Sjezdovky:
Hlavni areál lze rozdělit do dvou lokalit, a to pod vrcholy Punta Ces a
Tognola, které jsou navzájem lyžařsky propojené.
Mírnější, ale velice příjemné a jezdivé sjezdovky se nacházejí pod
vrcholem Alpe Tognola - jedná se o modré, středně široké tratě na
horských pláních o délce kolem 1,5 km. Z protějšího vrcholu Cima Tognola
se řítí směrem k pláním parádní, ve své horní části točivá a
později přímá a široká červená trať Cigolera s délkou kolem 2 km.
Směrem k nástupní stanici na kabinku vedou v lesních pasážích dvě
červené tratě - jedna přímější od nástupní sedačky Rododendro a
druhá více točivá s občasným prudším úsekem, obě jsou více sportovní
s mírným dojezdem, nejdelší má délku cca 4 km.
Pod vrcholem Ces se podél přístupové kabinky vine příjemná modrá
sjezdovka s jedním prudším úsekem, ale v dostatečné šíři s více
možnostmi sjezdu s délkou přes 3 km. Z vrcholu Punta Ces směrem ke kabině
vedou ostřejší, točivé červené a černé tratě, které nabídnou pro
sportovní lyžaře vynikající možnost sjezdu.
Mezi oběma areály lze přejíždět po červených, spíše ostřejších
tratích v nádherné kulise hor.
Další menší areál v San Martinu - Col Verde - se nachází na jeho
okraji a nabídne dvě sjezdovky: modrou, která byla mimo provoz, a červenou v
délce 2 km. Sjezdovka je dostatečně široká, točivá s občasným prudším
úsekem a mírnějším dojezdem. Profil sjezdovky osloví středně náročné
lyžaře a pro nás byl dobrou volbou na dopolední lyžování. Všechny námi
ježděné sjezdovky precizně upravené, nikde led a mírné muldy se tvořily
pouze v prudších úsecích v odpoledních hodinách, ale nic co by vadilo.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky momentálně vynikající - v údolí 40 cm a v
nejvyšších partiích metr sněhu. V neděli připadlo dalších 30 cm
čerstvého prašanu, takže se jezdilo výhradně na přírodním, krásně
vodivém sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kabinka z města na Ces je nová, pohodlná pro 10 lidí, kdy si lyže berete
s sebou do kabinky. Na Tognolu stoupá starší vajíčko pro 6 lidí, které
má pouze opěrky a je pomalejší. Sedačky na pláních jsou staré a pomalé.
Novější a rychlejší jsou pouze sedačky pod Cima Tognolou a Alpe Tognolou.
Jediná bublina vede na Punta Ces. Propojení mezi areály je pouze pomalými
dvousedačkami. Na Col Verde vás vyveze moderní kabinka pro 8 osob. Tady je
bohužel největší slabina střediska.
Zalidněnost:
V neděli tradičně nejvíce lidí, ale nic závažného, jen si bylo občas
potřeba počkat na volné okno. Při pondělním sněžení v provozu pouze
kabinka na Ces, ale lidí bylo málo. Ostatní dny zalidněnost spíše nižší
s výjimkou na Col Verde, kde jsme byli prakticky úplně sami.
Občerstvení a aprés-ski:
Tady jsme čekali podstatně více muziky. Jediná obstojná restaurace byla
na modré sjezdovce Ces a dále velká restaurace pod Alpe Tognola s terasou a
výhledy. Nejlepší restaurace opět na Col Verde s terasou.
Doprava do střediska a parkování:
Po středisku pravidelně pendloval po celý den skibus, který spojoval
městečko s nástupními kabinkami v asi 15min. intervalech. Parkoviště u
kabinky na Ces prostorné, na Tognolu malé. Skibus asi nejlepší volba.
Cesta z Brna přes Salzburg, Innsbruck, Bolzano a Predazzo zabere s
přestávkami kolem 9 hod.