Sněhově nejlepší konec podzimu posledních let

Na současné počasí si lyžaři opravdu nemohou stěžovat – Alpy zasypává od začátku listopadu sníh, první pokrývka se tvoří i na domácích horách a studené vyhlídky převažují i do mnoha následujících dní. Předpovědní modely přitom pracují i s ještě slibnějšími variantami na konec listopadu – ačkoliv se na ně ještě nelze příliš spolehnout, nadějné je, že pravděpodobnost celodenních mrazů přinejmenším na horách je mnohem vyšší než nadprůměrně teplého počasí. I když by se ráz počasí na přelomu listopadu a prosince proměnil z lyžařského pohledu nepříznivě, sněhový základ už alespoň ve vyšších polohách bude dostatečný k důstojnému zahájení lyžařské sezóny.

Zimu přináší tlaková výše nad Atlantikem nebo Skandinávií

O charakteru počasí vždy rozhoduje postavení tlakových níží a výší – aby do Evropy pronikal studený vzduch, je nutné „postavit“ tlakovou výši buď nad Atlantik, nebo nad Skandinávii. Jelikož se vzduch v tlakových výších pohybuje po směru hodinových ručiček, přitéká pak při tomto postavení do Evropy vzduch ze severu až východu, což v obou případech znamená v zimních měsících vzduch studený až mrazivý.

Běžné, tedy „přirozené“, je však v zimních měsících západní proudění z Atlantského oceánu, řízené tlakovou níží se středem nejčastěji nad Islandem, které přináší sice vlhký, ale teplejší vzduch. Aby tato „přirozená“, ovšem pro lyžaře nevítaná povětrnostní konstelace nefungovala, musí být „narušena“ právě vhodně umístěnou tlakovou výší.

Polární vortex se bude snažit stabilizovat

Za „přirozené“ (ne)zimní proudění v Evropě zodpovídá tzv. polární vortex – zjednodušeně řečeno ohromná výšková tlaková níže nad Arktidou, vznikající zejména v zimních měsících. Tlakové níže se na severní polokouli otáčí proti směru hodinových ručiček, a v mírných zeměpisných šířkách jsou tedy „motorem“ západního proudění.

Aktuálně je polární vortex velmi destabilizovaný, bude se ovšem snažit „dát dohromady“. Pokud se mu podaří „vyklidit z cesty“ tlakové výše z prostoru mezi Atlantikem a Skandinávií, současné raně zimní počasí vystřídá proměnlivá a teplejší oceánská povětrnost. V opačném případě se zvyšuje pravděpodobnost parádního začátku zimy. (Nestabilní vortex bohužel není zárukou zimy, jen oslabuje západní proudění – místo něj se ovšem může ustavit jak studené severní, tak teplé jižní, záleží pak na přesném postavení tlakových útvarů.)


Předpověď indexu AO z 15. 11. 2017 - záporné hodnoty indexu AO značí nestabilní polární vortex, a v důsledku i extrémnější odchylky teplot od průměru

Statistika ani dlouhodobé výhledy optimistické nejsou

Září bylo poměrně chladné, podobně se vyvíjí listopad. Jestliže by se zdálo, že je to předzvěstí dobré zimy, statisticky je to – bohužel – přesně naopak. I když počasí neposlouchá statistiku, je pozoruhodné, že po studeném září následuje ve více než třech čtvrtinách případů teplá zima, naopak po teplém září jen v polovině. Studený listopad pak statistický výhled následující zimy ještě zhoršuje. Je totiž typické, že brzký příchod zimy střídá teplejší „hlavní sezóna“.

Zimně nejsou naladěné ani dlouhodobé předpovědní modely – od prosince do února vesměs počítají s odchylkami od +1 do +3 °C oproti dlouhodobému průměru. Není divu, právě v nich se bude velkou měrou odrážet statistická „setrvačnost“. Vzhledem k tomu, že kromě nadprůměrných teplot počítají i s nadprůměrnými srážkami, je zřejmé, že „věří“ silnému polárnímu vortexu, a tedy silnému západnímu proudění s přílivem mrazivého vzduchu přes severovýchod Ameriky do Atlantiku, kde roztočí hluboké tlakové níže, jež nedokáže před vpádem do Evropy zastavit žádná tlaková výše.


Teplotní odchylky v Evropě od prosince 2017 do února 2018 předpovídané modelem CFS z 15. 11. 2017

Rámcové předpoklady jsou pro zimu naopak výhodné

Nízká sluneční aktivita i slabý jev La Nina, opak „teplého“ El Nina, jsou předpoklady, které by měly zimě v Evropě spíše přát. Pomohla by i „otočka“ stratosférického proudění (QBO) do východního směru, k níž ale zatím nedošlo – donedávna časově poměrně předvídatelný faktor se v posledních letech bohužel chová nevyzpytatelně.

Z toho vyplývá, že i když „racionálně“ nelze očekávat zimu jako celek mimořádně studenou a úspěšněji se naopak jeví sázka na nadprůměrně teplou, šance na to, že přijdou i vydařené zimní dny, není malá. Aktuálně se rozhoduje o přelomu listopadu a prosince, kde předpovědní modely střídají vysloveně zimní varianty s téměř jarními. Každopádně polární vortex je zatím nestabilní, což je vždy základ všech zimních nadějí.


Předpovědní mapa GFS z 15. 11. pro 24. 11. 2017 - aktuální hlavní předpovědní varianta amerického modelu slibuje pěkný vpád zimy se sněžením i v nižších polohách (fialová barva srážek), ostatní varianty jsou však výrazně teplejší


Archiv: jak se vyvíjely vyhlídky na zimu 2017/18?