Ale poslouchá ještě někdo klimatology? To zásadní, v čem například s hlavou státu nesouhlasí právě klimatologové, je samotná existence globální změny klimatu. Prezident ji popírá navzdory tomu, že podle statistik vzrostla globální teplota o 0,74 °C za 100 let, navzdory tomu, že pokračuje tání sněhu a ledu a zvyšují se hladiny oceánů, navzdory tomu, že jedenáct z posledních 12 let bylo skutečně nejteplejších od poloviny 19. století. Taková jsou fakta. A jak to bude u nás?

Jak se chová teplota vzduchu?

Teplota vzduchu zásadně ovlivňuje charakter počasí. Závisí na ní například výskyt oblačnosti, výskyt srážek či dohlednost. Meteorologové měří teplotu v bílé žaluziové budce ve výšce 2 m nad zemí, tedy teplotu ve stínu. Přízemní teplota se měří venku 5 cm nad travnatým (příp. zasněženým) povrchem. Pro horské oblasti se speciálně uvádí teplota (ve stínu) předpovídaná pro nadmořskou výšku 1 000 m.

Z hlediska samotného počasí na horách je důležitý vertikální profil teploty, tedy to, jak se teplota mění s výškou. Její průběh se zjišťuje pomocí aerologických sond, které se vypouštějí na meteorologických balónech obvykle po 6 hodinách do volné atmosféry. Na křivce můžeme sledovat kromě normálního průběhu (poklesu) teploty s výškou i vrstvy, ve kterých se teplota nemění (izotermie) a oblasti, ve kterých teplota s výškou roste, tedy oblasti inverze.

V zimě se velmi často vyskytuje tzv. radiační inverze – zemský povrch se za jasných nocí vychlazuje a v krátkých dnech se nestačí prohřát. Studený vzduch je těžší než teplý, stéká do údolí, kde se může tvořit i nízká oblačnost. Na horách je naopak slunečno a teplo.

Jen pro představu: při normálním průběhu teploty s výškou mimo oblačnost klesá teplota o 1 °C na 100 m, v oblačnosti je pokles pomalejší – o 0,6 °C na 100 m. Tedy například na horní stanici lanovky na Pláni (1 185 m n. m.) je při normálním průběhu teploty s výškou o téměř 5 °C chladněji než na dolní stanici ve Svatém Petru (720 m n. m.), v oblačnosti je pokles teploty menší.

Pocitová teplota

Pocit tepla nebo naopak chladu, tzv. pocitová teplota, je dán nejen absolutní hodnotou teploty vzduchu, ale i rychlostí větru, vlhkostí vzduchu a intenzitou přímo dopadajícího slunečního záření. V horách má největší vliv na pocitovou teplotu vítr. Wind chill (index ochlazení větrem) se počítá podle složitého vzorce, jehož konstanty závisí na jednotkách, které pro teplotu a vítr používáme. Jednodušší je hledat v tabulkách.

Difúzka

A ještě jedna horská lahůdka: difúzka, správně difúzní záření nebo-li white out (bílá tma). Nesouvisí sice přímo s teplotou, ale její vznik pochopíme, pokud se budeme zabývat tím, jak se atmosféra ohřívá. Sluneční záření se při průchodu atmosférou částečně utlumuje a rozptyluje, teprve po dopadu na zem se zjednodušeně řečeno přeměňuje v dlouhovlnné záření, od kterého se ohřívají přilehlé vrstvy vzduchu – proto je za normálních okolností při zemi tepleji než ve výšce. Pohlcené a rozptýlené záření se souhrnně označuje jako difúzní. To je tím intenzivnější, čím intenzivnější je sluneční záření (roste s rostoucí nadmořskou výškou) a čím více je ve vzduchu vlhkosti (vodní páry a oblačnosti). Tedy bílá tma vzniká v případě, že intenzivní sluneční záření dopadá na vrstvu vzduchu, kde je velká koncentrace vlhkosti (mlha, oblačnost apod.), dochází ke vzniku difúzního (rozptýleného) světla. Sami nejlépe víte, jak snadno pak zanikají kontury zasněženého terénu a splývají nerovnosti.

