S kotníkem či bez kotníku?

>> milan2, 31. 01. 2012 08:45:52 >> Wartus, 31. 01. 2012 18:56:47 A jsme zpět u kotníků. Je to zajímavé, ale kotník je trnem v oku celé české lyžařské odborné i neodborné veřejnosti. Milane2, fixace kotníku není v lyžařských botách stoprocentní. Kotník se dokáže i v lyžařské botě vychýlit o 3stupně v pronaci a až 5 stupňů v supinaci a umožňuje velmi jemnou motoriku a zpřesnění pohybů při hranění. Naopak na natažených nohách se zatáčet nedá, něco jiného je noha natažená a pružně napnutá. Zkus jet na opravdu napnutých nohách a pak pro změnu namírně pokrčených, schválně, jak se ti pojede lépe. Zatáčení pomocí vyklánění trupu přes hranu vnější lyže je jistě funkční, nicméně poměrně stará technika, která nevyužívá efektivně současný carvingový materiál (nemyslím tím nějaké funcarvy, ale jakékoliv vykrojené lyže včetně GS) a naopak blokuje pohyby nohou a jemnou motoriku chodidel a právě kotníků. Při lyžování začíná vše jemnými pohyby odspodu, tedy od chodidel přes kotníky, kolena boky a trup. Od malých pohybů k velkým v závislosti na potřebě a hlavně rychlosti. Wartusi, impuls k odlehčení a celkově „odlehčení“ atd, je do debaty, ale obecně s tebou docela souhlasím. Tedy nic nesmí zůstat izolované. Jezdit pouze kotníky je stejná pitomost jako pouze vyklánět trup. Pouze bych dodal, nebo poupravil, že kotník samotný nelze otáčet. Je to rotace bérce, která je limitovaná při napnuté noze a naopak více rozsahová při noze pokrčené v kolenním kloubu. Obecně ale hovoříme o rotaci celé dolní končetiny, neb nic nefunguje bez ničeho a otáčení chodidla, které jako jednoduchou informaci předáváme našim hostům při výuce smýkaných oblouků jako oblouk v pluhu ve skutečnosti vychází z kyčelního kloubu. Pokud vznikne další diskuse na téma kotník, navrhuji stejně jako Ivan založit vlákno kotník a vlastně tak rovnou činím. O.

>> O.N., 01. 02. 2012 11:20:27 prehazuji do thoto vlakna

>> O.N., 01. 02. 2012 11:11:53

• rotace berce (tedy tybie)?, kde – ve kterem kloubnim spoji? asi nikdo moc v koleni nechce rotovat:-)
• Navic ta dostredna rotace tam bude hodne limitovana.
• Stale mi nejvice vychazi ten kloub kycelni (+ napojeni panev pater jako asi mozna soucasny/doprovodny pohyb, mozna tez zcela klicovy a neizolovatelny od pohybu v kloubu kycelnim, sam nevim, nedavno jsem zminoval) jako nejucinnejsi prvek hraneni (mozna zastarale, ale anatomie na teto urovni se uz take asi moc nemeni po mnoho let).
• rekl bych, ze jsem se mnohokrat vyjadril, jiste je to ve vsech kloubnich spojich (jde o to kde a o kolik, ne ze mene je nepodstatne, ale tam kde ty rozsahy jsou mozne vetsi tak to asi bude zasadnejsi moznost vyuziti)
• Vzdy jsem pro pojem vkloneni/vlomeni vnejsiho (radeji nez vykloneni/zalomeni trupu, uz jsem take v nejakem vlakne vysvetlil).
• Ondro prozrad nam tu moderni funkcni, nejak to nikdo neumite prozradit(asi know how). Ne ze by se mi tvuj serial ve SNOW nelibil (hezke foky, dobra prace, me sice nic neprinasi, ale ocenuji, nejsem ten ktery kritizuje), ale co je v tom tak jinak nez mi rikal Pribram (tak v roce 1995) na kurzu fakt nevim.
• Jestli odspodu ci od panve si nejsem jist (neumim merit a oko muze vzdy mast, stejne tak i tebe). Ale pokud od spodu tak zacinas kotniky, pak kolena, pak panev (tj pokud mam v oblasti panve nejvetsi rozsah tj nejvetsi moznost hraneni pak s tim casove otalis ⇒ nemas takovy uhel hraneni ⇒ nezatacis tolik, ale mozna je to vyhoda a nebo to proste cele planujes jeste vice dopredu???).

>> O.N., 01. 02. 2012 11:20:27 Hodně informací je o flexi kotníků na http://www.warrensmith-skiacademy.com/ a na oněch DVD a v literatuře. Dle mého nic nového slyšel jsem před rokem ve šjacu.

>> MirekP, 01. 02. 2012 16:31:45

Mirku, vše je v kombinaci. Bérec dokáže, byť velmi omezeně rotovat v kolenním kloubu. Ale není to jeden izolovaný pohyb. Čti pozorně.

Moderní lyžování pracuje o mnoho více se stranovým posunem těžiště, ale hlavně s využitím působení vnějších sil na úkor vnitřních. Tedy zjednodušeně, pojďme vytvořit svými svaly, klouby, šlachami podmínky pro působení odstředivé a dostředivé, gravitační a dalších sil, které toho obstarají mnoho za nás. Je to efektivnější, ekonomičtější, tedy i méně namáhavé a šetřící síly a energii. Neznamená to vozit se od lesa k lesa, ale neprat se s materiálem, který toho mnoho udělá za nás a naopak mu poskytnout k tomu podmínky. Není to žádná novinka, neb lyžování se neustále vyvíjí a jsem rád, že ti to Příbram říkal na kurzu. Škoda jen, že něco jiného psal a o něčem jiném přesvědčoval široké masy. Ale to už jsme jinde a do toho nebudu a ani nechci zabředávat.

Máš v oblasti pánve opravdu největší možnost hranění? já si myslím že ne, ale nechci slovíčkařit, takže dejme tomu. Chci opravdu ve všech momentech okamžitě co nejvíce zahranit? Nezablokuje mi brutální pohyb pánve dovnitř oblouku dolní končetiny tak, že se už povezu jen tam, kam budou lyže chtít? Nezbavím se tak jemné motoriky? Potřebuji na modré sjezdovce při mírné vlnovce (kterou tě jistě taky Příbram učil)vůbec pánev? nestačí mi právě jemné hranění kotníky a koleny? Fungují kotníky, kolena a boky odděleně, nebo je to vždy kombinace pohybů? Proč byl třeba Bode Miller svého času nejrychlejší v klouzavých disciplínách? Uměl nejlépe zahranit z pánve, nebo naopak uměl nejlépe nakombinovat jemnými pohyby tu ideální kombinaci zahranění, kdy lyže ještě drží, ale stále jede a nezpomaluje?

