Marcela Polášková - komentář
První dojem:
Dobrý den, je škoda, že při natáčení videosekvence Vaší jízdy není využito přiblížení jezdce již od počátku. Takto mohu hodnotit pouze tu část, kde je postava i pohyby v odpovídající velikosti.
Analýza:
Podle mého názoru každý oblouk zahajujete aktivním předsunutím vnitřní lyže, které je vždy spojené s předozadním postojem lyžaře při zahájení a v celém průběhu vedení oblouku. Jednoduše řečeno: během vedení oblouku usedáte vzad, nad patky lyží (lyžařský "záklon"). Navíc vsedáte nad vnitřní lyži víc, než je vhodné na tomto sklonu svahu. Dostáváte se tím do nevýhodné pozice v závěru vedení a při zahájení dalšího oblouku. Těžiště posunuté příliš vzad má vliv na ochotu či neochotu lyží měnit směr (zahájit oblouk,točit).A je to právě aktivní vysunití vnitřní lyže, které pomůže oblouk zahájit, přestože je lyžař v "záklonu". Z anatomického hlediska možnosti použití velkých kloubů dolních končetin pro hranění je výhodnější postoj, kde oblouk vedeme s koleny na stejné úrovni, s minimálním aktivním předsouváním vnitřní lyže. Rozsah pohybů je pak bočně největší.
Cvičení:
Při zahájení a vedení oblouku si představujte,že chcete předsunout vnější lyži do směru oblouku(jasně že se to nepodaří,pokud nemáte telemarky) a současně že vnitřní nohu krčíte a zatahujete pod sebe. Vše v postoji, kdy vyvíjíte tlak do jazyků bot směrem vpřed. Navodíte si tak i přiměřené zatížení vnější lyže vůči vnitřní a může se Vám podařit udržet kolena na stejné úrovni. Zkoušejte na mírnějším sklonu svahu, až si to zafixujete a pak teprve prudší sklon.
