Sjezdovky:
Dnes byly k dispozici sjezdovky pouze červené a modré. Jediná černá
ještě nebyla upravena. Každopádně červené sjezdovky jsou velmi mírné,
takže se bez problému dají sjet, aniž byste museli tvořit nějaké
obloučky, a to především podél lanovky Castallezzo, kde se nachází hned 3
červené sjezdovky. Bohužel velmi hezká sjezdovka, která padá z vrcholu
Tognazza, byla obsazena lyžaři, kteří zde měli trénink.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsou dobré, ale i tak nebyla rozhrnuta černá sjezdovka
pod lanovkou Paradiso. Vzhledem k návštěvnosti a mírným svahům zde
sjezdovky vydržely v perfektním stavu i v odpoledních hodinách.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Komfort zde nehledejte. Jedná se o starší sedačky bez bublin, které
ještě k tomu jsou příšerně pomalé. Většinou jsou určeny pro 2 až 4
osoby, např. u sedačky Castellazzo byla snížena přepravní kapacita ze 4 na
3 místa. Dále jsou zde i pomy, které slouží pouze k přiblížení.
Přejezd mezi levou a pravou stranou střediska není vyřešen, tudíž přes
silnici pouze se sundanými lyžemi.
Zalidněnost:
Zalidněnost ve ski areálu Passo Rolle byla opět velmi nízká. V areálu
se spíše pohybovali turisti, kteří vyráželi podél cesty k horské chatě.
Pak ještě na jedné ze sjezdovek probíhal trénink.
Občerstvení a aprés-ski:
K občerstvení jsem využil restauraci Rifugio Capanna Cervino. Musím
říci, že když jsem viděl hustou horkou čokoládu, která se sotva táhla,
tak tu jsem si musel dát. A k tomu řízek z hranolkama. Posezení je zde
příjemné i s krásným výhledem na vrcholky hor.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska vedla z Moeny přes Predazzo, dále okolo střediska
Bellamonte na Passo Rolle. Zde se nachází hlavní parkoviště, které je
štěrkové, ale místy se na něm nacházel led. Parkování zde je zdarma.
Silnice jsou suché, ale více klikaté. 