Chlapci, nepitvejte to tak do detailů, je to jen lyžování a vždy to bude kombinace všech pohybů v závislosti na kopci, rychlosti, terénu, atd.

>> O.N., 01. 02. 2012 19:01:29

Ondro co k tomu dodat, promin cekal jsem od tebe asi neco jineho.

• co myslis, kdyz vim co je tybie, ze neumim najit zbytek:-), mluvim o rozsazich jednotlivych pohybu (ale to vis)
• o ten soulad se prece vsichni snazi a v mluvi tu o nem, tez o dulezitosti stranovych pohybu (nemyslim, ze nekdo zpochybnuje jemnou motoriku napr vnitrni lyze, ale i jednotlivych segmentu atd atd)
• proto se take bavi o tech pohybech dulezitych, ktere te optimalnosti a harmonii napomohou (to sam jiste vis, nepodcenuji te)
• ale prece i ta panev ma pravidla
• ano vzdy je ten pohyb komplexni (to ale neznamena, ze nektere casti nejsou jeste klicovejsi nez jine)
• ad Pribram je kapitola sama pro sebe (neprislusi mi ho soudit, do cloveka nevidis a pak soudis a/ a nevidis zbytek), Ackoliv nejsem jeho zastance v mnoha vecech nejen lyzarskych a myslim, ze uz bohuzel nezvladl prodat co vitezne mohl, z mnoha duvodu.
• super uz vis proc je Bode tak dobrej, hlavne ve sjezdu (no sam bych si netroufl to videt takto)
• ale i o tom jsem mluvil jiz v minulosti a nazval jsem to neviditelnou technikou a vysvetlil (pokud tedy nevidis uplne jine stranove pohyby u nej a u jinych, troufam si tvrdit, ze se tak nelisi,tak to bude jinde)

Ondro (pominuli celkove naklopeni dane rychlosti a polomerem), kde tedy vidis (v kloubnich segmentech) nejvetsi moznost? Rikas panev ne pak dejme tomu…

Mej se uz nehodlam slovickarit, stejne je to tu v tech vlaknech uz zminene a nema cenu se opakovat.

>> MirekP, 01. 02. 2012 20:16:59

No Mirku, já právě taky nevím, co bych ti tak nějak odpověděl, neb mám pocit, že to vnímáme dost podobně, nebo si alespoň rozumíme co chce kdo říct a navíc tu vše bylo řečeno, jak píšeš.

Jinak v kloubních segmentech určitě v pánvi. To j eprávě to slovíčkaření .

Ahoj, zdraví O.

Omluvam sa ,ze som si dovolil vkracat do tohto vlakna.

Ondro,neviem preco, ale omnoho viac beriem nahlad Mirka P na lyzovanie ako Tvoj.

Kde robim chybu?Co som nespravne pochopil?

caute Harry

>> Harry, 01. 02. 2012 21:10:24

Harry, já upřímně moc nevidím rozdíl v tom, co tu napsal Mirek a já, viz můj předchozí post Mirkovi, takže ti těžko mohu odpovědět. Spíše tedy specifikuj, v čem je ten rozdíl?

Obecně si myslím, že se zde střetávají dvě skupiny. Mohl bych to rozdělit třeba na hobby závodníky a instruktory, byť to nebude zcela přesné pojmenování. Myslím, že ty jsi zde nedávno psal, že směřuješ spíše k race lyžování, proto ti vyhovuje pohled mski (omlouvám se pokud to psal někdo jiný). Já směřuji k běžnému, masovému, lyžování od začátečníků až po pokročilé s důrazem na „vychování“ maximálně univerzálního lyžaře, kteý bude s radostí a dobře lyžovat kdekoliv. Proto si možná i často nerozumíme (viz včerejší Krabův příspěvek v jiném vláknu o smýkaných obloucích), neb se bavíme o pluhu, který vy dle mski vnímáte třeba více po hraně s důrazem na dlouhou krátkou nohu a já ho vnímám tak, abych naučil lyžovat širokou škálu lidí, tedy třeba otáčením chodidla. Lyžování vnímám jako soubor mnoha dovedností a debaty o více po hraně či více smykem mi přijdou bezpředmětné, neb lyžování se točí stále kolem třech věcí a to je otáčení, hranění a zatížení. Tyto tři faktory spolu úzce souvisí a navzájem se vyvíjejí, zmenšují a zvětšují v závislosti na rychlosti, sklonu svahu a potřebě. Koneckonců jsme to psal v jednom z letošních Snow, pro zjednodušení tam jsou tyto faktory znázorněny i v grafech.

Já obecně nějak moc nevidím, co jsi nesprávně pochopil, nebo kde děláš chybu. Zdá se mi, že tu všichni mluví plus mínus o tom samém, jen každý má trochu jiné vyjadřování, jiná pojmenování a více lidí tu možná řeší, jak se složit správně na GS, ale už neřeší ty zbylé dovednosti, které jsou třeba k jízdě mimo sjezdovku, k jízdě v pluhu, nebo k výuce jízdy v boulích. V tom asi vidím největší rozpor.

V každém případě si pořád nemyslím, že je třeba tento rozpor vyhledávat, naopak. Minulý týden se mi poštěstilo lyžovat celý den mimo sjezdovky s Michim Walchhoferem a Fritzem Stroblem (reportáž a krásné fotky příští týden na webu). Pánové umějí překvapivě kromě sjezdu a SG jezdit výborně i cokoliv jiného, včetně krátkých smýkaných oblouků a to co předváděli v lese na freeridových lyžích netřeba komentovat. Jsou to prostě DOBŘÍ LYŽAŘI. Ne pouze dobří závodníci, ale naprostí univerzálové. A přesto, že vyhrávali MS, SP i olympiádu, vsadím se, že se naučili plužit otáčením chodidla… (Mimojiné Walchhofer je stattlich, abych zas vytáhl jednoho z klobouku  )

>> O.N., 02. 02. 2012 09:44:49

Tenhle prispevek se mi opravdu libi! Jen bych se Ondro zeptal, proc odlisujes zavodni a instruktorske lyzovani? Lyzovani je jen jedno a pokud zavodnik neumi otacet chodidlem v pluhu a hranit kotnikem(a videl a zazil jsem spoustu dalsich veci co zavodnici neumi), tak asi nebude stejne dobrej jako zavodak co to umi. Viz cit B. Millera… Dyt zavodni lyzovani je jeden z vrcholu toho instruktorskeho. Casto se prece stava, ze instruktor v gatich a bunde porazi v branach zavodaka v kombineze a s race vybavou… Je to o tom jak kdo umi LYZOVAT a ne mlatit brany. Druhy vrchol je free-ski. A kdo umi i to, jak jsi psal o panech ze svetaku, tak to je ten top. Napriklad Candide Thowex je v soucsane dobe asi nejlepsi free lyzar a nikdy jsem nevidel nikoho jezdit z takovou lehkosti a citem. Zacal jako zavodak, v puberte presel na freestyle a ted vsechny drti ve freeride… Protoze ma ten zaklad a ty dovednosti ktere ostatni treba nemaji… A kdyz je pak Maier, Walchhofer, Eberharter a dalsi i staatlich a ski-fuhrer atd., tak to prece musi byt Borec jako zadnej jinej… Tihle lidi jsou ucebnice lyzovani!

