Sjezdovky:
V provozu: červené sjezdovky 5a Hofmanky, 6a Zalomená a 8a Anděl, za
modré pouze Sport 1. Vzhledem k silnému větru a mlze (odpoledne) se mi ale
příliš nechtělo nahoru, a proto jsem celý den jezdil pouze na Hofmankách.
Zdejší nový svah mne ale vůbec neomrzel, i přesto, že byl kvůli
nedostatku sněhu v jedné části zúžen. Je totiž plnokrevně červený a na
poměry Černé hory i široký.
Sněhové podmínky:
20 až 40 cm sněhu, odpoledne bohužel sníh trochu změkl a v jedné
části byla sjezdovka vydřená až na trávu. Obdivuji ale snahu zdejších
rolbařů, kteří i přes výrazné oteplení dokázali ráno přichystat
sjezdovku v dobrém stavu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Velmi silná stránka Černé hory, která ji podle mne dokonce posunula na
první místo českých skiareálů před Špindlerův Mlýn. Po
několikaletých přípravách zde byla postavena šestisedačková lanovka s
modrou bublinou a vyhřívanými koženými sedačkami, která je jednou z
nejrychlejších v Evropě. A je to skutečně znát! Sedačka tiše letí
lesem, a než se nadějete, už zase musíte vystupovat 
.
Spolu s lanovkou bylo vybudováno i nové zázemí pro lyžaře u její
dolní stanice, které je vměstnáno do pěkné dřevěné budovy. Jsou tu
záchody, pokladna a automat na vracení čipových karet.
Ovšem poněkud mne zaráží mimoňské chování některých ostatních
lyžařů. V dolní stanici je jasně označeno, kde až se musí nastupovat
(červený pruh na podlaze + piktogramy nad hlavami lyžařů), ale stejně
dobrá půlka lidí zůstala stát uprostřed plochy mezi nástupem a brankami,
které lyžaře pouští k nástupu, takže je odtamtud musel slušně,
nicméně nekompromisně vyhánět vlekař, protože by nešikovně stojící
lyžaře mohla sedačka nabrat ze špatného úhlu (a krajního dokonce nenabrat
vůbec).
Podobná situace se odehrávala i na výstupu. I zde je jasně uvedeno, kde
musí lyžař sedačku opustit (až po otočení se do 90 stupňů k ose trasy),
stejně ale spousta lidí vystupovala už před otočením sedačky do
správného směru, takže i tady musel stát usměrňující vlekař. Obdivuji
trpělivost obou vlekařů, říkat celý den „Až na červenou čáru,
prosím“ a „Počkejte, až vás otočíme, pak můžete vystupovat“ by mě
asi fakt nebavilo .
Tyto skutečnosti ale rozhodně nic nemění na tom, že nová šestisedačka
je naprosto špičková 
.
Zalidněnost:
Na šestisedačku se díky její kapacitě čekalo maximálně několik
vteřin, zúžené pasáže sjezdovky větším množstvím lyžařů trochu
trpěly, ale dalo se to přežít.
Občerstvení a aprés-ski:
Docela dobrá restaurace Hoffmanová bouda asi 300 metrů od dolní stanice
šestisedačky.
Doprava do střediska a parkování:
Dvě parkoviště na Hofmankách – malé (zdarma, hned u sjezdovky) a
velké (placené, 100 m od svahu).
Česko 
Nebyl to
špatný den, ale po nočním sněžení, kdy napadlo pár čísel sněhu, spolu
s jižní orientaci místních sjezdovek to bylo velmi brzo dosti zničený v
dolních par...
Itálie 
Rakousko 
