Od Vánoc diktuje počasí v Evropě hlavně Atlantský oceán, který umí nejlépe zařídit rozmanité vlhké počasí se střídavými, ne však příliš mrazivými teplotami a svižným větrem. Aby se nad mořem přestaly tvořit tlakové níže, někdy doslova „bouře“, je potřeba „utnout“ přívod studeného arktického vzduchu, který nad prohřátou oceánskou hladinu proudí z Kanady – vzniklý teplotní kontrast je pak palivem cyklón.

Nadějí bude zvlněný polární vír

Přívod studeného vzduchu do Atlantiku ustane tehdy, pokud se obvyklé západní proudění na severní polokouli zvlní tím, že se mu na vhodném místě do cesty postaví „hradby“ vysokého tlaku vzduchu. Pro zimu v Evropě je ideální „hradba“ právě nad Atlantikem – v tlakových výších proudí vzduch po směru hodinových ručiček, takže do Evropy pak podél přední strany výše stéká studený vzduch od severu až severozápadu. V případě, že „hradba“ vyoského tlaku bude stát ve východní Evropě, dostaneme se naopak do jižního až jihozápadního proudění na zadní straně výše.

Jak silný je tzv. polární vír, roztáčející západní proudění, popisuje index arktické oscilace (AO) – v druhé polovině ledna by jeho hodnota měla být převážně záporná, což svědčí o tom, že „hradby“ vysokého tlaku se vyskytovat budou. Otázka ovšem je, zda na „správném“ místě.


Předpověď indexu AO z 19. 1. 2018

Slibná tlaková výše z Atlantiku

V týdnu od 22. ledna se Evropa nevyhne přechodnému oteplení, které způsobí další cyklóna nad Atlantikem. Za ní se však do Evropy nasune tlaková výše, která se podle současných modelů bude snažit „roztáhnout“ k severu, čímž vytvoří jakousi skluzavku pro studený vzduch od severu – na poloze této případné anticyklóny pak budou záviset převládající teploty. Čím západněji výše bude, tím více se střední Evropa dostane do severního proudění. Pokud se naopak anticyklóna „převalí“ dále na východ, nebo dokonce „rozplácne“ od západu na východ, dočkáme se přinejlepším (teplé) inverze.

Jednoduše řečeno, hory – čím vyšší, tím lépe – mají v předpokládaném severozápadním proudění vlhkého a „mírně“ studeného vzduchu slušnou naději na další dávky sněhu, byť budou nejspíš střídané i oblevami. V nížinách zatím opravdu mrazivé zimě nic nenasvědčuje.


Předpovědní mapa GFS z 19. 1. pro 23. 1. 2018


Předpovědní mapa GFS z 19. 1. pro 26. 1. 2018


Předpovědní mapa GFS z 19. 1. pro 29. 1. 2018

Teplotní houpačka bude pokračovat

Spolehlivost předpovědi vyjadřují tzv. ansámbly, porovnání modelovaných variant vývoje – čím jsou si varianty bližší, tím spíše se předpověď splní. Varianty vývoje teploty v cca 1 500 m n. m. ukazují na poměrně jednoznačné oteplení okolo 25. ledna s následným ochlazením a dále ne zcela jasným vývojem, pravděpodobně ale stále „houpačkovým“.


Porovnání variant vývoje teploty v 850 hPa podle modelu GFS z 19. 1. 2018

Teplá zima neznamená špatná zima

Dlouhodobé výhledy trvají na nadprůměrných teplotách i v únoru. Jak však dokazuje dosavadní vývoj zimy, „teplo“ nemusí znamenat sněhovou mizérii – vyšší polohy našich hor, zejména v Krkonoších, mají sněhu dostatek, v Alpách je ho na mnoha místech dokonce až příliš.

Může ještě zima nečekaně „zchladnout“? Ano, v počasí je možné vše. Impulz často přichází ze stratosféry, kde vlivem tzv. náhlého oteplení dojde k narušení a rozpadu polárního víru, a tedy i silného západního proudění. Zatím však nic takového na obzoru není.


Teplotní odchylky v Evropě v únoru 2018 předpovídané modelem CFS z 19. 1. 2018


Archiv: jak se vyvíjely vyhlídky na zimu 2017/18?