Ahoj, hovořilo se tu o rotaci chodidla, předpokládám, že šlo o rotaci chodidla, potažmo celé lyže do oblouku. Zajímalo by mě, zda k této rotaci má, nebo nemá docházet u dynamického carvingového oblouku, o kterém se psalo ve vedlejším vlákně. Pokud ano, ve které fázi oblouku, případně u které lyže (vnitřní, vnější, obě). Neřešil bych, zda k rotaci dochází v kotníku, koleni, či kýčli.

>> Wartus, 02. 02. 2012 16:45:20

Ahoj, neodlišuji, také si myslím že je jedno. Jen se tu promítají různé přístupy více zaměřené na závodní lyžování a na takové to „instruktorské“. K racecarvingu lze dojít různými cestami, každý si podle svého nejlepšího svědomí vybere tu, o které je přesvědčen, že je správná.

>> Mirek, 02. 02. 2012 17:57:48

Nevím přesně, co je dynamický carvingový oblouk, ale zkusím odpovědět jinak. Je to kombinace pohybů aplikovaných na terén, rychlost a poloměr oblouku.

Takže když pojedu po modré, mohu se vozit bez toho, že bych lyžemi a chodidly někam rotoval. Na strmějším kopci už limitován rychlostí, kterou chci udržet,poloměrem oblouku, nebo dokonce brankami většinou dochází k nějakému podílu smyku. Závodníci v první fázi oblouku nadriftují, napivotují lyže do kýženého směru a teprve pak je zahraní. Jinak by se do branky na strmém kopci nevešli. My smrtelníci děláme něco podobného i na mnohem méně strmém svahu, neb naše dovednosti a kondice není taková, abychom dokázali vést lyže čistě po hraně a zárovenˇna ně vytvořili takový tlak, který takové vedení umožní při kontrole rychlosti a poloměru. tedy pokud nechci jezdit od lesa k lesu a mé dovednosti už na strmém nestačí, v klidu si natočím lyže chodidly – rotací dolních končetin směrem ke spádnici a teprve potom se je snažím vést čistě po hraně. V angličtině proto existuje krásný výraz SKID and CARVE.

Samozřejmě se snažíme jezdit tak, abychom rotaci kterou zmiňuješ potřebovali co nejméně. Takže odpověď zní: nemá docházet, ale v závislosti na podmínkách se tomu někdy nevyhneme.

>> O.N., 02. 02. 2012 20:48:02

Jsem rád, že se nic nemění a nemusím se zase něco přeučovat Nějak jsem nepochopil, že rotace chodidla znamená usmýknutí, driftování či nasměrování lyží do potřebného směru. Takhle je to celkem jasné.

O.N.: „A jsme zpět u kotníků. Je to zajímavé, ale kotník je trnem v oku celé české lyžařské odborné i neodborné veřejnosti.“

Ondřej kopem, jenž by slušel samotnému Bruce Lee, rozráží dveře, které podle mne zavřené nejsou. Přinejmenším leckdy pootevřené některými mými staršími články, ale také třeba diskusí vedenou před lety „U Pluskala“.

Většinou jistě neuškodí, když se i již dříve sdělené zopakuje jinými slovy, třeba lepšími, třeba dokonaleji i díky tomu, že O.N. má z titulu své funkce k dispozici zřejmě většinu moderního rakouského know-how (zatímco já si tehdy všechno musel pracně posbírat z mnoha zdrojů, poskládat si v hlavě, co nejvíc ověřit a pak opět pracně zformulovat přijatelnou formou). Netřeba se ale pokaždé tvářit jako světlonoš s novými myšlenkami, které tady, pokud to vůbec slyšela, „celá veřejnost“ odmítá.

To, že i hlezenní kloub („kotník“ je málo přesná „lidová“ formulace) i v tvrdém lyžáku pracuje a cosi způsobuje, možná někteří znovu objevují, ale není to žádná nová informace ba ani tady v Česku.

O jeho pohyblivosti v ose X, tedy rovině sagitální, nikdy nebylo sporu, vždy platilo, že bérec musí do nákleku a v tomto směru pohyblivost být musí, už kvůli předozadní rovnováze a udržování úhlu optimální polohy.

V ose z = rovině transverzální („rotace“) je to složitější. Pohyblivost hlezna je omezená a izolovaně (tedy nekombinovaně pouze v této rovině) minimální. Většinu disponibilního rozsahu musí obstarat „přes koleno“ kloub kyčelní (viz též dávno známý fakt, že bývalé „koleno dovnitř“ vycházelo právě z kloubu kyčelního).

Navíc se při pokusu o rotaci hlezna v ose z tento pohyb nutně kombinuje s pohybem v rovině frontální = osa y. Neboli chodidlo při vnitřní rotaci supinuje, při snaze o omezenou vnější pronuje. Tyto pohyby jsou ovšem dále omezené pasivním odporem upnuté tuhé boty. Jde tak do určité míry o „startovací“ impuls, jímž se na konci kinematického řetězce co nejblíže kontaktnímu rozhraní podložka/lyže iniciují další pohyby směrem „vzhůru“.

Srov. též to, co zdůrazňoval Harb v ACBAES I v roce 1997.

A tohle jsem mj. našel u sebe v počítači (hledat po časopisech to nebudu) – jen krácené výňatky:

(O prostoru v botě): Ten je nutný pro drobné, avšak důležité pohyby, jež i při zdánlivě naprosto statickém namáhání v botě potřebuje vykonávat.

Přitom probíhá v subtalárním kloubu (kloub kosti hlezenní a patní) u vnější nohy tzv. everse, tedy drobný náklon chodidla tímto směrem. Při ní, vlastně podobně jako v zahájení kroku, dochází k oploštění podélné klenby a pro tento malý, avšak důležitý pohyb by chodidlo mělo mít v botě prostor.

