Test v přestrojení 2

Text: Ondřej Novák

Nakonec právě to takzvané přestrojení, ke kterému se ale ještě dostaneme, je jedním z nejzajímavějších znaků intenzivního a specializovaného testu lyží určených pro dlouhé oblouky, lidově zvaných obřačky. A do těch se letošní skupinka vybraných testérů pustila hlava nehlava v druhé polovině měsíce března na Malé Úpě.

Kde

Vybrali jsme lyžařský areál SkiMU na Malé Úpě, který díky své téměř vysokohorské poloze garantoval dostatek sněhu a vzhledem ke své „odlehlosti“ i méně návštěvníků. A důvodem pro volbu areálu na Malé Úpě byla také teprve před několika lety vybudovaná sjezdovka Pomezky, dlouhá 1000 m s převýšením 200 metrů, technicky zasněžovaná, obsluhovaná rychlým kotvovým vlekem s výbornou dostupností i podmínkami pro zázemí testu. Profil této tratě je značen částečně jako červený, čemuž perfektně odpovídá horní část sjezdovky, a částečně jako modrý, což potvrzuje naopak spodní partie. Pro test lyží určených pro obří slalom tedy naprosto ideální a hlavně zcela přesně simulující podmínky, ve kterých se budou milovníci těchto lyží reálně pohybovat.

Kdy

Druhá polovina března, přesně řečeno 16.–19. 3. 2014, se zdála být do poslední chvíle ideálně zvoleným termínem. A nebýt Krakonošových rozmarů, také by to tak bylo, ještě při příjezdu na Malou Úpu se počasí tvářilo mírumilovně a testovací pista hned za okny penzionu se skvěla ve světle měsíce v celé své kráse, „namanšestrovaná“ na druhý den a bez jediného jarního pupínku na své bílé tváři. Noční déšť však realitu změnil a my jsme nakonec děkovali mocnému vládci hor, že nás nechal v klidu testovat po další dva dny alespoň v jakž takž přijatelných podmínkách. Proč to všechno píšu? Aby čtenář věděl, že pista nebyla jako na svěťák, tedy taková, jak by si ji možná většina z uživatelů obřaček přála. A také proto, že testovat jakékoliv lyže se dá téměř v jakýchkoliv podmínkách. Pouze podmínky pak určují, které vlastnosti zůstanou u lyží upozaděny a které naopak více vyplavou na povrch. Pouze horší podmínky vám ale dovolí testovat všestrannost a univerzálnost lyže při jejím různorodém celodenním použití. Lyžování je sport venku, lyžař je obětí rozmarů počasí a pro test nelze nikdy najít laboratorní podmínky. Nám trochu měkčí podklad, který zůstával po celý den stále stejný a dále se neměnil, nakonec perfektně vyhovoval.

Kdo

Spektrum testérů se, myslím, výborně podařilo napasovat na skutečné uživatele obřaček, tedy běžné velmi sportovní lyžaře, hobíky s ambicemi na úrovni závodů Masters nebo profesionální učitele lyžování s různými úrovněmi vzdělání, dovedností i roky zkušeností. Znovu zde musím zopakovat starou pravdu, kterou si neodpustím při komentáři k jakémukoliv testu lyží. Jsem zastáncem testování „lidi pro lidi“, tedy snažím se při výběru testérů co nejvíce přiblížit cílové skupině uživatelů. Obřačka v komerčním pojetí, tak jak ji známe nebo jsme měli možnost ji poznat na tomto testu, je velmi univerzální lyží určenou pro relativně široké spektrum lyžařů. Zároveň ale ne všechno vyhovuje všem. Výběrem vhodného spektra testérů se tak můžeme dobrat relativně jasného výsledku, tedy definovat charakteristiky každé jednotlivé lyže spolu s jejím určením dle dovedností lyžaře, podmínek, ale třeba i jejich hmotnosti.




Jednotný tuning

O tuning lyží se postarali experti z Vancl sportu Vrchlabí. Lyže byly jednotně formátovány (88 ° z boku + radiální tuning) na automatu zn. Montana.

Jak brousit obřačky

z boku: 86 ° – velmi agresivní, pro běžné hobby použití nevhodné, 87 ° – agresivní, ale vhodné, je však třeba počítat s pravidelnou údržbou hrany, rychle se otupí, 88 ° – nejméně agresivní – hrana vydrží nejdéle, ale lyžím trochu ubere na dynamice

z plochy: 0,5 °–1 ° (s menším úhlem je lyže agresivnější, někteří závodníci používají i 0 °)

Doporučujeme radiální tuning, lyže pak reaguje s větší tolerancí a má plynulejší přechod mezi fázemi oblouku.

