích. A to díky zvládnuté TECHNICE, ne proto, že má pod sebou lyže s malým radiusem. Nechce být otrokem radiusu a délky.

Že to nejde? Navzdory usilovnému přesvědčování jde. Vždyť sami sousedé píšou: „další, kdo se s carvingem vypořádal nekompromisně jsou závodníci sjezdových disciplín.“ Ejhle. Rozhodně nejezdí na kraťáscích s maličkým R, nejezdí po vnitřní atd., ale přesto karvují ostošest. Aspoň v tomto mají sousedé maličko soudnosti.

Ovšem opravdu jenom maličko. Jinak by webmaster ve svém legračním exkursu do jemu neznámých vod nehlásal bludy jako „od závodníků, kteří potřebujou být, nechcivědětproč, v záklonu …“

Ale takto komických mouder se najde mnohem víc. Holt internet unese skoro všechno.

03.04.2010 10:51:51 #117 

Příspěvků: 3866

ivan

>> #97, CzechSkier, 30. 03. 2010 23:30:34

K náklonu a odklonu, resp. zalomení:

Ano, předčasné zalomení sice umožní velký úhel zahranění velmi brzy po zahájení oblouku, ale je to ošidný až kontraproduktivní „úspěch“, viz tvůj příspěvek 94.

Asi se shodneme na tom, že v race-technice se před zalomením nebudeme kácet k zemi rovní jako svíčka a pak najednou se lámat. Zalomení se bude připravovat postupně, nejprve bude velmi malé, možná skoro nepostřehnutelné, a postupně poroste. V takovém případě už IMO lze hovořit o pohybu komplexním, byť v jeho počátku dominuje „čistý“ náklon a odklon se zvětšuje postupně.

04.04.2010 13:03:19 #118 

Příspěvků: 129

jarda muž

Dovolil bych si vloudit se do diskuse o náklonu a odklonu. Snažit se již od začátku oblouku o co největší naklopení lyží i odklon trupu je pro mě zatím jediná známá cesta, jak při malé rychlosti co nejvíc zkrátit poloměr oblouku. Odstředivky umožńující výrazné zatížení a prohnutí lyže k dispozici v takovém případě totiž moc nemám. Možná by bylo zajímavé srovnání, jak se na zkrácení oblouku podílí vyšší naklopení lyže versus její větší prohnutí. Dají se najít vzorce pro výpočet rádiusu v závislosti na úhlu naklopení lyže, ale vůbec si nevzpomínám, že bych něco podobného viděl pro různá prohnutí lyže. Přitom si docela dobře dokážu představit různě prohnutou lyži při stejném úhlu zahranění. 

Možný je to až přílišné nimrání se, ale jde mi o to, abychom s vaničkou nevylili i dítě a nevznikl zde dojem, že odklon trupu je něco „nemravného“. Sám Ivanem zmiňovaný Gurshman má na své ukázkové fotce naklonění zřetelně viditelný i odklon trupu, stačí porovnat zip na bundě se žlutou čarou

04.04.2010 23:59:33 #119 

Příspěvků: 3866

ivan

>> #118, jarda, 04. 04. 2010 13:03:19

Jardo, vždyť přece my oba Ivani jasně píšeme o zalomení „předčasném“. A já jsem naopak předtím psal, jak obtížně oddělitelné by byly napřed ryzí náklon („padající strom“) a potom odklon (zalomení).

„Snažit se již od začátku oblouku o co největší naklopení lyží“ podle mě může i nemusí být žádoucí – podle záměru, svahu, projížděné linie atd. Tebou uváděná situace „v pomalé rychlosti co nejvíc zkrátit poloměr oblouku“ mi připadá poněkud atypická a nějak mi nedochází, proč bych to vlastně tak úporně dělal – dejme tomu kromě demo- a výukových účelů. Pro ně si ale do takové situace vezmu něco jako slalomku, tedy víc krojeného, a to mi zatočí i bez „co největšího naklopení“ (čili zahranění). Nebo mi něco uniká?

Prohnutí lyže:

R prohnutí lyže = R jejího krojení / tan φ (φ = úhel náklonu lyže)

maximální prohnutí d = R prohnutí * (1 – cos 90L / R prohnutí * π) (L = tuším kontaktní délka lyže, to poslední je „pí“)

Opisuju to z narychlo udělaných poznámek z publikace Sportbiomechanische Untersuchungen, Schilauf und Wissenschaft, Trainerakademie 2000, ÖSV 2001.