Vnitřní noha na malíkové hraně prodělává naopak tzv. inversi, kdy se zase klenba zvyšuje. .. Podélná klenba i příslušné svaly ovládající oba zmíněné pohyby tak značně intenzivně pracují. Zejména při supinaci/inversi (hranění vnitřní nohou/lyží) se pohyb přenáší i na vnitřní kotník. Everse (hranění vnější) zase pomáhá při záběru lyžařovou hlavní hranou a přispívá tak ke stabilizaci a vedení.

Také tyto svaly (peroneus, resp. tibialis) a kotník potřebují pro dobrou funkci určitou volnost. To je zase důvod, proč od brutálně těsných bot, o nichž rádi vyprávějí novináři, závodníci už trochu ustoupili a ponechávají především v oblasti vnitřního kotníku nutný „operační prostor“.

Ošidná je proto, že neumožňuje co nejpřirozenější … fungování nohy a pořádné zapojování krnících svalů ovládajících inversi (peroneus longus a brevis). noha, jíž v botě ponecháme možnost průběžně pracovat a plnit tak svou zásadní komunikační roli mezi lyžařem a terénem, se bude velmi efektivně podílet na vyváženém postoji. „Vychytá“ problémy hned u místa vzniku a my nebudeme muset tak často mobilizovat části těla na opačném konci kinematického řetězce, tedy zachraňovat se máchajícími pažemi.

Lyžím dnes postačují impulsy mnohem jemnější než kdysi. Žádné nasazení velkých svalových skupin, rotace či protirotace. Jejich ovládání se zjemnilo a přestěhovalo dolů ke sněhu (vesměs už roky staré věci)

Připadá někomu, že „kotník je trnem v oku celé české lyžařské odborné i neodborné veřejnosti“? I těm, kdo četli články obsahující právě zmíněné?

Ale ještě dále do minulosti:

„Třetí prvkem je točení lyže do středu oblouku…spočívá ve statickém (izometrickém) zapojení svalů umožňujících dostřednou rotaci vnější nohy a vnější rotaci vnitřní nohy v oblouku. Zmíněné pohyby vycházejí výhradně z kyčelních kloubů.“ (Trnka Lyžařství 1/1995)

ON: rotace bérce, která je limitovaná při napnuté noze a naopak více rozsahová při noze pokrčené v kolenním kloubu.

Moc mě mrzí, že nějak nemůžu najít článek, kde jsem to před lety pojednával, možná dokonce citoval už starého Jouberta (?) a doporučoval tuto rotaci ověřit třeba vsedě na lanovce s koleny v 90stupňovém úhlu!

Tolik tedy jen něco málo „historického“ ke zde nakousnutému kotníkovému tématu.

A celá problematika „čistého“ carvingu versus s driftem či pivotováním? V letech 2004–5 se o tom zase „U Pluskala“ vedla sáhodlouhá podrobná diskuse, mimochodem vzešlá z Wallnerova Carven (kniha i video). Co třeba tento citát z ní:

„Ale nejdůležitější je následující pohyb a sice aktivní TOČENÍ dolních končetin, resp. bérců. To je to nejpodstatnější. Pokud jenom odlehčíš lyže ,mírně zkoriguješ i míru naklonění pánve tak začneš pouze přímočaře sesouvat (k mírnému zakřivení dojde pouze vlivem materiálu- carvingových lyží) Ale aby si aktivnš drifoval tak musíš aktivně vytáčet nohy. To je ta pravá podstata. Platí totiž pokud dojde k NÁKLONU běrců dopředu a dovnitř oblouku – jedeš ŘEZANÝ oblouk, a pokud OTÁČÍŠ bérce (pohyb je veden z hlezenního, kolenního a kyčelního kloubu současně) – jedeš SMÝKANÝ oblouk. To se jinak využívá na strmých svazích, kde je těžké udržet po celou dobu řezaný oblouk, (pozn. i v závodním lyžování) kdy nejprve lyže aktivně natočíš do nového směru pak přejdeš teprve do řezaného oblouku. Rychlost přenesení váhy a velikost náklonu trupu do oblouku pak odpovídá danému terénu a rychlosti lyžaře.“

Líbí? Hmm, bez chloupku 7 let staré…

Z množiny svých textů vyberu třeba toto, 7 let staré:

Podstatou urychleného přechodu a zahájení je co nejrychlejší přenesení lyží do nového směru. Vše se podřizuje tomu, aby se jezdec co nejdříve octl opět na hranách, ale již co nejblíže směru nového oblouku. Toto urychlené zahájení je sice prvkem carvingově nesystémovým, strategicky nasazené ale i ono do moderní dynamické jízdy patří. Vůči ideálu je to sice vynucený ústupek, přispívá ale ke zkvalitnění jízdy. Bez takového „pivotovaného“ neřezaného zahájení nelze absolvovat některé náročné branky obřích slalomů. Nezávodníkovi slouží urychlené zahájení především k regulaci rychlosti na prudkém svahu a k rychlému dosažení takového úhlu oblouku, který vede dostatečně do vrstevnice. Je tak i důležitým prvkem bezpečnostním.

Maršík (2003) sice definoval carving takto:

„Lyžař za sebou zanechává na svahu stopu v podobě dvou plynulých křivek, naprosto přesně vyrýsovaných vedle sebe, bez sebemenšího kazu, způsobeného smýkáním lyží.“

Ale tuto definci jsem ikskrát zpochybnil a napadl coby nesmyslný maximalismus. Včetně uvedení tohoto taky pěkného citátu:

„Carving je bohužel jediná disciplina v učebním plánu, která akceptuje jen dokonalé provedení. Nejsou-li stopy přesné jako úzké kolejnice, už to není carving. Je-li tomu tak, pak neumí dokonale karvovat ani světová špička. Buďto je chybný termín carving nebo jeho výklad… Vyzývám tímto k větší toleranci v posuzování termínu carving…“ (autorem je jeden z uznávaných pánů lyžařů)

A co třeba „syndrom a otrok čisté brázdy“ – už před 8 či 9 lety, celý seriál „universit“ jsem tím tuším dokonce začínal.

I tady v diskusi jsem před delším časem rozebíral Auswärts- und Einwärtsdriften a související.

A plno dalšího, musel bych se v tom hrabat týden. Zkrátka a dobře, v maršíkovském maximalismu jsme ve SNOW nikdy nejeli a různé formy „nekarvu“ (drift, pivot, či jak to nazveme) jsme jako součást akceptovali a nezamlčovali.

O.N.: „Proč byl třeba Bode Miller svého času nejrychlejší v klouzavých disciplínách?“

Já bych v tom nehledal žádnou velkou magii. Proč už roky nejlepší není?