www.montanasport.cz




Jak

Jedním ze zásadních znaků našeho testu bylo opět zmiňované přestrojení. Všech 24 testovaných obřaček bylo předem kamuflováno černou páskou tak, aby odhalení značky, případně dokonce modelu, bylo maximálně ztížené. Člověk, který se v oboru pohybuje a má kolekce jednotlivých výrobců v oku, samozřejmě lyže již podle jejich tvaru nebo specifických znaků často odhalí. Když už člověk chce – což nebyl případ většiny testérů –, odhalí ale spíš jen výrobce, nikoliv konkrétní model. Navíc testujeme lyže na budoucí sezonu s často nezažitým designem. A i když nic jiného, černá kamufláž vám při testování dává od lyže chtě nechtě určitý odstup, a byť třeba tušíte, co asi máte zrovna pod nohama, nejste tolik náchylní k  černobílým hospodským hodnocením, že „všecky dynastáry jsou špatný a všecky rosiňoly dobrý“. Večerní rozbory testérů se pak nesly pouze v duchu „na jedničce se jezdilo výborně, ale ty trojky mi neseděly“, v návaznosti na číslování zakamuflovaných lyží.

Testovací svah jsme s každým párem lyží absolvovali vždy v celé délce a vždy pouze jednou. První dojem je nejdůležitější, každá další jízda už je jen adaptace na materiál. Bezprostředně po jízdě testér také vyplnil testovací kartu, na které jsme kromě slovního hodnocení a doporučení sledovali čtyři kriteria. První z nich jsme pojmenovali „síla“ a snažili se v něm zhodnotit, jak jsou které lyže tuhé v ohybu, při jaké hmotnosti lyžaře fungují nejlépe, kolik je třeba vynaložit úsilí k jejich prohnutí a ovládání. Podobné vlastnosti jsme sledovali i u druhého kriteria „zahájení oblouku“, kde se jednalo zejména o tuhost špičky lyže, její ochotu zahájit oblouk a k tomu potřebné vynaložené úsilí. V dalším kriteriu „přesah stylu“ jsme se snažili odhalit šíři použití jednotlivých lyží, s čímž souviselo i poslední kriterium „lyžař“. To mělo za cíl doporučit konkrétní lyže různě výkonnostně orientovaným uživatelům.






Mýty a pověry o obřačkách a slalomkách






Data

V testu jsme měli 24 párů lyží. Nejkratší měřily 174 cm, nejdelší 185 cm. V prvním i druhém případě se jednalo o extrém a všechny ostatní testované lyže disponovaly v převážné většině délkami od 176 do 181 centimetrů, tedy poměrně vyvážený délkový vzorek v rozpětí 5 centimetrů. Nejčastěji se objevující délky v testu byly 176 cm (5x), 178 cm (4x), 180 cm (5x). Nejvíce vykrojené lyže v testu měly poloměr 16 metrů, nejméně vykrojené pak 30, pravděpodobně i o trochu více, vzhledem k tomu, že se jednalo o fisové lyže, u kterých se přesný parametr často těžko dohledává. Často se na testu objevovaly poloměry 16, 17 a 18 metrů, nejpočetnější však byla skupina lyží s poloměrem 19 metrů (8 x). Nejužší lyže disponovaly středem 65 milimetrů, nejširší pak 74 mm. Nejužší špička lyže měla pouhých 101,5 mm, nejširší naopak 124 mm. Nejčastěji opakující se jméno testéra bylo Roman.

Suma sumárum

Zatímco loňský test slalomek až tak nepřekvapil, letošní naopak ano. Slalomky jsou již svým určením pro krátké oblouky, svojí tužší konstrukcí jak v torzi, tak podélně, svojí délkou a dalšími parametry předurčeny pro jednostranné a do určité míry limitované lyžování. Cílem našeho testu bylo mimo jiné zjistit, zda je obřačka opravdu jen ranní lyží na upravený a liduprázdný svah, či zda je spektrum jejího využití širší. Překvapení z výsledků není zjištění, že obřačka je lyže univerzální, to se ví dávno. Ale to, jak moc univerzální je, že je často skutečně širokopásmová. Jak se některé z nich podobají allmountainům, ale přitom si stále zachovávají skvělé vlastnosti pro dlouhé oblouky a rychlou jízdu. Jak jsou některé z nich zábavné a hravé (a samozřejmě i naopak některé tuhé a nepoddajné). Na rozdíl od slalomek nejsou vůbec tak specifické a stejné, jak by se dalo předpokládat. Což opět jen potvrzuje, že dobrému nákupu lyží by měl vždy předcházet test několika typů i značek lyží z preferované kategorie.

Stará a poslední pravda, kterou si opět neodpustím v tomto článku zopakovat, praví, že dnešní lyže nejsou špatné, lze si je jen špatně vybrat. Snad vám k dobrému výběru napomůže i tento test.

Abychom si rozuměli

Pod pojmem obřačka si každý představí něco jiného. Rekreační lyžař pravděpodobně tu komerční, učitel lyžování tu „bývalou holčičí“, závodník závodní. Každý dle svého gusta, preferencí a dovedností. Pokusíme se tedy trochu zorientovat a definujeme tři základní skupiny obřaček, dáme jim jméno a podchytíme i všechna lidová přízviska.

