První vlna zimy v Česku právě vrcholí, nicméně v jiných částech Evropy si premiéru odbyla už dříve – jižní strana Alp je zasypaná sněhem od začátku prosince a sněhové překvapení si užili dokonce i ve španělském Madridu. Naopak Řekové mohli díky atypickému oteplení vyrazit na pláže. Extrémní počasí na jedné straně vyvolává opačný extrém jinde, což je „tak trochu“ riziko i pro zimní počasí u nás.

Už od léta se scházejí statistické předpoklady k tomu, aby zima v Evropě vůbec mohla(!) být dobrá – sluneční aktivita je na svém jedenáctiletém minimu, povětrnostní cirkulace na severní polokouli je tzv. narušená a na přelomu roku došlo i ke statisticky očekávatelnému náhlému oteplení ve stratosféře (major warming), v jehož důsledku se otočilo výškové proudění, a – zjednodušeně řečeno – zabránilo tomu, aby k nám vanul teplý oceánský průvan z Atlantiku. Polární vír (polar vortex) je v rozkladu a „mráz“ z Arktidy se vylévá daleko do jižních zeměpisných šířek (arctic outbreak). Shrnuto cimrmanštinou, co lepšího si můžeme přát?

Jakou část Evropy zasáhne arktická zima?

Ani „ty nejlepší“ rámcové podmínky ovšem nejsou zárukou zimního počasí zrovna ve střední Evropě. Jestliže se někam „vylévá“ mrazivý vzduch od severu, na jiném místě bude proudit vzduch zase naopak z jihu. A vzhledem k dosavadnímu vývoji je pravděpodobné, že ten „arktický výlev“ se odehraje spíše na západě Evropy, zatímco střed Evropy se dostane – přinejmenším přechodně – na „teplejší“ stranu zvlněného proudění. I přesto zůstává značná naděje, že v dalších týdnech se tlakové útvary posunou o několik stovek kilometrů východněji, tedy zároveň výhodněji pro zimu u nás.

Index arktické oscilace (AO), který popisuje stav polárního víru, je a nejspíš bude nadále hluboko v záporu. Znamená to, že polární vír nemá „sílu“, západní proudění je slabé a vzduchové hmoty se přesouvají spíš ze severu na jih nebo naopak.

Dobře je to patrné i při pohledu na severní polokouli „odshora“ – místo souvislého „prstence“ tryskového západního proudění vidíme značně meandrující a pomaleji se pohybující vzduchové hmoty.

Synoptická situace je aktuálně (k 15. 1.) téměř excelentní – na západě Evropy je od severu k jihu roztažena tlaková výše, po jejíž přední straně k nám protéká studený vzduch od severu.

Už za týden (k 22. 1.) se ale nejspíš celá „scéna“ posune směrem na západ – studený vzduch tak bude proudit přes Britské ostrovy k jihu, zatímco střední Evropa se ocitne spíš v jihozápadním proudění související tlakové níže.

Toto – doufejme jen přechodné – oteplení potvrzuje i graf variant vývoje výškové teploty (v cca 1 500 m n. m.), která se bude pohybovat blíže okolo nuly. Pro domácí hory to každopádně znamená vcelku stabilní zimní počasí, sníh vydrží, na trvalou zimu v nížinách je to ovšem málo. Vydatné zimy si každopádně budou užívat i v Alpách.

Jak se vyvíjela předpověď zimy 2020/21 čtěte v článku Archiv počasí 20/21!