Všeobecně se uvádí, že největší podíl na výsledku má materiál právě ve sjezdu. Je nejnáročnější dobrou lyži vyrobit a „rozjezdit“ (ve smyslu „rozdojit kozla“). Takže dneska dělají špičkové mužské sjezdovky už jenom 3 firmy. Mluvil jsem s Millerem 2001, když čerstvě přešel od K2 k Fischeru. Hlavně kvůli rychlým lyžím. A poté zjistil, že Atomic na vrcholu sjezdové slávy (Maier, Eberharter a další) nabídne v rychlých lyžích bezkonkurenční budget a podmínky. Načež prý spolu s Rahlvesem měli k dispozici (všetně předvýběru asi) 200 párů lyží. Testéry, po závodech okamžitý pondělní feedback v Altenmarktu, podmínky k tréninku. A tohle všechno on zúročil, měl i maximální motivaci a hlavně proto byl tehdy nejlepší. Bez nejlepších lyží v nejlepším týmu by nebyl.

O.N.: „Chlapci, nepitvejte to tak do detailů.“

Ondřeji, začal jsi nedávno přispívat do rozjetého fóra, kde dominují určité („racing“) preference. V Česku se také nemůžeš divit, že terén, ze kterého jsou země s „velkými“ horami paf, tady moc netáhne, když skoro žádný legálně nemáme. To je prostě realita a je třeba s tím počítat.

Viz např. iDnes, kde si sehnali samotného Robina Kaletu, aby jim psal o freeskiingu (přinejmenším je pod tím podepsaný), a první článek je soudě podle minimální diskuse u tamějšího čtenářstva skoro propadákem (jasně, důležitá je čtenost).

Ano, naši lyžaři jezdí hlavně na pistě (kde jinde taky v Česku) a taky proto pořád preferují slalomkovité lyže. Je dobře ukazovat jim, že mnohdy by něco univerzálnějšího, delšího a širšího posloužilo lépe, ale je to jednak boj na dlouho (vím dobře z praxe na testcentru), jednak u nás kvůli podmínkám vítězí užší lyže sjezdovková.

To, že se věci občas pitvají do detailů, je jedním z běžných jevů na podobných diskusích. Proč ne? Blbé akorát může být, že kombinovaným know-how diskutérů různých odborností může i v „kecárně“ vzniknout informace, jakou nemají ani ti vzpomenutí účastníci „nejvyšších vzdělávacích kurzů“, ba ani ti staatlichové [sic!], kteří „papouškují úplné nesmysly“.

To víš, národ poťouchlých smějících se bestií, navíc horující pro slalomky a odmítající smýknout, kurvící lyžování na Interski a s kotníkem v oku – nemáš to hochu lehký!

>> ivan, 03. 02. 2012 02:34:27 Ondřej kopem, jenž by slušel samotnému Bruce Lee, rozráží dveře, které podle mne zavřené nejsou. Přinejmenším leckdy pootevřené některými mými staršími články, ale také třeba diskusí vedenou před lety „U Pluskala“.

Ivane, jsem rád, že jsem tě „vyprovokoval“ k těmto dvěma příspěvkům. Z tvých článků, které zmiňuješ a na které se velmi dobře pamatuji jsem mimo jiné zdroje často čerpal. Dveře jsem rozrazil jen v návaznosti na reakce zdejšího fora typu: kotník mám stoprocentně fixovaný, chodidlem nikam neotáčím, atd. To, že to není nic nového je nade vše jasné a ani jsem to netvrdil. O to více mne překvapily jak zdejší reakce, tak reakce odborné veřejnosti, vysokoškolských pedagogů i některých z „vlastních“ řad, kteří nad prací kotníků a chodidel zmíněné v novém materiálu Apul kroutili hlavou. Takže přiznávám, na téma kotník, nasměrování lyží, otáčení chodidel a vůbec téma jemných pohybů „neviditelné“ techniky jsem trochu alergický.

Netřeba se ale pokaždé tvářit jako světlonoš s novými myšlenkami, které tady, pokud to vůbec slyšela, „celá veřejnost“ odmítá.

To opravdu netřeba. Ani se tak netvářím a jako zkušený pisatel jsi jistě prošel mé příspěvky, takže víš, že jsem nikde tato „stará“ témata neprezentoval jako boom současné moderní techniky.

Všeobecně se uvádí, že největší podíl na výsledku má materiál právě ve sjezdu.

Abych si rýpnul, všeobecně mi trochu zní jako celá veřejnost , ale jinak máš určitě pravdu. O Millerovi se na druhou stranu ví, že často volil jinou stopu než ostatní a přes svůj šílený postoj a prvky techniky odporující všem zažitým představám býval nejrychlejší. Žádná magie v tom opravdu není. Je to jen neuvěřitelný cit pro skluz, jemné dávkování pohybů kotníků, kolen, boků, celého těla v přesně namíchané neizolované kombinaci oproti zamčenému kotníku ve 140 WC botách, izolovaným pohybům pánve, a zatáčením skrz vyklánění trupu přes nataženou nohu zde zdůrazňovanými. Uvedl jsem ho jako typický příklad jezdce s vyjímečným citem pro skluz, byť materiál samozřejmě ovlivní mnoho. Na druhou sranu, pokud má nejlepších pět ten nejlepší materiál, co mezi nimi tvoří rozdíly? 

Ondřeji, začal jsi nedávno přispívat do rozjetého fóra, kde dominují určité („racing“) preference.

To jsem si všiml už dávno . Ani proti tomu nic nemám, navíc zaměření českých lyžařů versus podmínky je jasné. Ale jak jsi sám ve svých příspěvcích napsal, lyžování není přece jen o čistě vykrojených kolejích, ale i o mnoha dalších dovednostech, byť nebudu v CZ lyžovat freeride, ale drtit každé ráno GS? Vždyť tvoje články jsou také zaměřené více na race, mluvíš a píšeš o mnoha jemných dovednostech, píšeš o nich dobře a komplexně a přesto, když se tu najednou objeví kotník či chodidlo, polovina zdejšího fora je najednou v opozici. Možná je to proto, že to nenapsal Sosna, nebo Trnka, ale nějaký instruktor, který se navíc ohání stattlichy. To by mě upřímně taky sr… , ale?

To, že se věci občas pitvají do detailů, je jedním z běžných jevů na podobných diskusích. Proč ne? Blbé akorát může být, že kombinovaným know-how diskutérů různých odborností může i v „kecárně“ vzniknout informace, jakou nemají ani ti vzpomenutí účastníci „nejvyšších vzdělávacích kurzů“, ba ani ti staatlichové [sic!], kteří „papouškují úplné nesmysly“.

