Sjezdovky:
Převážně červené, ty staré úzké (v případě Anděla si snad už 15
let říkám, že příští rok už ho určitě rozšíří - a nic, takže se
mu zarytě vyhýbám), ty nové pak ale široké, některé až luxusně
(Hofmanky).
Sněhové podmínky:
Mimo sjezdovky je sníh v podstatě už jen na vrchu Černé hory. Na
sjezdovkách ale převážně dostatek, menší vydřené místo jsem objevila
jen na dojezdu Hofmanek.
Ráno sjezdovky urolbované, ve stínu při zahájení provozu ještě trochu
umrzlé, na sluníčku už rozměklé. Ve stínu povolily určitě kolem
deváté, odpoledne už jen na hromadách nahrnutá kaše.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jedna kabinka, na kterou se snad vždy stojí alespoň maličká fronta, a
dvě sedačkové lanovky, přičemž Hofmanky jsou se svým polstrováním a
především vyhříváním (v březnu, kdy předpověď hlásí 9 °C!) snad
až zbytečný luxus. A aby se ten luxus vyvážil, tak k tomu dlouhá kotva
Anděl.
Zalidněnost:
Obě sedačkové lanovky bez čekání s nástupem v podstatě na první
přijíždějící sedačku, pokud to tam zrovna někdo nezablokoval. Stále
chybí fronta pro jednotlivce na doplňování, která sice v tuto dobu vzhledem
k zalidněnosti už nebyla potřeba, ale v plné sezóně by se určitě
využila. Na kabince dopoledne fronta od turniketů, takže nástup cca do 3.
až 5. kabinky, odpoledne ani noha
.
Občerstvení a aprés-ski:
Výtečný SkiResort Burger s čedarem a slaninou, k tomu kotel hranolků s
domácí majonézou, a to za 179 Kč, což je méně, než za kolik se
srovnatelný dá sehnat v mně známých okrajových částech Prahy.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezdová silnice suchá, parkoviště bahnité a stále placené.