lyžařský areál - tématické články

V závětří Vysokých Taur

Oblast Lungau leží v závětří známých a rozsáhlých salcburských středisek – a to jak klimaticky, tak návštěvností. Na první pohled méně atraktivní střediska jsou ve skutečnosti solidně rozmanitá, vzájemně propojená alespoň skibusem a samozřejmě v nich platí společný skipas (Lungo).

Vrátna dolina se nachází v národním parku Malá Fatra. Středisko je rozděleno do 4 lokalit: Paseky, Poludňový Grúň, Chleb a Príslop. Nabízí 14 km sjezdovek a je vyhlášenou slovenskou freeridovou a skialpinistické lokalitou.

Střecha Korutan – Mölltal, Ankogel a Heiligenblut
Jižní úpatí Vysokých Taur nekypí hotelovými středisky a obce Flattach, Mallnitz nebo Obervellach jsou spíš poklidnými horskými vesničkami než společenskými resorty s bohatým aprés-ski. Mají však nadosah vysokohorské, sněhově spolehlivé areály Mölltaler Gletscher a Ankogel s velmi střídmou zimní návštěvností. Malebné a turisticky atraktivnější letovisko Heligenblut střežené Grossglocknerem na tom není jinak.

Velké množství přírodního sněhu a slunečné mrazivé počasí láká na české hory spoustu lyžařů. V největších tuzemských střediscích se pak nápor dal očekávat. I přes dlouhé víkendové fronty na obě lanovky se na tratích Lysé hory v Rokytnice dalo sjezdařsky vyžít i nasávat idylickou zimní atmosféru.

Co nezmůže počasí, přemůže člověk

Tak vypadá současná sněhová situace v italském dvojstředisku v Passo Tonale a Ponte di Legno. Zatímco řada horských oblastí severně od hlavního alpského hřebene hlásí rekordní množství sněhu, už cesta mnohé o jeho množství na jižní straně Alp naznačovala. Za Brennerem přestalo sněžit, v Bolzanu nebyl sníh žádný a v Tonale v 1 900 m n. m. leželo asi tolik přírodního sněhu jako v Turnově. Přesto zde bylo denně otevřeno 90 % perfektně upravených a vysněžených tratí.

Prašanové orgie

„A to si vážně myslíte, že ráno vyjela rolba?“ Tak zněla odpověď očividně pobaveného vlekaře na dotaz, jak je možné, že v devět hodin byly na sjezdovce muldy a odhadem cca 30 čísel prašanu. Sněžilo totiž (opět) celou noc.

První víkend v provozu
Letošní lyžařská sezóna je jednou ze sněhově nejbohatších v posledních několika letech. Alespoň na horách. Opačnou situaci ale zažívají střediska v nížině, která jsou závislá na mrazivých dnech a technickém sněhu, který při nich lze vyrobit. Monínec tak zažívá svou nejslabší sezónu, kdy se areál pro lyžaře otevřel až v pátek 20. ledna. Snad už je zřejmé, že rozjezd areálu má podle výhledu počasí dlouhodobý potenciál.

Centrální hřeben Männlichenu nese na svém severovýchodním svahu, svažujícím se k turistickému letovisko Grindelwald, převážně červené a přehledné sjezdovky, směrem k sedlu Kleine Scheidegg na jihovýchodě pak terén přibírá na členitosti a strmosti. Zpod Lauberhornu startuje spektakulární závodní černá trať Lauberhorn Rennstrecke – extra dlouhá s prudkými pasážemi a mnoha přejezdy i úzkým vjezdem do tunelu, jejíž hlavní atrakcí je vžití se do kůže závodníků, kteří třiapůlkilometrovou trať proletí ve sjezdovém postoji. Ve Wengenu, prominentní hotelové vesnici na vyhlídkové terase naproti Schilthornu, pak sjezdy končí.

Největší safari v Rakousku a jedno z nejlepších na světě
Největší rakouský lyžařský komplex, plně propojený lanovkami a vleky, s bezmála třemi stovkami kilometrů sjezdovek a zároveň nejrychlejší dostupností ze středu Čech, je českými lyžaři na tyrolské poměry překvapivě málo navštěvován. Aktuálně láká Skiwelt Wilder Kaiser i nejlepšími lyžařskými podmínkami, jaké si tam lze představit.

Nejvýše položené tratě pod Schilthornem (2 970 m n. m.) se nádherně vlní mezi obřími balvany a jsou plné terénních kompresí, blíže k Mürrenu pak nabírají charakter příjemných, avšak rušnějších dálnic.