Poslední zimy v ČR a evropské klima

Poslední dvě zimy v Česku mají i přes zcela odlišný průběh jedno společné: i takhle se může projevit globální oteplení. Správně bychom měli říkat globální změna klimatu. Už jen proto, že se v jejím důsledku může v některých lokalitách ochladit. To ale pravděpodobně nebude platit pro ČR. U nás se kromě častějšího výskytu extrémních povětrnostních jevů (povodně a záplavy či naopak sucha) bude pravděpodobně měnit dlouhodobé rozložení teplot a srážek. Průměrné teploty se budou zvyšovat, méně srážek bude v létě a na jaře, více v pozdním podzimu a v zimě. To podstatné: bude pravděpodobně méně dnů se sněžením, sněhová pokrývka se bude posouvat do vyšších nadmořských výšek. Dobrá zpráva ale je, že by se častěji měly vyskytovat i vlny extrémně nízkých teplot, které by umožnily alespoň technické zasněžování.

Globální změna klimatu se projeví i jinde v Evropě: výraznější oteplení budeme registrovat v zimě na severu a v létě na jihu kontinentu, srážkové úhrny budou na severu růst, na jihu klesat. Oteplování spolu se zvýšenou proměnlivostí skupenství srážek urychlí tání ledovců a zmenší rozsah trvale zmrzlé půdy. Menší alpské ledovce do konce století téměř vymizí, velké mohou ztratit 30–70 % svého objemu. A to je asi nejsmutnější zpráva pro milovníky bílé peřiny a modrého ledu…



Vznik inverzní oblačnosti: od chladného povrchu země se ochlazuje i vzduch k němu přiléhající, stává se těžším a stéká do nižších poloh, kde dochází při nižších teplotách ke kondenzaci vodí páry (ke vzniku mlhy nebo nízké inverzní oblačnosti). Na horách je naopak slunečno a teplo.


Předpověď teplot pro střední Evropu na 16. 10. 2007, 12.00 UTC: model předpokládá odpolední teploty na Moravě v nižších polohách kolem 12 °C, na horách kolem 13 °C. (www.wetterzentrale.de)


Předpověď teploty v hladině 850 hPa pro střední Evropu na 16. 10. 2007, 12.00 UTC: v hladině 850 hPa (1500 m) jsou očekávané teploty v Jeseníkách a Beskydách okolo 11 až 12 °C. Výraznější inverze je patrná v rakouských Alpách. (www.wetterzentrale.de)


Vznik difúze: pokud intenzivní sluneční záření dopadá na vrstvu vzduchu, ve které je velká koncentrace vlhkosti (mlha, oblačnost apod.), dochází ke vzniku difúzního (rozptýleného) světla.


Výstup Prostějov: Naměřené hodnoty teploty vzduchu ve výšce 16. 10. 2007 ve 12.00 UTC. Na grafu je červenou čarou znázorněn průběh teploty vzduchu s výškou. Při zemi jsou teploty okolo 12 °C, spodní hranice inverze leží v hladině kolem 900 m nad mořem – tam jsou teploty jen okolo 8 °C, pak rostou a v hladině 1 500 m n. m. jsou srovnatelné nebo o 1 °C vyšší než teploty při zemi, což odpovídá předpovědi podle numerických modelů – viz. obr. 2. a 3. Na modelu ale zůstala „neviditelná“ nejsilnější inverze v 900–1 000 m n. m., protože model počítá hodnoty jen pro standardní izobarické hladiny. (www.chmi.cz)


Tabulka pocitové teploty v závislosti na teplotě vzduchu a síle větru.


Další díly seriálu o počasí od Aleny Zárybnické:

Proč předpověď počasí na horách neplatí

Tlak a vítr na horách - závětrné a návětrné efekty

Když na horách padá

Oblačnost na horách - v oblacích je polovina krásy světa!




Alena Zárybnická

Náruživá lyžařka, skialpinistka a pravidelná testérka lyží na akcích SNOW. Samozřejmě také přední česká meteoroložka působící v České televizi.



Její další články si můžete přečíst na http://snow.cz/…a-zarybnicka