Podrobné dojmy a zkušenosti z střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů). V případě problémů s formulářem níže můžete využít náhradní formulář nebo report zaslat e-mailem na reporty@snow.cz.
Krátká aktuální zpráva z návštěvy střediska (odměna 10+ SNOWbonů).
Třetím dnem s přestávkami sněží. Předpověď na další dny hlásí další srážky, ale bohužel i vyšší teploty, takže by mohlo v nižších částech Tří údolí pršet. Rozhodli jsme se tedy znovu navštívit Meribel, protože některé jeho části leží poměrně nízko a možná budou znovu trpět nedostatkem sněhu. Díky sněžení posledních dní se každopádně situace v Meribelu oproti naší minulé návštěvě výrazně změnila. Ani tak bohužel nemohu hodnotit jinak vysoko - hlavně když z předchozích let vím, jak skvělé lyžování tu může být...
Sjezdovky:
Meribelské sjezdovky jsou dlouhé, mají velké převýšení, některé z nich míří v podstatě přímo dolů po spádnici nejkratší cestou, a slušnou šířku. Najdeme tu několik černých sjezdovek - Face, Ecureuil, Bartavelle, Ibex, Grande Rosiére nebo Tétras. Často mají kromě slušné délky i obstojnou šířku a zajímavé přilehlé volné terény. Díky sněžení už jsou povětšinou aspoň sjízdné.
Díky možnosti sjezdy různě kombinovat vznikají další variace sjezdů a na misi „nejet žádnou sjezdovku dvakrát“ není potřeba vynakládat příliš úsilí. Pomyslnou perlou je Mont Vallon a jeho dvě členité červené sjezdovky Combe du Vallon a Campagnol.
Modré a zelené sjezdovky většinou nejsou plnohodnotnými sjezdovkami, ale spíše klikatými cestami. Hlavně ty v odlehlejších částech areálu zůstávají v podstatě prázdné - Pic bleu, Lapin, Gelinotte nebo Martre. Naopak modrá Biche, Doron nebo zelená Blanchot jsou spíše přelidněné.
Sněhové podmínky:
Přes noc napadlo asi 20 cm sněhu, místy ho vlivem větru bylo trochu více. Téměř od rána svítilo slunce, hezčí den by se v letošní zimě těžko hledal. I takové sněžení ale stačilo k tomu, aby Francouzi zavedli výrazně omezený provoz. Jak už je jejich „dobrým zvykem“, začali se tomu věnovat až se zahájením provozu v 9:00. Přece nebudou vstávat dřív... Hodinu a půl nás tedy nechali mačkat se na několika málo lanovkách a sjezdovkách. Až v 10:30 začali postupně otevírat i lanovky mířící na vrchol a umožňující přejezdy do sousedních údolí.
Během posledních tří dní postupně napadlo asi 40 cm sněhu. Výrazně to zlepšilo sněhové podmínky. Z mírných sjezdovek v podstatě zmizely všechny kamínky, zůstaly jen na těch nejprudších a exponovaných místech, ale většinou už se dají aspoň objet. Údolní modrá Raffort je podle mapky oficiálně uzavřená, ale na jejím začátku nebylo výrazné označení, byla urolbovaná a téměř bez problémů sjízdná.
Na červených sjezdovkách se situace také výrazně zlepšila a ubylo
kamínků. Bohužel některé červené a většina černých zůstávají
nadále uzavřené. Především Mont Vallon a jeho dvě červené sjezdovky byl
dnes stále zavřený, důvod neznámý... 
Stupeň lavinového nebezpečí: 3. Volné terény rozježděny 
.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Několik páteřních kabinkových lanovek doplňují sedačkové lanovky, většinou bez bublin. Ve vrcholových částech areálu dnes hodně foukalo a bubliny by se víc než hodily.
Zalidněnost:
Ačkoli ranní pohled z okna sliboval pověstné „azuro“, předpověď počasí tvrdila něco jiného. O půl hodiny později už by ven psa nevyhnal, my jsme ale odolnější než psi, takže jsme vyrazili. Zamířili jsme do Meribelu, který leží v podstatě uprostřed Tří údolí, takže umožňuje v tomto nepříznivém počasí...
Dnes jsem si vybral projet srdce Třech údolí, a to Meribel a Mottaret - nachází se v prostředním údolí, ze kterého se dá lehce dostat do dalších údolí. Lyžuje se zde od 1 100 metrů, kde končí sjezdovka Vilagers ve vesničce Les Allues až po nejvýše dosažitelný bod, a to Mont Vallon 2 952 m n. m. Je t...
Pobyt se nám výrazně krátí, zbývají 3 dny, takže jsme se rozhodli vrátit do Méribelu, kde jsme ještě měli nějaké „resty“. Bohužel, po dalším dni lyžování nemohu konstatovat, že se nám je podařilo odbavit. Francouzský přístup je trochu ve stylu španělského „mañana“.
Méribel je podle mého super výchozí bod pro prozkoumávání Tří údolí. Bohužel místní ceny ubytování neodpovídají našim zvyklostem, takže opakovaně bydlíme v sousedním Les Menuires a Méribel nám často slouží jen pro tranzit. Je to docela škoda, protože toho nabízí opravdu hodně.
Méribel spolu s přilehlým Mottaretem leží v podstatě uprostřed Tří údolí, takže umožňuje rychlé přejezdy do vedlejších údolí. Pocitově se mi ale Méribel zdá být nejmenším střediskem.
Toto středisko jsem zvolila kvůli ideální poloze uprostřed Les 3 Vallés, odkud je možno během týdne vyrážet na skitour buďto směr Courchevel, nebo na opačnou stranu k Val Thorens, Les Menuries a ještě vzdálenějšímu Orelle. Celkový dojem - velkolepost, rozlehlost, trochu připomíná rakouský Sölden, al...
Po pěti letech jsem navštívil Meribel a dojmy byly stejné, jako když jsem tam byl poprvé. Prostě pohádka. Počasí úžasné, jen sněhu mohlo být trochu víc. Ale krásné počasí to vynahradilo.
Francie 
Tanvaldský Špičák
Sníh v Rakousku
Sníh v Itálii
Sníh na Slovensku
Sníh ve Švýcarsku