Tento článek vyšel v časopise SNOW 65.
V průběhu vývoje sportovce je dynamika růstu sportovní výkonnosti
vyjádřena křivkou. Ta z počátku probíhá strmě vzhůru, aby postupně
s přechodem do vyšší věkové kategorie stagnovala nebo se postupně
lámala. V období vrcholové výkonnosti zůstává průběh křivky na
stabilní úrovni nebo i kolísá s tendencí jen mírného vzestupu.
Na tyto změny v dynamice růstu výkonnosti sportovce má vliv řada
individuálních zvláštností. Tím se rozumí zaměření tréninku, úroveň
trénovanosti, tvorba sportovní formy a její ladění na vrcholné soutěže
v závislosti na počtu startů. V neposlední řadě úroveň zvládnuté
techniky.
Předkládané grafy jednotlivých disciplín mapují vývoj úspěšnosti
sledovaných závodnic. Především dynamiku výkonnosti v jednorázových
soutěžích – na MS a ZOH. Druhý pohled je zaměřen na růst výkonnosti
v dlouhodobé soutěži, jakou je Světový pohár.
Být úspěšný v sezóně, kdy se konají oba druhy soutěží, je pro
trenéry a potažmo pro závodnice tvrdým oříškem. V případě
mistrovství světa, ale především při ZOH jde o sofistikovanou, důmyslně
propracovanou metodu přípravy. A to jak v období přípravném, tak
zejména v samotné sezóně.
O úspěších sportovce rozhoduje jeho trénovanost a následně vlastní
sportovní forma. Obě spolu úzce souvisí, jejich význam je však rozdílný.
Trénovanost je stav sportovce, kdy všechny jeho funkce – motorické,
fyziologické a psychické – jsou v optimální míře vyvážené a
vzájemně sladěné. Sportovní forma je úzce vázána na stupeň
trénovanosti. Podle toho hovoříme o vynikající nebo průměrné
formě.
O tom, v jaké formě své dosavadní závodnické kariéry se sledované
závodnice nacházely, nám řeknou následné grafy a komentáře.
Velká čtveřice
Čtveřice světových sjezdařek Marie Rieschové (1984),
Marlies Schildové (1981), Šárky Záhrobské
(1985) a Veroniky Zuzulové (1984) nebyla vybrána náhodně.
Naopak tvoří věkově i výkonnostně homogenní soubor, což dokazuje jejich
stručná charakteristika. Ovšem nutno připomenout jednu zásadní odlišnost.
Příprava Rieschové a Schildové od zařazení do juniorské reprezentace
probíhá pod centrálním svazovým vedením. Tréninkový proces Šárky a
Veroniky od žákovských let až do současnosti postrádá týmového
ducha.
Trénink ve skupině splňuje čtyři hlavní faktory:
- společná kondiční příprava
- konfrontace na sněhu (technika, tréninkové jízdy)
- konkurenční prostředí
- osobní motivace
Individuální příprava bez těchto atributů klade velké nároky na psychiku jedince.
Vzájemná konfrontace výkonnosti uvedené čtveřice se děje již od
juniorského věku vyústěním na MSJ. Jejich vstup na scénu Světového
poháru proběhl v rozmezí dvou sezón 2000 až 2002 rovněž v juniorském
věku. Rieschová – 20. místem v super-G v 17 letech (16. 2. 2001),
Schildová 25. místem ve slalomu ve 20 letech (9. 12. 2001), Záhrobská
5. místem v KO slalomu v 17 letech (15. 12. 2002) a Zuzulová
28. 10. 2000 (16 let) v úvodním obřím slalomu SP, kdy nedokončila
první kolo.
Předehrou před jejich premiérou ve Světovém poháru byly starty ve FIS
závodech, národních mistrovstvích a Evropském poháru. Od věku 15 let,
kdy se evidují FIS body, absolvovaly jmenované rozdílné počty startů:
foto: Head
Rieschová
62 (6/SJ – 13/SG – 25/SL – 18/OS)
foto: Head
Záhrobská
111 (5/SJ – 20/SG – 44/SL – 41/OS – 1/KO)
foto: Atomic
Schildová
62 (6/SJ – 13/SG – 25/SL – 18/OS)
foto: Salomon
Zuzulová
43 (0/SJ – 1/SG – 27/SL – 15/OS)Již samotný fakt strohých čísel ukazuje na rozdílnost v zaměření tréninku a preference disciplín na závodech. Prvé dvě závodnice absolvovaly všestranný lyžařský rozvoj od rychlostních disciplín po technické. Naproti tomu u Záhrobské a Zuzulové je podhodnocena účast v rychlostních disciplínách. To má odezvu v současných výsledcích jak ve slalomu, tak především v obřím slalomu.
Jak to vidí tisk
I když se bude zdát, že následující řádky nesouvisí s výše
uvedenou teorií o didaktice sportu, jsem plně přesvědčen o opaku. Jejich
realita vychází právě z průběhu vývoje sportovce a dokresluje
„suchou“ teorii.