Resort pod vrcholem Oberjoch (2500 m n. m.) v mapě sice vypadá jako nejméně zajímavý, ale ve skutečnosti nabízí nejširší a nejpřehlednější sjezdovky v celém regionu, krásné až pohádkové prostředí a výhledy do okolí. Ani odtud nelze dohlédnout do městečka Grindelwald na úpatí areálu, což završuje atmosféru lyžování mimo civilizaci. Terény jsou příjemně zvlněné a každý lyžař si tu nějakou trať najde.

Krásné sjezdy jsou jako korálky náhrdelníku. Nebo lépe jako trofeje šelem, které si my, lovci, navlékáme na řetízek života, abychom okolí a hlavně sami sobě sdělovali, jakou úctu si v lyžařské hierarchii zasloužíme. Přinášíme vám nyní stručný přehled těch nejzajímavějších sjezdů Švýcarska. Trofejí, o jejich získání by měl každý lyžař – pokud je ještě nemá a s lyžováním to míní vážně – usilovat.
Vzápětí poté, co si své budoucí oběti prohlédnete na fotografiích, můžete je podrobněji analyzovat na 3D mapách partnerského portálu www.ski-map.net.

Bad Kleinkirchheim leží v Korutanech na jihu rakouských Alp. Samotný lyžařský areál je rozdělen do dvou lokalit – Bad Kleinkirchheim a St. Oswald. V tomto areálu je k dispozici 103 km upravených sjezdovek a 25 moderních lanovek a vleků. Milovníci wellness & spa si přijdou na své v termálních lázních Römerbad. Během naší návštěvy si středisko užívalo pozornost médií z celého světa, protože se zde konal Světový pohár žen ve sjezdu a super-G.

Nenápadně velká proměna sjezdovek

Špičák má čtyři hlavní a velmi pěkně členité sjezdovky, jejichž hlavní slabinou byla úzká místa, zejména na dvou nejfrekventova­nějších červených tratích. Ty byly před letošní sezónou vykáceny a rozšířeny o 3 ha, tedy bezmála čtvrtinu plochy.

Sportovní eldorádo

Ještě novotou vonící Kouty nad Desnou lákají hlavně první tuzemskou šestisedačkou a přes dva kilometry dlouhými sjezdy s 500metrovým převýšením. Sněhová nadílka posledních dnů konečně umožnila otevřít i Medvědí sjezdovku, bez níž je nabídka areálu jen poloviční.

Opomíjená jednička s téměř vysokohorskou atmosférou

Červenohorské sedlo je jesenickou jedničkou, co se týče genia loci a historie. Nejvýznamnější a dlouho očekávanou novinkou, jejíž spuštění je plánováno na 19. ledna, je čtyřsedačková lanovka s rozběhovým pásem, která obslouží celý severní svah Velkého Klínovce. Do té doby se v sedle lyžuje „postaru“, jak zachycuje aktuální report.

Lyžařská sezóna ukázala po déletrvající vánoční oblevě zase přívětivější tvář – v Česku, na Slovensku i v severních Alpách přibylo enormní množství sněhu. Mnohá, zejména vysoko položená střediska jsou na tom rázem dobře až nadprůměrně a provoz v posledních dnech omezoval spíš vítr nebo laviny. Naproti tomu v nížinách sníh zcela chybí.

Carvingové louky konečně s lanovkou

Lyžařský areál v Pasekách nad Jizerou se znalejším lyžařům již několik let zapisuje do povědomí jako cenově přijatelné středisko s příjemnou dávkou prostorných sjezdovek. Letos nově postavená 750 m dlouhá čtyřsedačka v části Pizár výrazně zvýšila přepravní komfort, i když by jí lépe slušelo umístění na místě dlouhých vleků v obecní části areálu. Dlouhodobá a úspěšná spolupráce obce Paseky i soukromého provozovatele Pizáru (společný skipas je samozřejmostí) by mohla být vzorem pro mnoho domácích středisek, kde neochotu ke spolupráci odnáší zákazník-lyžař.

Bezcelní supermarket pro lyžaře čeká na sníh

Příjemné horské městečko Livigno s bezcelní zónou (levné pohonné hmoty, alkohol), obklopené bezlesými svahy s širokými a svižnými tratěmi, je na vrcholu své obliby i u českých lyžařů. Letos mu zatím chybí jediné – dostatek sněhu.

Moderní areál pro děti a tatínky se slabší příjezdovou cestou

V r. 2007 vybudované středisko Přemyslov sice nepatří mezi ta velká, najdete v něm ale vše, co se od moderního areálu očekává. Sportovní červeno-černá trať doplněná dlouhou rodinnou modrou je spolu s pohodlnou 4sedačkou lákadlem především pro sportovní rodiče s malými dětmi.