Sněžení ze začátku prosince, které zasypalo zejména vyšší polohy českých hor a severní stranu Alp, vystřídá na horách slunečné počasí s prakticky celodenním mrazem. Přírodní sněhová pokrývka je na tuto dobu podprůměrná. Slušně zasypané jsou pouze nejvyšší polohy domácích hor (nad 1 000 m n. m. leží od 50 cm výše), naopak ve východní polovině Alp leží často jen zhruba polovina obvyklé vrstvy sněhu. V Rakousku na severní straně Alp leží nejčastěji jen okolo 50 cm ve dvoutisícových výškách, více než metr sněhu je jen ve vysokohorských polohách a na ledovcích. Nejméně sněhu je na jižní straně Alp, kde jsou leckteré svahy ještě holé, nejvíce pak na západě ve francouzských Alpách a nejzápadnější části švýcarských Alp.
Podrobná mapa sněhové pokrývky v rakouských Alpách a okolí z 8.
prosince ukazuje, že na severní straně Alp leží do 50 cm sněhu, v
nejvyšších polohách i okolo metru, naopak jižní strana Alp je z velké
části zatím bez přírodního sněhu
Do Vánoc se výraznější sněhový zásyp nečeká
Sněhové podmínky se podle aktuálních výhledů předpovědních modelů rapidně nezmění ani v příštích týdnech, tedy zhruba do Vánoc. Převládat bude střídavě slunečno s průchodem front, které však přinesou spíše drobnější sněhový přídavek. Teploty budou kolísat lehce nad dlouhodobým průměrem – na horách tedy bude převážně mrznout, což vytvoří alespoň příznivé podmínky pro zasněžování.
Mapa sněhové pokrývky ve střední Evropě 8. prosince 2024
Předpovědní mapa sněhové pokrývky ve střední Evropě 22. prosince
2024
Naděje na zimní vpád se nacházejí ve stratosféře
Za normálních okolností se v zimě nad Arktidou tvoří tzv. polární vír, rozsáhlá a výškově mohutná oblast nízkého tlaku vzduchu, která slouží zároveň jako zásobárna mrazivého vzduchu. V současnosti je polární vír ještě velmi neforemný, narušovaný tlakovými výšemi (např. nad Atlantikem), které „odklání“ mrazivý vzduch směrem k jihu. Právě tato „narušená“ cirkulace byla příčinou nečekaných mrazových a sněhových epizod, kdy se sníh přechodně objevil i v nížinách Evropy.
Zesílí-li polární vír, stlačí tlakovou výši, která se aktuálně roztahuje nad Atlantikem, hluboko na jih a do Evropy se budou hnát jednotlivé frontální systémy s náloží teplého a vlhkého vzduchu z oceánu. Stav polárního víru popisuje index arktické oscilace (AO) a jeho předpověď zatím vypadá z pohledu lyžařů celkem nadějně – index by se měl držet spíše v záporných hodnotách (slabý polární vír), zesilovat by měl jen přechodně, což nahrává případným dalším vpádům mrazů a sněžení od severu.
Hlavní nadějí je pak stratosférické proudění, které se zhruba jednou za dva a čtvrt roku otočí do protisměru (východní fáze QBO), což výrazně zeslabuje polární vír – tato „otočka“ se očekává na přelomu roku. Jakmile nastane, zimní vyhlídky by se měly výrazně vylepšit. V opačném případě je pravděpodobnější, že vír postupně zesílí a zima v Evropě, zejména v nižších polohách, bude převážně bez sněhu a mrazu.
Index AO by měl zůstat záporný, tedy polární vír zatím příliš
nezesílí
Teplotně lehce nadprůměrný prosinec
Podle dlouhodobé předpovědi amerického modelu CFS bude prosinec 2024 ve střední Evropě teplotně nadpůrměrný o 1 až 2 stupně Celsia. Buď tedy počasí zůstane nerozhodné, na horách však veskrze zimní, anebo model přistoupí k výraznější korekci, jestliže se počasí zvrtne jendím či druhým směrem, což je ze zkušenosti pravděpodobnější varianta.
Předpovídaná teplotní odchylka podle modelu CFS pro prosinec
2024