Zaprvé: bezprostředně po získání titulu mistryně světa
ve slalomu (Záhrobská – Aare 2007) mě zaujal v MF Dnes (21. 7. 2007)
článek Martina Vopěnky „Záhrobské nenásledujeme“. S názorem autora
lze souhlasit. Zběsilá realizace skrze své dítě přinese čas od času
někdy slávu. V opačném případě stres a slzy, v nejhorším případě
poničené vztahy. V tomto případě obojího vrchovatou měrou.
Zadruhé: v deníku Sport (5. 1. 2009) článek „Musíme
jet vabank“. Mylná interpretace v odborné sportovní terminologii
definovaná samotným strůjcem úspěchů své dcery. Jeho vyjádření
„zvyšujeme průměrnou výkonnost“ nebo „vsadili jsme na taktiku
postupného růstu“. V literatuře o sportovním tréninku takové pojmy
neexistují. Hovoří se o dynamice růstu sportovní výkonnosti.
Zatřetí: článek v magazínu SNOW (č. 59 – únor 2011)
„Drama jménem Šárka“. Autorem je Ivan Sosna, jeden z nejpovolanějších
odborníků, jak v oblasti teoretické, tak i praktické. Jeho kritický
pohled na určitou stagnaci v dynamice výkonnosti Záhrobské v poslední
sezóně má hodně společného s touto srovnávací studií.
Graf počtu startů v jednotlivých sezónách – celkově a v disciplínách
Průběh křivek je u jednotlivých závodnic různorodý a je ovlivněný
zaměřením na jednotlivé disciplíny.
V prvních třech sezónách je náběhová křivka u všech stejně
vzestupná, liší se pouze v počtu startů.
Případný propad u Rieschové a Schildové je ovlivněn zraněním a
následnou rekonvalescencí. Průběh křivky Zuzulové se vymyká všem
zákonitostem o koncepci při tvorbě startů v jednotlivých sezónách. Pro
detailní pohled srovnejme vrchol Rieschové – 55 startů v sezóně
v rozmezí 196 dnů je průměr 3,56. Záhrobská – 67 závodů-startů
v rozmezí od 5. 12. 2001 (Hohgurgl-FIS závod ve slalomu 36. místo) do
10. 4. 2002 (Arosa – Mistrovství Švýcarska v super-G, závod
nedokončen), čítá 126 dnů a průměr 1,88 dnů na závod. K tomu je
nutné připočítat čas na přesuny, trénink a regeneraci, když je závod
každý druhý den. Z pohledu fyzické zátěže se lze připravit. Je otázka,
jak se pohybový aparát v juniorském věku vyrovná s tak častým
opakováním při budování motorického stereotypu – techniky oblouku.
Druhou zvláštností u Záhrobské je v dalších sezónách nejdříve
sestup na přiměřený počet startů, aby v poslední sezóně absolvovala
„pouhých“ 19 závodů včetně účasti na MS. Pro nastartování
závodní atmosféry je to málo. Současný trenér Záhrobské to zdůvodňuje
přebudováním zafixované techniky z juniorského věku. Řešení tohoto
problému sem ale nepatří.
Maria RIESCH
Marlies SCHILD
Šárka ZÁHROBSKÁ
Veronika ZUZULOVÁ
Graf dynamiky výkonnosti na MS a ZOH
První markantní rozdíl mezi čtveřicí sledovaných je věk, kdy
vstoupily na scénu vrcholných závodů. První z nich okusila atmosféru
Záhrobská na MS 2001 již ve svých 16 letech. Byl to předčasný a
uspěchaný start. Ten měl za následek neúspěšnou nominaci na ZOH 2002. Od
roku 2003 je Šárka již stálou účastnicí na všech po sobě jdoucích MS
a ZOH. Získání sbírky medailí ve slalomu jí v přímém souboji
ztěžovala jak Rieschová, tak Schildová. Obě jmenované zaznamenaly první
start až na MS 2003 ve „vyzrálejším“ závodnickém věku. Rieschová
v 19, Schildová dokonce až v 21 letech.
To lze zdůvodnit tím, že v německém i rakouském týmu je při nominaci
na MS a ZOH nebývalá konkurence. Ani zranění jim nakonec nezabránilo
zajistit si skvělou bilanci získaných medailí jak v rychlostních, tak
technických disciplínách. Výkonnost Zuzulové na MS a ZOH je značně
nevyvážená. Pokusy v kombinaci a obřím slalomu bez výraznějšího
umístění. Pouze slalom má vzestupnou tendenci. Také její start
v 17 letech byl brzký.
Maria RIESCH
Marlies SCHILD
Šárka ZÁHROBSKÁ
Veronika ZUZULOVÁ
Graf dynamiky výkonnosti ve slalomu
Disciplína, ve které se sledované protagonistky „utkaly“ nejčastěji – jak na MS a ZOH, tak především ve Světovém poháru, a to od okamžiku jejich vstupu do této soutěže.
Marlies Schildová
Nejlepší „skóre“ má Schildová. Řeč čísel zcela vypovídá o její kvalitě – dlouhodobé vynikající sportovní formě. Za deset sezón ve SP (vyjma zranění 2008–09) absolvovala:
- 76 startů, z toho 61 dokončených = 27× na 1. místě
- 7× na 2. místě
- 8× na 3. místě
- Celkem 42× na „bedně“ = průměr 1,45 na závod!
