V průměru jednou za dva roky dojde ve stratosféře, zhruba 30 km nad zemí, k prudkému oteplení z obvyklých -80 °C k nule během „několika“ hodin. Na místě polárního víru (vortex) neboli rozsáhlé tlakové níže nad severní polokoulí, která je pohonem běžné povětrnostní cirkulace s prouděním vzduchu od západu k východu, se pak usadí tlaková výše. V té je směr proudění opačný, po směru hodinových ručiček, tedy – má-li střed nad Arktidou – od východu k západu. Tento stratosférický jev označovaný jako major warming má pak dramatické důsledky i na povětří v troposféře, tedy na „naše“ počasí, kde se podobným způsobem projeví s odstupem několika dní.

Pohon západního proudění zhasne

K major warmingu velmi pravděpodobně dojde v polovině února, v důsledku se pak „otočí“ stratosférické proudění ze západního na východní.


Předpověď teplot v 10 hPa z 7. 2. 2018 pro 17. 2. 2018 – ve výšce cca 30 km nad zemí dojde v oblasti Arktidy k prudkému oteplení

Co přesně se stane s polárním vírem v nižších hladinách atmosféry, budou předpovědní modely ještě v nejbližších dnech zpracovávat, a lze tedy čekat výkyvy. Téměř jisté však je, že se rozvlní, anebo dokonce rozpadne. Polární vortex je „zásobárnou“ arktického ledového vzduchu a v případě „narušení“ se tento vylije směrem k jihu. O tom, že polární vír bude v potížích, vypovídá předpověď indexu arktické oscilace (AO), který by se měl propadnout hluboko do záporu.


Předpověď indexu AO z 7. 2. 2018 – po major warmingu se propadne do záporu, což značí tzv. narušenou cirkulaci

Jak se projeví tzv. narušená cirkulace

Na severní polokouli je typické západní proudění, poháněné tlakovou níží (polárním vírem) nad Arktidou. V případě tzv. narušené cirkulace je vír „zdeformován“ nebo přímo rozdělen tlakovými výšemi, které zablokují západní proudění a podle jejich polohy se pak Evropa dostane nejčastěji do severního, východního, výjimečně i jižního proudění. Typicky vznikne tlaková výše nad Atlantikem nebo nad Skandinávii – v obou případech to znamená „zimu“ pro Evropu. I zdánlivě nepatrné změny v poloze tlakových výší ale mohou mít zásadní dopad na teplotní poměry – pokud by se například tlaková výše „nešťastně“ usadila ve východní Evropě v napřímené poloze, postavila by Evropu do teplého jižního proudění.

Hlavní varianty amerického předpovědního modelu však počítají spíše s typickým vývojem, tedy tím, že se nad Atlantikem i Skandinávií rozloží tlakové výše a tlakové níže si naopak budou muset hledat cestu „skulinkami“ mezi nimi. Naproti tomu evropský model, z něhož vychází i oblíbené předpovědi Yr.no, se zatím drží méně příznivých variant vývoje.


Předpovědní mapa GFS z 7. 2. pro 19. 2. 2018 – hlavní varianta amerického modelu počítá s vytvořením tlakových výší nad Atlantikem a Skandinávií


Předpovědní mapa GFS z 7. 2. pro 23. 2. 2018 – mezi mohutnými tlakovými výšemi se při vhodném postupu může do střední Evropy dostat „sněhová“ tlaková níže ze Středomoří

Ledové dny u nás a chumelenice v Alpách

Jestliže tlakové výše opravdu „zabarikádují“ sever a západ Evropy, jedinou cestou pro tlakové níže zůstane Středomoří – ty přinášejí vydatné chumelenice zejména na jižní, italskou stranu Alp, při vhodném postupu se ale „přeženou“ i přes naše území. U nás by se pak daly čekat četné ledové dny a na horách častěji než obvykle i slunečné počasí, pokud je nepřikryje nízká inverzní oblačnost.

Pravděpodobnost jarního počasí je malá

Není překvapením, že od předpokládaného major warmingu vzrůstá rozptyl variant dalšího vývoje a objevují se jak více, tak méně zimní scénáře, přičemž „hlavní“ proud zůstává spíše zimní. Dobrou zprávou je, že nejméně pravděpodobné je turbulentní, větrné počasí se střídavými a spíše vyššími teplotami, jaké jsme si „užili“ během ledna až až.


Porovnání variant vývoje teploty v 850 hPa podle modelu GFS z 7. 2. 2018

Teplotně normální, nebo dokonce chladnější únor

I dlouhodobá předpověď amerického modelu CFS reaguje na aktuální vývoj a předpovídá Evropě normální, nebo dokonce lehce chladnější únor.


Teplotní odchylky v Evropě v únoru 2018 předpovídané modelem CFS z 7. 2. 2018


Archiv: jak se vyvíjely vyhlídky na zimu 2017/18?