Narušená cirkulace znamená, že jsou tlakové útvary na severní polokouli rozestavěné jinak než běžně, a z toho pak vyplývá i ráz počasí, který bývá jiný než „průměrný“. V létě se často projevuje horkým počasím, v zimě mrazivým a typické jsou i výrazné teplotní skoky. Při narušené cirkulaci totiž převládá severní či jižní proudění vzduchu na rozdíl od běžného stavu, kdy na kontinent proudí vzduch z Atlantského oceánu. Oceán, jak známo, „tlumí“ extrémy jednotlivých ročních období (léto ochlazuje, zimu otepluje) a projevuje se nejčastěji proměnlivým, vlhkým a větrným počasím. Na podzim ho reprezentují známé plískanice, kterých jsme se letos zatím nedočkali. A možná hned tak nedočkáme.


Přicházející ochlazení na konci října je typickým projevem narušené cirkulace – tlaková výše nad severním Atlantikem žene po své přední straně do střední Evropy vzduch od severu

Nízká sluneční aktivita přitahuje narušenou cirkulaci

Sluneční aktivita se právě teď nachází v období svého pravidelného jedenáctiletého minima. Má méně slunečních skvrn a vyzařuje méně energie. I když rozdíl oproti „normálu“ dosahuje pouhé desetiny procenta, je statisticky průkazné, že se v tomto období díky slabšímu ohřívání zemské atmosféry častěji vyskytuje právě tzv. narušená cirkulace. Ta je v Evropě předpokladem studené zimy, která vyžaduje severní, nikoliv západní proudění. A teplotně normální či podprůměrné zimy se skutečně častěji vyskytují v obdobích slunečního minima.

Typ převládající cirkulace popisují indexy AO (arktická oscilace) a NAO (severoatlantická oscilace), a to na rozdílech tlaku v jednotlivých oblastech severní polokoule. Aktuálně se oba indexy pohybují kolem 0 nebo v záporném teritoriu, což je projevem zmíněné narušené cirkulace. Konrétně v případě indexu NAO, které má na Evropu přímý vliv, se jedná o to, jestli je kolem Islandu tlaková níže a kolem Azorských ostrovů tlaková výše (NAO+), nebo naopak (NAO-). Islandská tlaková níže je spolehlivým motorem západního proudění, naopak v případě tamní tlakové výše se často do Evropy „propadá“ arktický vzduch ze severu. Narušená cirkulace alias NAO v záporu letos zařídila třeba chladný květen, ale i letní „hic“. A v prosinci či lednu by uměla za příznivých okolností i mrazivou zimu.


Index AO se drží od léta kolem nuly nebo pod ní


V záporných nebo neutrálních hodnotách setrvává také index NAO – pokud by tak vydržel i v zimě, bylo by to pro lyžaře slibné

Numerické modely předpovídají výraznou změnu

Dlouhodobé numerické předpovědní modely, jako je třeba americký CFS, ovšem předpokládají, že s počátkem zimy se toto všechno změní. Že se po dlouhých měsících narušené cirkulace ke slovu v plné síle dostane Atlantik. Není to nepravděpodobný scénář, podobně tomu bylo i v minulé zimě 2018/19, ze které jsme se štěstím pro hory ve střední Evropě (česká pohoří, sever Alp) získali alespoň dlouho nevídané sněhové nášupy.


Listopad bude v Evropě chladnější nebo normální


V prosinci však podle modelu CFS přijde změna a počasí ovlivní svým teplým vzduchem Atlantik


V lednu má být podle modelu CFS vliv teplého Atlantiku ještě výraznější

Tato „nerozhodná“ situace ale také může skončit něčím mezi – tedy teplejším zimním počasím, tu a tam ovšem prostřídaném pěknými zimními epizodami. A to se zatím zdá i statisticky jako nejpravděpodobnější scénář.

Jak se vyvíjely vyhlídky na počasí v zimě 2019/20, čtěte v archivu!