Obřačka komerční

Je to ta běžně v obchodě dostupná obřačka, určená pro běžné smrtelníky. V lidové mluvě se jí nejčastěji říká právě „obřačka komerční“, často narazíte na název „racecarver“, v některých zahraničních testech pak na označení „long turn radius“. Výrobci ji nabízejí v délkách 170–185 cm, s poloměry 14–22 metrů. Komerční obřačka dnes často koliduje s těmi nejlepšími allmountainy, je velmi univerzální, točivá a můžeme ji doporučit jako celodenní lyži všem sportovním lyžařům a expertům. Její univerzálnost samozřejmě nelze zcela paušalizovat. V tomto segmentu najdete i mnoho lyží, které svojí konstrukcí a charakterem i poloměrem atakují vyšší úroveň masters obřaček. Nezbývá tedy než testovat.

Obřačka masters

Je to bývalá závodní obřačka. Říkáme bývalá, protože svými parametry odpovídala pravidlům FIS pro Světový pohár v alpských disciplínách naposledy v sezoně 2011/2012. Lidově se jí říká „masters“, „bývalá závodní“, v případě nejpoužívanějších lyží s ženskými parametry „bývalá babská“, často narazíte i na termín „fis masters obřačka“. Výrobci ji ve svém portfoliu ponechali, neboť na ní donedávna mohli ještě jezdit junioři, navíc se využívá pro závody Masters na všech úrovních. V kolekcích ji najdete v délkách 178 až 188 cm, s poloměry 20–28 metrů podle délky. Nejčastěji využívaná je klasika v podobě 183 cm/23 m, kterou můžeme doporučit všem expertům, vyspělým sportovním jezdcům a hobíkům pro běžné ježdění a amatérské závodění. I tato lyže je do určité míry stále poměrně univerzální a pro výborného lyžaře, který na ní bude stát denně, může být celodenní univerzálkou. Spíše než reálné jízdní výhody to ale přináší posílení ega. V obchodě ji najdete výjimečně. V nadcházející sezoně se z této kategorie bude pravděpodobně stávat kategorie více komerční, která nabídne závodní konstrukce, větší škálu poloměrů a délek, a zacelí tak vznikající propast mezi skutečnými závodními lyžemi a stále více vykrojenými komerčními obřačkami.

Obřačka závodní

Ta je kapitolou sama pro sebe. Na testu jsme měli i opravdovou závodní obřačku s ženskými parametry, tedy s poloměrem větším než 30 metrů, a po intenzivním testování jsme zjistili, že se na ní dá s určitým sebezapřením lyžovat poměrně úspěšně celý den a že není tak neovladatelná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je to ale prostě jiná liga a lyžovat na takové lyži, pokud právě nezávodím, je už opravdu spíše honění ega než skutečný lyžařský zážitek. O mužské obřačce s 35 metry, jak ji nastavily současné regule FIS, už ani nemluvě. Doporučit je tedy můžeme jen skutečným závodníkům, případně fajnšmekrům, kteří mají peněz i místa ve sklepě nazbyt. V běžné distribuční síti jsou tyto lyže navíc nedostupné a k jejich objednání budete muset přesvědčit svého oblíbeného obchodníka.



OBŘAČKY OD A DO Z

Počet testovaných lyží: 24
Počet testérů: 12
Nejkratší: 174 cm
Nejdelší: 185 cm
Nejvykrojenější: 16 m
Nejméně vykrojené: 30 m
Nejužší na středu: 65 mm
Nejširší na středu: 74 mm
Nejlehčí testérka: 60 kg
Nejtěžší testér: 95 kg
Nejmenší testérka: 162 cm
Největší testér: 188 cm
Počet testérů se jménem Roman: 3



Očima Ivana Sosny

Obřačka živá i mrtvá

Loni jsme ze všech možných stran rozpitvali slalomku, logicky se tedy nyní musíme vrhnout i na druhou historicky tradovanou „závodní“ lyži. Najdeme na ní ještě mnohem více rozdílných ohlasů, neboť pod tímto označením se skrývají podstatně různorodější lyže, než jak platí pro slalomku.

Celý článek...


Ivan Sosna
Jeden z největších odborníků na tématiku sjezdového lyžování nejen v Česku. Sám stál u zrodu několika lyžařských projektů, časopisů a webů, pilotní autor SNOW.








Očima Ondřeje Nováka

Rozevřené nůžky

Většina rekreačních, ale i lepších sportovních lyžařů si při vyslovení slova „obřačka“ významně ťuká na čelo a obrací oči v sloup. Přitom není obřačka jako obřačka a každý lyžař si pod tím termínem představuje často něco úplně jiného.

Celý článek...

Ondřej Novák
Zástupce šéfredaktora SNOW, Instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii, autor projektu Skiwithme.cz.




Co na obřačky říkají testéři?


Zpět na test obřaček 2014/15