Souhlas do posledního slova. Proto také na diskuse chodím. Jen mi občas připadá, že zde někteří občas řeší nejdetailnější pohyb, aniž by cokoliv věděli o základu. Čímž tedˇ mířím i do vlastních řad, což mne mrzí nejvíce. Ale etickou povinností toho, kdo diskusi vyvolal je pak odpovídat na sebeblbější dotazy a vystavovat se tak ještě blbějším reakcím. (čímž nemyslím Tebe Ivane)

Světlonošství a obrodě zdar. Byť k nim máš jistě o mnoho větší mandát, netřeba se v něm předhánět 

O.

prechazim sem z vlakna Rozbor videa – Vojta21, kde jsem se zminil o funkci/nefunkci hlezeniho klubu pri lyzovani..

Vetsina byla jiz detailne popsana, nejpodrobneji v prispevku #14 od Ivana..

K tomu bych mel jen nekolik malo, vsak podstatnych dodatku a shrnuti. Take bych k tomu pridal zminenou rotaci v koleni.

Ale nejprve k mystifikaci rizeneho pohybu od chodidel, kotniky, kolena nahoru. A od zapojovani malych svalovych skupin, jemne motoriky jako prvni, primarni seskupeni a inicializace pohybu..

Je mozne ba pravdepodone ze takovato moudra koluji nejen v materialech Apulu ale i jinych vehlasnych narodnich spolku lyzarskych instruktoru vcetne tech Staatliche.

Poukazuje to pouze na amaterskost a neznalost techto spolku..

Pohyb se zasadne tvori pocinaje od velkych svalovych skupin, velkych kloubu a nejvetsich svalovych skupin.

Procitovani od spodu si „chlapci“ pletou s propriocepcnim vyhodnocovanim. Hezky kousek pojednavajici o motorice jsem vylovil na netu z jednoho pojednani Masarykovi Univerzity v Brne.cit:

„Optimálního řízení motoriky dosahuje tím, že funguje jako celek. Jednotlivé komponenty působí navzájem koordinovaně. Motorický proces se skládá z několika fází. Začíná impulzem, který může být buďto externí, nebo interní, reflexní či kognitivní (tedy volní). Tento impulz zahájí řadu aktivit. Spustí přípravnou fázi, během které jsou zpracovávány senzorické informace, je vybírán pohybový vzorec uložený v hypotetické kortikální bance pohybových vzorců, pohyb je přesně naplánován a nakonec proveden. Současně s prováděním je pohyb vyhodnocován a korigován.“

Doporucuji (jedna z mojich poslednich rad z darma tobe Ondro), doplnit zakladni vedomosti z oblasti anatomie, kineziologie a motoriky a nasledne se o nove nabyte informace podelit se svymi kolegy a to nejen v Cechach!

Rotace v koleni je mozna ve velmi male mire, asi 5 az 10 stupnu a je ovladana malinkym svalem Popliteus.

http://www.exrx.net/…pliteus.html

Je absurdni zatahovat tuto funkci do role zdroju v zataceni, maximalne muzeme doufat ve stabilizacnim zapojeni tohoto svalu a pohybu!

Kde jsi prisel Ondro s tim ze se v zapnute bote pohybuje kotnik o nejake 3 az 5 stupne?

Radil bych ti koupit si o 2 cisla mensi boty.. Jestli jen ty ovsem nejezdis stale v tech telemarskych backurkach..?

Zapremyslel jsem,(i pred zrcadlem), neco jsem nastudoval, a jsem na ceste urcite male vyhody pri boot fittingu, to ale necham na jindy a pravdepodobne i na nekde jinde..

Skol,M.

>> mski, 14. 02. 2012 14:04:46

No konečně jsi mi Milane něco poradil. Vzpomínám si totiž na naši loňskou soukromou konverzaci, kdy jsme ti naposílal fotky i video a neporadil jsi mi, nebo nebyl schopen poradit, nic. Takže bych se byl rád z tvých rad poučil, jenže žádné nepřišly…

Já bych zas tobě doporučil a také zcela zdarma, abys dobře četl dřív, než píšeš. Nenapsal jsi kromě omáčky nic jiného než já. Takže nastudování základních vedomosti z oblasti anatomie, kineziologie a motoriky a nasledne se o nove nabyte informace podelit se svymi kolegy a to nejen v Cechach ale i v Austrálii ti jistě také prospěje.

Text o pohybu kotníků jsem vytáhl ze stejně věhlasných materiálů TUV Liberec, konzultoval s fyzioterapeuty a hned jak se dostanu ke skeneru, text ti rád pošlu.

Boty mám v pohodě, můžeš se zeptat svého bootfittera, co ti brousí staré boty na dálku, ale ty je máš možná zbytečně malé, když s ti tam kotník ani nehne .

Skol.

>> -Ender-, 14. 02. 2012 15:53:30

Možná se pletu ale uvedená rotace v koleni je možná při úplně natažené noze, při pokrčené takových hodnot nedosahuje.

>> -Ender-, 14. 02. 2012 16:32:18

Myslím použitelnou rotaci při lyžování (o něm se tady bavíme, ne?), ne teoretické měření z vědeckého ústavu. Zkus se nad tím zamyslet, nejlépe při jízdě. Hezky si nejdřív zarotuj v koleni při natažených nohách a potom v náklonu v oblouku, kdy jsou nohy pokrčené, navíc každá jinak. Ne všechny teoretické poučky nalezené na internetu lze okamžitě napasovat na lyžování. Na to časem přijdeš sám.

>> -Ender-, 14. 02. 2012 16:10:43 Jinak jsem prave dokoukal vyborne video od USSA venovane obrimu slalomu a soucasne jeho technice. Treneri top americkych zavodniku ze svetoveho poharu v nem rozebiraji do detailu potrebne dovednosti pro GS a jejich trenink.

Kde se dá takové zajímavé video zkouknout?

>> -Ender-, 14. 02. 2012 15:53:30

Obávám se, že jsi matriál špatně pochopil. Rotace v koleni 38° je nesmysl, doporučuji vyzkoušet na sobě 

>to Ender

http://is.muni.cz/…ka_prace.pdf

• strana 13,14 (rika to to co ten FTVS zdroj)
• Nejsem ortoped natoz se specializaci na koleno, ale pokud tomu rozumim ta vnitrni rotace (17) je dana samotnou flexi a pohybem do ni a architekturou tohoto kloubu (ne ze by se tybie otacela proti femuru pobobne jako treba femur v kycelnim kloubu). Tj pohybem do flexe dojde k odchyleni az o 17 oproti extenzi (vice v odkazu, tj o tom o cem mluvime v souvislosti s lyzovanim se da mozna uchopit jako ona pocatecni rotace, dalsi uzitecene terminy odemceni, uzamceni – tez sam zminujes). Je to asi jeste trochu slozitejsi s osou toho kloubu atd.

