Sjezdovky:
První jízda po červené sjezdové trati číslo 20 byla opravdu
trápením. Sjezdovka plná hromad sněhu a celkem vysokých muld. Připadal
jsem si jak před dávnem na šumavském Špičáku, když jsem se snažil o
sjetí známé sjezdovky Šance. Jízda na této straně areálu neměla cenu.
Navíc další na mapě lákavé sjezdovky jsou v této části zavřené. Proto
jsem dlouho neváhal a vydal se na protější kopec. Jízda červenou
jedničkou do údolí byla podobná a prví dojem z areálu byl špatný. Na
trati kamení, vydřená místa... Nejlepší úsek trati byl asi 100m dojezd k
lanovce, který byl bez kamení. Pro carvingové oblouky naprosto špatné.
Jediná sjezdovka bez kamení, ploten a muld byla modrá trojka, nicméně ta je
spíše přejezdem k pomalé sedačkové lanovce L2. Z tratí jsem byl
rozčarovaný a ten den mi přišlo, že jsou upravené spíše pro skikros.
Další tratě na okraji areálu již nebylo možné vyzkoušet, ani jedna
sjezdovka zde nebyla v provozu.
Sněhové podmínky:
Středisko udávalo 80 cm sněhu. Místy mimo tratě bylo sněhu docela dost,
možná se hodnota k 80 cm vzdáleně blížila, ale tratě vydřené, ledové,
kamenité a plné hromad nahrnutého sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na tak malé středisko dvě skvělé 6sedačky, rychlé a pohodlné. Dále
jedna čtyřka, která ale nebyla v provozu, ta vede až na vrchol a jedna
pomalá a ne příliš pohodlná 2sedačka. Poté ještě několik vleků,
které jsem ani nezkusil, navíc v provozu byl pouze jeden.
Zalidněnost:
U lanovek jsem byl s přítelkyní vždy sám, na tratích občas potkal
skupinu školáků. Jinak zalidněnost prakticky nulová, na to že byl
víkend.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení jsem zde nevyzkoušel, přešla mě chuť na cokoli po sjetí
sjezdovek ve velmi špatném stavu. Nicméně na trati č. 1 je k dispozici
Loser Hutte s úžasným výhledem na jezero a u parkoviště byl otevřený
bar.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava sem není vůbec složitá ani náročná, bez stoupání a bez
nutnosti použití řetězů. Parkování u lanovek zdarma.