Je držitelkou rekordu v dosažení nejlepších časů v jednom kole. Celkem
45× zajela nejrychleji, z toho 9× v obou kolech. Schildová v současné
době představuje prototyp slalomářky s brilantní technikou moderního
pojetí uplatněnou na jakémkoliv povrchu a profilu tratě. To o některých
z dalších závodnic nelze říci jednoznačně.
Šárka Záhrobská
Při pohledu na graf výkonnosti Záhrobské musí především zaujmout
pouhých 8 nedokončených závodů z celkového počtu 83 startů ve SP, MS
a ZOH. Tento malý „výpadek“ ovšem nelze pokládat za následek stability
výborné sportovní formy. Důkazem pro toto tvrzení je výrazný nepoměr
mezi jen 9 medailovými umístěními ve SP oproti 38 dokončeným závodům
v rozmezí od 4. do 10. místa. Naopak to vypovídá o nedostatečně
agresivní jízdě, o respektu z jízdy „vabank“. Čtvrtá a pátá místa
(10×) se „setinovým“ odstupem od třetí příčky to jen potvrzují.
Dynamiku výkonnosti Šárky na mistrovství světa a olympiádě ve srovnání
se SP je možné hodnotit v daleko pozitivnějším světle. Dokázala
načasovat formu. Kompletní sbírka medailí na MS a následně na ZOH je toho
důkazem. Za největší úspěch lze považovat zisk titulu mistryně světa
v Aare 2007, kde podala vynikající výkony v obou kolech. V přímém
souboji se Schildovou vedla po prvním kole celkem o 0,23 s. Ve druhém kole
bez taktizování, ale naopak jízdou na hraně dokázala útok Schildové
odrazit. Nutno podotknout, že svah v Aare svým sklonem více nahrával
Šárce. Zisk stříbrné medaile na MS ve Val d´Isere, bronzové v Bormiu
2005 a na ZOH 2010 již nebyl zcela v její režii. O průběhu
jednotlivých závodů by se dalo po důkladné analýze polemizovat. I po
úspěchu je rozbor pro další vývoj svěřenkyně pro trenéra nesmírně
důležitý. Naopak historie se neptá, jakým způsobem bylo úspěchu
dosaženo.
Veronika Zuzulová
Slalomový graf Zuzulové v průběhu jejího výkonnostního růstu je
poznamenán dvojím výpadkem způsobeným zraněním. Pokaždé se ale
dokázala vrátit mezi top ten. V sezóně 2007/08, především však
v uplynulé zimě. Světový pohár i MS v Ga-Pa 2011 ve srovnání se
Záhrobskou jednoznačně vyplývá v její prospěch poměrem 9 ku
1. Rozdílné pojetí v technice slalomového oblouku mezi Veronikou a
Šárkou bylo jednoznačné při mistrovském slalomu na Gudebergu v Ga-Pa.
Tento slalomový svah patří svým profilem mezi nejtěžší. Výsledek
závodu vyzněl ve prospěch Zuzulové. Útočná jízda ve druhém kole
(třetí nejlepší čas) ji vynesla celkově na 10. místo. Záhrobská
skončila dvanáctá. Z její jízdy bylo zřetelné, že jí strmý profil
„nesedí“. Vysvětlení je jednoznačné. Tisíce odtrénovaných
slalomových branek na mírných profilech slalomových svahů od žákovských
let se musely projevit. Naštěstí tento nedostatek pochopila Šárka sama.
Proto došlo ke změně v osobě jejího trenéra. Jak znám Pavla
Šťastného, má dostatek zkušeností na přebudování zafixovaného
pohybového stereotypu. Dalším rozdílným znakem v grafech Zuzulové a
Záhrobské je počet nedokončených závodů. Převážně se jedná
o výpadky v prvních kolech. Veronika netaktizovala, jela na hraně.
Marie Rieschová
Ze čtveřice sledovaných závodnic jediná Rieschová není specialistkou
slalomářkou. Přesto má dynamika její výkonnosti v této disciplíně
pozitivní vývoj. Po zranění v sezóně 2005/06 se pozvolna vracela do
vrcholové formy vedoucí až k medailovým umístěním. Poslední tři
sezóny jak ve SP, tak na mistrovství světa i ZOH má na svém kontě samé
úspěchy. Šest prvenství ve SP, zlato na MS 2009 a následující rok na ZOH
2010. Na domácím šampionátu v Ga-Pa jednak podlehla menší viróze,
navíc byla pod mimořádným mediálním tlakem. Za tohoto stavu čtvrté
místo ve slalomu nemůže být považováno za neúspěch.
Grafy z dalších disciplín najdete v článku Co prozradí grafy II?
Zdroje:
M. Choutka: Teorie a didaktika sportu, SPN 1976, Statistika výsledků
Mezinárodní lyžařské federace, vlastní účast a pozorování na MS
2001–2011
