Sjezdovky:
Jezdili jsme jen Griessenkareck nad Flachau, protože s dětma toho víc
prostě nedáte a i proto, že sjezdovek a voleb tras je tam dost. Všechny
mají červené značení, ale já to viděl spíš na svižné modré a to my
máme rádi. Hodně tomu pomáhala i velká, ale opravdu velká šířka
sjezdovek a pravidelná svažitost. Kdo má rád velké zatáčky a terénní
zlomy, tak tam to pro něj nebude.
Sněhové podmínky:
Měli jsme štěstí na podmínky, protože i přes jasné počasí se dalo
jezdit na kvalitě do poslední lana. I díky dětem, které ráno nejsou
nejmilejší a nejrychlejší jsme chodili až na desátou. Samozřejmě to
platilo o horních patrech. Všechno shora do 1 300 m bylo v pohodě, cokoliv
pod tím bylo od 11 h totální písek, který ani místní neměli potřebu
upravovat. Sníh byl a bylo ho hodně i mimo sjezdovky, takže kdo to má rád,
ten měl velkou šanci se vyřádit.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lankovky nešly pod šest míst na lanovku, takže to odsejpalo slušně.
Všechny s bublinou a částečně vyhřívané. Poměrně slušně pokrývali
areál. Byly všechny dlouhé, takže sjezd k nim byl vždycky minimálně 2 km
dlouhý. Drobným neduhem bylo, že po výskoku z lanovky se na sjezdovku muselo
do kopce, takže děti pěkně na hůlku a tlačit je na "start". Co bylo
komplikací, že po cestě zpět na hotel se dalo sjet po sjezdovce světového
poháru, zpestřenou nárhnem dun ze sypkého krystalového měkkého sněhu
nebo na sedačce, která na to nebyla uzpůsobená.
Zalidněnost:
Prý je ve Flachau vždycky návahl, ale v našem termínu naprosto v pohodě
- hodně škol a školiček, ale těm se dalo krásně vyhnout. Fronty
paradoxně o víkendu vůbec a maximálně pár minut v pondělí. Týden před
Velikonoci.
Občerstvení a aprés-ski:
Byli jsme v baru pod nástupní lanovkou a tam to žilo. Několik diskoték a
akce až do nočních hodin.. téměř vše místní. na kopci standardní boudy
se standardní nabídkou. Nic výjimečného, ale vše v pořádku.
Doprava do střediska a parkování:
Kousek u dálnice, z Čech to odsejpá. Auto jsme měli u hotelu, takže s
parkováním nemám zkušenosti.