Ale zase tak mimo asi nebudeme (Ivan komentuje doporucuji overit na lanovne…:-))

Vim, ze pokud lyzuji jsem s tou vnejsi (tedy pruzne natazenou) vicemene v extenzi (tj tech 5st je celekem dost realisticke).

Muj post se znamenal,ze moc rotovat v kolen. kloubu nechceme nebot jsouli ty rozsahy vetsi bude tam anomalie (ci postizeni napr asi vazu???)

• Co na to US team?
• Jak chapou ten frontalni postoj?
• co definuji terminem angulation (jen koleno nebo komplex uhlu vsech segmentu pater-panev-koleno-hlezno)
• Co na to ty, ve kterem kloubnim spojeni mas nejvetsi moznost cilene ovlivnit rozsah hraneni. Podel se s nami (myslim, ze to zajima kazdeho zde).
• Jake pohyby se ucis nejdriv (hrubou, ci jemnou motoriku?)

Fair play otazka, cekam fair play odpoved, zadne okecavajdy typu ja se nebavim o lyzovani (jses na lyzarskem webu:-))

Jinak co myslis Pepa Chovanec, je to velkej odbornik na fotbal, anatomii, fyziologii, sportovni trenink atd (s vysokou inteligenci atd)?Trener Murrayho pred Lendlem byl dost mimo (presto trenoval 4 hrace sveta, to se proste deje). Nerikam,ze je to ten pripad, ale nemozne to neni.

>> -Ender-, 14. 02. 2012 15:53:30 Endere, v prve rade, nemusis mi vykat, obvzlast jak jsi zde uvadel, ze me osobne znas. Rad se zde priucim dobremu chovani jak doporucuje Martin 47, a ocekavam i stejne od spoludiskutujicich. Tebe jsem se jiz 3× ptal na identitu. Tedy predstav se prosim, pokud ti to dela problem verejne, napis mi soukrome na : stevens.milan@gmail.com. Dekuji predem..

k te rotaci kolena uz upresnil MirekP. Ja udaval 5 az 10 stupnu dostredne rotace.. Ty jsi si spojil vnejsi s dostrednou. Bud sam presny ve vyjadrovani kdyz stejne ocekavas od druhych.

Zde je jeden ze zdroju z ktereho jsem cerpal ja..

http://is.muni.cz/…/koleno.html

(jsou tam i docela pekne grafiky znazornujici tento pohyb a svaly ktere se pri nem vyuzivaji.

Kazdopadne, z hlediska vyuzitelneho pro lyzovani, vntitrni rotace berce ktera by se nam pripadne hodila, aktivne vyuzitelna neni. Jeji aktivaci docilime mazimalne isometricke kontrakce a tim koleno v teto pohybove cinnosti stabilizujeme.

na otazku z vedlejsiho vlakna ti odpovim zde..:

">> mski, 14. 02. 2012 13:34:12 Nicmene o ten pohyb je treba od pocatku do konce oblouku usilovat! Tak ted to nejak nechapu, ma se o ten pohyb usilovat, nebo se ma fakt delat? Mam v tom hokej…

take zde se jedna o isometricke kontrakci zapojeni svalu. podobne jako kdyz drzis cinku v jedne ruce pri posilovani bicepcu, drzis 15kg v uhlu 90 stupnu v lokti.. snazis se to zvednout vic a nejde to.. usilujes o to a nic, nepohnu s tim.. – isometricka kontrakce. Uberes li vahu, odpor prekonas, cinku zvednes, ejhle.. uvidis a pocitis pohyb.- koncentricka kontrakce. Pridasli vahu, spadne ti ruka i s cinkou dolu, neudrzis to.. – ecentricka kontrakce.

konec dalsi lekce zakladu kinesiologie zdarma.. Treba se i Ondra necemu priuci i kdyz to nebylo urceno pro nej..-))

Uroven treneru opravdu neni primo umerna ze maji v USA Ligetiho. Ty vis Endere kdo vse ho trenoval behem jeho kariery? Jestli ano, napis..

Kdyz jsou treneri tymu USA tak dobri jak predpokladas, proc Ted spadnul s vykonnosti ve slalomu? A proc Body M. tez v poslednich letech totalne pohorel ve slalomu i (relativne) v GS.? A proc dalsi amik v poradi je az daleko za nimi v celkovem poradi SP na 55 miste Nolan Kasper? Ten naopak boduje pouze ve slalomu a jinde se nechyta.. Ze by tem skvelym trenerum unikala podstata a zabyvali se kravinami jakou je aktivni funkce berce,kotniku a chodidla ? Kdyz zminim jen cast tech hovadin co jim srotuje v hlavach..

Joo, chapce.., rada je ted na tobe.. povidej, vysvetluj.. a nezapomen na odpovedi na otazky MirkaP.. Skol,M.

>> Ondřej Novák – SNOW, 14. 02. 2012 14:57:44

Pises: „No konečně jsi mi Milane něco poradil. Vzpomínám si totiž na naši loňskou soukromou konverzaci, kdy jsme ti naposílal fotky i video a neporadil jsi mi, nebo nebyl schopen poradit, nic. Takže bych se byl rád z tvých rad poučil, jenže žádné nepřišly“

Ano, z te nasi kratke osobni konverzace jsem nabyl jistoty ze si tak daleko od skutecneho poznani ze prace s tebou by byla na dlouhou trat. Taktez tve charakterove vlastnosti kterymi na me pusobis, nazavdavaji pro me duvod proc se ti snazit radit, vysvetlovat ci jinak ti pomahat. To bylo pred rokem.. Od te doby se mi osobne ozvalo nekolik lidi potvrzujic z praxe s tebou tve krive nekorektni chovani a oznacili to tak za standartni tvuj charakterovy rys. Ty sice Ondro odsuzujes moje jizlive a pohrdave jednani zde vuci nekterym lidem vcetne tebe.. ale ja tak cinim primocare, opravdove, neskryte.. Ty a tobe podobni se navenek tvari nevine ale opak je pravdou. Vase zloby, nejistoty a potreby manipulovat jsou ukryvane. Tot na vysvetlenou..

Pokud by jsi jak jsi psal chtel za mnou prijet a jak pises: „nejdrive si s Mlanem dame prez drzku a pak spolu poradne polyzujem“…

tak vez Ondro.. to prvni ti s laskou vyplnit muzu ale to druhe asi nikoli.. pokud by jsi ovsem za sluzby mnou poskytnute(v ly­zovani), zaplatil 700 Euro na den, vcetne nakladu tak pak mozna ano..

a mozna by se ti to na rozdil od zde jiz nejakym z tvych kolegu zminenych anglickych expertu z Verbiere, kteri uctuji stejne penize za privatni lekce, vyplatilo!