Jestli to dává smysl a jestli je to správně, posoudit nedokážu. Dokonce to ani neumím pořádně zapsat (zlomky).

Jindy a jinde jsem se s touto problematikou nesetkal.

05.04.2010 02:40:31 #120 

Příspěvků: 3866

ivan

>> #104, CzechSkier, 31. 03. 2010 10:51:09

Post 101:

„Když už je tady řeč o tom zatahování vnitřní, nebo dokonce předsunování vnější, napíšu pár slov. Ono to totiž není tak jednoduché, bohužel, a rozhodně bych z toho nedělal „Svatou krávu“. Zrovna v tomto případě (předsouvání vnitřní lyže) je potřeba trošku v tom mít jasno a nesnažit se o mechanické řešení, jinak to končí špatně (třeba že si nameleš). Konkrétně v Tvém případě bych se nezabýval vysunutou vnitřní ani šířkou stopy, obojí je podle mne momentálně druhotný problém. Myslím, že až zlepšíš to, co jsem Ti psal, posuneš se i v tomto. Ono totiž tak, jak momentálně jedeš, nemáš ani tu vnitřní pořádně kam zasunout. A to cvičení, které nazýváte „volant“ není samospasitelné. V některých situacích je to dobré a v jiných moc ne, stejně jako u všech cvičení. Je dobré si to zkusit, ale hlavně je nutné se zabývat tím, proč je vnitřní lyže vysunutá. Někdy je to chyba, někdy to jinak nejde.“


Předsunutí vnitřní lyže je samozřejmě dané i anatomicky, takže k němu za určitých okolností dojít musí. Na prudkém svahu ji „zatáhnout“ nelze, rovněž při velmi široké stopě to sotva půjde. Naopak na placce, zejména při užší stopě, je možné až telemarské postavení s lehce předbíhající vnější (což samozřejmě není cílem).

Pokud lyžař jede opřený o vnitřní, těžko takto zatíženou lyži bude zatahovat. A naopak, jsem dost skeptický k možnosti předsouvat silně zatíženou vnější. Oba pohyby lze tedy účelně dělat jen za splnění určitých podmínek. U TomáSe tedy je třeba napřed zatěžovat pořádně vnější lyži, odblokovat tak pánev a teprve pak má smysl pracovat na „zasouvání“ vnitřní při současném dostatečném hranění. Tedy nic „mechanického“, nýbrž cílená snaha o správné pohyby za účelem jejich nacvičení a posléze fungující aplikace.

Ono zhruba v první půlce (?) oblouku ani nejde o skutečné fyzické „srovnávání“ špiček obou lyží, nýbrž o snahu, tendenci nenechat vnitřní lyži „odjet“ dopředu a o pohyby tomu zabraňující.

Samotné předsouvání vnější (včetně onoho „kick the can“) považuju za problematické i proto, že může vést k záklonu či ho posilovat. (Snad může být rozdíl mezi obloukem krátkým a delším, ale nevím, i protože jsem skutečně krátkých „slalomových“ oblouků v poslední době udělal velmi málo.)

Viz např. IvanemV. na pdf vybrané obr. 2a, b, c. Jak víme z T. videí i vybraných momentek, T. často ve vedení oblouku „táhne za sebou“ nedostatečně zatíženou vnější lyži. To má paradoxně jakousi (pofiderní!) výhodu v tom, že vlastně přitom není v záklonu. (Resp. vůči vnitřní lyži je, vůči vnější ne, dá-li se to takto nezvykle schizofrenně říci.) Jenže nakonec před přehraněním lyže srovnat musí. Učiní tak právě pohybem vnější dopředu (s pokrčenou a dominantně zatíženou vnitřní těžko může něco udělat) a výsledkem je 2c = záklon (podobné je vidět i na jedné z posledních fotek na pdf).

Občas nadměrná šířka stopy je sice daná asi převážně „odjížděním“ nedostatečně zatížené vnější, ale T. není jen obětí. Kromě tohoto „objektivního“ důvodu je tu i subjektivní, který přiznává dodatečně: „Ano náklony a stopa jsou možná na efekt, abych měl dobrej pocit, jakej jsem frajer.“ Tím předozadní rozdíl obou lyží ještě zvětšuje.