>> -Ender-, 15. 02. 2012 07:55:47

No dobre Rendo, Lito me ti byt nemusi.. a mas pravdu ze ve formulaci o rotaci kterou jsem uvadel jsem opomel specifikovat ze se jedna o rotaci dovnitr. A vidis, neutocim a nezesmesnuju..

Cela ta zalezitost o rotaci v koleni je irelevantni, ze? jde ti tady o to zvitezit na nejakem pomyslnem bitevnim poli kde mas sanci ukazat ze vis, znas, nebo alespon umis vyhledat informaci.

Tvoje jmeno mi nic nerika. Mou zadosti o identifikaci jsem myslel aby jsi mi upresnil od kud me znas, kde jsme se potkali a to tak abych si te dokazal nejak vybavit a spojit.. Nadale jsem te o to zadal a verim ze 3× a vzdy spojene se slovickem prosim. To nemyslim ze je nadavani ani demagogie..

Tak jeste jednou: prosimte, Rendo, pribliz se mi prosim nejak blize abych si mel sanci vybavit jak se zname, odkud a v jake asociaci. Diky!

Procetl jsem cos napsal MirkoviP a tam jsi mu konstruktivne neodpovedel primo vubec na nic. Na tyto dve otazky by si se alespon mohl pokusit..:

"Co na to ty,1. ve kterem kloubnim spojeni mas nejvetsi moznost cilene ovlivnit rozsah hraneni. Podel se s nami (myslim, ze to zajima kazdeho zde).

2.Jake pohyby se ucis nejdriv (hrubou, ci jemnou motoriku?)

Jeste pises ze jsi si dal praci s merenim rotace v berci spolu s vyslednou rotaci chodidla v dusledku s pohyby v hlezenim kloubu. Zkus to udelat jeste jednou a to 1. v uhlu flexe ve kterem se nejvice ocitas na vnejsi noze v oblouku v zatizeni, obuj si pred tim lyzaky a ohlidej si aby plocha te boty pri rotovani nebyla menena.

Verim ze dojdes k podstatne rozdilnym vysledkum! Dej pak vedet co jsi nameril..

a jeste jedna zajimava avsak podstatna veta k docteni v tvem odkazovanem zdroji:

„Největších rotačních hodnot je dosaženo při flexích mezi 45 – 90 stupňů. Také většina flexorů má současně i rotační účinek. Velký vliv na rozsah rotace má zatížení kloubů. Tlak může rotace dále výrazně omezit.“

Schodneme se ze pruzne napnuta vnejsi noha v oblouku je okolo 135 stupnu?.. tedy rozhodne ne45 az 90.., ze? a tlak v pretizeni v oblouku bezne dosahuje 2 az 4G a to vse jde z velke casti to teto vnejsi nohy.. Tak nevim nevim kolik vule mi v te dostredne rotaci vubec zbyde.. a zpet k puvodni otazce a tou je zdali vubec rotace v berci nese byt sebemensi podil na ovladani vnejsi lyze ve vedeni do oblouku.. Treba ti USA treneri uz na to odpoved maji..??

A ta holka co ji to jezdi se jmenuje Lindsey Vonn, za svobodna Kildow, dokonce mam dojem ze ji v krvi koluji nejake ceske geny.. No a zbytek zavodniho pole firmy made in USA po vzoru te muzske casti neni taktez presvedcujici o kvalitach jejich vedeni.. Uspechy zavodniku se ovsem historicky a to nejen v tymu USA odvijeji spise na individualitach a pripadna uspesnost az dominance nejsou vysledkem systemu. To uz tady ale jiste bylo bohate dokumentovano Ivanem Sosnou.. Skol

Ta diskuze o rotaci v koleni je velmi zajímavá, spousta různé teorie, osobních výpadů a podobně. Hodnotit kdo má a nemá pravdu je pro běžného čtenáře dost složité. Vrátím se ale k té teorii. Popíšu za sebe, jak chápu rotace v koleně, samozřejmě vše ve fyziologické rovině. Že je rotace možná, je naprosto zřejmé, různé zdroje uvádějí různá čísla, dokonce lze dohledat i deset stupňů na obě strany, takže se tu logicky objevilo i šermování různými údaji.

Rotace může být zjevně důsledkem reakce kolena, resp. kolenního kloubu, na nějaký externí děj a stupeň flexe, snad by šlo označit za pasivní. To znamená, že se přizpůsobuje podmínkám a umožňuje v rámci fyziologických pohybů určitou flexibilitu a „absorbování“ vnějších dějů. Z toho mi vycházejí poměrně důležité otázky pro dané téma a rotaci podle svislé osy (EDIT – lépe vyjádřeno osy procházející kolenem a kotníkem) zjednodušeně řečeno procházející kolenem. Jak velký je rozdíl možné rotace kolena ve zcela relaxovaném stavu a pro rotaci optimální flexi v porovnání s kolenem pod zátěží v oblouku, kdy je drženo aktivní prací svalů? A z toho vlastně vyplývá další dotaz v souvislosti s vůlí ovlivněnou rotací v koleni. Které svaly jsou schopny aktivně navodit vůlí ovlivněnou rotaci v koleni nejlépe samozřejmě pro názornost v rozmezí optimální flexe a jak velká a na jakou stranu taková rotace může být a ještě lépe porovnat v relaxovaném i zatíženém stavu?

>> -Ender-, 15. 02. 2012 12:18:53 kdyz tak nemas rad omacku, proc ji tedy sam proti svemu vlastnimu presvedceni vytvaris viz v #34 jak si nemuzes vzpomenout na jmeno ty fakt gut holky?

s tim uhlem mas ovsem pravdu, i kdyz opravdu zalezi na puvodni definici uplne propnute noze bud 0 nebo 180 stupnu.. v tvem zdroji je vychozi bod 0.. omlouvam se.

tedy v tech 45 je rozsah rotace (vnitrni i vnejsi) urcite podstatne mensi nez u 90 ale i tam to nekonci a vule i pri vyssiho uhlu flexe je stale vetsi nez u tech pruzne napnute 45..

Nakonec jsme si jak videt porozumeli.. a dal?

to [podstatne ty neresis protoze to povazujes za zaplevelovani zdejsi debaty?

No pekna demagogie Rendo!

>> Alda71, 15. 02. 2012 13:25:09

Na to ti ja nedokazu odpovedet.. Zrejme by to bylo zajimave tema na diplomku nejakeho vysokoskolskeho institutu zabyvajici se touto problematikou..

A nebo pockej az Ender sleze z kopce, pokud to nebude povazovat za otazku nabizejici se snadnou odpoved (omacku), treba ti to jeste pred veceri zmeri a vyplivne na svem Iphonu odpoved.

ale to uz opet zesmesnuju a utocim, tak ja jdu radsi spat, dobrou…