(Šířka stopy a její důsledky jsou samostatné ohromné téma. Obdobím hodně široké stopy si prošla snad většina dobrých lyžařů naučených ještě za „předcarvingu“, byla to velká móda i mezi závodníky – Matt, Pranger -, ale i šířka stopy musí, kromě anatomických daností, vycházet z „parametrů“ jízdy. – zkratka, jinak je OT)

Jasně, samotné zatahování, předsunování či kombinace obou nejsou ani Svatým Grálem, ani posvátnou krávou, ba ani lékem na problémy, když ty spočívají v něčem jiném. V tom je třeba mít absolutně jasno, souhlas.

Aplikovat – IMO nejlépe zatahování vnitřní – je lze při správně prováděných základních „primárních“ pohybech coby jakýsi pohyb „sekundární“, dolaďující celkový komplexní pohyb při jízdě v oblouku.

Princip „volantu“ jsem zatím jen vytušil, ale nikdy neslyšel vysvětlený. K jeho vhodnosti a účelnosti se tedy zatím nechci vyjadřovat. Pokud má označovat „dotáčení“ oblouků pánví (vnější bok dopředu, vnitřní dozadu), opět si to lze na určitém sklonu svahu a při určitém poloměru oblouku představit jako výborný silný impuls podporující zatáčení lyží. Jindy ale nebude dost dobře možný a/nebo ani účelný.

Myslíš (jmenovče), že se takto shodujeme nebo aspoň přibližujeme?

Na závěr pro zajímavost.

Takto se zcela aktuálně k problematice vyjadřuje jedna velmi fundovaná švýcarská učitelka lyžování:

„Das ist tatsächlich etwas, was ich sehr, sehr oft im Unterricht empfehle: „Aussenski überholt Innenski“ (gefühlt). Natürlich passiert das nicht tatsächlich, aber wenn man im Laufe der Kurve den Aussenski „vorschiebt“, ermöglicht dies normalerweise eine sehr gute Kontrolle, beide Ski können Druck aufnehmen, beide Ski carven, man kommt nicht in V-Stellung, fällt nicht nach hinten und „hockt“ nicht auf den Innenski.

Ich finde es etwas heikel ,diese „Technik“ allgemein zu empfehlen. Je nachdem, wie jemand fährt, kann es unsinnig oder kontraproduktiv sein (bei jemandem, der überdreht oder die Ski nicht gleiten lässt, sondern die Ski mittels Fussdrehung rasch herumdrückt etc).“

Nalezené položky: 278 « První | < Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | Další > | Poslední »

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.

Hledat v diskuzi

Články

09.12.2016

Soutěž Poznej a vyhraj: nejbližší Alpy, kde děti do 10 let lyžují téměř zdarma

Jedna z nejbližších a dopravně nejdostupnějších alp...
08.12.2016

SNOW 100 - jubilejní vydání s 8 skipasy zdarma!

Prosincové vydání SNOW – historicky rekordní – je t...
08.12.2016

Paseky nad Jizerou - top lyžování pro děti i ambiciózní lyžaře

Lyžařský areál v Pasekách nad Jizerou může nabídnou...
08.12.2016

Vyhrajte 4 luxusní lyžařské dny v Dolním Rakousku!

V Dolním Rakousku najdete rodinné sjezdovky i trať ...
08.12.2016

SP v alpském lyžování: ach ten materiál. Hudcovi premiéra nevyšla

Jan Hudec, šumperský rodák, který ještě před pár mě...
07.12.2016

Hodinky na lyže

Moderní, sportovní GPS hodinky umí často měřit širo...

Diskuze o lyžování

Klínovec: [Středisko]

dnes 08:07:56 od Vvladimir

Co v lyžárně přebývá

včera 18:20:00 od CzechSkier

Oprava lyžiarok

včera 18:15:19 od CzechSkier

Lyzovani Prosinec 2016

včera 17:20:29 od Honza_S

Alpine Ski World Cup 16/17

07.12.2016 13:32:36 od Martin47

vosky Skivo

06.12.2016 23:25:27 od Boryš

Úplně nový typ lyží

06.12.2016 23:01:39 od HonzA_

Ester Ledecká

06.12.2016 22:21:35 od m3

Obertauern: [Středisko]

06.12.2016 10:46:17 od ACS